Rybniště
| Rybniště | |
|---|---|
 Letecký snímek středu obce Rybniště | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Varnsdorf |
| Obec s rozšířenou působností | Varnsdorf (správní obvod) |
| Okres | Děčín |
| Kraj | Ústecký |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°52′48″ s. š., 14°30′55″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 707 (2024)[1] |
| Rozloha | 12,71 km²[2] |
| Nadmořská výška | 460 m n. m. |
| PSČ | 407 51 |
| Počet domů | 280 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 2 |
| Počet k. ú. | 2 |
| Počet ZSJ | 2 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Obecní úřad Rybniště Rybniště č. p. 33 407 51 Rybniště starosta@obecrybniste.cz |
| Starosta | Ing. Roman Forfera |
| Oficiální web: www | |
 | |
  Rybniště | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 562793 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rybniště (německy Teichstatt) je obec ve východní části okresu Děčín, na severní straně Lužických hor, v jižní části Šluknovského výběžku. Obec leží v nadmořské výšce 460 metrů v sedle mezi Plešivcem a Širokým vrchem. Velká část obce leží na území Chráněné krajinné oblasti Lužické hory. Obec se skládá ze dvou katastrálních území, Rybniště a Nové Chřibské. Celkem v ní žije 707[1] obyvatel.
Obcí prochází hlavní evropské rozvodí mezi Severním a Baltským mořem. Obec byla založena na místě rybníka kolem roku 1715. Na území obce leží Velký rybník a Chřibská přehrada.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Nejstarší část obce, Chřibská Nová Ves byla založena již v roce 1475 tehdejšími majiteli tolštejnského panství, Šlejnici. V 16. století se stala součástí českokamenického panství, přešla do majetku Kinských. V roce 1757 pruské vojsko vypálilo střed obce. Kolem roku 1762 byla v Rybništi založena v rámci tereziánských reforem škola. Dnešní škola u Školního rybníka byla založena v roce 1769 ze sbírky občanů.
V roce 1847 Palacký uvádí v Popisu Království českého, že Rybniště má 115 domů a 1 104 obyvatel.
Po druhé světové válce bylo z obce nuceně vysídleno původní německy mluvící obyvatelstvo. Obec dosídlili Češi, Slováci a další noví obyvatelé, ale počet obyvatel už zdaleka nedosahoval předválečných čísel a obec začala pomalu upadat.
V roce 1977 byl postaven kulturní dům. V roce 1980 bylo Rybniště připojeno k obci Chřibská, od roku 1990 je opět samostatnou obcí. V roce 1999 byl obci přidělen Poslaneckou sněmovnou prapor a znak. Ve znaku je stříbrná krokev s rybářskou sítí.
Sklárna
[editovat | editovat zdroj]Roku 1873 byla u nádraží v Rybništi založena sklárna, kterou vybudoval majitel sklárny v Chřibské F. Zahn. V roce 1880 sklárnu získala firma Michel & Mayer a roku 1884 ji přebrali Michelovi synové Raimund a Eduard (E. Michel & Co). Sklárna se specializovala zejména na výrobu osvětlovacího skla.[4] Za první světové války již byla mimo provoz.
V roce 1929 koupil sklárnu Václav Hrdina,[5] majitel skláren v Chlumu u Třeboně, v Rosicích u Brna a na jihu Čech v Arnoštově.[6] Sklárnu modernizoval a značně rozšířil její výrobu. Již v roce 1931 začala mít sklárna těžkosti a na konci roku odstavila provoz sklářských pecí.[7] V roce 1936 činil její dluh 2 428 000 Kč a okresní soud ve Varnsdorfu vyhlásil na den 24. října 1936 exekuční dražbu. Do dražby šel veškerý majetek skláren Václava Hrdiny: domy čp. 80, 184, 201 a 114 společně s polnostmi, pastvinami, loukami a stavebními parcelami v hodnotě 375 080 Kč, sklárna, truhlářství, dílny, lihovar, železniční přípojka, louky atp. v ceně 622 753 Kč a příslušenství v hodnotě 231 000 Kč.[8]
Místní skláři se snažili za pomoci sklářských odborů v Praze provoz sklárny zachránit jejím združstevněním.[9] Dražba byla nakonec odsunuta na 17. března 1937, kdy ji za částku 708 890 Kč koupilo tamní sklářské družstvo „Nordböhmische Glashüttenwerke Gen. m. b. H”.[10] Její provoz skončil v průběhu druhé světové války.
V současné době[kdy?] je v obci mateřská škola, základní škola 1. až. 5. ročník, ordinace lékaře v budově obecního úřadu. Obec vydává jednou měsíčně časopis Rybnišťský (pod)vodník. V obci působí místní sdružení hasičů, fotbalový klub Tatran Rybniště, místní rybářský spolek.
Nádraží Rybniště je železniční křižovatkou tratí Děčín–Rumburk a Rybniště–Varnsdorf. Nádraží Chřibská stojí také v katastrálním území katastru Rybniště. V obci je biokotelna na spalování dřevěného odpadu. Biokotelna byla uvedena do provozu v roce 2002.[11] Biokotelna dodává teplo do 32 nemovitostí a čtyř objektů v majetku obce. V obci má akciová společnost Uniles Rumburk manipulační sklad a výrobu řeziva. Zemědělství je nevýznamné.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 1 248 obyvatel (z toho 593 mužů), z nichž bylo 159 Čechoslováků, 1 071 Němců, dva příslušníci jiné národnosti a šestnáct cizinců. Většina byla římskými katolíky, ale 24 lidí patřilo k evangelickým církvím, dva k církvi československé, dva byli židé, 53 patřilo k nezjišťovaným církvím a sedmnáct lidí bylo bez vyznání.[12] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 1 478 obyvatel: 398 Čechoslováků, 1 063 Němců a sedmnáct cizinců. Stále převažovala římskokatolická většina, ale ve vsi žilo také 26 evangelíků, 35 členů církve československé, 65 příslušníků nezjišťovaných církví (převážně starokatolické církve) a 210 lidí bez vyznání.[13]
K obci tehdy patřila osada Chřibská Nová Ves, kde při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 359 obyvatel (z toho 169 mužů), z nichž bylo čtrnáct Čechoslováků, 343 Němců a dva cizinci. Kromě jednoho evangelíka, 33 příslušníků nezjišťovaných církví a jednoho člověka bez vyznání byli římskými katolíky.[12] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 418 obyvatel: 61 Čechoslováků, 348 Němců, jednoho příslušníka jiné národnosti a osm cizinců. Převažovala římskokatolická většina, ale ve vsi žilo také pět evangelíků, deset členů církve československé, 25 příslušníků nezjišťovaných církví (převážně starokatolické církve) a 36 lidí bez vyznání.[13]
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 1 543 | 1 627 | 1 840 | 1 748 | 1 763 | 1 607 | 1 896 | 807 | 920 | 900 | 727 | 574 | 616 | 556 |
| Domy | 199 | 220 | 223 | 242 | 248 | 246 | 271 | 249 | 237 | 180 | 156 | 189 | 190 | 205 |
| Tabulka zahrnuje údaje bývalé osady Chřibská Nová Ves. Data z roku 1961 zahrnují domy místní části Nová Chřibská. | ||||||||||||||
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]Dominantou vesnice je secesní kaple svatého Josefa z roku 1912, postavená významným varnsdorfským stavitelem, Antonem Möllerem. Je jednou z nejmladších kaplí v regionu. V roce 1989 byla provedena generální rekonstrukce a 30. června 1990 byla kaple slavnostně vysvěcena litoměřickým biskupem ThDr. Josefem Kouklem. Hřbitov byl založen v roce 1883. V obci se nachází roubené domy, několik křížů a boží muka.
Asi jeden kilometr na severovýchod od Rybniště se nachází přírodní rezervace Velký rybník, který je největší vodní plochou v okrese Děčín.
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Robert Růžička (1897–1942), důstojník a účastník protinacistického odboje
Fotografie
[editovat | editovat zdroj]-
Secesní kostel sv. Josefa z roku 1912 -
Kostel s novou fasádou -
Školní rybník, v pozadí rekreační středisko Církve bratrské -
Škola a požární zbrojnice -
Kaplička Tří králů v Rybništi
.jpg)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Lužické a Žitavské hory. www.luzicke-hory.cz [online]. [cit. 2020-10-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Reichenberger Zeitung: Organ für die deutsch-nationale Partei in Böhmen. Reichenberg: Heinrich T. Stiepel, 15.5.1930, 71(114, ranní vydání). s. 8.: Die Firma Glashüttenwerke W. Hrdina.
- ↑ KODA - karta komína: LT25/N-1 Sklárna Rosice, Sklářská, Rosice (#3078). koda.kominari.cz [online]. [cit. 2020-10-27]. Dostupné online.
- ↑ Reichenberger Zeitung: Organ für die deutsch-nationale Partei in Böhmen. Reichenberg: Heinrich T. Stiepel, 14. 12. 1931, 72 (292, večerní vydání). s. 7.
- ↑ Reichenberger Zeitung: Organ für die deutsch-nationale Partei in Böhmen. Reichenberg: Heinrich T. Stiepel, 8. 10. 1936, 77 (236, večerní vydání). s. 5: Zwangsversteigerungen.
- ↑ Reichenberger Zeitung: Organ für die deutsch-nationale Partei in Böhmen. Reichenberg: Heinrich T. Stiepel, 27. 10. 1936, 77 (252, večerní vydání). s. 3: Weiterführung eines Glashüttenbetriebes durch die Arbeiterschaft.
- ↑ Reichenberger Zeitung: Organ für die deutsch-nationale Partei in Böhmen. Reichenberg: Heinrich T. Stiepel, 20.3.1937, 78(68, ranní vydání). s. 7.: Besitzwechsel in der nordboemischen Glasindustrie.
- ↑ Biokotelna Rybniště [online]. [cit. 2007-07-20]. Dostupné online.
- ↑ a b Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 204.
- ↑ a b Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 391.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 370, 371.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 287.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Rybniště na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Rybniště v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Popis obce Rybniště
