Seznam kulturních památek na Smíchově

Tento seznam nemovitých kulturních památek v části Smíchov v hlavním městě Praze vychází z Ústředního seznamu kulturních památek ČR, který na základě zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, vede Národní památkový ústav jako ústřední organizace státní památkové péče. Údaje jsou průběžně upřesňovány, přesto mohou obsahovat i řadu věcných a formálních chyb a nepřesností či být neaktuální.

Pokud byly některé části dotčeného území vyčleněny do samostatných seznamů, měly by být odkazy na tyto dílčí seznamy uvedeny v úvodu tohoto seznamu nebo v úvodu příslušné sekce seznamu.

Smíchov je od roku 1993 městskou památkovou zónou.

Staré Město, Nové Město, Malá Strana, Hradčany, Josefov, Vyšehrad a z malé části Vinohrady, Holešovice, Podolí a Smíchov jsou od roku 1971 jako Pražská památková rezervace městskou památkovou rezervací. Ze Smíchova patří do PPR nábřežní pás od Malé Strany až k železničnímu mostu (Janáčkovo nábřeží a Hořejší nábřeží bez budov na západní straně, Dětský ostrov a Petržilkovský ostrov s plavebním kanálem).

Osada Buďánka je od roku 1991 vesnickou památkovou zónou.

ZSJ Dětský ostrov

(Dříve ZSJ Arbesovo náměstí B)

Památka	Fotografie	Rejstříkové číslo v ÚSKP	Sídelní útvar	Poloha	Popis a poznámky
Socha Vltavy (Q38097033)	ano	40339/1-1385 Pam. katalog MIS	Smíchov	Dětský ostrov, pp. 5073 50°4′41,96″ s. š., 14°24′32,72″ v. d.	Hranolový žulový obelisk nesoucí alegorickou postavu Vltavy a jejích čtyř přítoků (Lužnice, Otavy, Berounky, Sázavy) je symbolickým završením zdymadla u Dětského ostrova. Vltavu ztvárňuje nahá, lehce roztančená dívka s kotvou u nohou a s pruhem látky přehozeným přes paže a vlajícím za postavou, přítoky symbolizují rovněž akty mladých dívek s atributy u nohou. Socha byla osazena v roce 1927, jejím autorem je J. V. Pekárek. Postavy odlité do bronzu se svým provedením hlásí k novoklasicismu. Na hranolu je vytesaný text: „Kéž dílo to slouží dalšímu rozkvětu obchodu a průmyslu hlavního města i celé vlasti a jest ke cti svým budovatelům“. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Lávka na Dětský ostrov (Q12038741)	ano	41445/1-2107 Pam. katalog MIS	Smíchov	mezi Janáčkovým nábřežím a Dětským ostrovem, pp. 5073 50°4′41,96″ s. š., 14°24′32,72″ v. d.	Lávka pro pěší překlenující horní zhlaví smíchovské plavební komory, která nahradila původní dřevěnou lávku na Dětský ostrov, byla postavena v první polovině 20. století. Lehká konstrukce lávky o jednom oblouku. Železobetonová stavba se vzepjatou konstrukcí mostovky s povrchem z umělého kamene a zábradlím z trubkových profilů. Památkově chráněno od roku 1987.
Malostranská vodárenská věž (Q12035023)	ano	40341/1-1386 Pam. katalog MIS	Smíchov	Dětský ostrov, vstup z Nábřežní 90/4, pp. 5060/1, 5060/2 50°4′41,96″ s. š., 14°24′32,72″ v. d.	Renesanční věž nechala postavit roku 1562 malostranská obec, aby vodou zásobovala malostranské kašny. Čtyřpatrová věž na čtvercovém půdorysu, zakončená jehlancovou střechou. Ve druhém patře je věž novodobě spojena proskleným tunelem s vedlejším objektem. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Petržílkovský mlýn (Q38097036)	ano	41134/1-1905 Pam. katalog MIS	Smíchov	Nábřežní 90/4 50°4′34,1″ s. š., 14°24′31,91″ v. d.	Administrativní budova vznikla radikální přestavbou Karpelesova (Petržílkovského) mlýna v letech 1912–1913. Novostavba z doby okolo roku 1920 navržená J. V. Justichem. Volně stojící podsklepená budova na půdoryse mělkého L byla postavena jako administrativní. V roce 1987 byla modernizována a spojena proskleným visutým krčkem s malostranskou vodárenskou věží. Památkově chráněno od roku 1976.

ZSJ Arbesovo náměstí

(Dříve ZSJ Arbesovo náměstí A)

Památka	Fotografie	Rejstříkové číslo v ÚSKP	Sídelní útvar	Poloha	Popis a poznámky
Janáčkovo nábřeží 19 (Q38097024)	ano	41341/1-2044 Pam. katalog MIS	Smíchov	Janáčkovo nábřeží 1114/19 50°4′33,13″ s. š., 14°24′30,59″ v. d.	Secesně historizující nájemní dům s bohatě členěnou fasádou vznikl roku 1907 podle projektu Bernarda Nedvěda. Řadový dům s bohatě členěnou fasádou, vybíhající do patrového štítu lemovaného vížkami, ve střední části fasády loggie, využívající převážně renesanční slohové prvky. Památkově chráněno od roku 1981.
Janáčkovo nábřeží 21 (Q38096992)	ne	40384/1-1412 Pam. katalog MIS	Smíchov	Janáčkovo nábřeží 1055/21, Kořenského 1055/1 50°4′33,8″ s. š., 14°24′30,4″ v. d.	Činžovní dům, z toho jen: průčelí. Historizující nárožní dům byl postaven na konci 19. století. Nárožní čtyřpatrový dům s výrazně architektonicky členěnou fasádou doplněnou malbami. Působení fasády je založeno na kontrastu režného zdiva a omítaných architektonických prvků. Obě fasády jsou členěny arkýři a mezi okny 2. a 3. patra mají sgrafitové vlysy s výjevy ze života Chodů (senoseč, obrana hranic, hudba, lov) provedenými podle kartonů Mikoláše Alše. Tematicky výzdobu doplňuje socha Choda s řimbuchem na nároží domu. Na fasádě do nábřeží je v přízemí umístěna reliéfní deska s Mater Dolorosa a pamětní deska na pobyt Zdeňka Nejedlého. Poznámka: V MonumNetu bylo uvedeno též čp. 1530, to se však nachází v ulici Na Cihlářce. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Zborovská 42 (Q21490311)	ano	40380/1-1410 Pam. katalog MIS	Smíchov	Zborovská 542/42, Vodní 542/5 50°4′48,57″ s. š., 14°24′25,08″ v. d.	Nárožní třípatrový neorenesanční činžovní dům se zvýšeným přízemím byl postaven roku 1885 podle návrhu A. Wiehla a K. Gemperla. Přízemí pokrývá bosáž, 1. a 2. patro spojuje režné zdivo, třetí patro má mezi okny niky s alegorickými postavami. Na boční fasádě je v úrovni prvního patra arkýř nesený dekorativně zdobenými konzolami, mezi kterými jsou alegorické postavy. Vpravo od arkýře vsazená reliéfní deska s narozením Páně. Na hlavním průčelí portál s hlavním vstupem. V nikách po stranách dvoukřídlých dveří s proskleným nadsvětlíkem postavy římských vojáků, ve štítu nápisová deska zmiňující architekty domu. Dům má náročně pojednaný vestibul. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Základy kostela svatých Filipa a Jakuba na Arbesově náměstí (Q12030718)	ano	100262 Pam. katalog MIS	Smíchov	Arbesovo náměstí, parc. 90 50°4′36,04″ s. š., 14°24′14,96″ v. d.	Kostel sv. Filipa a Jakuba, archeologické stopy, z toho jen: základové zdivo. Románský kostel, který prošel několika přestavbami, byl v roce 1891 zbořen. Dochované základové zdivo se nachází pod úrovní terénu v navážkách dnešního parku na Arbesově náměstí. Vzácný dokladem raně středověké sídelní struktury na Smíchově. Památkově chráněno od 9. května 2003.
Arbesovo náměstí 3 (Q38097041)	ano	41528/1-2162 Pam. katalog MIS	Smíchov	Arbesovo náměstí 1064/3 50°4′33,47″ s. š., 14°24′19,25″ v. d.	Neorenesanční řadový pětipodlažní činžovní dům s fasádou zdobenou štukaturou a secesními prvky pochází z roku 1902. Hlavní průčelí je neorenesanční se secesními prvky. Památkově chráněno od 13. listopadu 1991.
Národní dům (Q27988722)	ano	40966/1-1797 Pam. katalog MIS	Smíchov	Zborovská 82/7, nám. 14. října 82/16, Matoušova 82/1 50°4′48,57″ s. š., 14°24′25,08″ v. d.	Společenský dům byl postaven v letech 1906–1909 podle návrhu A. Čenského ve stylu historismu s prvky secese. Samostatně stojící reprezentativní budova Národního domu je postavena ve stylu historismu s monumentálním vestibulem, velkým sálem, salonky, restaurací, kluby apod. Zachováno také oplocení přilehlého pozemku včetně secesních kovaných výplní. Památkově chráněno od roku 1975.
Letohrádek Portheimka (Q12046427)	ano	40345/1-1388 Pam. katalog MIS	Smíchov	Štefánikova 68/12, náměstí 14. října 68/14, Matoušova 68/9 50°4′25,55″ s. š., 14°24′14,47″ v. d.	Letohrádek Portheimka (Bukvojka), park, kašna. Barokní letohrádek, který si roku 1728 postavil K. I. Dientzenhofer. Původní letohrádek byl obklopen zahradou sahající až k Vltavě. Ta byla za dalšího majitele vybavena exotickou vegetací, oranžerií, fíkovnou a skleníky. Po roce 1824 byl letohrádek rozšířen o dvě symetrická klasicistní křídla. Jižní křídlo pak bylo roku 1884 zbořeno v souvislosti se stavbou kostela sv. Václava. Velká část zahrady byla postupně zastavěna, její budovy demolovány. Po roce 1951 byla zahrada upravena na veřejný sad, přitom byla zbořena ohradní zeď. Jižní polovinu půdorysu tvoří barokní letohrádek s mansardovou střechou, nízkými věžicemi na čtyřech rozích a původními vikýři. Severní část je jednodušší s valbovou střechou. Východní, vstupní průčelí a bývalá zahrada jsou na původní, nižší úrovni oproti dnešním okolním komunikacím. Vstup do altánku na ose barokního křídla, ve vystupující části pod balkonem. Na balkoně, po stranách dvě barokní pískovcová poprsí. zbytek zahrady s řadou hodnotných vzrostlých stromů kašna obdélná pískovcová, na dvou stupních, přizděna ke spodní části jižní ohradní zdi, s antikizujícím výjevem vozataje na průčelní severní straně. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Kostel svatého Václava (Q2672457)	ano	40326/1-1378 Pam. katalog MIS	Smíchov	Náměstí 14. října, Štefánikova, pp. 1, 3/1 50°4′24,2″ s. š., 14°24′16,99″ v. d.	Kostel sv. Václava, novorománská bazilika postavená v letech 1881–1885, spojující neorenesanční architekturu s interierem raně křesťanské baziliky, inspirována florentskou renesancí. Stavba je dílem architekta V. Barvitia. Trojlodní bazilice s půlkruhově ukončeným presbytářem vévodí v průčelí dvě věže jehlancovitě ukončené, mezi nimi tympanon. Na výzdobě interieru se podíleli L. Šimek, F. Sequens, M. Pirner, Č. Vosmík, S. Sucharda, Z. Rudl. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Fara u svatého Václava (Q31954471)	ano	12726/1-2193 Pam. katalog MIS	Smíchov	náměstí 14. října 642/17 50°4′24,24″ s. š., 14°24′19,45″ v. d.	Neorenesanční fara byla postavena roku 1889 podle návrhu Antonína V. Barvitia v zahradě usedlosti Portheimka. Budova je nárožní, dvoupatrová, postavená na půdorysu písmene L. Při rekonstrukci začátkem 21. století byla těsně spojena s novostavbou nazvanou Portheimka Center. Původně volně stojící dům byl doplněn novostavbou na východě i jihu a také opatřen půdní vestavbou. Památkově chráněno od 19. července 1993.
Medvědí fontána (Q38097010)	ano	40333/1-1382 Pam. katalog MIS	Smíchov	náměstí 14. října, pp. 12/2 50°4′23″ s. š., 14°24′24,74″ v. d.	Medvědí fontána. Raně barokní fontána kdysi stávala v zahradě paláce hraběte Slavaty, stojícího v předpolí Jiráskova mostu. Na počátku 19. století koupil pozemky průmyslník Aaron Przibram, který zde postavil rozsáhlou továrnu – kartounku. Jedinými pozůstatky barokního paláce se staly fontána a portál. Fontána nejprve stávala na továrním nádvoří, odtud se přestěhovala před bývalá kasárna (dnes Justiční palác) a po 2. světové válce na dnešní místo. V roce 1894 dostalo fontánu od majitele továrny darem město. Kamenná fontána se dvěma patry nádrží vrcholí sochou Neptuna, který každou nohou stojí na hlavě jednoho delfína a třetího svírá mezi nohama a o jeho hlavu si opírá trojzubec. Spodní nádrž je pod okrajem zdobena mohutnými akantovými listy. Střední nádrž nesou tři stojící medvědi. Vrchní fontána má podobu mušle se zvlněným okrajem, přes který přetéká voda. Fontána je dílem raně barokního sochaře Jeronýma Kohla. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Pomník sovětských osvoboditelů (Q6906887)	ano	53783/1-1381 Pam. katalog MIS	Smíchov	náměstí Kinských, parc. 205 50°4′43,83″ s. š., 14°24′16,5″ v. d.	Pomník sovětských osvoboditelů (tank číslo 23 na podstavci). 13. června 1991 byl z náměstí odstraněn, tank je umístěn ve vojenském muzeu v Lešanech. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. Památková ochrana zrušena 11. července 1991.

ZSJ Pod zahradou Kinských

Památka	Fotografie	Rejstříkové číslo v ÚSKP	Sídelní útvar	Poloha	Popis a poznámky
Holečkova 9 (Q38097002)	ano	41403/1-2082 Pam. katalog MIS	Smíchov	Holečkova 100/9, Drtinova 100/19 50°4′22,74″ s. š., 14°23′28,23″ v. d.	Historizující nájemní dům na půdorysu písmene V pochází z roku 1875. Objekt na ostrém nároží s vystupující částí kruhového půdorysu s drobnou kupolí. Památkově chráněno od roku 1987.
Štefánikova 59 a 59a (Q38096997)	ano	40343/1-1387 Pam. katalog MIS	Smíchov	Štefánikova 4/59, 5/59a 50°4′41,22″ s. š., 14°24′14,38″ v. d.	Pozdně klasicistní pavlačový dvoupatrový nájemní dům. Dům původně dvojkřídlý, s dalším dvorním zalomeným objektem na třetí a čtvrté straně parcely. K němu bylo později přistavěno další dvorní křídlo na severu, souběžné se severním křídlem. Po havárii plynu roku 2003 severní křídlo poškozeno. V roce 2006 byla zbořena dvorní křídla. Poznámka: u domu čp. 4 poznámka „zbořený“ Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Štefánikova 47 (Q38097016)	ano	101101 Pam. katalog MIS	Smíchov	Zubatého 269/1, Štefánikova 269/47 50°4′36,64″ s. š., 14°24′13,75″ v. d.	Funkcionalistický nárožní dům s obchody byl postaven v letech 1936–1937 podle návrhu Arnošta Mühlsteina a Victora Fürtha. Pětipatrový nárožní dům s ustupujícím 6. patrem a s obchody z kategorie tzv. elektrických domů. Patrer je určen obchodům, v průčelí do Štefánikovy ulice jsou krajní čtyři osy pater domu předsunuty. Působivý keramický obklad průčelí. Památkově chráněno od 16. července 2004.
Smíchovská radnice (Q31954021)	ano	41138/1-1907 Pam. katalog MIS	Smíchov	Štefánikova 236/13 50°4′23,55″ s. š., 14°24′13,2″ v. d.	Dvoupatrová neorenesanční budova radnice byla upravena ze staršího domu v roce 1874 podle návrhu J. Schulze. Nad průjezdem umístěným v risalitu je sdružené okno 1. patra a nad ním tympanon, na kterém spočívají ženské alegorie, které se opírají o znak města Smíchova. Rizalit je završen věžicí s hodinami završenou bání s lucernou. Druhé osy od kraje jsou ukončeny zděnými vikýři. Památkově chráněno od roku 1976.

ZSJ Zahrada Kinských

Památka	Fotografie	Rejstříkové číslo v ÚSKP	Sídelní útvar	Poloha	Popis a poznámky
Zahrada a letohrádek Kinských (Q12033140)	ano	40347/1-1389 Pam. katalog MIS	Smíchov	Petřínské sady čp. 98, 95, 97, 99, 242, Holečkova 98/2, náměstí Kinských 95/1 50°4′22,74″ s. š., 14°23′28,23″ v. d.	Klasicistní areál letohrádku Kinských s parkem a zahradou vznikl v 1. třetině 19. století. Postupem času byl obohacen o řadu pomníků, plastik a dalších objektů. Kinského zahrada (bez stavby trafostanice na parc. 3133/2 a bez staveb na parcelách 3154/5, 3153/3, 3134/2 a 3133/2) čp. 98 (Holečkova čo. 2), letohrádek Kinských. Vila stojící ve spodní části zahrady byla postavena v letech 1827–1831 podle návrhu arch. J. Knocha. Roku 1902 sem bylo přesunuto Národopisné oddělení Národního muzea. Patrový letohrádek je hlavní šířkovou fasádou natočen k východu. Před vilou je v terénu zabudován okrasný bazének. čp. 242, zahradní pavilon (restaurace) v horní části zahrady. Původní zahradní stavení, postavené kolem roku 1830, se stalo zahradní restaurací na počátku 20. století. Dnes torzo. čp. 97, Švýcárna čp. 99, domek zaměstnanců ve svahu v blízkosti skleníků. Původně prostá klasicistní stavba se sedlovou střechou. Dnes zarostlé torzo. čp. 95 (nám. Kinských čo. 1), vrátnice torzo skleníků, parc. 3129 kostelík svatého Michala, parc. 3132 zvonička z Valašska, pomník Hany Kvapilové a bazén, parc. 3134/1 jezírko s lachtanem, parc. 3137 jezírko se sochou Herkula, parc. 3139 Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Klášter svatého Gabriela (Q817055)	ano	40328/1-1379 Pam. katalog MIS	Smíchov	Holečkova 106/8, 106/10, Švédská 106/2 50°4′31,32″ s. š., 14°23′48,84″ v. d.	Klášter řádu benediktinek s ústavem pro výchovu dívek ze šlechtických a zámožných rodin. Zakladatelkou byla hraběnka Gabriela Sweerts-Sporcková. Klášter byl postaven mezi lety 1888–1891. Unikátně zachovaná výzdoba ve stylu tzv. beuronské školy (především v interiéru kostela). klášter benediktinek, novorománský rozlehlý komplex novorománský kostel Zvěstování Panny Marie (též kostel svatého Gabriela), skládá se ze dvou lodí, čtvercového presbytáře a apsidy s ochozem. Má mohutnou čtyřhrannou třípatrovou věž o výšce 43 metrů s jehlancovou střechou a na jižní staně krásný bohatě zdobený portál. zahrada novokrajinářského směru se zakomponovaným ovocným sadem, zachovaná v celé své původní rozloze, včetně ústředního bodu zahradního altánu; byla založena koncem 19. stolet9 na místě bývalých polností, vinic a ovocného sadu. ohradní zeď; zahrada ohrazena opěrnou a ohradní zdí. zděný altán pojatý jako sala terrena, ve svahu nad klášterem v dolní třetině zahrady Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Klášter Sacré Coeur (Q31954071)	ano	40968/1-1798 Pam. katalog MIS	Smíchov	Holečkova 657/29, 103/31 50°4′31,88″ s. š., 14°23′52,12″ v. d.	Klášter Sacré Coeur. Pozdně klasicistní areál kláštera se vzdělávacím ústavem pro výchovu dívek ze šlechtických rodin, který (jako jediný v českých zemích) náležel francouzské kongregaci Dames du Sacré Coeur. Vznikl na pozemcích někdejších viničních usedlostí Kobrová a Králodvorská. kostel Nejsvětějšího Srdce Ježíšova, neogotická stavba, v interiéru zachovány hodnotné nástěnné malby ve stylu beuronské benediktinské školy klášterní budova čp. 657 se všemi svými křídly, klášterní budova čp. 103 se všemi svými křídly, ohradní zeď s bránami, vysoká architektonizovaná zděná ohradní zeď při Holečkově ulici, omítané pilastry sloupků, mezi nimiž jsou mírně obdélná pole s výplněmi. Ve východní části zeď kryje hospodářské zázemí domu. zahrada, pozůstatek bývalé klášterní zahrady novoromanticky formované koncem 19. století při uplatnění ovocného sadu na svazích. U budov bývalého kláštera se nacházejí rozsáhlé rozvolněné skupiny vrostlých stromů, původní kompoziční záměr je zde zcela setřen, zhruba 1/3 plochy zabírají parkoviště. Zůstala však zachována kašna a malé jezírko. Druhá část zahrady, park, prošla celkovou rekonstrukcí a je v uspokojivém stavu, i když se původní kompoziční schéma nedalo obnovit zcela. kašna Památkově chráněno od roku 1974.

ZSJ Na Hřebenkách

Památka	Fotografie	Rejstříkové číslo v ÚSKP	Sídelní útvar	Poloha	Popis a poznámky
Kaple Nejsvětější Trojice (Q19941736)	ano	40330/1-1380 Pam. katalog MIS	Smíchov	U Nesypky, pp. 3333 50°4′33,86″ s. š., 14°23′20,47″ v. d.	Kaple Nejsvětější Trojice stála při bývalé hospodářské usedlosti Nesypka, nechali ji postavit manželé Nesybovi roku 1667. Původně raně barokní kaple byla roku 1732 upravena, 1784 zrušena a obnovena roku 1824. Centrální stavba se segmentově vystupujícími stěnami mezi nárožními pilastry s čabrakami. Kapli kryje zvoncovitá střecha s věžičkou a s lucernou. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Zahradní pavilon Zapova 20 (Q31954108)	ne	41142/1-1910 Pam. katalog MIS	Smíchov	Zapova 1496/20 50°4′26,73″ s. š., 14°23′28,45″ v. d.	Altán - zahradní pavilon, parc. 3357/1, západně od usedlosti Hřebenka. Pojatý jako drobná rotunda na soklu, s obdélným a kulatými okénky a s kuželovou střechou dnes krytou šablonami z pozinku. Plochostropý s pásem malovaného meandru pod stropem. Původně údajně viniční domek uprostřed vinic, které zde ještě v 19. století. bývaly. Doklad zahradní architektury období romantismu, pozůstatek starší urbanistické situace místa. Na zahradě patřící dnes k vile z roku 1922. Poznámka: Uvedené parcelní číslo 3357/1 neexistuje, snad má jít o 3358/1. Památkově chráněno od roku 1976.
Usedlost Horní Palata (Q28237603)	ano	40353/1-1393 Pam. katalog MIS	Smíchov	U Nesypky 110/28 50°4′27,19″ s. š., 14°23′8,96″ v. d.	Předměstská venkovská usedlost Horní Palata. Obytná budova, hospodářské budovy, brána. Původně viniční usedlost se nachází na místě středověkých vinic. Usedlost pochází z počátku 18. století v jádru se zbytky až renesančního zdiva, dnešní vzhled pochází z konce 19. století. Budovy usedlosti seskupeny na půdorysu U okolo obdélného dvora. Vstup z východní strany bránou s dvoukřídlými vraty. Obytná budova je dvoukřídlá, vytváří jižní a západní stranu dvora. Patrová budova s hladkou fasádou s výraznou korunní římsou, na dvorní fasádě s pavlačí sklenutou na traverzy. V přízemí dochované klenby. Střecha sedlová s věžičkou nad jižním křídlem. Obě hospodářské budovy byly novodobě upraveny. Od roku 1969 zde funguje denní sanatorium pro léčbu neuróz, nyní pod názvem denní stacionář. Psychoterapeutický model léčby v tomto systému byl první a originální svého druhu nejen v bývalém Československu, ale i v ostatních zemích socialistického tábora. Poznámka: MonumNet uváděl adresu Na Hřebenkách 110/59, orientační číslo 59 v jeho záznamu zůstalo. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Usedlost Pernikářka (Q12044639)	ano	44495/1-1394 Pam. katalog MIS	Smíchov	Pod hájem 111/1, U Pernikářky 111/2a 50°4′30,86″ s. š., 14°22′58,73″ v. d.	Předměstská venkovská usedlost Pernikářka. Původní viniční usedlost pochází z 15. století. Dnešní budovy vznikly v 17. století a byly upraveny pozdně barokně a rozšířeny kolem roku 1800. Poslední přestavba po roce 2000 zcela překryla původní hospodářský charakter usedlosti. obytná budova čp. 111, barokní, patrová s mansardovou střechou krytou částečně šindelem zakončenou věžičkou. Východní stěna budovy je zpevněna opěrákem. východní hospodářská budova na severní straně, na půdoryse L, přízemní s podkrovím s novými vikýři a s terasou obrácenou do dvora západní hospodářská budova na severní straně, se segmentovým průjezdem a nárožním opěrákem se zbytkem pozdně barokního řešení dvorní fasády jižní budova, patrová s mansardovou střechou krytou bobrovkami, s novými vikýři. Před její jižní fasádu vystupuje polygonální rizalit. na západní straně dvora na místě drobných objektů stojí patrové stavení na jiném půdorysu brána mezi obytnou a jižní budovou je půlkruhově zaklenutá, lemovaná pilastry a ukončená prolamovanou atikou z tvárnic. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Na Hřebenkách 12 (Q31954137)	ano	52108/1-2317 Pam. katalog MIS	Smíchov	Na Hřebenkách 1882/12 50°4′24,52″ s. š., 14°23′0,95″ v. d.	Vila Jaroslava Šaldy (1880–1965), ředitele nakladatelství Melantrich, zahrada. Funkcionalistická vila byla postavena v roce 1928 podle návrhu J. Kouly. Roku 1937 získala přístavbu navrženou F. Zelenkou. Dvoupatrová vila stojící v zahradě. Fasáda obrácená do ulice je symetricky řešená s dominujícím převýšeným a půlkruhově vystupujícím proskleným tělesem schodiště. Po jeho stranách uzoučká okna. Zahradní fasáda s předstupujícím 1. patrem na kovových sloupech, které nese terasu v celé šíří fasády. Střecha upravená jako terasa, zakončená kovovým zábradlím z kulatých profilů. Zahrada je členěná drobnými architektonickými prvky, má řadu cenných vzrostlých stromů. Z ulice je zahrada vymezena zděnou zídkou s kovovým oplocením se sloupkovým portikem vstupu. Památkově chráněno od 23. října 2002.
Socha svatého Jana Nepomuckého (Q38097048)	ne	40840/1-1715 Pam. katalog MIS	Smíchov	Holečkova 2261/50, pp. 3614 50°4′21,28″ s. š., 14°23′14,59″ v. d.	Pískovcová barokní socha sv. Jana Nepomuckého z 1. poloviny 18. století zachycuje světce v jeho tradiční podobě. Umístěna v novodobé cihlové dvorní opěrné zdi při cestě k domu čp. 2261; na místo byla přenesena z již zbouraného starého domku, stojícího kdysi v dolní části při staré uliční čáře u Dolní Palaty. Poznámka: Místo není veřejně přístupné ani viditelné z ulice. Památkově chráněno od roku 1972.

ZSJ Klamovka

Památka	Fotografie	Rejstříkové číslo v ÚSKP	Sídelní útvar	Poloha	Popis a poznámky
Kaple Nanebevzetí Panny Marie (Q38097044)	ano	44493/1-1372 Pam. katalog MIS	Smíchov	Plzeňská, Podbělohorská, u Klamovky, parc. 3979 50°4′18,36″ s. š., 14°24′4,29″ v. d.	Kaple Nanebevzetí Panny Marie. V místech dnešního parku bývaly vinice, jejich součástí byla i drobná kaplička z konce 17. století. Roku 1752 byla rozšířena, původní kaple se stala kněžištěm větší stavby. Kaple na obdélném půdorysu ukončená apsidou a s drobnou sakristií. Ze sedlové střechy vystupuje drobná sanktusová věžička. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Usedlost Klamovka (Q12029294)	ano	44496/1-1399 Pam. katalog MIS	Smíchov	Podbělohorská 154/3, 3153/3a, Klamovka 2051 50°4′23,72″ s. š., 14°22′52,56″ v. d.	Předměstská venkovská usedlost Klamovka. Rozsáhlejší soubor na svahu smíchovského údolí severně od Plzeňské ulice má barokní původ, v 19. století dostal romantickou podobu. obytná budova čp. 154, chrámek noci, skleník (Podbělohorská 3153/3a – v MonumNetu adresa neuvedena), altán, sousoší Rodina, sokolovna čp. 2051, Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Demartinka (Q22345539)	ano	53803/1-1731 Pam. katalog MIS	Smíchov	Plzeňská 152/162, U Demartinky 152/1 50°4′14,78″ s. š., 14°22′33,39″ v. d.	Předměstská venkovská usedlost, původně Dommarlinka, později zkomoleno na Demartinka. Demolováno koncem 80. let. Poznámka: MonumNet uváděl Dermatinka. Adresu zdědila novostavba. Památkově chráněno od roku 1973. Památková ochrana zrušena 22. ledna 1980.
Usedlost Klikovka (Q12029388)	ano	40355/1-1395 Pam. katalog MIS	Smíchov	U Klikovky 118/4 50°4′21,94″ s. š., 14°22′20,18″ v. d.	Předměstská venkovská usedlost Klikovka, z toho jen: sýpka, zahrada. Usedlost vznikla na místě staršího hospodářského dvora v polovině 17. století. Zabírala území mezi dnešními ulicemi Podbělohorská a Nad Buďánkami. V roce 1971 byl zbořen barokní domek správce a hospodářské budovy. Sýpka je původní barokní hospodářská budova krytá sedlovou střechou, ve vysokých trojúhelných štítech má nízká obdélná okénka. Již v 19. století přestavěná na obytnou budovu. Vlastní fasády upraveny okenními otvory v 19. století, v raně klasicistním slohu. V roce 1997 byla rekonstruována, z té doby pocházejí okna, dveře, vrata, mříže, vikýře. Zahrada novodobě založená na místě hospodářského dvora – nestylová s výsadbami ovocných dřevin jako reminiscencí na bývalý ovocný sad. Na pozemcích původní, zřejmě ovocné zahrady byly ve 30. a 70. letech 20. století vystavěny bytové domy. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Usedlost Zámečnice (Q31954176)	ano	41110/1-1889 Pam. katalog MIS	Smíchov	Nad Zámečnicí 130/3 50°4′13,84″ s. š., 14°22′7,6″ v. d.	Předměstská venkovská usedlost Zámečnice. Obytná budova čp. 130, busta bojovníka. Již od středověku byla v těchto místech vinice. Na počátku 17. století zde vznikla viniční usedlost, roku 1713 se poprvé objevuje název Zámečnice. V 18. století tvořil usedlost hospodářský dvůr se zahradou a vinicí a viniční domek. Dnes zde stojí jen klasicistní obytná budova. Obytná budova je patrová stavba na téměř čtvercovém půdorysu s valbovou střechou. Fasáda je hladká, člení ji šestitabulková okna s páskovou šambránou, směrem do ulice jsou ve zdi čtyři oválná okna. Ze střechy vystupují nápadné komíny s římsami. Zahrada má zhruba obdélný tvar, nemá žádnou úpravu, jen volně rozmístěné keře a řadu vzrostlých kaštanů. V zahradě se nachází pouze jedna busta, pískovcové mužské antikizující poprsí imperátora. Další tři obdobné busty se nacházejí v parčíku před domem čp. 2074 při Plzeňské. Drobná stavba nad usedlostí není předmětem památkové ochrany. Poznámka: V MonumNetu uvedeno též čo. 74. Památkově chráněno od roku 1976.

ZSJ Skalka

Památka	Fotografie	Rejstříkové číslo v ÚSKP	Sídelní útvar	Poloha	Popis a poznámky
Usedlost Skalka (Q12054381)	ano	40357/1-1396 Pam. katalog MIS	Smíchov	Pod Skalkou, U Klikovky 120/25 50°4′24,02″ s. š., 14°22′6,42″ v. d.	Předměstská venkovská usedlost Skalka. Původně barokní usedlost z konce 17. století. Indikační skica stabilního katastru (1840–1842) zachycuje budovu původně barokní usedlosti Skalka na obdélníkovém půdorysu s protáhlým hospodářským dvorem a hospodářskými budovami na protilehlé straně ve tvaru U, rozdělenými ve středu vjezdovou branou. K hospodářskému dvoru přiléhal na severozápadě ovocný sad, oddělený od dalšího sadu opěrnou a ohradní zdí. Usedlost z druhé strany obklopovala pastvina a vinice situovaná na jihu. obytná budova, původně barokní, patrová, samostatně stojící na vysokém návrší. Členění fasády červenými lesénami zastřela nevhodná úprava z roku 1963. Dnes má budova vysokou valbovou střechu s malými vikýři, je zcela bez ozdob, neobývána, ve velmi špatném stavebním stavu. hospodářské budovy obklopovaly dvůr ze tří stran. Dnes jsou zachovány pouze zbytky jejich kamenného zdiva nad čitelnými půdorysy. zahrada – plocha je ohraničená zčásti poškozenou kamennou ohradní zdí. Na charakter zahradních úprav lze usuzovat pouze podle umístění starých dřevin, převážně jírovců. Ty se nacházejí na pp. 4730 a u brány na pp. 4740, na této parcele se též nachází stará hrušeň a akát. Bývalý sad a pastviny byly přeměněny pravděpodobně koncem 19. století v přírodně krajinářském duchu na parčík. brána v ohradní zdi zahrady, s hranolovými pilíři ukončenými římsou, je dnes bez omítek a profilací. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

ZSJ Smíchov-průmyslový obvod

Památka	Fotografie	Rejstříkové číslo v ÚSKP	Sídelní útvar	Poloha	Popis a poznámky
Ringhofferova továrna (Q38353938)	ano	30996/1-2246 Pam. katalog MIS	Smíchov	Plzeňská 233/6 50°4′20,6″ s. š., 14°23′49,46″ v. d.	Strojírny - Ringhofferova továrna, z toho jen: uliční průčelí fasád dvou výrobních hal čp. 233 do Plzeňské ulice. Secesní průčelí tovární haly kolem Plzeňské ulice vzniklo kolem roku 1900 a je poslední připomínkou někdejšího rozlehlého továrního předměstí. Dnes tvoří průčelí čelní stěnu rozlehlému komplexu obchodů, které na místě továrních provozů vznikly. Areál Ringhofferových závodů byl založen roku 1852, V průběho 2. poloviny 19. století byl mnohokrát rozšiřován a měněn zaváděním nových provozů. Před rokem 2000 byl areál postupně demolován. Část strojního vybavení převzalo technické muzeum do svých sbírek. Památkově chráněno od 11. května 1995.
Správní budova Ringhofferovy továrny (Q38353938)	ano	30996/1-2246 Pam. katalog MIS	Smíchov	Kartouzská 20/7 (severně od budovy Smíchov Gate) 50°4′21,06″ s. š., 14°23′59,54″ v. d.	Strojírny - Ringhofferova továrna, z toho jen: správní budova čp. 20. Čp. 20 je příkladem kvalitní secesní reprezentativní vily navržené včetně vnitřního vybavení předním českým architektem. Postavena v areálu Ringhofferovy továrny kolem roku 1906 podle návrhu arch. O. Polívky. Vznikla přestavbou staršího objektu, v přízemí je ze starší stavby zachovaná elipticky klenutá místnost. Památkově chráněno od 11. května 1995.

ZSJ U malostranského hřbitova

Památka	Fotografie	Rejstříkové číslo v ÚSKP	Sídelní útvar	Poloha	Popis a poznámky
Stará trafostanice Na Zatlance (Q38097030)	ano	100573 Pam. katalog MIS	Smíchov	Na Zatlance 50°4′8,96″ s. š., 14°23′57,88″ v. d.	Trafostanice, kamenná opěrná zeď s kovovým zábradlím, schodiště. Trafostanice byla postavena ve 20. letech 20. století v rámci elektrizačního programu. Stavba s výraznými prvky rondokubismu. Vzhledem ke svému umístění na styku dvou ulic ve svažitém terénu je urbanisticky hodnotným prvkem lokality. Objekt je mírně obdélného půdorysu, na delších stranách trojosý, jednopatrový. Na kratší straně je půlkruhový rizalit zakončený balkonem. Korunní římsu nesou masivní zaoblené konzole. Opěrná zeď je vyzděna z kamenného kyklopského zdiva, při ní se nachází jednoramenné schodiště spojující obě terénní úrovně. Zábradlí opěrné zdi je kovové, z hranolových profilů, se středními sloupky zdvojené konstrukce vyplněné kruhovými terči. Rovněž madlo je kovové. Poznámka: Parcelní číslo v Památkovém katalogu neuvedeno. Památkově chráněno od 23. září 2003.
Usedlost Betramka (Q549551)	ano	40363/1-1400 Pam. katalog MIS	Smíchov	U Mrázovky 169/2, Mozartova 50°4′15,67″ s. š., 14°23′45,34″ v. d.	Předměstská venkovská usedlost Bertramka, zahrada. Původně viniční usedlost z počátku 17. století byla upravená okolo poloviny 18. století jako předměstská vila. Na konci 18. století byla vytvořena romantická zahrada. V letech 1786–1791 zde pobýval W. A. Mozart, jehož památník zde byl v 50. letech 20. století zřízen, před tím byla provedena úprava do podoby z doby Mozartova pobytu. Cenná barokní stavba s upravenou zahradou a sochařskou výzdobou. vila, II. památník Mozarta, fontána Živý pramen zahrada, brána Na Popelce. barokní špýchar Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Mrázovka 40 (Q38096955)	ne	53813/1-1908 Pam. katalog MIS	Smíchov	Mrázovka 702/40 50°4′12,77″ s. š., 14°23′49,73″ v. d.	Domek z dělnické kolonie Mrázovka. Nejblíže vrcholu kopce byly objekty čp. 702, 703 a 704, za památku byly prohlášeny společně. Všechny byly zbořeny v 70. letech (kolem roku 1979). Ortofoto mapa z roku 1975 je ještě zachycuje. Poznámka: Čp. 702 není obsazeno. Definiční bod zaměřen na parcelu č. 2382/5. Památkově chráněno od roku 1976. Památková ochrana zrušena 16. února 1998.
Mrázovka 42 (Q38096960)	ne	53814/1-1908 Pam. katalog MIS	Smíchov	Mrázovka 703/42 50°4′12,29″ s. š., 14°23′50,66″ v. d.	Domek z dělnické kolonie Mrázovka. Nejblíže vrcholu kopce byly objekty čp. 702, 703 a 704, za památku byly prohlášeny společně. Všechny byly zbořeny v 70. letech (kolem roku 1979). Ortofoto mapa z roku 1975 je ještě zachycuje. Poznámka: V RÚIAN bez čísla orientačního, zaměřeno na parcelu 2320. Památkově chráněno od roku 1976. Památková ochrana zrušena 16. února 1998.
Mrázovka 44 (Q38096948)	ne	53815/1-1908 Pam. katalog MIS	Smíchov	Mrázovka 704/44 50°4′11,4″ s. š., 14°23′51,62″ v. d.	Domek z dělnické kolonie Mrázovka. Nejblíže vrcholu kopce byly objekty čp. 702, 703 a 704, za památku byly prohlášeny společně. Všechny byly zbořeny v 70. letech (kolem roku 1979). Ortofoto mapa z roku 1975 je ještě zachycuje. Poznámka: Čp. 704 není obsazeno. Definiční bod zaměřen na parcelu č. 2319. Památkově chráněno od roku 1976. Památková ochrana zrušena 16. února 1998.
Malostranský hřbitov s kostelem Nejsvětější Trojice (Q8513160)	ano	40323/1-1376 Pam. katalog MIS	Smíchov	Plzeňská, U Trojice, Duškova, Erbenova 50°4′18,36″ s. š., 14°24′4,29″ v. d.	Hřbitov, kostel Nejsvětější Trojice, náhrobek biskupa Thun-Hohensteina. Představitelé vlašského špitálu zde během morové rány roku 1680 zakoupili dvorec, ze kterého vytvořili špitál s kapli a u něho zřídili hřbitov. Jako morový sloužil i při dalších epidemiích. V roce 1703 zde byla postavena kaple sv. Rocha a hřbitov byl ohrazen zdí. V roce 1715 byla špitální kaple nahrazena kaplí Nejsvětější Trojice, ta byla přestavěna K. I. Dienzenhoferem. Od roku 1786 byl hřbitov používán již jako městský pro Malou Stranu, Hradčany a Smíchov. Vysvěcen byl roku 1787. Barokní kaple byla přestavěna roku 1837 na klasicistní kostel stejného zasvěcení. Roku 1862 byl hřbitov rozšířen o západní část. Roku 1884 byl hřbitov uzavřen, pak začal výrazně chátrat. Na počátku 50. let 20. století byl hřbitov zmenšen a zbořena kaple sv. Rocha. Pp. 2770, 2771, 2774, 2778, 2779, 2781. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Kostel Nejsvětější Trojice na Malostranském hřbitově (Q8513160)	ano	40323/1-1376 Pam. katalog MIS	Smíchov	Plzeňská, U Trojice, Duškova 50°4′18,36″ s. š., 14°24′4,29″ v. d.	Kaple Nejsvětější Trojice z roku 1715 byla přestavěna K. I. Dienzenhoferem. Roku 1837 byla přestavěna na klasicistní kostel stejného zasvěcení. Poznámka: Kostel zapsán společně se hřbitovem. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Švédská 5 (Q38096952)	ne	53816/1-1909 Pam. katalog MIS	Smíchov	Švédská 864/5, parc. 3425 50°4′28,8″ s. š., 14°23′41,92″ v. d.	Činžovní dům. Po roce 1977 zbořeno, stavba nového objektu již v 90. letech (?), dnes na místě novostavba Apartmán Sacre Coeur, Švédská 1010/15, dle ortofotomap výstavba probíhala mj. v roce 2006, v roce 2003 lokalita vypadá nezastavěná. Lokalita se nachází nad Strahovským tunelem a je součástí pásu vybouraného v rámci jeho výstavby. Poznámka: Čp. 864 není obsazeno, parc. 3425 uvedená v MonumNetu neexistuje. Zaměřeno na parcelu 3427/1. Památkově chráněno od roku 1976. Památková ochrana zrušena 1. ledna 1989.
Usedlost Hřebenka (Q26161525)	ano	40351/1-1392 Pam. katalog MIS	Smíchov	Švédská 107/39 50°4′29,08″ s. š., 14°23′29,88″ v. d.	Předměstská venkovská usedlost Hřebenka. Původně barokní viniční usedlost byla postavená v 1. polovině 17. století na místě viničního lisu. Kolem roku 1800 byla přestavěná na empírový letohrádek, v letech 1926–1928 si ji pro sebe přestavěl architekt F. Kavalír na moderní městskou vilu. Souběžně se severním průčelím nechal F. Kavalír postavit patrovou kolonádu se vstupním portikem s dvoukřídlými vraty s reliéfy od J. Horejce, od téhož i reliéf tympanonu a další detaily interieru vily (krb s reliéfním nástavcem, vitraje) i v exteriéru (větrník ve tvaru figurky na střeše altánu). trojkřídlá budova usedlosti s nádvořím, na půdorysu U. Východní křídlo má spojovací charakter s půlválcovým předstupujícím tělesem schodiště. Na východní části severního vstupního křídla zbytky původních barokních prvků – vjezd s portálem, rámování několika oken. altán s větrníkem ve tvaru figury objekt s kolonádou se vstupním portikem (s mřížovými vraty a s tympanonem s figurální plastickou výplní) pozemek se zelení a s přístupovou cestou, pozemky pp. 3361, 3364, 3365, 3366, 3367, 3368 zahrada busta imperátora (v zahradě na pp. 3365) Poznámka: MonumNet uváděl též čo. 37. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

ZSJ Na Černém vrchu

Památka	Fotografie	Rejstříkové číslo v ÚSKP	Sídelní útvar	Poloha	Popis a poznámky
Winternitzova vila (Q28802558)	ano	44497/1-2104 Pam. katalog MIS	Smíchov	Na Cihlářce 2092/10 50°4′2,33″ s. š., 14°23′18,6″ v. d.	Funkcionalistická Winternitzova vila byla postavena v roce 1932 podle návrhu Adolfa Loose a K. Lhoty. Ve stavbě se plně uplatnil princip Raumplanu, vnější podoba stavby se částečně odvíjí od vnitřního uspořádání a podřizuje se funkci. Mohutná sevřená kubická stavba s odstupňovanými hmotami. Přízemí s terasou s trojdílným vstupem, druhé podlaží ustupuje dovnitř hlubokou terasou a třetímu podlaží dominuje hranolová konstrukce pergoly. Fasády odlehčují velká několikadílná okna a vstupy. Interiéru dominuje patrová hala v přední části budovy. Památkově chráněno od roku 1987.
Pickova vila (Q31954218)	ano	12902/1-2204 Pam. katalog MIS	Smíchov	U Mrázovky 2071/7 50°4′3,12″ s. š., 14°23′30,77″ v. d.	Jednopatrová vila s podkrovní částí byla postavená v letech 1930–1931, podle projektu brněnského architekta Arnošta Wiesnera, v pojetí patrné vlivy Adolfa Loose. Vila v duchu tzv. moderního tradicionalismu. Atypické řešení exteriéru domu zdůrazňuje střecha kýlového tvaru, pokrytá břidlicí. Nároží stavby pohledově ozvláštňují komínová tělesa a jednoduše klempířsky tvarované okapní svody. Hladkou fasádu člení na výšku komponovaná okna, dobové funkcionalistické konstrukční prvky (vysazený průběžný balkon v 1. patře a přisazená přízemí boční terasa se schodištěm) tu jsou pouze přiznány v exteriéru, orientované směrem do zahrady. Památkově chráněno od 3. května 1994.
Usedlost Cihlářka (Q11730968)	ano	40365/1-1401 Pam. katalog MIS	Smíchov	U Mrázovky 171/20 50°3′58,57″ s. š., 14°23′22,96″ v. d.	Předměstská venkovská usedlost Cihlářka. Usedlost dostala jméno pravděpodobně po svém prvním známém majiteli Jiříku Cihlářovi v 1. polovině 17. století. Starší zemědělská usedlost byla přestavěná na počátku 18. století do barokní podoby, v 19. století dále upravena. Před obytnou budovou byla v polovině 19. století vybudována terasa s prolamovaným zábradlím. V roce 1923 usedlost přestavěna na vilu zvanou Mimosa. Hospodářská budova ve 20. století zcela zanikla. Vila stojí v zadní části zahrady na vrcholu svahu, okolo a pod ní se rozkládá zahrada. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Sala terrena u usedlosti Popelka (Q12046370)	ano	40377/1-1408 Pam. katalog MIS	Smíchov	Na Popelce 215/12, pp. 2501/1, 2502/4, 4900/1 50°4′9,19″ s. š., 14°23′5,67″ v. d.	Sala terrena. Barokní stavba na oválném půdorysu situovaná do svahu. Původně přináležela k dnes zaniklé usedlosti Popelka, čp. 215. Je zarostlá křovím, sousedí s hromadnými garážemi a je zcela vytržena z kontextu. Je jakýmsi pahrbkem mezi komunikacemi, jedna bezejmenná komunikace před průčelím saly terreny je prašná a slouží jako obslužná komunikace garáží, druhá obchází stavbu zezadu a místy těsně překrývá její klenbu a přerušuje původní svah. Pozemky usedlosti byly rozparcelovány a zastavěny. Poznámka: MonumNet uváděl pp. 2638. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Usedlost Nikolajka (Q12040936)	ano	40367/1-1402 Pam. katalog MIS	Smíchov	U Nikolajky 174 50°4′1,49″ s. š., 14°23′38,48″ v. d.	Předměstská venkovská usedlost Nikolajka. Z bývalé hospodářské usedlosti z konce 17. století zůstala pouze obytná budova a kaplička. obytná budova, radikálně přestavěna kolem roku 1800 do klasicistní podoby. Ve 2. polovině 20. století proběhly výrazné úpravy pro bytové účely. zahrada a sad kaplička (v Památkovém katalogu blíže nepopsána) Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
U Nikolajky 31 (Q31954256)	ano	103749 Pam. katalog MIS	Smíchov	U Nikolajky 1088/31 50°3′58,02″ s. š., 14°23′39,18″ v. d.	Vila čp. 1088, zahrada, oplocení. Reprezentativní secesní třípatrová či třípodlažní vila v zahradě v prudkém svahu byla postavena roku 1904 podle návrhu Aloise Kordy. Dominantním prvkem celé uliční fasády je stojící socha Panny Marie. Památkově chráněno od 26. října 2009.
Vila Helenka (Q31954306)	ano	47338/1-2279 Pam. katalog MIS	Smíchov	Na Václavce 1078/30 50°3′56,47″ s. š., 14°23′40,47″ v. d.	Secesní vila Helenka vznikla v roce 1903 podle plánů Aloise Kordy. Vile ve svažitém terénu dominuje věž s kruhovým oknem a balkonem, sloupový portikus se vstupem a dekorativně bohatě zdobená fasáda. Na ploše fasády je uplatněna rozlehlá kompozice dekorativního květinového ornamentu soustředěného okolo oken. Jihozápadní straně vévodí postava anděla s rozepjatými křídly, uliční fasádě slunce. Památkově chráněno od roku 1972.

ZSJ Malvazinka

Památka	Fotografie	Rejstříkové číslo v ÚSKP	Sídelní útvar	Poloha	Popis a poznámky
Usedlost Santoška (Q12050945)	ano	40369/1-1403 Pam. katalog MIS	Smíchov	Nad Santoškou 178 50°3′50,17″ s. š., 14°23′54,8″ v. d.	Předměstská venkovská usedlost Santoška. V místech dnešní Santošky byly ve středověku vinice, později zde vznikla usedlost s barokní vilou. Vila byla novogoticky upravena a je jedinou budovou zbylou z celé usedlosti. Roku 1907 usedlost zakoupila obec Smíchov a zpřístupnila ji veřejnosti. Plastiky pocházejí z dílny Františka Ignáce Platzera. vila čp. 178, stojí na zhruba obdélném půdorysu s rizalitovými výběžky. park, je součástí urbanisticky významného zeleného pásu, je významným pozůstatkem krajinářského parku. Původní vinice byly po polovině 19. století přeměněny v historickém duchu na pozdně krajinářskou zahradu. Ve 30. letech 20. století byl park výrazně umenšen, na jeho ploše se začalo stavět a došlo tak k porušení jeho jednotné koncepce. Z původní kompozice se dochovala kaštanová alej na východozápadní ose, která dělí park. Horní, méně svažitá část je elipsovitý cestní okruh s dalšími spojnicemi, prostory jsou osázeny rozvolněnými skupinami dřevin s řadou průhledů. Dolní svažitou část protínají cesty po vrstevnicích. Vstupuje se odspodu pilířovou branou, na cestu navazuje ovocný sad a velká louka. pilířová brána, na hlavicích pilířů jsou sousoší dvou putti, jednoho sedícího a druhého stojícího socha Flory, pískovcová plastika ležící bohyně Flory je položena na novodobý hranolový sokl. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Usedlost Malvazinka (Q31954429)	ano	41136/1-1906 Pam. katalog MIS	Smíchov	U Malvazinky 177/7, U Sanopzu 177/7 50°3′49,71″ s. š., 14°23′30,36″ v. d.	Předměstská venkovská usedlost Malvazinka. Obytná budova, zahrada. Původně barokní viniční usedlost byla přeměněná na hospodářský dvůr, kolem roku 1800 klasicistně přestavěná a v 19. století dvakrát upravovaná, fasády získaly řadu neobarokních prvků. Po roce 1929 byly výrazně přestavěny interiery. Samostatně stojící budova na půdorysu písmene L s přistavěným úzkým křidélkem. Na jižní straně jižního křídla jsou v patře tři balkony s dekorativním neobarokním kovaným zábradlím. Obdobný balkon je i na východním průčelí, před kterým je terasa. Budova má valbovou střechu, nad jižním křídlem je drobná věžička. K západní fasádě severního křídla se pojí brána se zábradlím, které má podobu neobarokních kovaných mříží. Na pilířích brány jsou dvě kamenné reliéfně zdobené vázy. Vilu obklopuje zahrada s několika parkovacími plochami a novodobými přístavky garáží. Památkově chráněno od roku 1976.
Hřbitov Malvazinky (Q12021228)	ano	40386/1-1413 Pam. katalog MIS	Smíchov	Peroutkova, U smíchovského hřbitova, pp. 1600/2, 1601–1603, 1609/1, 1610 50°3′47,86″ s. š., 14°23′9,3″ v. d.	Hřbitov Malvazinky, kostel sv. Filipa a Jakuba, boží muka se slunečními hodinami. Hřbitov byl založen roku 1876 v místě vinice patřící k hospodářské usedlosti ze 17. století, kterou vlastnil Tomáš Malvazy. Roku 1896 byl ve středu hřbitova postaven novorománský kostel sv. Filipa a Jakuba. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

ZSJ Na Skalce

Památka	Fotografie	Rejstříkové číslo v ÚSKP	Sídelní útvar	Poloha	Popis a poznámky
Smíchovská synagoga (Q3490873)	ano	41473/1-2127 Pam. katalog MIS	Smíchov	Plzeňská 290/3, Stroupežnického 290/32 50°4′12,64″ s. š., 14°24′11,22″ v. d.	Budova sestává ze dvou částí: podélné novorománské trojlodní synagogy z roku 1863 a přístavby z roku 1931 podle návrhu L. Ehrmanna. Jediná moderní synagogální stavba v Praze a zároveň poslední velká synagogální stavba v ČSR před druhou světovou válkou. Památkově chráněno od 26. listopadu 1990.
Usedlost Doubková (Q31954353)	ano	40371/1-1404 Pam. katalog MIS	Smíchov	Bieblova 182/15 50°3′56,99″ s. š., 14°24′4,9″ v. d.	Předměstská venkovská usedlost Doubková (Skalka). Usedlost tvořila v minulosti součást sousední usedlosti Santoška. Jako samostatný objekt byl postaven barokní dům na bývalé vinici kolem roku 1800. Usedlost spolu s řadou dalších v okolí v roce 1813 koupil rytíř Doubek a po něm je někdy jmenovaná Doubková. Areál tvoří obytná budova s dvorem a zahradou, od ulice je chráněná ohradní zdí, na které stojí socha sv. Jana Nepomuckého. obytná budova, zahrada, ohradní zeď socha sv. Jana Nepomuckého na ohradní zdi Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

ZSJ U železničního mostu

Památka	Fotografie	Rejstříkové číslo v ÚSKP	Sídelní útvar	Poloha	Popis a poznámky
Socha svaté Aji (Q38096964)	ano	40335/1-1383 Pam. katalog MIS	Smíchov	Nádražní, parc. 591, mezi domy 1573/60 a 280/62 50°3′51,05″ s. š., 14°24′31,45″ v. d.	Barokní socha sv. Aji z roku 1770, patrně od Ignáce Platzera, je druhotně umístěna v nice domu. Socha stojí na hranolovém soklu s volutovými křídly v čelním poli s textem. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

ZSJ Smíchovské nádraží

Památka	Fotografie	Rejstříkové číslo v ÚSKP	Sídelní útvar	Poloha	Popis a poznámky
Nádražní 28 (Q38096978)	ano	100906 Pam. katalog MIS	Smíchov	Nádražní 1122/28 50°3′38,33″ s. š., 14°24′34,51″ v. d.	Neobarokní dvoupatrový původně nárožní nájemní dům byl postaven v roce 1904 podle návrhu stavitele A. Elhenického. Samostatně stojící dvoupatrový objekt na bočních stranách zakončený zděnými štíty. Fasáda členěná rustikou. Hlavní vstup ze zaslepené boční ulice. Památkově chráněno od 13. února 2004.
Lihovar Zlíchov (Q38096971)	ano	54858/1-2286 Pam. katalog MIS	Smíchov	Nádražní 2584/2 50°2′57,61″ s. š., 14°24′26,11″ v. d.	Lihovar Zlíchov. Lihovar je zmiňován již roku 1836. Dnešní budovy byly postaveny roku 1880, upravovány byly v 90. letech 19. a začátkem 20. století. Areál je tvořen řadou provozních i správních objektů. Památkově chráněny pouze: varna/destilovna (parc. 692), dominující budova s převýšenou věžovou částí s půlkruhově zakončenými okny ve fasádě do Nádražní ulice, v interiéru dochováno dekorativní litinové točité schodiště haly prostupující patra budovy. komín s podnožím (parc. 683), původní historický objekt kotelny s polygonálním komínem na čtvercové vysoké podnoži, v blízkosti destilovny. Památkově chráněno od 13. března 2002.

ZSJ Kesnerka

Památka	Fotografie	Rejstříkové číslo v ÚSKP	Sídelní útvar	Poloha	Popis a poznámky
Usedlost Koulka (Q11775204)	ano	40373/1-1405 Pam. katalog MIS	Smíchov	Křížová 189/37, Koulka 189/12 50°2′58,44″ s. š., 14°24′27,5″ v. d.	Předměstská venkovská usedlost Koulka. Původně barokní usedlost vzniklá na konci 18. století, až do roku 1801 uváděna jako Vorlovka. Z usedlosti se dochovala jen obytná vila a bývalá zimní zahrada. Upravená pro obytné účely, hospodářské budovy byly roku 1933 zbořeny. Dvoupatrová mohutná stavba na téměř čtvercovém půdorysu s neobarokně upravenou fasádou ve svahu nad ulicí. Nedílnou součást usedlosti tvoří rozsáhlá zahrada s terasami. Ohradní zeď se na mnoha místech hroutí. Před usedlostí stojí hodnotná litinová pumpa. V jižní části zahrady při Křížové ulici byly postaveny novostavby – obytná a administrativní budova, které nejsou předmětem památkové ochrany. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Usedlost Konvářka (Q31954397)	ano	40375/1-1406 Pam. katalog MIS	Smíchov	Na Konvářce 2917/22, 192/24, 3141/26 50°3′19,22″ s. š., 14°24′13,39″ v. d.	Předměstská venkovská usedlost Konvářka. Původně viniční usedlost, doložená k roku 1654, prošla výraznými úpravami v 19. a 20. století. Obytná budova si v hrubé podobě zachovává vzhled z 2. poloviny 18. století. Roku 1929 dispozičně upravena pro křižovníky s červenou hvězdou. obytná budova (čp. 192) budova bývalých stájí (čp. 3141) bývalá stodola (čp. 2917) nedílnou součástí areálu je zahrada s pumpou. Původní zahrada byla rozdělena. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Česká správa sociálního zabezpečení (Q38096985)	ano	100870 Pam. katalog MIS	Smíchov	Křížová 2383/27 50°3′27,15″ s. š., 14°24′20,81″ v. d.	Pojišťovna bývalá Ústřední sociální pojišťovna - nyní Česká správa sociálního zabezpečení. Pětipatrová budova čp. 2383 s připojenou hranolovou hmotou schodiště. Obdélného půdorysu, situovaná vpravo od hlavní budovy Správy sociálního zabezpečení, pětipatrová se šestým ustupujícím patrem, členěná horizontálními pásy oken. Strojová kartotéka zabírá první dvě podlaží. Zařízení a strojové prvky kartotéky jsou nedílně propojeny se stavbou celé budovy. Nalevo od budovy stojí hlavní budova České správy sociálního zabezpečení čp. 1292, která není kulturní památkou. Budovy postaveny ve 30. letech 20. století. Kartotéka jdoucí přes dvě patra a je tvořena ve středu dispozice dvěma bloky o výšce 6 m, v nichž jsou uloženy jednotlivé zakladače o délce 3 m. Kolem středního bloku zakladačů probíhá široká chodba, na zemi a ve stropě s jeřábovými drahami, v nichž se pohybují pojízdné pracovní plošiny pro obsluhu kartotéky. Mechanismus umožňuje pohyb plošin všemi směry podél stěny se zakladači, kovové prahy na vodicích drahách ve vodorovném i kolmém směru zajišťují přesné nastavení plošin. Poznámka: MonumNet uváděl též čo. 25, ale neuváděl příslušné čp. 1292. Památkově chráněno od 11. února 2004.
Starý židovský hřbitov (Q12056279)	ano	44489/1-1899 Pam. katalog MIS	Smíchov	U starého židovského hřbitova čp. 2556, pp. 1106, 1102 50°3′30,12″ s. š., 14°23′52,71″ v. d.	Starý židovský hřbitov. Domek hrobníka čp. 2556, hřbitov, ohradní zeď, náhrobky. Hřbitov byl založený v druhé polovině 18. století a užívaný byl až do počátku 20. století. Hřbitov se rozkládá na téměř čtvercovém pozemku na kraji novodobé zástavby. Památkově chráněno od roku 1976.
Viadukt (Q55698456)	ano	102037 Pam. katalog MIS	Smíchov	trať 122 50°2′28,94″ s. š., 14°23′26,24″ v. d.	Železniční trať - soubor věcí Buštěhradské dráhy. Na území Smíchova se nachází tato část souboru: parcela 5005(/1) viadukt nad obloukem ulice Na Konvářce, v Památkovém katalogu v rámci souboru jako část 7; parcelní číslo odpovídá celému smíchovskému úseku dráhy v oblasti Dívčích Hradů. Podjezd pod železničním náspem, segmentově zakončen, lemován armováním a klenáky, zdivo z kvádříků, zakončen prostou římsou, zábradlí mladší. Zaklenutí viaduktu cihelnou segmentovou klenbou. Proveden z místního vápence. Památkově chráněno od 15. listopadu 2006.

Související články

• Seznam kulturních památek v Praze

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Seznam kulturních památek na Smíchově ve Wikimedia Commons
• Kulturní památky, městská část Praha 5
  • Dokumentační listy všech kulturních památek na Smíchově