Seznam kulturních památek na Smíchově
Tento seznam nemovitých kulturních památek v části Smíchov v hlavním městě Praze vychází z Ústředního seznamu kulturních památek ČR, který na základě zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, vede Národní památkový ústav jako ústřední organizace státní památkové péče. Údaje jsou průběžně upřesňovány, přesto mohou obsahovat i řadu věcných a formálních chyb a nepřesností či být neaktuální.
Pokud byly některé části dotčeného území vyčleněny do samostatných seznamů, měly by být odkazy na tyto dílčí seznamy uvedeny v úvodu tohoto seznamu nebo v úvodu příslušné sekce seznamu.
Smíchov je od roku 1993 městskou památkovou zónou.[1]
Staré Město, Nové Město, Malá Strana, Hradčany, Josefov, Vyšehrad a z malé části Vinohrady, Holešovice, Podolí a Smíchov jsou od roku 1971 jako Pražská památková rezervace městskou památkovou rezervací.[2] Ze Smíchova patří do PPR nábřežní pás od Malé Strany až k železničnímu mostu (Janáčkovo nábřeží a Hořejší nábřeží bez budov na západní straně, Dětský ostrov a Petržilkovský ostrov s plavebním kanálem).
Osada Buďánka je od roku 1991 vesnickou památkovou zónou.[3]
ZSJ Dětský ostrov
[editovat | editovat zdroj](Dříve ZSJ Arbesovo náměstí B)
| Památka | Fotografie | Rejstříkové číslo v ÚSKP | Sídelní útvar | Poloha | Popis a poznámky | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Socha Vltavy (Q38097033)
| 
|
40339/1-1385 Pam. katalog MIS | Smíchov | Dětský ostrov, pp. 5073 50°4′41,96″ s. š., 14°24′32,72″ v. d. | Hranolový žulový obelisk nesoucí alegorickou postavu Vltavy a jejích čtyř přítoků (Lužnice, Otavy, Berounky, Sázavy) je symbolickým završením zdymadla u Dětského ostrova. Vltavu ztvárňuje nahá, lehce roztančená dívka s kotvou u nohou a s pruhem látky přehozeným přes paže a vlajícím za postavou, přítoky symbolizují rovněž akty mladých dívek s atributy u nohou. Socha byla osazena v roce 1927, jejím autorem je J. V. Pekárek. Postavy odlité do bronzu se svým provedením hlásí k novoklasicismu. Na hranolu je vytesaný text: „Kéž dílo to slouží dalšímu rozkvětu obchodu a průmyslu hlavního města i celé vlasti a jest ke cti svým budovatelům“. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Lávka na Dětský ostrov (Q12038741)
| 
|
41445/1-2107 Pam. katalog MIS | Smíchov | mezi Janáčkovým nábřežím a Dětským ostrovem, pp. 5073 50°4′41,96″ s. š., 14°24′32,72″ v. d. | Lávka pro pěší překlenující horní zhlaví smíchovské plavební komory, která nahradila původní dřevěnou lávku na Dětský ostrov, byla postavena v první polovině 20. století. Lehká konstrukce lávky o jednom oblouku. Železobetonová stavba se vzepjatou konstrukcí mostovky s povrchem z umělého kamene a zábradlím z trubkových profilů. Památkově chráněno od roku 1987. | |||||
| Malostranská vodárenská věž (Q12035023)
| .jpg)
|
40341/1-1386 Pam. katalog MIS | Smíchov | Dětský ostrov, vstup z Nábřežní 90/4, pp. 5060/1, 5060/2 50°4′41,96″ s. š., 14°24′32,72″ v. d. | Renesanční věž nechala postavit roku 1562 malostranská obec, aby vodou zásobovala malostranské kašny. Čtyřpatrová věž na čtvercovém půdorysu, zakončená jehlancovou střechou. Ve druhém patře je věž novodobě spojena proskleným tunelem s vedlejším objektem. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Petržílkovský mlýn (Q38097036)
| 
|
41134/1-1905 Pam. katalog MIS | Smíchov | Nábřežní 90/4 50°4′34,1″ s. š., 14°24′31,91″ v. d. | Administrativní budova vznikla radikální přestavbou Karpelesova (Petržílkovského) mlýna v letech 1912–1913. Novostavba z doby okolo roku 1920 navržená J. V. Justichem. Volně stojící podsklepená budova na půdoryse mělkého L byla postavena jako administrativní. V roce 1987 byla modernizována a spojena proskleným visutým krčkem s malostranskou vodárenskou věží. Památkově chráněno od roku 1976. |
ZSJ Arbesovo náměstí
[editovat | editovat zdroj](Dříve ZSJ Arbesovo náměstí A)
| Památka | Fotografie | Rejstříkové číslo v ÚSKP | Sídelní útvar | Poloha | Popis a poznámky | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Janáčkovo nábřeží 19 (Q38097024)
| 
|
41341/1-2044 Pam. katalog MIS | Smíchov | Janáčkovo nábřeží 1114/19 50°4′33,13″ s. š., 14°24′30,59″ v. d. | Secesně historizující nájemní dům s bohatě členěnou fasádou vznikl roku 1907 podle projektu Bernarda Nedvěda. Řadový dům s bohatě členěnou fasádou, vybíhající do patrového štítu lemovaného vížkami, ve střední části fasády loggie, využívající převážně renesanční slohové prvky. Památkově chráněno od roku 1981. | |||||
| Janáčkovo nábřeží 21 (Q38096992)
|
|
40384/1-1412 Pam. katalog MIS | Smíchov | Janáčkovo nábřeží 1055/21, Kořenského 1055/1 50°4′33,8″ s. š., 14°24′30,4″ v. d. | Činžovní dům, z toho jen: průčelí. Historizující nárožní dům byl postaven na konci 19. století. Nárožní čtyřpatrový dům s výrazně architektonicky členěnou fasádou doplněnou malbami. Působení fasády je založeno na kontrastu režného zdiva a omítaných architektonických prvků. Obě fasády jsou členěny arkýři a mezi okny 2. a 3. patra mají sgrafitové vlysy s výjevy ze života Chodů (senoseč, obrana hranic, hudba, lov) provedenými podle kartonů Mikoláše Alše. Tematicky výzdobu doplňuje socha Choda s řimbuchem na nároží domu. Na fasádě do nábřeží je v přízemí umístěna reliéfní deska s Mater Dolorosa a pamětní deska na pobyt Zdeňka Nejedlého. Poznámka: V MonumNetu bylo uvedeno též čp. 1530, to se však nachází v ulici Na Cihlářce. | |||||
| Zborovská 42 (Q21490311)
| 
|
40380/1-1410 Pam. katalog MIS | Smíchov | Zborovská 542/42, Vodní 542/5 50°4′48,57″ s. š., 14°24′25,08″ v. d. | Nárožní třípatrový neorenesanční činžovní dům se zvýšeným přízemím byl postaven roku 1885 podle návrhu A. Wiehla a K. Gemperla. Přízemí pokrývá bosáž, 1. a 2. patro spojuje režné zdivo, třetí patro má mezi okny niky s alegorickými postavami. Na boční fasádě je v úrovni prvního patra arkýř nesený dekorativně zdobenými konzolami, mezi kterými jsou alegorické postavy. Vpravo od arkýře vsazená reliéfní deska s narozením Páně. Na hlavním průčelí portál s hlavním vstupem. V nikách po stranách dvoukřídlých dveří s proskleným nadsvětlíkem postavy římských vojáků, ve štítu nápisová deska zmiňující architekty domu. Dům má náročně pojednaný vestibul. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Základy kostela svatých Filipa a Jakuba na Arbesově náměstí (Q12030718)
| 
|
100262 Pam. katalog MIS | Smíchov | Arbesovo náměstí, parc. 90 50°4′36,04″ s. š., 14°24′14,96″ v. d. | Kostel sv. Filipa a Jakuba, archeologické stopy, z toho jen: základové zdivo. Románský kostel, který prošel několika přestavbami, byl v roce 1891 zbořen. Dochované základové zdivo se nachází pod úrovní terénu v navážkách dnešního parku na Arbesově náměstí. Vzácný dokladem raně středověké sídelní struktury na Smíchově. Památkově chráněno od 9. května 2003. | |||||
| Arbesovo náměstí 3 (Q38097041)
| 
|
41528/1-2162 Pam. katalog MIS | Smíchov | Arbesovo náměstí 1064/3 50°4′33,47″ s. š., 14°24′19,25″ v. d. | Neorenesanční řadový pětipodlažní činžovní dům s fasádou zdobenou štukaturou a secesními prvky pochází z roku 1902. Hlavní průčelí je neorenesanční se secesními prvky. Památkově chráněno od 13. listopadu 1991. | |||||
| Národní dům (Q27988722)
| 
|
40966/1-1797 Pam. katalog MIS | Smíchov | Zborovská 82/7, nám. 14. října 82/16, Matoušova 82/1 50°4′48,57″ s. š., 14°24′25,08″ v. d. | Společenský dům byl postaven v letech 1906–1909 podle návrhu A. Čenského ve stylu historismu s prvky secese. Samostatně stojící reprezentativní budova Národního domu je postavena ve stylu historismu s monumentálním vestibulem, velkým sálem, salonky, restaurací, kluby apod. Zachováno také oplocení přilehlého pozemku včetně secesních kovaných výplní. Památkově chráněno od roku 1975. | |||||
| Letohrádek Portheimka (Q12046427)
| 
|
40345/1-1388 Pam. katalog MIS | Smíchov | Štefánikova 68/12, náměstí 14. října 68/14, Matoušova 68/9 50°4′25,55″ s. š., 14°24′14,47″ v. d. | Letohrádek Portheimka (Bukvojka), park, kašna. Barokní letohrádek, který si roku 1728 postavil K. I. Dientzenhofer. Původní letohrádek byl obklopen zahradou sahající až k Vltavě. Ta byla za dalšího majitele vybavena exotickou vegetací, oranžerií, fíkovnou a skleníky. Po roce 1824 byl letohrádek rozšířen o dvě symetrická klasicistní křídla. Jižní křídlo pak bylo roku 1884 zbořeno v souvislosti se stavbou kostela sv. Václava. Velká část zahrady byla postupně zastavěna, její budovy demolovány. Po roce 1951 byla zahrada upravena na veřejný sad, přitom byla zbořena ohradní zeď. Jižní polovinu půdorysu tvoří barokní letohrádek s mansardovou střechou, nízkými věžicemi na čtyřech rozích a původními vikýři. Severní část je jednodušší s valbovou střechou. Východní, vstupní průčelí a bývalá zahrada jsou na původní, nižší úrovni oproti dnešním okolním komunikacím. Vstup do altánku na ose barokního křídla, ve vystupující části pod balkonem. Na balkoně, po stranách dvě barokní pískovcová poprsí.
Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Kostel svatého Václava (Q2672457)
| 
|
40326/1-1378 Pam. katalog MIS | Smíchov | Náměstí 14. října, Štefánikova, pp. 1, 3/1 50°4′24,2″ s. š., 14°24′16,99″ v. d. | Kostel sv. Václava, novorománská bazilika postavená v letech 1881–1885, spojující neorenesanční architekturu s interiérem raně křesťanské baziliky, inspirována florentskou renesancí. Stavba je dílem architekta V. Barvitia. Trojlodní bazilice s půlkruhově ukončeným presbytářem vévodí v průčelí dvě věže jehlancovitě ukončené, mezi nimi tympanon. Na výzdobě interiéru se podíleli L. Šimek, F. Sequens, M. Pirner, Č. Vosmík, S. Sucharda, Z. Rudl. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Fara u svatého Václava (Q31954471)
| 
|
12726/1-2193 Pam. katalog MIS | Smíchov | náměstí 14. října 642/17 50°4′24,24″ s. š., 14°24′19,45″ v. d. | Neorenesanční fara byla postavena roku 1889 podle návrhu Antonína V. Barvitia v zahradě usedlosti Portheimka. Budova je nárožní, dvoupatrová, postavená na půdorysu písmene L. Při rekonstrukci začátkem 21. století byla těsně spojena s novostavbou nazvanou Portheimka Center. Původně volně stojící dům byl doplněn novostavbou na východě i jihu a také opatřen půdní vestavbou. Památkově chráněno od 19. července 1993. | |||||
| Medvědí fontána (Q38097010)
| 
|
40333/1-1382 Pam. katalog MIS | Smíchov | náměstí 14. října, pp. 12/2 50°4′23″ s. š., 14°24′24,74″ v. d. | Medvědí fontána. Raně barokní fontána kdysi stávala v zahradě paláce hraběte Slavaty, stojícího v předpolí Jiráskova mostu. Na počátku 19. století koupil pozemky průmyslník Aaron Przibram, který zde postavil rozsáhlou továrnu – kartounku. Jedinými pozůstatky barokního paláce se staly fontána a portál. Fontána nejprve stávala na továrním nádvoří, odtud se přestěhovala před bývalá kasárna (dnes Justiční palác) a po 2. světové válce na dnešní místo. V roce 1894 dostalo fontánu od majitele továrny darem město. Kamenná fontána se dvěma patry nádrží vrcholí sochou Neptuna, který každou nohou stojí na hlavě jednoho delfína a třetího svírá mezi nohama a o jeho hlavu si opírá trojzubec. Spodní nádrž je pod okrajem zdobena mohutnými akantovými listy. Střední nádrž nesou tři stojící medvědi. Vrchní fontána má podobu mušle se zvlněným okrajem, přes který přetéká voda. Fontána je dílem raně barokního sochaře Jeronýma Kohla. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
 Pomník sovětských osvoboditelů (Q6906887)
| 
|
53783/1-1381 Pam. katalog MIS | Smíchov | náměstí Kinských, parc. 205 50°4′43,83″ s. š., 14°24′16,5″ v. d. | Pomník sovětských osvoboditelů (tank číslo 23 na podstavci). 13. června 1991 byl z náměstí odstraněn, tank je umístěn ve vojenském muzeu v Lešanech. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. |
ZSJ Pod zahradou Kinských
[editovat | editovat zdroj]| Památka | Fotografie | Rejstříkové číslo v ÚSKP | Sídelní útvar | Poloha | Popis a poznámky | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Holečkova 9 (Q38097002)
| .jpg)
|
41403/1-2082 Pam. katalog MIS | Smíchov | Holečkova 100/9, Drtinova 100/19 50°4′22,74″ s. š., 14°23′28,23″ v. d. | Historizující nájemní dům na půdorysu písmene V pochází z roku 1875. Objekt na ostrém nároží s vystupující částí kruhového půdorysu s drobnou kupolí. Památkově chráněno od roku 1987. | |||||
| Štefánikova 59 a 59a (Q38096997)
| 
|
40343/1-1387 Pam. katalog MIS | Smíchov | Štefánikova 4/59, 5/59a 50°4′41,22″ s. š., 14°24′14,38″ v. d. | Pozdně klasicistní pavlačový dvoupatrový nájemní dům. Dům původně dvojkřídlý, s dalším dvorním zalomeným objektem na třetí a čtvrté straně parcely. K němu bylo později přistavěno další dvorní křídlo na severu, souběžné se severním křídlem. Po havárii plynu roku 2003 severní křídlo poškozeno. V roce 2006 byla zbořena dvorní křídla. Poznámka: u domu čp. 4 poznámka „zbořený“ | |||||
| Štefánikova 47 (Q38097016)
| 
|
101101 Pam. katalog MIS | Smíchov | Zubatého 269/1, Štefánikova 269/47 50°4′36,64″ s. š., 14°24′13,75″ v. d. | Funkcionalistický nárožní dům s obchody byl postaven v letech 1936–1937 podle návrhu Arnošta Mühlsteina a Victora Fürtha. Pětipatrový nárožní dům s ustupujícím 6. patrem a s obchody z kategorie tzv. elektrických domů. Patrer je určen obchodům, v průčelí do Štefánikovy ulice jsou krajní čtyři osy pater domu předsunuty. Působivý keramický obklad průčelí. Památkově chráněno od 16. července 2004. | |||||
| Smíchovská radnice (Q31954021)
| 
|
41138/1-1907 Pam. katalog MIS | Smíchov | Štefánikova 236/13 50°4′23,55″ s. š., 14°24′13,2″ v. d. | Dvoupatrová neorenesanční budova radnice byla upravena ze staršího domu v roce 1874 podle návrhu J. Schulze. Nad průjezdem umístěným v risalitu je sdružené okno 1. patra a nad ním tympanon, na kterém spočívají ženské alegorie, které se opírají o znak města Smíchova. Rizalit je završen věžicí s hodinami završenou bání s lucernou. Druhé osy od kraje jsou ukončeny zděnými vikýři. Památkově chráněno od roku 1976. |
ZSJ Zahrada Kinských
[editovat | editovat zdroj]| Památka | Fotografie | Rejstříkové číslo v ÚSKP | Sídelní útvar | Poloha | Popis a poznámky | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Zahrada a letohrádek Kinských (Q12033140)
| 
|
40347/1-1389 Pam. katalog MIS | Smíchov | Petřínské sady čp. 98, 95, 97, 99, 242, Holečkova 98/2, náměstí Kinských 95/1 50°4′22,74″ s. š., 14°23′28,23″ v. d. | Klasicistní areál letohrádku Kinských s parkem a zahradou vznikl v 1. třetině 19. století. Postupem času byl obohacen o řadu pomníků, plastik a dalších objektů.
Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Klášter svatého Gabriela (Q817055)
| 
|
40328/1-1379 Pam. katalog MIS | Smíchov | Holečkova 106/8, 106/10, Švédská 106/2 50°4′31,32″ s. š., 14°23′48,84″ v. d. | Klášter řádu benediktinek s ústavem pro výchovu dívek ze šlechtických a zámožných rodin. Zakladatelkou byla hraběnka Gabriela Sweerts-Sporcková. Klášter byl postaven mezi lety 1888–1891. Unikátně zachovaná výzdoba ve stylu tzv. beuronské školy (především v interiéru kostela).
Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Klášter Sacré Coeur (Q31954071)
| 
|
40968/1-1798 Pam. katalog MIS | Smíchov | Holečkova 657/29, 103/31 50°4′31,88″ s. š., 14°23′52,12″ v. d. | Klášter Sacré Coeur. Pozdně klasicistní areál kláštera se vzdělávacím ústavem pro výchovu dívek ze šlechtických rodin, který (jako jediný v českých zemích) náležel francouzské kongregaci Dames du Sacré Coeur. Vznikl na pozemcích někdejších viničních usedlostí Kobrová a Králodvorská.
Památkově chráněno od roku 1974. |
ZSJ Na Hřebenkách
[editovat | editovat zdroj]| Památka | Fotografie | Rejstříkové číslo v ÚSKP | Sídelní útvar | Poloha | Popis a poznámky | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Kaple Nejsvětější Trojice (Q19941736)
| 
|
40330/1-1380 Pam. katalog MIS | Smíchov | U Nesypky, pp. 3333 50°4′33,86″ s. š., 14°23′20,47″ v. d. | Kaple Nejsvětější Trojice stála při bývalé hospodářské usedlosti Nesypka, nechali ji postavit manželé Nesybovi roku 1667. Původně raně barokní kaple byla roku 1732 upravena, 1784 zrušena a obnovena roku 1824. Centrální stavba se segmentově vystupujícími stěnami mezi nárožními pilastry s čabrakami. Kapli kryje zvoncovitá střecha s věžičkou a s lucernou. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Zahradní pavilon Zapova 20 (Q31954108)
|
|
41142/1-1910 Pam. katalog MIS | Smíchov | Zapova 1496/20 50°4′26,73″ s. š., 14°23′28,45″ v. d. | Altán - zahradní pavilon, parc. 3357/1, západně od usedlosti Hřebenka. Pojatý jako drobná rotunda na soklu, s obdélným a kulatými okénky a s kuželovou střechou dnes krytou šablonami z pozinku. Plochostropý s pásem malovaného meandru pod stropem. Původně údajně viniční domek uprostřed vinic, které zde ještě v 19. století. bývaly. Doklad zahradní architektury období romantismu, pozůstatek starší urbanistické situace místa. Na zahradě patřící dnes k vile z roku 1922. Poznámka: Uvedené parcelní číslo 3357/1 neexistuje, snad má jít o 3358/1. | |||||
| Usedlost Horní Palata (Q28237603)
| 
|
40353/1-1393 Pam. katalog MIS | Smíchov | U Nesypky 110/28 50°4′27,19″ s. š., 14°23′8,96″ v. d. | Předměstská venkovská usedlost Horní Palata. Obytná budova, hospodářské budovy, brána. Původně viniční usedlost se nachází na místě středověkých vinic. Usedlost pochází z počátku 18. století v jádru se zbytky až renesančního zdiva, dnešní vzhled pochází z konce 19. století. Budovy usedlosti seskupeny na půdorysu U okolo obdélného dvora. Vstup z východní strany bránou s dvoukřídlými vraty. Obytná budova je dvoukřídlá, vytváří jižní a západní stranu dvora. Patrová budova s hladkou fasádou s výraznou korunní římsou, na dvorní fasádě s pavlačí sklenutou na traverzy. V přízemí dochované klenby. Střecha sedlová s věžičkou nad jižním křídlem. Obě hospodářské budovy byly novodobě upraveny. Od roku 1969 zde funguje denní sanatorium pro léčbu neuróz, nyní pod názvem denní stacionář. Psychoterapeutický model léčby v tomto systému byl první a originální svého druhu nejen v bývalém Československu, ale i v ostatních zemích socialistického tábora.[4] Poznámka: MonumNet uváděl adresu Na Hřebenkách 110/59, orientační číslo 59 v jeho záznamu zůstalo. | |||||
| Usedlost Pernikářka (Q12044639)
| 
|
44495/1-1394 Pam. katalog MIS | Smíchov | Pod hájem 111/1, U Pernikářky 111/2a 50°4′30,86″ s. š., 14°22′58,73″ v. d. | Předměstská venkovská usedlost Pernikářka. Původní viniční usedlost pochází z 15. století. Dnešní budovy vznikly v 17. století a byly upraveny pozdně barokně a rozšířeny kolem roku 1800. Poslední přestavba po roce 2000 zcela překryla původní hospodářský charakter usedlosti.
Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Na Hřebenkách 12 (Q31954137)
| 
|
52108/1-2317 Pam. katalog MIS | Smíchov | Na Hřebenkách 1882/12 50°4′24,52″ s. š., 14°23′0,95″ v. d. | Vila Jaroslava Šaldy (1880–1965), ředitele nakladatelství Melantrich,[5] zahrada. Funkcionalistická vila byla postavena v roce 1928 podle návrhu J. E. Kouly. Roku 1937 získala přístavbu navrženou F. Zelenkou. Dvoupatrová vila stojící v zahradě. Fasáda obrácená do ulice je symetricky řešená s dominujícím převýšeným a půlkruhově vystupujícím proskleným tělesem schodiště. Po jeho stranách uzoučká okna. Zahradní fasáda s předstupujícím 1. patrem na kovových sloupech, které nese terasu v celé šíří fasády. Střecha upravená jako terasa, zakončená kovovým zábradlím z kulatých profilů. Zahrada je členěná drobnými architektonickými prvky, má řadu cenných vzrostlých stromů. Z ulice je zahrada vymezena zděnou zídkou s kovovým oplocením se sloupkovým portikem vstupu. Památkově chráněno od 23. října 2002. | |||||
| Vila stavitele Beneše (Q61638622)
| 
|
106992 Pam. katalog MIS | Smíchov | Nad Výšinkou 1285/15 50°4′25,8″ s. š., 14°23′14,5″ v. d. | Vlastní vila stavitele a architekta Viktora A. Beneše z let 1909 - 1911. Pohledová dominanta v rámci vilové čtvrti Hřebenky. Památkově chráněno od 25. ledna 2023. | |||||
| Socha svatého Jana Nepomuckého (Q38097048)
|
|
40840/1-1715 Pam. katalog MIS | Smíchov | Holečkova 2261/50, pp. 3614 50°4′21,28″ s. š., 14°23′14,59″ v. d. | Pískovcová barokní socha sv. Jana Nepomuckého z 1. poloviny 18. století zachycuje světce v jeho tradiční podobě. Umístěna v novodobé cihlové dvorní opěrné zdi při cestě k domu čp. 2261; na místo byla přenesena z již zbouraného starého domku, stojícího kdysi v dolní části při staré uliční čáře u Dolní Palaty. Poznámka: Místo není veřejně přístupné ani viditelné z ulice. |
ZSJ Klamovka
[editovat | editovat zdroj]| Památka | Fotografie | Rejstříkové číslo v ÚSKP | Sídelní útvar | Poloha | Popis a poznámky | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Kaple Nanebevzetí Panny Marie (Q38097044)
| 
|
44493/1-1372 Pam. katalog MIS | Smíchov | Plzeňská, Podbělohorská, u Klamovky, parc. 3979 50°4′18,36″ s. š., 14°24′4,29″ v. d. | Kaple Nanebevzetí Panny Marie. V místech dnešního parku bývaly vinice, jejich součástí byla i drobná kaplička z konce 17. století. Roku 1752 byla rozšířena, původní kaple se stala kněžištěm větší stavby. Kaple na obdélném půdorysu ukončená apsidou a s drobnou sakristií. Ze sedlové střechy vystupuje drobná sanktusová věžička. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Usedlost Klamovka (Q12029294)
| 
|
44496/1-1399 Pam. katalog MIS | Smíchov | Podbělohorská 154/3, 3153/3a, Klamovka 2051 50°4′23,72″ s. š., 14°22′52,56″ v. d. | Předměstská venkovská usedlost Klamovka. Rozsáhlejší soubor na svahu smíchovského údolí severně od Plzeňské ulice má barokní původ, v 19. století dostal romantickou podobu.
Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Demartinka (Q22345539)
| 
|
53803/1-1731 Pam. katalog MIS | Smíchov | Plzeňská 152/162, U Demartinky 152/1 50°4′14,78″ s. š., 14°22′33,39″ v. d. | Předměstská venkovská usedlost, původně Dommarlinka, později zkomoleno na Demartinka. Demolováno koncem 80. let. Poznámka: MonumNet uváděl Dermatinka. Adresu zdědila novostavba. | |||||
| Usedlost Klikovka (Q12029388)
| 
|
40355/1-1395 Pam. katalog MIS | Smíchov | U Klikovky 118/4 50°4′21,94″ s. š., 14°22′20,18″ v. d. | Předměstská venkovská usedlost Klikovka, z toho jen: sýpka, zahrada. Usedlost vznikla na místě staršího hospodářského dvora v polovině 17. století. Zabírala území mezi dnešními ulicemi Podbělohorská a Nad Buďánkami. V roce 1971 byl zbořen barokní domek správce a hospodářské budovy.
Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Usedlost Zámečnice (Q31954176)
| 
|
41110/1-1889 Pam. katalog MIS | Smíchov | Nad Zámečnicí 130/3 50°4′13,84″ s. š., 14°22′7,6″ v. d. | Předměstská venkovská usedlost Zámečnice. Obytná budova čp. 130, busta bojovníka. Již od středověku byla v těchto místech vinice. Na počátku 17. století zde vznikla viniční usedlost, roku 1713 se poprvé objevuje název Zámečnice. V 18. století tvořil usedlost hospodářský dvůr se zahradou a vinicí a viniční domek. Dnes zde stojí jen klasicistní obytná budova. Obytná budova je patrová stavba na téměř čtvercovém půdorysu s valbovou střechou. Fasáda je hladká, člení ji šestitabulková okna s páskovou šambránou, směrem do ulice jsou ve zdi čtyři oválná okna. Ze střechy vystupují nápadné komíny s římsami. Zahrada má zhruba obdélný tvar, nemá žádnou úpravu, jen volně rozmístěné keře a řadu vzrostlých kaštanů. V zahradě se nachází pouze jedna busta, pískovcové mužské antikizující poprsí imperátora. Další tři obdobné busty se nacházejí v parčíku před domem čp. 2074 při Plzeňské. Drobná stavba nad usedlostí není předmětem památkové ochrany. Poznámka: V MonumNetu uvedeno též čo. 74. |
ZSJ Skalka
[editovat | editovat zdroj]| Památka | Fotografie | Rejstříkové číslo v ÚSKP | Sídelní útvar | Poloha | Popis a poznámky | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Usedlost Skalka (Q12054381)
| _(19).jpg)
|
40357/1-1396 Pam. katalog MIS | Smíchov | Pod Skalkou, U Klikovky 120/25 50°4′24,02″ s. š., 14°22′6,42″ v. d. | Předměstská venkovská usedlost Skalka. Původně barokní usedlost z konce 17. století. Indikační skica Stabilního katastru roku 1840 zachycuje budovu původně barokní usedlosti Skalka na obdélníkovém půdorysu s protáhlým hospodářským dvorem a hospodářskými budovami na protilehlé straně ve tvaru U, rozdělenými ve středu vjezdovou branou. K hospodářskému dvoru přiléhal na severozápadě ovocný sad, oddělený od dalšího sadu opěrnou a ohradní zdí. Usedlost z druhé strany obklopovala pastvina a vinice situovaná na jihu.
Památkově chráněno od 22. prosince 1964. |
ZSJ Smíchov-průmyslový obvod
[editovat | editovat zdroj]| Památka | Fotografie | Rejstříkové číslo v ÚSKP | Sídelní útvar | Poloha | Popis a poznámky | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Ringhofferova továrna (Q38353938)
| 
|
30996/1-2246 Pam. katalog MIS | Smíchov | Plzeňská 233/6 50°4′20,6″ s. š., 14°23′49,46″ v. d. | Strojírny - Ringhofferova továrna, z toho jen: uliční průčelí fasád dvou výrobních hal čp. 233 do Plzeňské ulice. Secesní průčelí tovární haly kolem Plzeňské ulice vzniklo kolem roku 1900 a je poslední připomínkou někdejšího rozlehlého továrního předměstí. Dnes tvoří průčelí čelní stěnu rozlehlému komplexu obchodů, které na místě továrních provozů vznikly. Areál Ringhofferových závodů byl založen roku 1852, V průběho 2. poloviny 19. století byl mnohokrát rozšiřován a měněn zaváděním nových provozů. Před rokem 2000 byl areál postupně demolován. Část strojního vybavení převzalo technické muzeum do svých sbírek. Památkově chráněno od 11. května 1995. | |||||
| Správní budova Ringhofferovy továrny (Q38353938)
| 
|
30996/1-2246 Pam. katalog MIS | Smíchov | Kartouzská 20/7 (severně od budovy Smíchov Gate) 50°4′21,06″ s. š., 14°23′59,54″ v. d. | Strojírny - Ringhofferova továrna, z toho jen: správní budova čp. 20. Čp. 20 je příkladem kvalitní secesní reprezentativní vily navržené včetně vnitřního vybavení předním českým architektem. Postavena v areálu Ringhofferovy továrny kolem roku 1906 podle návrhu arch. O. Polívky. Vznikla přestavbou staršího objektu, v přízemí je ze starší stavby zachovaná elipticky klenutá místnost. Památkově chráněno od 11. května 1995. |
ZSJ U malostranského hřbitova
[editovat | editovat zdroj]| Památka | Fotografie | Rejstříkové číslo v ÚSKP | Sídelní útvar | Poloha | Popis a poznámky | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Stará trafostanice Na Zatlance (Q38097030)
| 
|
100573 Pam. katalog MIS | Smíchov | Na Zatlance 50°4′8,96″ s. š., 14°23′57,88″ v. d. | Trafostanice, kamenná opěrná zeď s kovovým zábradlím, schodiště. Trafostanice byla postavena ve 20. letech 20. století v rámci elektrizačního programu. Stavba s výraznými prvky rondokubismu. Vzhledem ke svému umístění na styku dvou ulic ve svažitém terénu je urbanisticky hodnotným prvkem lokality. Objekt je mírně obdélného půdorysu, na delších stranách trojosý, jednopatrový. Na kratší straně je půlkruhový rizalit zakončený balkonem. Korunní římsu nesou masivní zaoblené konzole. Opěrná zeď je vyzděna z kamenného kyklopského zdiva, při ní se nachází jednoramenné schodiště spojující obě terénní úrovně. Zábradlí opěrné zdi je kovové, z hranolových profilů, se středními sloupky zdvojené konstrukce vyplněné kruhovými terči. Rovněž madlo je kovové. Poznámka: Parcelní číslo v Památkovém katalogu neuvedeno. | |||||
| Usedlost Betramka (Q549551)
| 
|
40363/1-1400 Pam. katalog MIS | Smíchov | U Mrázovky 169/2, Mozartova 50°4′15,67″ s. š., 14°23′45,34″ v. d. | Předměstská venkovská usedlost Bertramka, zahrada. Původně viniční usedlost z počátku 17. století byla upravená okolo poloviny 18. století jako předměstská vila. Na konci 18. století byla vytvořena romantická zahrada. V letech 1786–1791 zde pobýval W. A. Mozart, jehož památník zde byl v 50. letech 20. století zřízen, před tím byla provedena úprava do podoby z doby Mozartova pobytu. Cenná barokní stavba s upravenou zahradou a sochařskou výzdobou.
Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Mrázovka 40 (Q38096955)
|
|
53813/1-1908 Pam. katalog MIS | Smíchov | Mrázovka 702/40 50°4′12,77″ s. š., 14°23′49,73″ v. d. | Domek z dělnické kolonie Mrázovka. Nejblíže vrcholu kopce byly objekty čp. 702, 703 a 704, za památku byly prohlášeny společně. Všechny byly zbořeny v 70. letech (kolem roku 1979). Ortofoto mapa z roku 1975 je ještě zachycuje. Poznámka: Čp. 702 není obsazeno. Definiční bod zaměřen na parcelu č. 2382/5. | |||||
| Mrázovka 42 (Q38096960)
|
|
53814/1-1908 Pam. katalog MIS | Smíchov | Mrázovka 703/42 50°4′12,29″ s. š., 14°23′50,66″ v. d. | Domek z dělnické kolonie Mrázovka. Nejblíže vrcholu kopce byly objekty čp. 702, 703 a 704, za památku byly prohlášeny společně. Všechny byly zbořeny v 70. letech (kolem roku 1979). Ortofoto mapa z roku 1975 je ještě zachycuje. Poznámka: V RÚIAN bez čísla orientačního, zaměřeno na parcelu 2320. | |||||
| Mrázovka 44 (Q38096948)
|
|
53815/1-1908 Pam. katalog MIS | Smíchov | Mrázovka 704/44 50°4′11,4″ s. š., 14°23′51,62″ v. d. | Domek z dělnické kolonie Mrázovka. Nejblíže vrcholu kopce byly objekty čp. 702, 703 a 704, za památku byly prohlášeny společně. Všechny byly zbořeny v 70. letech (kolem roku 1979). Ortofoto mapa z roku 1975 je ještě zachycuje. Poznámka: Čp. 704 není obsazeno. Definiční bod zaměřen na parcelu č. 2319. | |||||
| Malostranský hřbitov s kostelem Nejsvětější Trojice (Q8513160)
| 
|
40323/1-1376 Pam. katalog MIS | Smíchov | Plzeňská, U Trojice, Duškova, Erbenova 50°4′18,36″ s. š., 14°24′4,29″ v. d. | Hřbitov, kostel Nejsvětější Trojice, náhrobek biskupa Thun-Hohensteina. Představitelé vlašského špitálu zde během morové rány roku 1680 zakoupili dvorec, ze kterého vytvořili špitál s kapli a u něho zřídili hřbitov. Jako morový sloužil i při dalších epidemiích. V roce 1703 zde byla postavena kaple sv. Rocha a hřbitov byl ohrazen zdí. V roce 1715 byla špitální kaple nahrazena kaplí Nejsvětější Trojice, ta byla přestavěna K. I. Dienzenhoferem. Od roku 1786 byl hřbitov používán již jako městský pro Malou Stranu, Hradčany a Smíchov. Vysvěcen byl roku 1787. Barokní kaple byla přestavěna roku 1837 na klasicistní kostel stejného zasvěcení. Roku 1862 byl hřbitov rozšířen o západní část. Roku 1884 byl hřbitov uzavřen, pak začal výrazně chátrat. Na počátku 50. let 20. století byl hřbitov zmenšen a zbořena kaple sv. Rocha. Pp. 2770, 2771, 2774, 2778, 2779, 2781. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Kostel Nejsvětější Trojice na Malostranském hřbitově (Q8513160)
| .jpg)
|
40323/1-1376 Pam. katalog MIS | Smíchov | Plzeňská, U Trojice, Duškova 50°4′18,36″ s. š., 14°24′4,29″ v. d. | Kaple Nejsvětější Trojice z roku 1715 byla přestavěna K. I. Dienzenhoferem. Roku 1837 byla přestavěna na klasicistní kostel stejného zasvěcení. Poznámka: Kostel zapsán společně se hřbitovem. | |||||
| Švédská 5 (Q38096952)
|
|
53816/1-1909 Pam. katalog MIS | Smíchov | Švédská 864/5, parc. 3425 50°4′28,8″ s. š., 14°23′41,92″ v. d. | Činžovní dům. Po roce 1977 zbořeno, stavba nového objektu již v 90. letech (?), dnes na místě novostavba Apartmán Sacre Coeur, Švédská 1010/15, dle ortofotomap výstavba probíhala mj. v roce 2006, v roce 2003 lokalita vypadá nezastavěná. Lokalita se nachází nad Strahovským tunelem a je součástí pásu vybouraného v rámci jeho výstavby. Poznámka: Čp. 864 není obsazeno, parc. 3425 uvedená v MonumNetu neexistuje. Zaměřeno na parcelu 3427/1. | |||||
| Usedlost Hřebenka (Q26161525)
| 
|
40351/1-1392 Pam. katalog MIS | Smíchov | Švédská 107/39 50°4′29,08″ s. š., 14°23′29,88″ v. d. | Předměstská venkovská usedlost Hřebenka. Původně barokní viniční usedlost byla postavená v 1. polovině 17. století na místě viničního lisu. Kolem roku 1800 byla přestavěná na empírový letohrádek, v letech 1926–1928 si ji pro sebe přestavěl architekt F. Kavalír na moderní městskou vilu. Souběžně se severním průčelím nechal F. Kavalír postavit patrovou kolonádu se vstupním portikem s dvoukřídlými vraty s reliéfy od J. Horejce, od téhož i reliéf tympanonu a další detaily interiéru vily (krb s reliéfním nástavcem, vitraje) i v exteriéru (větrník ve tvaru figurky na střeše altánu).
Poznámka: MonumNet uváděl též čo. 37. |
ZSJ Na Černém vrchu
[editovat | editovat zdroj]| Památka | Fotografie | Rejstříkové číslo v ÚSKP | Sídelní útvar | Poloha | Popis a poznámky | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Winternitzova vila (Q28802558)
| 
|
44497/1-2104 Pam. katalog MIS | Smíchov | Na Cihlářce 2092/10 50°4′2,33″ s. š., 14°23′18,6″ v. d. | Funkcionalistická Winternitzova vila byla postavena v roce 1932 podle návrhu Adolfa Loose a K. Lhoty. Ve stavbě se plně uplatnil princip Raumplanu, vnější podoba stavby se částečně odvíjí od vnitřního uspořádání a podřizuje se funkci. Mohutná sevřená kubická stavba s odstupňovanými hmotami. Přízemí s terasou s trojdílným vstupem, druhé podlaží ustupuje dovnitř hlubokou terasou a třetímu podlaží dominuje hranolová konstrukce pergoly. Fasády odlehčují velká několikadílná okna a vstupy. Interiéru dominuje patrová hala v přední části budovy. Památkově chráněno od roku 1987. | |||||
| Pickova vila (Q31954218)
| 
|
12902/1-2204 Pam. katalog MIS | Smíchov | U Mrázovky 2071/7 50°4′3,12″ s. š., 14°23′30,77″ v. d. | Jednopatrová vila s podkrovní částí byla postavená v letech 1930–1931, podle projektu brněnského architekta Arnošta Wiesnera, v pojetí patrné vlivy Adolfa Loose. Vila v duchu tzv. moderního tradicionalismu. Atypické řešení exteriéru domu zdůrazňuje střecha kýlového tvaru, pokrytá břidlicí. Nároží stavby pohledově ozvláštňují komínová tělesa a jednoduše klempířsky tvarované okapní svody. Hladkou fasádu člení na výšku komponovaná okna, dobové funkcionalistické konstrukční prvky (vysazený průběžný balkon v 1. patře a přisazená přízemí boční terasa se schodištěm) tu jsou pouze přiznány v exteriéru, orientované směrem do zahrady. Památkově chráněno od 3. května 1994. | |||||
| Usedlost Cihlářka (Q11730968)
| 
|
40365/1-1401 Pam. katalog MIS | Smíchov | U Mrázovky 171/20 50°3′58,57″ s. š., 14°23′22,96″ v. d. | Předměstská venkovská usedlost Cihlářka. Usedlost dostala jméno pravděpodobně po svém prvním známém majiteli Jiříku Cihlářovi v 1. polovině 17. století. Starší zemědělská usedlost byla přestavěná na počátku 18. století do barokní podoby, v 19. století dále upravena. Před obytnou budovou byla v polovině 19. století vybudována terasa s prolamovaným zábradlím. V roce 1923 usedlost přestavěna na vilu zvanou Mimosa. Hospodářská budova ve 20. století zcela zanikla. Vila stojí v zadní části zahrady na vrcholu svahu, okolo a pod ní se rozkládá zahrada. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Sala terrena u usedlosti Popelka (Q112622533)
| 
|
40377/1-1408 Pam. katalog MIS | Smíchov | Na Popelce 215/12, pp. 2501/1, 2502/4, 4900/1 50°4′9,19″ s. š., 14°23′5,67″ v. d. | Sala terrena. Barokní stavba na oválném půdorysu situovaná do svahu. Původně přináležela k dnes zaniklé usedlosti Popelka, čp. 215. Je zarostlá křovím, sousedí s hromadnými garážemi a je zcela vytržena z kontextu. Je jakýmsi pahrbkem mezi komunikacemi, jedna bezejmenná komunikace před průčelím saly terreny je prašná a slouží jako obslužná komunikace garáží, druhá obchází stavbu zezadu a místy těsně překrývá její klenbu a přerušuje původní svah. Pozemky usedlosti byly rozparcelovány a zastavěny. Poznámka: MonumNet uváděl pp. 2638. | |||||
| Usedlost Nikolajka (Q12040936)
| 
|
40367/1-1402 Pam. katalog MIS | Smíchov | U Nikolajky 174 50°4′1,49″ s. š., 14°23′38,48″ v. d. | Předměstská venkovská usedlost Nikolajka. Z bývalé hospodářské usedlosti z konce 17. století zůstala pouze obytná budova a kaplička.
Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| U Nikolajky 31 (Q31954256)
| 
|
103749 Pam. katalog MIS | Smíchov | U Nikolajky 1088/31 50°3′58,02″ s. š., 14°23′39,18″ v. d. | Vila čp. 1088, zahrada, oplocení. Reprezentativní secesní třípatrová či třípodlažní vila v zahradě v prudkém svahu byla postavena roku 1904 podle návrhu Aloise Kordy. Dominantním prvkem celé uliční fasády je stojící socha Panny Marie. Památkově chráněno od 26. října 2009. | |||||
| Vila Helenka (Q31954306)
| 
|
47338/1-2279 Pam. katalog MIS | Smíchov | Na Václavce 1078/30 50°3′56,47″ s. š., 14°23′40,47″ v. d. | Secesní vila Helenka vznikla v roce 1903 podle plánů Aloise Kordy. Vile ve svažitém terénu dominuje věž s kruhovým oknem a balkonem, sloupový portikus se vstupem a dekorativně bohatě zdobená fasáda. Na ploše fasády je uplatněna rozlehlá kompozice dekorativního květinového ornamentu soustředěného okolo oken. Jihozápadní straně vévodí postava anděla s rozepjatými křídly, uliční fasádě slunce. Památkově chráněno od roku 1972. |
ZSJ Malvazinka
[editovat | editovat zdroj]| Památka | Fotografie | Rejstříkové číslo v ÚSKP | Sídelní útvar | Poloha | Popis a poznámky | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Usedlost Santoška (Q12050945)
| 
|
40369/1-1403 Pam. katalog MIS | Smíchov | Nad Santoškou 178 50°3′50,17″ s. š., 14°23′54,8″ v. d. | Předměstská venkovská usedlost Santoška. V místech dnešní Santošky byly ve středověku vinice, později zde vznikla usedlost s barokní vilou. Vila byla novogoticky upravena a je jedinou budovou zbylou z celé usedlosti. Roku 1907 usedlost zakoupila obec Smíchov a zpřístupnila ji veřejnosti. Plastiky pocházejí z dílny Františka Ignáce Platzera.
Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Usedlost Malvazinka (Q31954429)
| .jpg)
|
41136/1-1906 Pam. katalog MIS | Smíchov | U Malvazinky 177/7, U Sanopzu 177/7 50°3′49,71″ s. š., 14°23′30,36″ v. d. | Předměstská venkovská usedlost Malvazinka. Obytná budova, zahrada. Původně barokní viniční usedlost byla přeměněná na hospodářský dvůr, kolem roku 1800 klasicistně přestavěná a v 19. století dvakrát upravovaná, fasády získaly řadu neobarokních prvků. Po roce 1929 byly výrazně přestavěny interiéry. Samostatně stojící budova na půdorysu písmene L s přistavěným úzkým křidélkem. Na jižní straně jižního křídla jsou v patře tři balkony s dekorativním neobarokním kovaným zábradlím. Obdobný balkon je i na východním průčelí, před kterým je terasa. Budova má valbovou střechu, nad jižním křídlem je drobná věžička. K západní fasádě severního křídla se pojí brána se zábradlím, které má podobu neobarokních kovaných mříží. Na pilířích brány jsou dvě kamenné reliéfně zdobené vázy. Vilu obklopuje zahrada s několika parkovacími plochami a novodobými přístavky garáží. Památkově chráněno od roku 1976. | |||||
| Hřbitov Malvazinky (Q12021228)
| 
|
40386/1-1413 Pam. katalog MIS | Smíchov | Peroutkova, U smíchovského hřbitova, pp. 1600/2, 1601–1603, 1609/1, 1610 50°3′47,86″ s. š., 14°23′9,3″ v. d. | Hřbitov Malvazinky, kostel sv. Filipa a Jakuba, boží muka se slunečními hodinami. Hřbitov byl založen roku 1876 v místě vinice patřící k hospodářské usedlosti ze 17. století, kterou vlastnil Tomáš Malvazy. Roku 1896 byl ve středu hřbitova postaven novorománský kostel sv. Filipa a Jakuba. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. |
ZSJ Na Skalce
[editovat | editovat zdroj]| Památka | Fotografie | Rejstříkové číslo v ÚSKP | Sídelní útvar | Poloha | Popis a poznámky | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Smíchovská synagoga (Q3490873)
| 
|
41473/1-2127 Pam. katalog MIS | Smíchov | Plzeňská 290/3, Stroupežnického 290/32 50°4′12,64″ s. š., 14°24′11,22″ v. d. | Budova sestává ze dvou částí: podélné novorománské trojlodní synagogy z roku 1863 a přístavby z roku 1931 podle návrhu L. Ehrmanna. Jediná moderní synagogální stavba v Praze a zároveň poslední velká synagogální stavba v ČSR před druhou světovou válkou. Památkově chráněno od 26. listopadu 1990. | |||||
| Usedlost Doubková (Q31954353)
| 
|
40371/1-1404 Pam. katalog MIS | Smíchov | Bieblova 182/15 50°3′56,99″ s. š., 14°24′4,9″ v. d. | Předměstská venkovská usedlost Doubková (Skalka). Usedlost tvořila v minulosti součást sousední usedlosti Santoška. Jako samostatný objekt byl postaven barokní dům na bývalé vinici kolem roku 1800. Usedlost spolu s řadou dalších v okolí v roce 1813 koupil rytíř Doubek a po něm je někdy jmenovaná Doubková. Areál tvoří obytná budova s dvorem a zahradou, od ulice je chráněná ohradní zdí, na které stojí socha sv. Jana Nepomuckého.
Památkově chráněno od 22. prosince 1964. |
ZSJ U železničního mostu
[editovat | editovat zdroj]| Památka | Fotografie | Rejstříkové číslo v ÚSKP | Sídelní útvar | Poloha | Popis a poznámky | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Socha svaté Aji (Q38096964)
| 
|
40335/1-1383 Pam. katalog MIS | Smíchov | Nádražní, parc. 591, mezi domy 1573/60 a 280/62 50°3′51,05″ s. š., 14°24′31,45″ v. d. | Barokní socha sv. Aji z roku 1770, patrně od Ignáce Platzera, je druhotně umístěna v nice domu. Socha stojí na hranolovém soklu s volutovými křídly v čelním poli s textem. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. |
ZSJ Smíchovské nádraží
[editovat | editovat zdroj]| Památka | Fotografie | Rejstříkové číslo v ÚSKP | Sídelní útvar | Poloha | Popis a poznámky | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Nádražní 28 (Q38096978)
| 
|
100906 Pam. katalog MIS | Smíchov | Nádražní 1122/28 50°3′38,33″ s. š., 14°24′34,51″ v. d. | Neobarokní dvoupatrový původně nárožní nájemní dům byl postaven v roce 1904 podle návrhu stavitele A. Elhenického. Samostatně stojící dvoupatrový objekt na bočních stranách zakončený zděnými štíty. Fasáda členěná rustikou. Hlavní vstup ze zaslepené boční ulice. Památkově chráněno od 13. února 2004. | |||||
| Výtopna Zlíchov (Q110947407)
| 
|
106985 Pam. katalog MIS | Smíchov | Ke sklárně 2588/4 50°3′2,74″ s. š., 14°24′30,75″ v. d. | Historický železniční objekt dochovaný ve své stavební struktuře s plně funkčním původním interiérem. Památkově chráněno od 10. prosince 2022. | |||||
| Lihovar Zlíchov (Q38096971)
| 
|
54858/1-2286 Pam. katalog MIS | Smíchov | Nádražní 2584/2 50°2′57,61″ s. š., 14°24′26,11″ v. d. | Lihovar Zlíchov. Lihovar je zmiňován již roku 1836. Dnešní budovy byly postaveny roku 1880, upravovány byly v 90. letech 19. a začátkem 20. století. Areál je tvořen řadou provozních i správních objektů. Památkově chráněny pouze:
Památkově chráněno od 13. března 2002. |
ZSJ Kesnerka
[editovat | editovat zdroj]| Památka | Fotografie | Rejstříkové číslo v ÚSKP | Sídelní útvar | Poloha | Popis a poznámky | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Usedlost Koulka (Q11775204)
| 
|
40373/1-1405 Pam. katalog MIS | Smíchov | Křížová 189/37, Koulka 189/12 50°3′35,91″ s. š., 14°24′19,13″ v. d. | Předměstská venkovská usedlost Koulka. Původně barokní usedlost vzniklá na konci 18. století, až do roku 1801 uváděna jako Vorlovka. Z usedlosti se dochovala jen obytná vila a bývalá zimní zahrada. Upravená pro obytné účely, hospodářské budovy byly roku 1933 zbořeny. Dvoupatrová mohutná stavba na téměř čtvercovém půdorysu s neobarokně upravenou fasádou ve svahu nad ulicí. Nedílnou součást usedlosti tvoří rozsáhlá zahrada s terasami. Ohradní zeď se na mnoha místech hroutí. Před usedlostí stojí hodnotná litinová pumpa. V jižní části zahrady při Křížové ulici byly postaveny novostavby – obytná a administrativní budova, které nejsou předmětem památkové ochrany. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Usedlost Konvářka (Q31954397)
| .jpg)
|
40375/1-1406 Pam. katalog MIS | Smíchov | Na Konvářce 2917/22, 192/24, 3141/26 50°3′19,22″ s. š., 14°24′13,39″ v. d. | Předměstská venkovská usedlost Konvářka. Původně viniční usedlost, doložená k roku 1654, prošla výraznými úpravami v 19. a 20. století. Obytná budova si v hrubé podobě zachovává vzhled z 2. poloviny 18. století. Roku 1929 dispozičně upravena pro křižovníky s červenou hvězdou.
Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Česká správa sociálního zabezpečení (Q38096985)
| 
|
100870 Pam. katalog MIS | Smíchov | Křížová 2383/27 50°3′27,15″ s. š., 14°24′20,81″ v. d. | Pojišťovna bývalá Ústřední sociální pojišťovna - nyní Česká správa sociálního zabezpečení. Pětipatrová budova čp. 2383 s připojenou hranolovou hmotou schodiště. Obdélného půdorysu, situovaná vpravo od hlavní budovy Správy sociálního zabezpečení, pětipatrová se šestým ustupujícím patrem, členěná horizontálními pásy oken. Strojová kartotéka zabírá první dvě podlaží. Zařízení a strojové prvky kartotéky jsou nedílně propojeny se stavbou celé budovy. Nalevo od budovy stojí hlavní budova České správy sociálního zabezpečení čp. 1292, která není kulturní památkou. Budovy postaveny ve 30. letech 20. století. Kartotéka jdoucí přes dvě patra a je tvořena ve středu dispozice dvěma bloky o výšce 6 m, v nichž jsou uloženy jednotlivé zakladače o délce 3 m. Kolem středního bloku zakladačů probíhá široká chodba, na zemi a ve stropě s jeřábovými drahami, v nichž se pohybují pojízdné pracovní plošiny pro obsluhu kartotéky. Mechanismus umožňuje pohyb plošin všemi směry podél stěny se zakladači, kovové prahy na vodicích drahách ve vodorovném i kolmém směru zajišťují přesné nastavení plošin. Poznámka: MonumNet uváděl též čo. 25, ale neuváděl příslušné čp. 1292. | |||||
| Starý židovský hřbitov (Q12056279)
| 
|
44489/1-1899 Pam. katalog MIS | Smíchov | U starého židovského hřbitova čp. 2556, pp. 1106, 1102 50°3′30,12″ s. š., 14°23′52,71″ v. d. | Starý židovský hřbitov. Domek hrobníka čp. 2556, hřbitov, ohradní zeď, náhrobky. Hřbitov byl založený v druhé polovině 18. století a užívaný byl až do počátku 20. století. Hřbitov se rozkládá na téměř čtvercovém pozemku na kraji novodobé zástavby. Památkově chráněno od roku 1976. | |||||
| Viadukt (Q55698456)
| 
|
102037 Pam. katalog MIS | Smíchov | trať 122 50°2′28,94″ s. š., 14°23′26,24″ v. d. | Železniční trať - soubor věcí Buštěhradské dráhy. Na území Smíchova se nachází tato část souboru:
Památkově chráněno od 15. listopadu 2006. |
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Městská památková zóna Smíchov, č. 2210, MonumNet
- ↑ Městská památková rezervace Praha, č. 1028, MonumNet
- ↑ Vesnická památková zóna osada Buďánka, č. 2108, MonumNet
- ↑ Hynek Forman: Denní sanatorium pro léčbu neuróz Horní Palata, Psychoanalýza dnes, 30. 1. 2017
- ↑ http://www.slavnestavby.cz/? i=2410/saldova-vila
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu seznam kulturních památek na Smíchově na Wikimedia Commons - Kulturní památky, městská část Praha 5
