Kirill Afanasjevič Mereckov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Kirill Afanasjevič Mereckov
Kirill Afanasievich Meretskov 1.jpg
Narození 7. června 1897
Zarajsk
Úmrtí 30. prosince 1968 (ve věku 71 let)
Moskva
Místo odpočinku Hřbitov u Kremelské zdi
Alma mater Frunzeho vojenská akademie
Ocenění Řád vítězství (1945)
Řád Suvorova 1. třídy
jubilejní medaile 20 let Dělnicko-rolnické rudé armády
Leninův řád
Řád Kutuzova 1. třídy
… více na Wikidatech
Politická strana Komunistická strana Sovětského svazu
Podpis Kirill Afanasjevič Mereckov – podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kirill Afanasjevič Mereckov (rusky: Кирилл Афанасьевич Мерецков) (7. června 189730. prosince 1968) byl ruský voják pocházející z rolnické rodiny, maršál Sovětského svazu (od října 1944) a Hrdina Sovětského svazu. Bojoval na straně rudých v ruské občanské válce, v níž byl raněn a několikráte vyznamenán za statečnost. Zúčastnil se i španělské občanské války (1936-1937), poté se vrátil do SSSR, kde převzal funkci velitele Leningradského vojenského okruhu.

Měl hlavní podíl na plánování katastrofální invaze do Finska, což přispělo k jeho přechodné degradaci. Krátce po nemastném vítězství nad Finskem se však stal náčelníkem generálního štábu. O tuto funkci přišel po nevydařených hrách Generálního štábu, kde jeho jednotky vedené zastaralými metodami nedokázaly vzdorovat protistraně vedené Georgijem Konstantinovičem Žukovem. Zůstal však poměrně vlivným členem STAVKY. V červnu 1941 byl zatčen pro údajnou zradu a nějakou dobu vězněn a mučen, avšak asi po měsíci byl propuštěn, neboť Stalin dospěl k závěru, že jej potřebuje.

Postupně získal pověst specialisty na vedení bojů v obzvlášť obtížném terénu. Hrál významnou roli v bojích okolo Leningradu a posléze v Karelii v bojích vedených severně od Ladožského jezera. Navzdory tomu, že jeho ofenzíva proti Finsku z léta 1944 neuspěla, obdržel hodnost maršála SSSR a pokračoval v bojích proti Němcům v Laponsku, což se mu již dařilo mnohem lépe. Po skončení války v Evropě se podílel na invazi do Mandžuska. Po válce pokračoval v kariéře vojáka až do konce života, od roku 1964 zastával spíše prestižní a ceremoniální funkci generálního inspektora ministerstva obrany.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]