Cihlářka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Cihlářka
Vstupní branka a hlavní budova Cihlářky
Vstupní branka a hlavní budova Cihlářky
Účel stavby

objekt slouží k bydlení

Základní informace
Sloh Baroko
Přestavba Počátkem 18. století, 20. léta 20. století
Další majitelé Jiřík Cihlář, Šimon Černý, Karel Dittrich, Matouš Fučík a Josef Malina
Poloha
Adresa U Mrázovky 171/20, 15000 Praha – Smíchov, Praha 5Smíchov, ČeskoČesko Česko
Ulice U Mrázovky
Souřadnice
usedlost Cihlářka
usedlost Cihlářka
usedlost Cihlářka, Praha
Další informace
Rejstříkové číslo památky 40365/1-1401 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Cihlářka je původně viniční pražská usedlost na Smíchově.[1][2] Kdysi se jí říkalo Žufnička – význam tohoto názvu se ale nepodařilo zjistit. V 1. polovině 17. století se držitelem této usedlosti stal Jiřík Cihlář – odtud název Cihlářka, který se používá dodnes.[2] Dalším majitelem byl novoměstský měšťan Šimon Černý.[3]

Počátkem 18. století byla tehdy malá viniční usedlost přebudována do barokní podoby. Z této doby se dodnes zachoval v patrové místnosti trámový záklopový strop, který je orientálně malovaný a lze na něm spatřit – mimo jiné – motiv vinné révy.[2] Kolem roku 1840 se usedlost skládala z obytné a hospodářské budovy. [p 1] Usedlost vlastnil Karel Dittrich, jemuž současně (kolem roku 1840) patřily i další usedlosti: Popelka a Provaznice.[3] [p 2]

V 19. století byla před obytnou budovou upravena terasa s prolamovaným zábradlím.[2] V roce 1882 vlastnili usedlost doktor Matouš Fučík a Josef Malina.[3]

Ve 20. letech dvacátého století byla usedlost přestavěna na vilu zvanou Mimosa a zbytky bývalé hospodářské stavby zmizely.[2] Od roku 1964 je usedlost Cihlářka chráněnou památkou. Dnes slouží k obytným účelům.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Pozemek měl výměru 145 sáhů.[3]
  2. Usedlost Provaznice se nacházela v Praze 5 na Smíchově. Od 30. let 20. století na jejím místě stojí nový činžovní dům.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český úřad zeměměřický a katastrální. Archivní mapy: Císařské povinné otisky map stabilního katastru (CPO), evid. č. 7068-1, Smichow, mapový list č. V. Dostupné z WWW.
  2. a b c d e f LAŠŤOVKOVÁ, Barbora; KOŤÁTKO, Jiří. Pražské usedlosti. Praha: Libri, 2001. 359 s. ISBN 80-7277-057-8. S. 52 - 53. 
  3. a b c d Městská část Praha 5 - Stručná historie architektury [online]. Klub přátel starého Smíchova, IČO: 27000362, Praha, Na Václavce 1129/4, PSČ 15000, 2010-02-15 [cit. 2016-07-15]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • LAŠŤOVKOVÁ, Barbora; KOŤÁTKO, Jiří. Pražské usedlosti. Praha: Libri, 2001. 359 s. ISBN 80-7277-057-8. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]