Kostel Zvěstování Panny Marie (Smíchov)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kostel Zvěstování Panny Marie
Místo
StátČeskoČesko Česko
ObecPraha
ČtvrťSmíchov
Souřadnice
Map
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézearcidiecéze pražská
Vikariátdruhý pražský
FarnostPraha-Smíchov
Statusfiliální kostel
Současný majitelCimex Invest
ZasvěceníZvěstování Panny Marie
Architektonický popis
Stavební slohnovorománský
Specifikace
Stavební materiálkámen, zdivo
Další informace
AdresaHolečkova ulice, Praha 5
UliceHolečkova
Kód památky40328/1-1379 (PkMISSezObrWD) (součást památky Klášter svatého Gabriela v Praze)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel Zvěstování Panny Marie (běžněji nazývaný kostel svatého Gabriela podle bývalého kláštera svatého Gabriela, do jehož areálu patří) je římskokatolický filiální kostel smíchovské farnosti. Stojí v dominantní poloze na jižním úpatí vrchu Petřína, na místě někdejších vinic v Holečkově uliciPraze 5Smíchově. Od roku 1964 je kostel spolu s klášterem benediktinek zapsán v seznamu kulturních památek.[1]

Dějiny kostela[editovat | editovat zdroj]

Smíchovský klášter sv. Gabriela s kostelem
Věž kostela a kruhová apsida závěru kostela

Kostel je součástí zrušeného ženského opatství řádu benediktinek beuronské kongregace, založeného roku 1888 podle ideového projektu belgického benediktina, opata Hildebranda de Hemptinna, rozpracovaného jeho pomocníkem, belgickým knězem a architektem Gislainem de Béthunem. Financování podstatné části staveb zajistila ideová zakladatelka kláštera, Gabriela hraběnka Sweerts-Šporková, která se však dokončení staveb nedožila.

Novorománský kostel byl dostavěn po čtyřech letech v roce 1891 a vysvěcen pražským arcibiskupem, kardinálem Františkem Schönbornem. Jeho výzdoba trvala až do roku 1917. Na západní a severní straně na něj navazují budovy konventu (jižní křídlo křížové chodby nahrazuje severní boční loď baziliky) s prelaturou, a zahrady.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Kostel je dvoulodní bazilika s polokruhovým presbytářem, postavená z neomítaných pískovcových kvádrů v novorománském slohu. Hlavní vchod na západním průčelí má portál zdobený dvěma trůnícími sochami patronů benediktinského řádu, sv. Benedikta z Nursie, která drží v ruce knihu svých řeholních pravidel s nápisem Sancta regula, a jeho sestry, sv. Scholastiky, nad nimi je socha sv. archanděla Gabriela, patrona zakladatelky. Stěny chrámu jsou členěny plochými lisénami a obloučkovým vlysem.

Stěny a klenby interiéru jsou vyzdobeny malbami tzv. beuronské školy, které realizovala skupina výtvarníků v čele se svým zakladatelem, německým malířem, sochařem, architektem a řeholníkem Petrem Desideriem Lenzem (1832–1928). Figurálním malbám vévodí trůnící Kristus Pantokrator (Vševládce) s nápisovou páskou „Jsem, který jsem“ v latině, doprovázený českými zemskými patrony, sv. Václavem, sv. Vojtěchem a sv. Janem Nepomuckým (jejichž relikvie byly vloženy do hlavního oltáře) a sv. Ludmily. Také ostatní malby mají latinské popisky, většinou citátyBible. Autorem maleb je Desideriův žák Jan Verkade, s realizací návrhu pomáhal dále Jakob Würger. Po stranách hlavního oltáře stojí nadživotní sochy Panny Marie a archanděla Gabriela z bílého mramoru ve scéně Zvěstování, dílo patera Desideria. Mešní nářadí, nádobí a náčiní provedl podle Desideriových předloh pražský zlatník Jindřich Grünfeld. Nad jižní boční lodí se zvedá hranolová chrámová věž, měří 43 metrů a je zakončena jehlancovitou střechou.

V roce 1889 první konvent benediktinek beuronské kongregace v českých zemích zahájil u sv. Gabriela své působení. Řeholnice přišly z opatství NonnbergSalcburku, další sestry přibyly z českých německojazyčných rodin. Po osamostatnění Československa se protiněmecké a protikatolické nálady obrátily také vůči zdejším řeholnicím. Roku 1919 proto zdejší benediktinky odešly do Štýrska a řád prodal klášter i s kostelem československému Ministerstvu pošt a telegrafů s podmínkou, že kostel bude nadále využíván k bohoslužbám.

Vlastníkem stavebního komplexu bývalého kláštera svatého Gabriela byla Česká pošta, v roce 2019 ho prodala soukromé společnosti. Kostel patřící ke smíchovské farnosti sv. Václava by měl i nadále sloužit liturgickým účelům.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-06-14]. Identifikátor záznamu 152387 : klášter benediktinek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]