Rabštejn nad Střelou (hrad)
| Rabštejn nad Střelou | |
|---|---|
 Letecký pohled na zámek | |
| Základní informace | |
| Sloh | gotický, barokní |
| Výstavba | 30. léta 14. století |
| Přestavba | po roce 1357, po roce 1532, 1705 |
| Stavebník | Oldřich Pluh z Rabštejna |
| Další majitelé | Pluhové z Rabštejna Lucemburkové páni z Hořovic Plavenští z Plavna Caltové z Kamenné Hory páni z Gutštejna Jagellonci Šlikové Švamberkové Habsburkové Kokořovcové z Kokořova Libštejnští z Kolovrat páni z Meggau Pöttingové Černínové z Chudenic Kolowrat-Krakowští Lažanští z Bukové |
| Současný majitel | AZA-REAL |
| Poloha | |
| Adresa | Rabštejn nad Střelou 1, Manětín,  Česko |
| Souřadnice | 50°2′32,24″ s. š., 13°17′25,19″ v. d. |
  Rabštejn nad Střelou | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 30582/4-1546 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Web | www.rabstejn-svatby.cz |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rabštejn nad Střelou je hrad přestavěný na zámek ve stejnojmenném historickém městečku v okrese Plzeň-sever. Založen byl Oldřichem Pluhem z Rabštejna ve třicátých letech čtrnáctého století. V dalších letech se mezi majiteli vystřídala řada šlechtických rodů a po určitou dobu patřil českým králům. Podobu středověkého gotického hradu výrazně ovlivnily vestavby klášterů a budovy barokního zámku. Celý areál je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Hrad[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o Rabštejně pochází z roku 1269, kdy byl v držení Milhosticů. Hrad s městečkem založil ve třicátých letech čtrnáctého století Oldřich Pluh z Rabštejna. Jeho synové Oldřich, Hynek, Jan a Smil Pluhové z Rabštejna[2] se postavili proti císaři Karlovi IV., který v roce 1357 hrad oblehl. Bratři Pluhové se vzdali a hrad prodali císaři za 3000 kop míšeňských grošů.[3]
Karel IV. nejspíše založil systém manství, ke kterému patřily vesnice Vysočany a dvory v Mezí a zaniklém Čihanově. Panovník na hradě často pobýval a roku 1367[4] výnosy z něj daroval své manželce Elišce Pomořanské.[3] Rabštejnský purkrabí Jindřich z Rabštejna připomínaný roku 1360[4] je považován za zakladatele sousedního hradu Sychrova.[5]
V roce 1397 král Václav IV. Rabštejn zastavil Beneši Čertovi z Hořovic za 1600 kop českých grošů. V roce 1419 se hradu zmocnil Jindřich I. z Plavna, který nejprve stál na straně husitů, ale posléze se obrátil proti nim. Kdy se hrad vrátil do majetku potomků Beneše Čerta, není známo, nicméně v roce 1428 se uvádí jako majetek bratrů Buška a Jana Calty z Kamenné Hory. Po Buškově smrti v roce 1433 na hradě vládl jako poručník za nezletilého Jana Caltu Burian z Gutštejna. Po Janově smrti v roce 1464 se jako poručník jeho nezletilých dcer ujal správy panství Burian II. z Gutštejna. K její správě však patrně neměl oprávnění, a proto se dostal do sporu s králem Jiřím z Poděbrad a stal se členem Jednoty zelenohorské. V roce 1483 nechal u hradu postavit klášter karmelitánů, který ale v roce 1532 rabštejnští měšťané vypálili.[3]
V roce 1494 se správy hradu ujal Burianův syn Kryštof z Gutštejna, který se dostal do sporu se Šliky. Jelikož se nedostavil k zemskému soudu, byl odsouzen ke ztrátě hrdla, cti i statků. V roce 1509 proti němu vytáhl král Vladislav II. Jagellonský. Kryštofově žádosti o milost král vyhověl, ale Kryštof musel za trest vydat Točník, Žebrák, Příbram a Rabštejn. Už v roce 1518 hrad od krále Ludvíka Jagellonského získali do zástavy Šlikové. Jako sídlo si jej vybral Lorenc Šlik, který nechal hrad opravit. Po požáru v roce 1532 proběhla další obnova, a přibyla nová stavení. Lorenc však pro dluhy musel rabštejnské panství prodat svému bratrovi Jeronýmu Šlikovi. Ten se v roce 1547 zúčastnil stavovského odboje proti králi Ferdinandovi I. Za to byl potrestán ztrátou Lokte, po které se přestěhoval na Rabštejn, ke kterému přikoupil Manětín. V roce 1556 vše zdědil Jáchym Šlik, nicméně panství měl nadále pouze v zástavě a jeho majitelem zůstával král. Jáchymovi snahy o převedení panství do osobního vlastnictví neuspěly. V roce 1564 se Rabštejn dostal do majetku pánů ze Švamberka, ale ti jej již v roce 1574 postoupili Šebestiánu Šlikovi. O tři roky později Šebestián Šlik vyměnil Rabštejn za Bečov nad Teplou s císařem Rudolfem II. Od císaře v roce 1578 Rabštejn odkoupili Jaroslav Libštejnský z Kolovrat a Jiřík Kokořovec na Šťáhlavech a na Žluticích. Od roku 1584 pak byl zcela v držení Libštejnských z Kolovrat. V roce 1595 se statků ujal Jáchym Libštejnský, který pro účast na stavovském povstání přišel o třetinu majetku.[3]
Klášter a zámek[editovat | editovat zdroj]
Během těchto období hrad zchátral a postupně se změnil ve zříceninu. V roce 1638 ho získal Leonard Helfried z Meggau, od jehož vnuček jej v roce 1665 koupil hrabě Jan Šebestián z Pöttingu, který nechal v roce 1666 údajně[6] na místě zaniklého karmelitánského kláštera postavit servitský klášter s kostelem Sedmibolestné Panny Marie připisovaným Anselmu Luragovi. K dalšímu rozvoji sídla došlo až v roce 1705, kdy František Karel z Pöttingu přestavil starý hrad na barokní zámek. V roce 1714 zámek za 216 000 zlatých odkoupil František Josef Černín, po jehož smrti jej v roce 1733 získala Anna Barbora Krakovská z Kolovrat, rozená Michnová z Vacínova. Od ní jej v roce 1748 získal Maxmilián Václav Lažanský z Bukové. V držení Lažanských zůstal do roku 1945, kdy jim byl zkonfiskován.[3] Po roce 1945 sloužil zámek i klášter k rekreačním účelům, v jejich držení se vystřídaly například Československá tisková kancelář a společnost Sazka. V současnosti jsou oba památkové areály v soukromém vlastnictví. Klášter je prázdný a nepřístupný, zámek je obvykle turisticky přístupný v letních měsících a slouží také ke svatebním obřadům.
Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]
Hrad[editovat | editovat zdroj]
Hrad stál na výrazné ostrožně obtékané řekou Střelou. Jeho rozsáhlý areál na západní straně vymezovala přírodní rozsedlina, která plnila funkci šíjového příkopu a kterou vede silnice do Manětína. Podobu středověkého hradu ani jeho komunikační schéma neznáme, protože byly výrazně změněny mladšími stavbami. Lze však předpokládat, že v západní části vícedílného areálu se nacházelo předhradí, zatímco v nejlépe chráněné východní části stálo hradní jádro, které patřilo k hradům bergfritového typu. Existence okrouhlého bergfritu je doložena na kresbě z roku 1470 a na rytině z roku 1712 od Mauritia Vogta.[6] Z opevnění původního hradu byl také výkopem doložen zasypaný příkop a zeď, které probíhaly v prostoru zahrady před zámkem od odskoku terasy k severozápadnímu nároží konírny.[7][8]
Nejvýraznějším zbytkem gotického hradu je torzo druhé okrouhlé věže a plášťové hradby v čele areálu. Věž původně vybavená ochozem s cimbuřím stála v plné výšce až do roku 1819, kdy se zřítila. Její pozůstatek dosahuje pouze úrovně přízemí. Důvodem její stavby bylo založení výše položeného hradu Sychrova. Věž vyrovnala výškový rozdíl a umožňovala kontrolu sousedního hradu.[6] Další gotické budovy se dochovaly v úrovních suterénu a přízemí v jihovýchodním cípu areálu. Tvoří jižní stranu posledního nádvoří a napojují se na jihozápadní nároží barokního zámku.[9]
Zámek[editovat | editovat zdroj]
V suterénu zámku s několika valeně zaklenutými místnostmi se dochovalo renesanční zdivo.[9] Barokní jednopatrová budova s podstřešním polopatrem má obdélný půdorys, k jehož východní straně šikmě přiléhá krátké boční křídlo.[9][10] Fasády jsou členěné pouze mezipatrovými římsami a okny, která jsou v první patře zdobená barokně zalamovanými římsami. Okna v polopatře jsou po obou stranách zdůrazněna konzolovitě zakončenými pilířky. Dovnitř se vchází portálem, ke kterému vede krátké dvouramenné schodiště.[10]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Zámecké klenby -
Vybavení zámku -
Vybavení zámku -
Velký sál -
Freska na stropě velkého sálu
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-01-30]. Identifikátor záznamu 142034 : zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Plzeňsko a Loketsko. Svazek XIII. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 250 s. Kapitola Rabštein hrad, s. 138. Dále jen Sedláček 2000.
- ↑ a b c d e Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Západní Čechy. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Rabštejn nad Střelou – zámek, s. 285.
- ↑ a b Sedláček 2000, s. 139
- ↑ Durdík 2002, s. 533
- ↑ a b c DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Rabštejn nad Střelou, s. 468–469. Dále jen Durdík 2002.
- ↑ DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky. Praha: Libri, 2002. 140 s. ISBN 80-7277-114-0. Heslo Rabštejn nad Střelou, s. 83.
- ↑ PRAŽÁKOVÁ, Hana. Zámek v Rabštejně se vrací do své historie. Plzeňský deník. 2015-02-06. Dostupné online [cit. 2018-07-30].
- ↑ a b c DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky 2. Praha: Libri, 2005. 164 s. ISBN 80-7277-262-7. Heslo Rabštejn nad Střelou, s. 90.
- ↑ a b Umělecké památky Čech. P/Š. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek III. Praha: Academia, 1980. 540 s. Heslo Rabštejn nad Střelou, s. 197.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Plzeňsko a Loketsko. Svazek XIII. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 250 s. Kapitola Rabštein hrad, s. 137–142.
Související články[editovat | editovat zdroj]
- Seznam kulturních památek v Rabštejně nad Střelou
- Seznam hradů v Plzeňském kraji
- Seznam zámků v Plzeňském kraji
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Rabštejn nad Střelou na Wikimedia Commons - Oficiální webové stránky
- Rabštejn nad Střelou na webu Hrady.cz
