Přeskočit na obsah

Jakub Szántó

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
PhDr. Jakub Szántó
Jakub Szántó (2023)
Jakub Szántó (2023)
Narození11. března 1977 (48 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materUniverzita Karlova v Praze
Central European University
Povolánínovinář, televizní reportér a zahraniční zpravodaj
OceněníNovinářská cena (2014)
Cena Ferdinanda Peroutky (2017)
Magnesia Litera 2019
Nábož. vyznáníliberální judaismus[1]
ChoťLenka Szántó
DětiEliáš Szántó a Benjamin Szántó
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jakub Szántó (* 11. března 1977 Praha) je český novinář a televizní reportér, od roku 2013 do roku 2018 zahraniční zpravodaj České televize na Blízkém východě.

Život

[editovat | editovat zdroj]

Jeho předkové jsou maďarští Židé. V letech 1992 až 1996 absolvoval Gymnázium Jana Keplera v Praze. Následně v letech 1996 až 2005 vystudoval teritoriální studia na Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze, studoval také na Central European University v maďarské Budapešti (2000 až 2001). V roce 2005 získal titul PhDr. v oboru moderní dějiny na FSV UK.[2][3]

V letech 1999 až 2006 pracoval v zahraničním zpravodajství televize Nova, nakonec jako její vedoucí a také editor Televizních novin.[4][5]

V České televizi pracuje od roku 2006, mimo jiné zastával pozici zástupce vedoucího zahraniční redakce a editora pořadu Události. Od července 2013 do roku 2018 byl stálým zahraničním zpravodajem ČT pro Blízký východ a žil se svou rodinou v Tel Avivu.[6] Po svém návratu působí dál jako zástupce Michala Kubala ve vedení zahraniční redakce ČT.

Dlouhodobě se zaměřuje na region Blízkého východu a Afriky, kde pokrýval velkou část mezinárodních krizí od roku 1999: od druhé palestinské intifády, přes konflikty mezi Hamásem a Izraelem, americkou okupaci Iráku, arabské jaro po občanskou válku v Sýrii a konflikty v Iráku během americké okupace i po jejím ukončení v roce 2010. V minulosti také zpravodajsky pokrýval čečenskou válku, gruzínsko-ruskou válku v roce 2008, pirátství v Somálsku, revoluce na Ukrajině v letech 2004 a 2014[4][7] a dále také pokus o vojenský převrat v Turecku 2016 nebo občanskou válku v Jemenu.[8]

Mezi lety 2003 a 2016 pravidelně přispíval do týdeníku Reflex, publikoval také v dalších tištěných médiích jako Lidové noviny a Mladá fronta DNES.

Jako reportér České televize natáčel na Ukrajině a v jejím pohraničí s Ruskem a Běloruskem v období čekání na ruský vpád v únoru 2022. Po něm se vrátil a natáčel sérii reportáží zaměřených na humanitární katastrofu způsobenou ruskou agresí na hlavní uprchlické trase mezi Lvovem městem Vinnicja, jež bylo cílem ruského raketového útoku.[9] V červnu 2022 byl opět na Ukrajině, tentokrát na jižní frontě, kde zpravodajsky pokrýval zahájení ukrajinské protiofenzivy proti ruským vojskům v oblasti mezi Mykolajivem a okupovaným Chersonem.

Od vypuknutí války v Pásmu Gazy v říjnu 2023 se opět vrátil k problematice konfliktů na Blízkém východu. K válce se často vyjadřoval, byl přizván ke sborníku textů 7. říjen: Fauda – Izraelská apokalypsa (vydáno v roce 2024) a napsal knihu Mezi mlýnskými kameny: Gaza a její příběh (vydáno 2025). Některými médii, například Deníkem Alarm, byl ovšem kritizován za nekritické opakování narativu izraelské vlády.[10] Szantó se v květnu 2025 účastnil senátního veřejného slyšení na téma „Přesun velvyslanectví ČR do Jeruzaléma“,[11] což je diplomaticky kontroverzní akt, který předtím učinily například Spojené státy americké za prezidentství Donalda Trumpa (a pět jiných zemí; ostatní státy mají ambasádu v Tel Avivu). I za toto byl kritizován.[12] Szantó byl dále pozván na izraelský festival Izrael na Vltavě, kde představil svou knihu o Gaze. Jeho vystoupení bylo krátce přerušeno propalestinskými demonstranty.[13] Obvinil některá západní zahraniční média, že jsou předpojatá vůči Izraeli. Současně otevřeně kritizoval propalestinské demonstranty po celém světě a relativizoval jejich motivace, když uvedl, že jsou „slepí“ a že místo „zájmu o prosté Palestince je pohání antisemitismus“.[14] Kritiky páchání násilí ze strany izraelské armády označoval na Twitteru za „antisemity“.[15] Vedle běžných uživatelů sítě napadal také akademiky z Iniciativy za kritickou akademii, kteří v roce 2024 vydali prohlášení o deficitech české debaty ohledně izraelsko-palestinského konfliktu.[16] Szantó uvedl, že prohlášení jde proti existenci Izraele a že se na českých vysokých školách šíří antisemitismus.[17]

Jakub Szántó je ženatý. S manželkou Lenkou Szántó, novinářkou a scenáristkou, mají dva syny.[18]

Ocenění

[editovat | editovat zdroj]

V roce 2014 obdržel spolu s Michalem Kubalem a Josefem Pazderkou Novinářskou cenu za „komplexní a analytické“ zmapování krize na Ukrajině.[19]

Za rok 2017 mu byla udělena Cena Ferdinanda Peroutky.[20][21]

V roce 2019 dostal v literární soutěži Magnesia Litera cenu čtenářů Kosmas[22][23] za svou knihu válečných zápisků Za oponou války.

Audio verze knihy Za oponou války načtená Davidem Matáskem vyhrála v roce 2020 první cenu v anketě Audiokniha roku za mluvené slovo mimo kategorie.

Knihy

[editovat | editovat zdroj]
  • Za oponou války (2018)[8]
  • Česko - pohled z izraelského Mukačeva. Kapitola ve sborníku Česko na křižovatce (2019)[24]
  • Z Izrastiny s láskou: Reportérem mezi dvěma zeměmi (2020)[25]
  • Chleba z minového pole - Reportáže z Ukrajiny (2022, kolektiv autorů)[26]
  • Ukrajina: Válka kolem nás (2022, kolektiv autorů)
  • Putinova válka (2023, kolektiv autorů)
  • Zápasící Ukrajina: Zpráva o stavu země a lidí (2024, kolektiv autorů)
  • 7. říjen: Fauda – Izraelská apokalypsa (2024, kolektiv autorů)
  • Mezi mlýnskými kameny: Gaza a její příběh (2025)

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Židovství - Jakub Szántó | přednáška 23.11.2023 : Salesiáni Zlín na YouTube
  2. ↑ Absolvent IMS: Jakub Szántó, editor Událostí ČT. SOCIÁL Časopis studentů Fakulty sociálních věd UK [online]. 2007-11-08 [cit. 2015-01-01]. Dostupné online. 
  3. ↑ Významní absolventi IMS, PhDr. Jakub Szántó [online]. IMS FSV UK v Praze [cit. 2015-01-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-01-01. 
  4. ↑ a b Jakub Szántó [online]. Česká televize.cz [cit. 2015-01-01]. Dostupné online. Ve webovém archivu [1]. 
  5. ↑ Jakub Szántó o médiích a Izraeli. FFAKT Časopis studentů FF UK [online]. 2013-05-16 [cit. 2015-01-01]. Dostupné online. 
  6. ↑ Kvůli drogám a alkoholu jsem v Praze ostražitější než v Tel Avivu, říká Jakub Szántó. Flowee [online]. 2019-07-20 [cit. 2019-12-09]. Dostupné online. 
  7. ↑ ČTK. Cenu Ferdinanda Peroutky získali rozhlasová analytička Jana Klímová a zpravodaj ČT Jakub Szántó. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2018-02-07. Dostupné online. 
  8. ↑ a b SZÁNTÓ, JAKUB, 1977-. Za oponou války : zpravodajem nejen na Blízkém východě. Vydání první. vyd. Praha: [s.n.] 255 pages, 16 unnumbered pages of plates s. Dostupné online. ISBN 978-80-257-2571-9, ISBN 80-257-2571-5. OCLC 1104500539 
  9. ↑ Aktuálně.cz DVTV Video a rozhovor z 11.3.2022[nedostupný zdroj]
  10. ↑ Izraelská vláda se rozhodla znovu masakrovat Gazu. Česká televize to opět vidí jinak. Deník Alarm [online]. 2025-03-19 [cit. 2025-05-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ Senát Parlamentu České republiky. www.senat.cz [online]. 2012-01-01 [cit. 2025-05-28]. Dostupné online. 
  12. ↑ Lidé v Gaze umírají hlady, a čeští senátoři pořádají slyšení o přesunu ambasády do Jeruzaléma. Deník Alarm [online]. 2025-05-07 [cit. 2025-05-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ Festival izraelské kultury na pražské Štvanici provázely propalestinské protesty. Pražský deník. 2025-05-25. Dostupné online [cit. 2025-05-28]. 
  14. ↑ Propalestinské demonstrace jsou často jen čirý antisemitismus, jiné války aktivisté přehlížejí. www.novinky.cz [online]. 2024-01-22 [cit. 2025-05-28]. Dostupné online. 
  15. ↑ Proč si Česká televize pěstuje propagandistu Jakuba Szántó?. Britské listy [online]. 2024-01-07 [cit. 2025-05-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ Prohlášení Iniciativy za kritickou akademii – Iniciativa za kritickou akademii [online]. [cit. 2025-05-28]. Dostupné online. 
  17. ↑ https://x.com/JakubSzanto/status/1867229865868763197
  18. ↑ Redakce Seznam. Klímová a Szántó získali prestižní ceny Ferdinanda Peroutky. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 2018-02-07. Dostupné online. 
  19. ↑ Novinářská cena 2014 [online]. Novinářská cena. Dostupné online. 
  20. ↑ PÍHOVÁ, Dominika; LIOLIASOVÁ, Pavla; ČTK. 'Absolutní odbornost a přesnost.' Cenu Ferdinanda Peroutky získali veřejnoprávní novináři Klímová a Szántó. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2018-02-07. Dostupné online. 
  21. ↑ AUST, Ondřej. Cenu Ferdinanda Peroutky mají Klímová a Szántó. Médiář [online]. 2018-02-07 [cit. 2018-02-11]. Dostupné online. 
  22. ↑ Magnesia Litera [online]. [cit. 2019-10-01]. Dostupné online. 
  23. ↑ Magnesia Litera. Česká televize [online]. [cit. 2019-10-01]. Dostupné online. 
  24. ↑ CÍLEK, Václav et al. Česko na křižovatce. [s.l.]: Zeď, 2019. 280 s. ISBN 978-80-907309-5-3. S. 198. 
  25. ↑ SZÁNTÓ, Jakub. Z Izrastiny s láskou: Reportérem mezi dvěma zeměmi. 1. vyd. [s.l.]: Argo, 2020. 305 s. ISBN 978-80-257-3281-6. 
  26. ↑ BÁN, Andrej. Chleba z minového pole: reportáže z Ukrajiny. 1. vyd. Praha: Slovart, 2022. 180 s. ISBN 978-80-276-0550-7. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jakub_Szántó&oldid=24937407“