Saprofág

Žížala obecná, známý saprofág (konkrétně detritofág)

Saprofág (také saprotrof, saprob), je heterotrofní organismus (především živočich či houba, jiné skupiny se označují spíše jako rozkladači), který ale na rozdíl od predátorů získává energii z organických látek odumřelých organismů nebo jejich částí. Takový způsob alespoň částečné výživy se někdy česky nazývá hniložijnost či saprotrofie. Saprofágové se považují za konzumenty a za rozkladače (dekompozitory), na rozdíl od zelených producentů s fotosyntetickými barvivy.

Saprofyt

Zastaralým termínem saprofyt se dříve označovaly některé nezelené vyšší rostliny (např. hnilák smrkový, hlístník hnízdák, různé orchideje), o kterých se myslelo, že se vyživují z odumřelých organických látek (vizte též epifyty). Výraz se používal všeobecně i pro houby a některé bakterie. Dnes se jedná o zastaralý termín , protože se zjistilo, že se zmíněné vyšší rostliny vyživují díky zvláštní symbióze (mutualismu) s houbami (mykoheterotrofie).

Někdy je saprofyt (např. v mykologii, v lichenologii, atp.) tento termín stále používán.

Dělení saprofágů

Saprofágové se dělí na mrchožrouty (mršiny), detritofágy - rozkladače (detrit) a koprofágy (výkaly).

Související články

• Dekompozice
• Rozkladač