Kostel Zvěstování Panny Marie (Smíchov)
| Kostel Zvěstování Panny Marie | |
|---|---|
 | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Obec | Praha |
| Čtvrť | Smíchov |
| Souřadnice | 50°4′30,29″ s. š., 14°23′46,94″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | arcidiecéze pražská |
| Vikariát | druhý pražský |
| Farnost | Praha-Smíchov |
| Status | filiální kostel |
| Současný majitel | Cimex Invest |
| Zasvěcení | Zvěstování Panny Marie |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | novorománský |
| Specifikace | |
| Stavební materiál | kámen, zdivo |
| Další informace | |
| Adresa | Holečkova ulice, Praha 5 |
| Ulice | Holečkova |
| Kód památky | 40328/1-1379 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky Klášter svatého Gabriela v Praze) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel Zvěstování Panny Marie (běžněji nazývaný kostel svatého Gabriela podle bývalého kláštera svatého Gabriela, do jehož areálu patří) je římskokatolický filiální kostel smíchovské farnosti. Stojí v dominantní poloze na jižním úpatí vrchu Petřína, na místě někdejších vinic v Holečkově ulici v Praze 5 – Smíchově. Od roku 1964 je kostel spolu s klášterem benediktinek zapsán v seznamu kulturních památek.[1]
Dějiny kostela
[editovat | editovat zdroj].jpg)
Kostel je součástí zrušeného ženského opatství řádu benediktinek beuronské kongregace, založeného roku 1888 podle ideového projektu belgického benediktina, opata Hildebranda de Hemptinna, rozpracovaného jeho pomocníkem, belgickým knězem a architektem Gislainem de Béthunem. Financování podstatné části staveb zajistila ideová zakladatelka kláštera, Gabriela hraběnka Sweerts-Šporková, která se však dokončení staveb nedožila.
Novorománský kostel byl dostavěn po čtyřech letech v roce 1891 a vysvěcen pražským arcibiskupem, kardinálem Františkem Schönbornem. Jeho výzdoba trvala až do roku 1917. Na západní a severní straně na něj navazují budovy konventu (jižní křídlo křížové chodby nahrazuje severní boční loď baziliky) s prelaturou, a zahrady.
Popis
[editovat | editovat zdroj]Kostel je dvoulodní bazilika s polokruhovým presbytářem, postavená z neomítaných pískovcových kvádrů v novorománském slohu. Hlavní vchod na západním průčelí má portál zdobený dvěma trůnícími sochami patronů benediktinského řádu, sv. Benedikta z Nursie, která drží v ruce knihu svých řeholních pravidel s nápisem Sancta regula, a jeho sestry, sv. Scholastiky, nad nimi je socha sv. archanděla Gabriela, patrona zakladatelky. Stěny chrámu jsou členěny plochými lisénami a obloučkovým vlysem.
Stěny a klenby interiéru jsou vyzdobeny malbami tzv. beuronské školy, které realizovala skupina výtvarníků v čele se svým zakladatelem, německým malířem, sochařem, architektem a řeholníkem Petrem Desideriem Lenzem (1832–1928). Figurálním malbám vévodí trůnící Kristus Pantokrator (Vševládce) s nápisovou páskou „Jsem, který jsem“ v latině, doprovázený českými zemskými patrony, sv. Václavem, sv. Vojtěchem a sv. Janem Nepomuckým (jejichž relikvie byly vloženy do hlavního oltáře) a sv. Ludmily. Také ostatní malby mají latinské popisky, většinou citáty z Bible. Autorem maleb je Desideriův žák Jan Verkade, s realizací návrhu pomáhal dále Jakob Würger. Po stranách hlavního oltáře stojí nadživotní sochy Panny Marie a archanděla Gabriela z bílého mramoru ve scéně Zvěstování, dílo patera Desideria. Mešní nářadí, nádobí a náčiní provedl podle Desideriových předloh pražský zlatník Jindřich Grünfeld. Nad jižní boční lodí se zvedá hranolová chrámová věž, měří 43 metrů a je zakončena jehlancovitou střechou.
V roce 1889 první konvent benediktinek beuronské kongregace v českých zemích zahájil u sv. Gabriela své působení. Řeholnice přišly z opatství Nonnberg v Salcburku, další sestry přibyly z českých německojazyčných rodin. Po osamostatnění Československa se protiněmecké a protikatolické nálady obrátily také vůči zdejším řeholnicím. Roku 1919 proto zdejší benediktinky odešly do Štýrska a řád prodal klášter i s kostelem československému Ministerstvu pošt a telegrafů s podmínkou, že kostel bude nadále využíván k bohoslužbám.
Vlastníkem stavebního komplexu bývalého kláštera svatého Gabriela byla Česká pošta, v roce 2019 ho prodala soukromé společnosti. Kostel patřící ke smíchovské farnosti sv. Václava by měl i nadále sloužit liturgickým účelům.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Kostel na historické fotografii z roku 1906 -
Pohled do presbytáře kostela -
Pohled na západní stěnu kostela s kruchtou a nástěnnou malbou Piety, kde je Panna Maria vyobrazena jako Regina Martyrum (Královna mučedníků) -
Oltářní obraz s vyobrazením Panny Marie v podobě Sedes Sapientiae (Stolice Moudrosti) -
Ježíš vyobrazený coby Pantokrator (Vševládce) na klenbě apsidy nad presbytářem -
Ikona sv. Vojtěcha na jižní straně kostela -
Lustr nad presbytářem
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-06-14]. Identifikátor záznamu 152387 : klášter benediktinek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Beuronská umělecká škola v opatství sv. Gabriela v Praze / Die Beuroner Kunstschule in der Abtei Sankt Gabriel in Prag – text Helena Čižinská, editor Karel Holub a Monica Šebová, překlad Magdalena Průdková, Ars Bohemica, Praha 1999
