Sergej Leonidovič Sokolov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Sergej Leonidovič Sokolov
Sergey Leonidovich Sokolov 1.jpg
Stranická příslušnost
Členství Komunistická strana Sovětského svazu

Narození 1. července 1911
Jevpatorija
Úmrtí 31. srpna 2012 (ve věku 101 let)
Moskva
Alma mater Vojenská akademie generálního štábu Ozbrojených sil Ruské federace
Military Academy of Armored Forces
Profese politik
Ocenění Řád Klementa Gottwalda (1985)
medaile 60 let vítězství ve Velké vlastenecké válce
medaile 50 let vítězství ve Velké vlastenecké válce
Leninův řád
medaile Za upevňování přátelství ve zbrani
… více na Wikidatech
Commons Kategorie Sergey Leonidovich Sokolov
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sergej Leonidovič Sokolov (rusky Соколов Сергей Леонидович) (18. červnajul. / 1. červencegreg. 1911 Jevpatorija, Krym, Ruské impérium31. srpna 2012[1] Moskva, Rusko) byl sovětský maršál, ministr obrany SSSR v letech 19841987.

Život[editovat | editovat zdroj]

S. L. Sokolov od šestnácti let pracoval, roku 1930 se stal funkcionářem Komsomolu. V roce 1932 byl odveden do armády, díky komsomolské činnosti mohl studovat vojenské učiliště. Třicátá léta strávil na nižších velitelských postech v tankových vojscích, účastnil se bojů u jezera Chasan ve funkci velitele roty. Během Vlastenecké války sloužil v Karélii.

Od padesátých let se vypracoval do vysokých vojenských funkcí, v roce 1967 se stal členem nového vedení ministerstva obrany – 1. náměstkem ministra, zůstal jím dlouhých sedmnáct let. Po smrti ministra Ustinova dosáhl na místo ministra obrany. Ve vládě vydržel jen dva a půl roku, byl odvolán v červnu 1987, poté co sovětská protivzdušná obrana nesestřelila lehké civilní letadlo Mathiase Rusta, který tak ilegálně doletěl z Helsinek až do Moskvy, kde přistál u Rudého náměstí.[1] I po zániku SSSR zůstal formálně ve službě jako poradce ministerstva obrany.

Vzdělání[editovat | editovat zdroj]

  • květen 1932 – listopad 1934 – studium na Gorkijském tankovém učilišti
  • 1947 – absolvoval Vojenskou akademii tankových a mechanizovaných vojsk
  • 1951 – absolvoval Vojenskou akademii generálního štábu

Vojenská kariéra[editovat | editovat zdroj]

  • Od 29. května 1932 v Rudé armádě
  • listopad 1934 – květen 1941 – velitel čety, roty, praporu
  • květen 1941 – březen 1944 – náčelník štábu tankového pluku, v automobilní a tankové správě Karelského frontu (naposled náčelník štábu správy)
  • březen – září 1944 – velitel tankových a mechanizovaných vojsk 32. armády Karelského frontu
  • listopad 1947 – květen 1948 – velitel tankového pluku
  • květen 1948 – prosinec 1949 – náčelník štábu tankové divize
  • leden 1952 – prosinec 1954 – velitel mechanizované divize
  • prosinec 1954 – březen 1958 – náčelník štábu 2. gardové mechanizované armády
  • březen 1958 – leden 1960 – velitel 7. tankové armády
  • leden 1960 – červenec 1964 – náčelník štábu Moskevského vojenského okruhu
  • červenec 1964 – říjen 1965 – 1. zástupce velitele Leningradského vojenského okruhu
  • říjen 1965 – duben 1967 – velitel Leningradského vojenského okruhu
  • duben 1967 – prosinec 1984 – 1. náměstek ministra obrany SSSR
  • 22. prosince 1984 – 30. května 1987 – ministr obrany SSSR
  • od června 1987 – ve skupině generálních inspektorů

Hodnosti[editovat | editovat zdroj]

Řády a vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

  • Řád Žukova (25. dubna 1995)
  • Řád „Za zásluhy před vlastí“ II. stupně (21. června 2001)
  • Řád cti (1. července 2006)
  • 35 zahraničních řádů a medailí

Politická činnost[editovat | editovat zdroj]

  • od 1937 člen VKS(b)
  • březen 1966 – duben 1968 – kandidát ÚV KSSS
  • duben 1968 – duben 1989 – člen ÚV KSSS
  • 23. dubna 1985 – 26. června 1987 – kandidát politbyra ÚV KSSS
  • 1966–1989 – poslanec Nejvyššího sovětu

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Ленинский стиль в работе военных кадров. Moskva: Vojenizdat, 1983. 

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b luk. Zemřel maršál Sokolov - stoletý veterán, kterého vyhodili za Rusta [online]. ČT24, 2012-08-31 [cit. 2012-09-08]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

FIDLER, Jiří. Za víru, vládce a vlast. Brno: JOTA, 2005. ISBN 80-7217-354-5. Kapitola Sokolov Sergej Leonidovič, s. 228–230. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]