Jakub Szántó
PhDr. Jakub Szántó | |
---|---|
![]() Jakub Szántó (2023) | |
Narození | 11. března 1977 (48 let) Praha ![]() |
Alma mater | Univerzita Karlova v Praze Central European University |
Povolání | novinář, televizní reportér a zahraniční zpravodaj |
Ocenění | Novinářská cena (2014) Cena Ferdinanda Peroutky (2017) Magnesia Litera 2019 |
Nábož. vyznání | liberální judaismus[1] |
Choť | Lenka Szántó |
Děti | Eliáš Szántó a Benjamin Szántó |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jakub Szántó (* 11. března 1977 Praha) je český novinář a televizní reportér, od roku 2013 do roku 2018 zahraniční zpravodaj České televize na Blízkém východě.
Život
[editovat | editovat zdroj]Jeho předkové jsou maďarští Židé. V letech 1992 až 1996 absolvoval Gymnázium Jana Keplera v Praze. Následně v letech 1996 až 2005 vystudoval teritoriální studia na Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze, studoval také na Central European University v maďarské Budapešti (2000 až 2001). V roce 2005 získal titul PhDr. v oboru moderní dějiny na FSV UK.[2][3]
V letech 1999 až 2006 pracoval v zahraničním zpravodajství televize Nova, nakonec jako její vedoucí a také editor Televizních novin.[4][5]
V České televizi pracuje od roku 2006, mimo jiné zastával pozici zástupce vedoucího zahraniční redakce a editora pořadu Události. Od července 2013 do roku 2018 byl stálým zahraničním zpravodajem ČT pro Blízký východ a žil se svou rodinou v Tel Avivu.[6] Po svém návratu působí dál jako zástupce Michala Kubala ve vedení zahraniční redakce ČT.
Dlouhodobě se zaměřuje na region Blízkého východu a Afriky, kde pokrýval velkou část mezinárodních krizí od roku 1999: od druhé palestinské intifády, přes konflikty mezi Hamásem a Izraelem, americkou okupaci Iráku, arabské jaro po občanskou válku v Sýrii a konflikty v Iráku během americké okupace i po jejím ukončení v roce 2010. V minulosti také zpravodajsky pokrýval čečenskou válku, gruzínsko-ruskou válku v roce 2008, pirátství v Somálsku, revoluce na Ukrajině v letech 2004 a 2014[4][7] a dále také pokus o vojenský převrat v Turecku 2016 nebo občanskou válku v Jemenu.[8]
Mezi lety 2003 a 2016 pravidelně přispíval do týdeníku Reflex, publikoval také v dalších tištěných médiích jako Lidové noviny a Mladá fronta DNES.
Jako reportér České televize natáčel na Ukrajině a v jejím pohraničí s Ruskem a Běloruskem v období čekání na ruský vpád v únoru 2022. Po něm se vrátil a natáčel sérii reportáží zaměřených na humanitární katastrofu způsobenou ruskou agresí na hlavní uprchlické trase mezi Lvovem městem Vinnicja, jež bylo cílem ruského raketového útoku.[9] V červnu 2022 byl opět na Ukrajině, tentokrát na jižní frontě, kde zpravodajsky pokrýval zahájení ukrajinské protiofenzivy proti ruským vojskům v oblasti mezi Mykolajivem a okupovaným Chersonem.
Od vypuknutí války v Pásmu Gazy v říjnu 2023 se opět vrátil k problematice konfliktů na Blízkém východu. K válce se často vyjadřoval, byl přizván ke sborníku textů 7. říjen: Fauda – Izraelská apokalypsa (vydáno v roce 2024) a napsal knihu Mezi mlýnskými kameny: Gaza a její příběh (vydáno 2025). Některými médii, například Deníkem Alarm, byl ovšem kritizován za nekritické opakování narativu izraelské vlády.[10] Szantó se v květnu 2025 účastnil senátního veřejného slyšení na téma „Přesun velvyslanectví ČR do Jeruzaléma“,[11] což je diplomaticky kontroverzní akt, který předtím učinily například Spojené státy americké za prezidentství Donalda Trumpa (a pět jiných zemí; ostatní státy mají ambasádu v Tel Avivu). I za toto byl kritizován.[12] Szantó byl dále pozván na izraelský festival Izrael na Vltavě, kde představil svou knihu o Gaze. Jeho vystoupení bylo krátce přerušeno propalestinskými demonstranty.[13] Obvinil některá západní zahraniční média, že jsou předpojatá vůči Izraeli. Současně otevřeně kritizoval propalestinské demonstranty po celém světě a relativizoval jejich motivace, když uvedl, že jsou „slepí“ a že místo „zájmu o prosté Palestince je pohání antisemitismus“.[14] Kritiky páchání násilí ze strany izraelské armády označoval na Twitteru za „antisemity“.[15] Vedle běžných uživatelů sítě napadal také akademiky z Iniciativy za kritickou akademii, kteří v roce 2024 vydali prohlášení o deficitech české debaty ohledně izraelsko-palestinského konfliktu.[16] Szantó uvedl, že prohlášení jde proti existenci Izraele a že se na českých vysokých školách šíří antisemitismus.[17]
Jakub Szántó je ženatý. S manželkou Lenkou Szántó, novinářkou a scenáristkou, mají dva syny.[18]
Ocenění
[editovat | editovat zdroj]V roce 2014 obdržel spolu s Michalem Kubalem a Josefem Pazderkou Novinářskou cenu za „komplexní a analytické“ zmapování krize na Ukrajině.[19]
Za rok 2017 mu byla udělena Cena Ferdinanda Peroutky.[20][21]
V roce 2019 dostal v literární soutěži Magnesia Litera cenu čtenářů Kosmas[22][23] za svou knihu válečných zápisků Za oponou války.
Audio verze knihy Za oponou války načtená Davidem Matáskem vyhrála v roce 2020 první cenu v anketě Audiokniha roku za mluvené slovo mimo kategorie.
Knihy
[editovat | editovat zdroj]- Za oponou války (2018)[8]
- Česko - pohled z izraelského Mukačeva. Kapitola ve sborníku Česko na křižovatce (2019)[24]
- Z Izrastiny s láskou: Reportérem mezi dvěma zeměmi (2020)[25]
- Chleba z minového pole - Reportáže z Ukrajiny (2022, kolektiv autorů)[26]
- Ukrajina: Válka kolem nás (2022, kolektiv autorů)
- Putinova válka (2023, kolektiv autorů)
- Zápasící Ukrajina: Zpráva o stavu země a lidí (2024, kolektiv autorů)
- 7. říjen: Fauda – Izraelská apokalypsa (2024, kolektiv autorů)
- Mezi mlýnskými kameny: Gaza a její příběh (2025)
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Židovství - Jakub Szántó | přednáška 23.11.2023 : Salesiáni Zlín na YouTube
- ↑ Absolvent IMS: Jakub Szántó, editor Událostí ČT. SOCIÁL Časopis studentů Fakulty sociálních věd UK [online]. 2007-11-08 [cit. 2015-01-01]. Dostupné online.
- ↑ Významní absolventi IMS, PhDr. Jakub Szántó [online]. IMS FSV UK v Praze [cit. 2015-01-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-01-01.
- ↑ a b Jakub Szántó [online]. Česká televize.cz [cit. 2015-01-01]. Dostupné online. Ve webovém archivu [1].
- ↑ Jakub Szántó o médiích a Izraeli. FFAKT Časopis studentů FF UK [online]. 2013-05-16 [cit. 2015-01-01]. Dostupné online.
- ↑ Kvůli drogám a alkoholu jsem v Praze ostražitější než v Tel Avivu, říká Jakub Szántó. Flowee [online]. 2019-07-20 [cit. 2019-12-09]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Cenu Ferdinanda Peroutky získali rozhlasová analytička Jana Klímová a zpravodaj ČT Jakub Szántó. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2018-02-07. Dostupné online.
- ↑ a b SZÁNTÓ, JAKUB, 1977-. Za oponou války : zpravodajem nejen na Blízkém východě. Vydání první. vyd. Praha: [s.n.] 255 pages, 16 unnumbered pages of plates s. Dostupné online. ISBN 978-80-257-2571-9, ISBN 80-257-2571-5. OCLC 1104500539
- ↑ Aktuálně.cz DVTV Video a rozhovor z 11.3.2022[nedostupný zdroj]
- ↑ Izraelská vláda se rozhodla znovu masakrovat Gazu. Česká televize to opět vidí jinak. Deník Alarm [online]. 2025-03-19 [cit. 2025-05-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Senát Parlamentu České republiky. www.senat.cz [online]. 2012-01-01 [cit. 2025-05-28]. Dostupné online.
- ↑ Lidé v Gaze umírají hlady, a čeští senátoři pořádají slyšení o přesunu ambasády do Jeruzaléma. Deník Alarm [online]. 2025-05-07 [cit. 2025-05-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Festival izraelské kultury na pražské Štvanici provázely propalestinské protesty. Pražský deník. 2025-05-25. Dostupné online [cit. 2025-05-28].
- ↑ Propalestinské demonstrace jsou často jen čirý antisemitismus, jiné války aktivisté přehlížejí. www.novinky.cz [online]. 2024-01-22 [cit. 2025-05-28]. Dostupné online.
- ↑ Proč si Česká televize pěstuje propagandistu Jakuba Szántó?. Britské listy [online]. 2024-01-07 [cit. 2025-05-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Prohlášení Iniciativy za kritickou akademii – Iniciativa za kritickou akademii [online]. [cit. 2025-05-28]. Dostupné online.
- ↑ https://x.com/JakubSzanto/status/1867229865868763197
- ↑ Redakce Seznam. Klímová a Szántó získali prestižní ceny Ferdinanda Peroutky. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 2018-02-07. Dostupné online.
- ↑ Novinářská cena 2014 [online]. Novinářská cena. Dostupné online.
- ↑ PÍHOVÁ, Dominika; LIOLIASOVÁ, Pavla; ČTK. 'Absolutní odbornost a přesnost.' Cenu Ferdinanda Peroutky získali veřejnoprávní novináři Klímová a Szántó. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2018-02-07. Dostupné online.
- ↑ AUST, Ondřej. Cenu Ferdinanda Peroutky mají Klímová a Szántó. Médiář [online]. 2018-02-07 [cit. 2018-02-11]. Dostupné online.
- ↑ Magnesia Litera [online]. [cit. 2019-10-01]. Dostupné online.
- ↑ Magnesia Litera. Česká televize [online]. [cit. 2019-10-01]. Dostupné online.
- ↑ CÍLEK, Václav et al. Česko na křižovatce. [s.l.]: Zeď, 2019. 280 s. ISBN 978-80-907309-5-3. S. 198.
- ↑ SZÁNTÓ, Jakub. Z Izrastiny s láskou: Reportérem mezi dvěma zeměmi. 1. vyd. [s.l.]: Argo, 2020. 305 s. ISBN 978-80-257-3281-6.
- ↑ BÁN, Andrej. Chleba z minového pole: reportáže z Ukrajiny. 1. vyd. Praha: Slovart, 2022. 180 s. ISBN 978-80-276-0550-7.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Jakub Szántó na Wikimedia Commons
Osoba Jakub Szántó ve Wikicitátech
- Jakub Szántó na webu České televize