Přeskočit na obsah

Směrnice o autorském právu na jednotném digitálním trhu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
ikona
Tento článek reaguje na aktuální nebo nedávné události.
Informace zde uvedené se vzhledem k neustálému vývoji mohou průběžně měnit. Je třeba je se zvýšenou péčí aktualizovat a doplňovat.
Směrnice o autorském právu na jednotném digitálním trhu
Směrnice Evropského parlamentu a Rady o autorském právu na jednotném digitálním trhu
Předpis státu
Evropská unieEvropská unie Evropská unie
Druh předpisuSměrnice Evropské unie
Číslo předpisu2016/0280 (COD)
Údaje
AutorEvropská komise, Evropský parlament
Oblast úpravy
autorské právo

Směrnice o autorském právu na jednotném digitálním trhu 2016/0280 (COD), nazývaná také Směrnice EU o autorském právu, je navrhovaná směrnice Evropské unie, která má zajistit „dobře fungující trh pro využívání děl a jiných předmětů ... s přihlédnutím zejména k digitálnímu a přeshraničnímu využití chráněného obsahu“.[1] Rozšiřuje stávající právní předpisy Evropské unie o autorských právech a je součástí projektu jednotného digitálního trhu EU. Směrnici poprvé představil Výbor pro právní záležitosti Evropského parlamentu dne 20. června 2018 a Evropská komise schválila směrnici dne 12. září 2018 a prošla formálními diskusemi v trialogu. Rumunsko předložilo jako předsednická země v lednu roku 2019 kompromisní návrh.[2] Devět zemí (Německo, Belgie, Nizozemsko,[3] Lucembursko,[3] Finsko,[3] Švédsko, Slovinsko, Itálie,[3] Polsko[3]) kompromisní návrh zamítlo kvůli kontroverzním článkům 11 a 13. Pokud směrnice úspěšně projde schvalovacím procesem, budou členské státy EU povinny přijmout zákony implementující tuto směrnici.[4]

Evropská rada uvádí jako klíčové cíle směrnice, chránit tištěné publikace, snižuje „mezery mezi hodnotami“ mezi zisky vytvořenými internetovými platformami a tvůrci obsahu, povzbuzuje „spolupráci“ mezi těmito dvěma skupinami a vytváří výjimky z autorských práv pro textové a datové dolování.[5] Specifické návrhy směrnice zahrnují udělení vydavatelům přímého autorského práva na používání jejich publikací prostřednictvím internetových platforem jako jsou agregátory online zpráv (článek 11) a vyžadují, aby webové stránky, které primárně hostí obsah zveřejněný uživateli, přijali „účinná a přiměřená“ opatření k zabránění neoprávněnému uveřejňování obsahu chráněného autorskými právy nebo odpovědnost za akce uživatelů (článek 13).

Články 11 a 13 přitahují rozsáhlou kritiku a diskusi evropských a amerických politických stran s obavami, že směrnice by omezila projev na Internetu tím, že bude vyžadovat, aby webové stránky získaly licence pokud chtějí odkazovat na zprávy a že článek 13 by vyžadoval použití technologií pro přizpůsobování obsahu, které nemohou identifikovat poctivé jednání jako je např. parodie.[6][7] Příznivci směrnice, většinou mediální skupiny a vydavatelé, odmítají tyto argumenty a tvrdí, že kampaně týkající se dezinformace a astroturfingu provádějí velké internetové platformy, jako je Google.[8][9][10][11]

Legislativní proces

Zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku 11. září 2018

Návrh směrnice vydala Evropská komise 14. září 2016.[12] Výbor stálých zástupců Rady Evropské unie směrnici schválil 25. května 2018 a připravil ji pro hlasování v Evropském parlamentu[13] bez podpory Německa, Finska, Nizozemska, Slovinska, Belgie a Maďarska.[14] Směrnice neprošla 5. července 2018 hlasováním Evropského parlamentu, čímž se prodloužila doba pro její projednávání. Proti přijetí hlasovalo 318 europoslankyň a europoslanců, pro 278 a 31 se zdrželo.[15]

12. září 2018 Evropský parlament schválil upravenou verzi směrnice[4] a poslal ji tak k projednávání v trialogu Evropské komise, Rady Evropské unie a Evropského parlamentu.

Obsah směrnice

Na stránkách Evropského parlamentu je v češtině k dispozici přehled schválených pozměňovacích návrhů, který prošel prvním čtením.[16]

Článek 3

Článek 3 navrhuje výjimku z autorského práva pro vytěžování dat výzkumnými organizacemi.[17][18]

Pozměňovací návrh: "Členské státy stanoví výjimku z práv (...) s ohledem na rozmnožování a extrakce děl nebo jiných předmětů ochrany, k nimž mají výzkumné organizace zákonný přístup a které jsou prováděny v zájmu vytěžování textů a dat těmito organizacemi pro účely vědeckého výzkumu."[16]

Článek 11

Článek 11 vyžaduje po členských státech Evropské unie zavedení nového práva pro vydavatele tisku při sdělování jejich publikací veřejnosti poskytovateli služeb informační společnosti podle článku 2 a článku 3, odstavce 2 Směrnice o harmonizaci autorského práva (2001/29/ES). Toto právo by se nemělo vztahovat na jednotlivá slova nebo „velmi krátké“ úryvky[19] a mělo by trvat zhruba dva roky od zveřejnění článku.[20]

Podobné ustanovení bylo již dříve aplikováno v Německu a ve Španělsku.[21]

Podpora

Článek ocenila Unie vydavatelů ČR a Evropský svaz vydavatelů tisku ENPA.[22]

V srpnu 2018 zaslal zahraniční zpravodaj agentury AFP Sammy Ketz otevřený dopis europoslancům. V dopise popsal finanční problémy, kterým média čelí zejména v kontextu válečného a krizového zpravodajství a jako řešení uvedl navrhované licencování žurnalistického obsahu vyhledávačům, aby „média nemusela získávat peníze od čtenářů“. Europoslance, kteří v červnu 2018 hlasovali proti článku 11 nepřímo označil za „oklamané podvodným lobbingem“. Otevřený dopis podpořilo 103 novinářů z 27 zemí, mj. Radka Marková (ČTK), Jakub Szántó (ČT) a Lucie Vopálenská (ČRo).[23]

Pro zavedení práva pro vydavatele tisku se vyslovil i europoslanec Pavel Svoboda. Podle něj nezavedení odměn poškodí kvalitu tisku a odmítá, že by toto právo bylo cenzurou Internetu.[24]

Kritika

Senát Parlamentu ČR se ve svém usnesení z 9. března 2017 vyjádřil negativně k nově zavedenému právu pro vydavatele tisku s odkazem na dřívější pokusy zavést podobná práva v Německu a Španělsku. Požadoval rovněž, aby byly z tohoto práva jednoznačně vyloučeny jednotlivé odkazy.[25]

Proti nově zavedenému právu pro vydavatele se kriticky postavilo také 169 akademiků zabývajících se oblastmi práva duševního vlastnictví, internetového práva a žurnalistických studií.[26] Podle nich by aplikace tohoto článku mohla mj. zvýšit koncentraci vlastnictví médií u zavedených vydavatelů.[22]

Podle organizace Electronic Frontier Foundation by článek zničil otevřený přístup (Open Access) ve zpravodajství vydávaném pod licencemi Creative Commons vytvořením zvláštního práva pro komerční využití zpravodajství, jehož by se autoři a vydavatelé nemohli sami vzdát.[27][28]

Článek 13 / Článek 17

Článek 13 nahrazuje výjimku „prostého přenosu“ od porušení autorských práv pro poskytovatele služeb pro online sdílení obsahu s novou podmíněnou výjimkou odpovědnosti. Tyto podmínky představují zavedení „účinných a přiměřených opatření“ na „zabránění dostupnosti konkrétních (nelicencovaných) děl identifikovaných držiteli práv“, který „urychleně“ jedná za účelem jejich odstranění a prokazuje, že „bylo vynaloženo co největší úsilí“ k zabránění „budoucí dostupnosti“. Článek také rozšiřuje veškeré licence udělené poskytovatelem obsahu svým uživatelům, pokud tito uživatele nekonají „na komerční bázi“.[29]

Fakticky se tak přenáší odpovědnost za porušení autorských práv od uživatelů směrem ke službám pro sdílení obsahu.[30]

Článek směřuje členské státy, aby zvážily velikost poskytovatele, množství nahraného obsahu a účinnost uložených opatření „s ohledem na technologický vývoj“. Také pověřuje odvolací proces,[29] a vyžaduje, aby hostitelé obsahu sdíleli s vlastníky „informace o využívání obsahu“, jejichž nedostatek byl v minulosti sporným bodem.[31]

Článek 13 byl v březnu 2019 přečíslován na článek 17.[32]

Podpora

Článek 13 spolu s celou reformou autorského práva v otevřeném dopise europoslancům podpořil hudebník Paul McCartney.[33]

Kritika

Článek 13 se potýká s rozsáhlou kritikou nad možností, že by mohlo dojít k mrazivému účinku na svobodu slova na Internetu. Ačkoli článek požaduje od poskytovatelů pouze „nejlepší úsilí“, je kritiky i zastánci široce akceptováno, že k tomu, aby byly splněny požadavky na zabránění budoucí dostupnosti, budou muset větší společnosti implementovat technologii pro shromažďování obsahu podobnou systému YouTube Content ID.[6][34] Kritici zdůrazňují otázku falešných pozitiv v rámci těchto systémů a jejich neschopnost zohledňovat výjimky z autorských práv.[22] Příznivci a třetí strany poukazují na to, že služba YouTube používá Content ID po dobu přibližně deseti let a přesto zůstává úspěšným hostitelem pro obsah všeho druhu.[34] Generální ředitel společnosti YouTube nicméně vyjádřil obavy, že nová legislativa by mohla vypnout schopnost milionů lidí nahrávat na YouTube, což je přísně odmítáno podporovateli reformy autorských práv.[35][nenalezeno v uvedeném zdroji]

Jiné tvrzení od kritiků zahrnují názory, že všichni poskytovatelé obsahu budou nuceni používat drahé filtry obsahu, a pouze velké americké firmy z oblasti technologií mají dostatečné zdroje pro vývoj takových systémů,[36] a že outsourcing takového úkolu má důsledky pro soukromí.[37]

Ve variantě návrhu z prosince 2018 je obsažena povinnost provozovatelů spolupracovat s držiteli práv na tom, aby se autorsky chráněný obsah, o kterém dostal informace, na jeho službě vůbec nevyskytoval, k čemuž musí použít veškeré možné prostředky odpovídají profesním standardům.[38] Tohoto cíle lze jenom velmi obtížně dosáhnout bez preventivního filtrování, skenování a prověřování veškerého uživateli vkládaného obsahu.[38] Směrnice ale definuje, že její uplatňování k obecnému monitorování obsahu vést nesmí, takže návrh toto filtrování současně přikazuje i zakazuje.[38]

Navrhovaný článek v červnu 2013 kritizovali v otevřeném dopisu akademici mezi nimiž byli i internetoví pionýři Vint Cerf a Tim Berners-Lee.[22] Proti se postavili také britský spisovatel Neil Gaiman a komik Stephen Fry,[33] nebo svaz evropských provozovatelů komerčních televizí.[30]

Lidská práva

Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva vznesl obavy, že návrh je neslučitelný s Mezinárodním paktem o občanských a politických právech z roku 1966. Ve veřejném dopisu zvláštnímu zpravodaji Davidu Kayemu argumentoval, že neochota návrhu stanovit přesné povinnosti pro hostitele obsahu vytvořila „značnou právní nejistotu“, která je v rozporu s požadavkem smlouvy, že „omezení práva na svobodu projevu“ bude „zajištěno zákonem“. Dospěl k závěru, že by to mohlo vést k „tlaku na poskytovatele sdílení obsahu“. Kaye také kritizovala nedostatek „předchozí soudní kontroly“, která by byla součástí systémem, a podobně mimosoudní povaha jeho odvolacího procesu.[39]

V dopise se rovněž objevily obavy týkající se nedostatečné ochrany neziskových organizací, i když by byly tyto skupiny před zveřejněním z návrhu vyloučeny.[29] EU byla vyzvána, aby odpověděla do 60 dnů.

Protesty

Protestní transparent proti výroku europoslance Svena Schulze o tom, že za protestními emaily stojí firma Google, protože byly odeslány prostřednictvím služby Gmail,[40] během demonstrace v Hamburku 6. března 2019

Začátkem července 2018 italská Wikipedie na protest proti navrhované směrnici dočasně znepřístupnila svůj obsah.[41]

Německý Twitch streamer Sebastian Worms vyzval k veřejné demonstraci proti článku 13 navrhované směrnice. Jeho výzvu podpořili i další v Německu známí youtubeři. Na protestech v Kolíně nad Rýnem se 16. února 2019 sešlo kolem 1500 lidí.[40]

Další demonstrace proti článku 13 se 23. února 2019 zúčastnilo přibližně 2000 lidí.[42]

Na demonstraci proti článku 13 a za svobodu Internetu se 2. března 2019 sešlo v Berlíně kolem 3500 protestujících.[43]

Další demonstrace v různých evropských městech byly svolány na 23. března 2019.[40][42][43] Poté co se Evropská lidová strana pokusila svolat hlasování o směrnici na dřívější datum, což bylo kritiky vyloženo jako pokus obejít již svolané protesty,[44] byly v Německu svolány další protesty na 5. až 9. března a na 16. a 17. března 2019.[45]

16. března proběhly další demonstrace v Kolíně nad Rýnem a v Magdeburgu – každá s účastí do 1000 lidí.[46][47]

Vypnutí Wikipedií

Podrobnější informace naleznete v článku Protest Wikipedií 21. března 2019.

Komunita německojazyčné Wikipedie se rozhodla protestovat proti návrhu směrnice znepřístupněním jejího obsahu 21. března 2019.[48] Již dříve se k návrhu negativně vyjádřila i nadace Wikimedia.[49] Komunity editorů české, slovenské a dánské Wikipedie se rozhodly přidat k protestu německé Wikipedie a 21. března 2019 na jeden den znepřístupnit obsah Wikipedie ve svých jazycích.[50][51][52]

Odkazy

Související články

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Directive on Copyright in the Digital Single Market na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Evropská komise. Proposal for a Directive of the European Parliament and of the Council on copyright in the Digital Single Market [online]. 14 September 2016. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?pubRef=-//EP//NONSGML+TA+P8-TA-2018-0337+0+DOC+PDF+V0//EN - Amendments adopted by the European Parliament on 12 September 2018
  3. ↑ a b c d e Joint statement on the Directive of the European Parliament and Council on copyright in the Digital Single Market [online]. 2019-02-20 [cit. 2019-03-09]. Úplné znění v PDF příloze. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ a b VINCENT, James. EU approves controversial Copyright Directive, including internet ‘link tax’ and ‘upload filter’. The Verge [online]. Vox Media, 2018-09-12 [cit. 2019-03-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ Rada Evropské unie. Copyright rules for the digital environment: Council agrees its position [online]. 2018-05-25 [cit. 2019-03-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ a b 'Disastrous' copyright bill vote approved. BBC News [online]. BBC, 2018-06-20 [cit. 2018-07-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ Copyright: say NO to scaremongering and YES to creators getting paid [online]. Independent Music Companies Association [cit. 2018-07-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ MYTHBUSTER [online]. European Magazine Media Association a další [cit. 2018-07-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ UK Music chief slams Google as “corporate vultures” as figures show Google’s €31m EU lobbying bid [online]. UK Music, 2018-07-03 [cit. 2018-07-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ MOORE, Matthew. Google funds website that spams for its causes. The Sunday Times [online]. Times Newspapers, 2018-08-06 [cit. 2018-08-10]. Dostupné online. ISSN 0140-0460. (anglicky) 
  11. ↑ Evropská komise. Proposal for a Directive of the European Parliament and of the Council on Copyright in the Digital Single Market [online]. 2016-09-14 [cit. 2019-03-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ Proposal for a directive on copyright in the Digital Single Market [online]. 2018-05-25 [cit. 2019-03-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ EU Council agrees Copyright Directive position [online]. UK Copyright and Creative Economy Centre University of Glasgow, 2018-05-25 [cit. 2019-03-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ Controversial copyright law rejected by EU parliament. BBC News [online]. BBC, 2018-07-05 [cit. 2019-03-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ a b Pozměňovací návrhy přijaté Evropským parlamentem dne 12. září 2018 k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o autorském právu na jednotném digitálním trhu [online]. 2018-09-12 [cit. 2019-03-02]. Dostupné online. 
  16. ↑ Copyright Reform: Help Us Ensure an Effective TDM Exception! [online]. LIBER, 2017-09-25 [cit. 2019-03-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. ↑ Proposal for a DIRECTIVE OF THE EUROPEAN PARLIAMENT AND OF THE COUNCIL on copyright in the Digital Single Market [online]. Rada Evropské unie, 2019-02-20 [cit. 2019-03-09]. S. 51. Dostupné online. (anglicky) 
  18. ↑ Spravedlnost pro kreativce. Unie se dohodla na ochraně autorských práv. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2019-02-14 [cit. 2019-03-09]. Dostupné online. 
  19. ↑ Proposal for a DIRECTIVE OF THE EUROPEAN PARLIAMENT AND OF THE COUNCIL on copyright in the Digital Single Market [online]. Rada Evropské unie, 2019-02-20 [cit. 2019-03-09]. S. 64. Dostupné online. (anglicky) 
  20. ↑ HELLER, Jakub. Konec internetu, jak ho známe. Nová směrnice EU žene před volbami do ulic davy lidí. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2019-02-26 [cit. 2019-03-18]. Dostupné online. 
  21. ↑ a b c d KASÍK, Pavel. Vymáhání copyrightu dostalo zelenou. EU bude hlasovat o „cenzuře internetu“. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2018-06-20 [cit. 2019-03-09]. Dostupné online. 
  22. ↑ ČTK. Evropští novináři podpořili výzvu k ochraně autorského práva. České noviny [online]. ČTK, 2018-08-28 [cit. 2019-02-24]. Dostupné online. ISSN 1213-5003. 
  23. ↑ STRNAD, František. Boj za autorská práva není cenzura internetu, říká europoslanec Svoboda. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2018-09-12 [cit. 2019-03-09]. Dostupné online. 
  24. ↑ Senát Parlamentu České republiky. 128. usnesení Senátu [online]. Praha: 2017-03-09 [cit. 2019-02-24]. Dostupné online. 
  25. ↑ Academics against Press Publishers’ Right: 169 European Academics warn against it [online]. Instituut voor Informatierecht, Universiteit van Amsterdam, 2018 [cit. 2019-03-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  26. ↑ DOCTOROW, Cory. The EU's Link Tax Will Kill Open Access and Creative Commons News [online]. Electronic Frontier Foundation, 2018-10-28 [cit. 2019-02-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  27. ↑ ŠURKALA, Milan. Článek 11 postaví Creative Commons mimo zákon. Svět hardware [online]. 2018-10-29 [cit. 2019-02-23]. Dostupné online. 
  28. ↑ a b c Proposal for a directive on copyright in the Digital Single Market [online]. 25 May 2018. S. 26. Dostupné online. 
  29. ↑ a b ČÍŽEK, Jakub. Nová směrnice o autorském právu je hotová. Evropa je stále ostře rozdělená. Connect! [online]. CZECH NEWS CENTER, 2019-02-15 [cit. 2019-03-16]. Dostupné online. 
  30. ↑ O’BRIEN, Kevin J. Royalty Dispute Stops Music Videos in Germany. The New York Times [online]. The New York Times Company, 2009-04-02 [cit. 2018-08-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  31. ↑ Twitter. mobile.twitter.com [online]. 21. března 2019. Dostupné online. 
  32. ↑ a b PLUCINSKA, Joanna. Ticket to copyright: Paul McCartney joins crowded fight over online rules. Politico.eu [online]. 2018-07-04 [cit. 2019-03-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  33. ↑ a b VOSS, Axel. Europäisches Urheberrecht [online]. 2018-06-18 [cit. 2018-07-05]. Dostupné online. (německy) 
  34. ↑ STRÖMBÄCK, Per. Time for Youtube to Develop a New Business Model. Netopia.Eu Blog [online]. 2018-10-26 [cit. 2018-10-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  35. ↑ MAACK, Már Másson. The EU's disastrous Copyright Reform, explained by its lovers and haters. The Next Web [online]. 2018-06-19 [cit. 2018-06-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  36. ↑ ROMERO-MORENO, Felipe. ‘Notice and staydown’ and social media: amending Article 13 of the Proposed Directive on Copyright. International Review of Law, Computers & Technology. 2018-05-29, s. 1–24. DOI 10.1080/13600869.2018.1475906. (anglicky) 
  37. ↑ a b c SLÍŽEK, David. Jak filtrovat internet? Sporný článek 13 a celá reforma copyrightu míří do finále. lupa.cz [online]. 18. 1. 2019. Dostupné online. 
  38. ↑ KAYE, David. European Union draft directive on copyright in the digital single market [online]. UNHCHR. https://www.ohchr.org/Documents/Issues/Opinion/Legislation/OL-OTH-41-2018.pdf Dostupné online. OL OTH 41/2018. (anglicky) 
  39. ↑ a b c VON BLAZEKOVIC, Jessica. Tausende Menschen protestieren gegen Urheberrechtsreform. Frankfurter Allgemeine Zeitung [online]. Frankfurter Allgemeine Zeitung, rev. 2019-02-17 [cit. 2019-03-02]. Dostupné online. (německy) 
  40. ↑ ČTK. Italská Wikipedie zablokovala svůj obsah. Protestuje proti evropské směrnici o autorském právu. Aktuálně.cz [online]. Economia, rev. 2018-07-04 [cit. 2019-03-16]. Dostupné online. 
  41. ↑ a b Proteste gegen Artikel 13. Dlf24 [online]. Deutschlandradio, 2019-02-23 [cit. 2019-03-02]. Dostupné online. (německy) 
  42. ↑ a b Demo gegen Urheberrechtsreform: Tausende wehren sich gegen Artikel 13. ZDF heute [online]. ZDF, 2019-03-02 [cit. 2019-03-02]. Dostupné online. (německy) 
  43. ↑ BEUTH, Patrick. Der Zorn der Übergangenen. Spiegel Online [online]. 2019-03-05 [cit. 2019-03-08]. Dostupné online. (německy) 
  44. ↑ Save the Internet: Demos
  45. ↑ Demo Köln: Erneut Protest gegen Upload-Filter. WDR [online]. 2019-03-09 [cit. 2019-03-10]. Dostupné online. (německy) 
  46. ↑ Demo für Meinungsfreiheit und Vielfalt im Internet. mdr [online]. Rev. 2019-03-09 [cit. 2019-03-10]. Dostupné online. (německy) 
  47. ↑ halp; roso. Gegen EU-Urheberrechtsreform - Wikipedia schaltet mal ab. SRF News [online]. SRF, 2019-03-09 [cit. 2019-03-09]. Dostupné online. (německy) 
  48. ↑ DAVENPORT, Allison. We do not support the EU Copyright Directive in its current form. Here’s why you shouldn’t either [online]. Wikimedia Foundation, 2019-02-28 [cit. 2019-03-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  49. ↑ Česká Wikipedie plánuje „stávku“ na protest proti plánované směrnici EU. iDNES.cz [online]. 2019-03-18 [cit. 2019-03-18]. Dostupné online. 
  50. ↑ HODÁS, Martin. Slovenská Wikipedia chystá protest, na deň prestane fungovať. Živé.sk [online]. 2019-03-19 [cit. 2019-03-20]. Dostupné online. (slovensky) 
  51. ↑ SIY, Sherwin; GERLACH, Jan. Four Wikipedias to ‘black out’ over EU Copyright Directive [online]. Wikimedia Foundation, 2019-03-20 [cit. 2019-03-20]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

Externí odkazy

Autorské právo v Evropské unii
Směrnice
Smlouvy
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Směrnice_o_autorském_právu_na_jednotném_digitálním_trhu&oldid=17067171“