Přeskočit na obsah

Průmyslový palác

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Průmyslový palác
na Výstavišti
Průmyslový palác, foto 2008
Průmyslový palác, foto 2008
Účel stavby

výstavní prostor

Základní informace
Slohhistorismus[1]
ArchitektBedřich Münzberger
Výstavba1891
Přestavba1952–1954, 2022–2025
Současný majitelHlavní město Praha
Poloha
AdresaVýstaviště č.p. 416
Praha 7, Bubeneč
170 00  Praha 7, Praha, ČeskoČesko Česko
Souřadnice50°6′24,22″ s. š., 14°25′47,42″ v. d.
Map
Další informace
Kód památky40601/1-1567 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky Výstaviště Praha)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Průmyslový palác (v letech 1948–1990 Sjezdový palác) je prosklená stavba s ocelovou konstrukcí, dominanta areálu Výstaviště Praha v Bubenči. Byla postavena pro Jubilejní zemskou výstavu v roce 1891. Budovu navrhli architekt Bedřich Münzberger a inženýr František Prášil. Jednalo se o první montovanou ocelovou konstrukci kombinovanou se sklem v českých zemích.[2]

Historie

[editovat | editovat zdroj]

Vznik a podoba

[editovat | editovat zdroj]

Budova, kterou navrhl český architekt Bedřich Münzberger, byla postavena v roce 1891 u příležitosti Jubilejní zemské výstavy. Münzberger chtěl původně vytvořit klasickou stavbu z cihel a omítky, ale pod vlivem mladých architektů, ovlivněných pařížskou Světovou výstavou z roku 1889 a tamní architekturou (např. Eiffelova věž) nakonec navrhl kombinaci tradiční a železné konstrukce, v českých zemích do té doby nevídanou.[2]

Palác tvoří bohatě prosklená ocelová konstrukce, kterou doplnily zděné fasády a čtyři pylonové věže v rozích střední části. Nad střední částí se klene střešní kopule a věž s hodinami a točitým schodištěm uprostřed ve volném prostoru, s nejvyšším bodem 51 metrů nad terénem.[2] Vyhlídka na vrcholu věže byla (v té době) za poplatek přístupná veřejnosti.[3] Ve dvou nikách na hlavním průčelí se nacházely plastiky císařů Leopolda II. a Františka Josefa I. a v horní věži byla umístěna císařská koruna, spolu s dalšími prvky odstraněna v době první republiky. Interiér navrhl profesor Umělecko-průmyslové školy v Praze, pražský architekt Friedrich Ohmann.[2]

Palác byl slavnostně otevřen v březnu 1891 a dne 15. května 1891 v něm byla otevřena Jubilejní zemská výstava.[2]

  • Severní průčelí s portálem
    Severní průčelí s portálem
  • Věž s hodinami
    Věž s hodinami
  • Historická fotografie vnitřku jednoho z křídel
    Historická fotografie vnitřku jednoho z křídel

Sjezdový palác 1948–1990

[editovat | editovat zdroj]

Už v únoru 1948 se v objektu konal sjezd závodních rad a odborových organizací a svatováclavská koruna na věži paláce byla nahrazena rudou hvězdou.[3] K přejmenování paláce na Sjezdový palác došlo současně s přejmenováním Výstaviště na Park kultury a oddechu Julia Fučíka – a to již před rekonstrukcí z let 1952–1954. V letech 1952–1954 byl objekt zrekonstruován podle projektu Pavla Smetany: z jižního průčelí paláce byl odstraněn původní majestátní portál se sochami českých velikánů (na zadní straně budovy zůstal tento portál zachován) a přistavěna jižní vstupní hala, přistavěly se nové klenby[2] a v bočních křídlech byly umístěny busty významných českých techniků a byla zakryta ocelová konstrukce.[1][4] Na severní straně byly přistavěny provozní místnosti a osový portikus.[5][6]

V březnu 1968 se ve Sjezdovém paláci konalo setkání tehdejších představitelů Pražského jara s Pražany a dva dny poté se vzdal funkce prezident Antonín Novotný.[7]

V roce 1976 prošel palác generální opravou a podařilo se přitom zachovat jeho historickou podobu.

Ačkoli byl palác tradičně využíván k výstavním účelům a různým kulturním akcím, nejuctívanějšími akcemi byly pečlivě připravované sjezdy Komunistické strany Československa.[8][9] Sjezdy se zde konaly do roku 1981, než byl postaven nový Sjezdový palác, nakonec pojmenovaný jako Palác kultury.

Po roce 1989 s v paláci konaly např. knižní veletrhy.[2] Původní název Průmyslový palác byl budově navrácen v roce 1990.[4]

Požár 2008

[editovat | editovat zdroj]
Požár Průmyslového paláce v říjnu 2008
Trosky levého křídla budovy po požáru

Dne 16. října 2008 zachvátil výstavní Průmyslový palác požár, při němž úplně vyhořelo levé (západní) křídlo budovy.[10] Podle některých úvah mohl být příčinou výbuch kyslíkové lahve, která tam byla v rámci zubařské výstavy Pragodent,[11] jiní spekulovali o požáru modelu horkovzdušného balonu.[12] Oheň byl uhašen zhruba za hodinu a půl, škoda dosáhla přibližně miliardy korun.[2] Dne 13. února 2009 zveřejnila pražská policie závěr vyšetřování s konstatováním, že za požár mohl zapnutý elektrický vařič nacházející se v jednom ze stánků vystavovatelů, na kterém byly umístěny hořlavé předměty.[13] Na místě vyhořelého křídla byl postaven provizorní stan.

Rekonstrukce

[editovat | editovat zdroj]

Od roku 2008 se začalo spekulovat o tom, že by vyhořelé křídlo mohlo být dostavěno.[14] Hlavním tématem se však rekonstrukce stala až v roce 2015 a 2016.[15] V březnu roku 2017 Praha našla zhotovitele projektu. Stala se jím akciová společnost VPÚ DECO Praha.[16] V září 2017 premiér Bohuslav Sobotka prohlásil, že na rekonstrukci paláce vyčlení vláda peníze.[17]

V roce 2018 byl vypracován projekt obnovy,[2] v létě 2019 získala Praha na rekonstrukci stavební povolení.[18] Rekonstrukce paláce a dostavba levého křídla začala více než 13 let po požáru 1. února 2022.[19] Rekonstrukce má dle plánů skončit roku 2025. Hlavní město Praha má za rekonstrukci zaplatit tři miliardy korun.[20] Kromě obnovy samotného levého křídla je součástí rekonstrukce také oprava a rekonstrukce zbytku Průmyslového paláce (ocelové konstrukce, vitráže, odstranění socialisticko-realistické přestavby, obnova jižního portálu, hodinové věže, návrat Svatováclavské koruny na věž, atd.) a vybudování podchodu pod střední částí.[20][21] Levé křídlo bude obnoveho s odhalenou svařovanou konstrukcí (s imitacemi nýtů), zatímco pravé křídlo zůstane v podobě po rekonstrukci z padesátých let.[6][21]

  • Provizorní stan na místě vyhořelého křídla
    Provizorní stan na místě vyhořelého křídla
  • Staveniště v květnu 2022
    Staveniště v květnu 2022
  • Staveniště v únoru 2024
    Staveniště v únoru 2024
  • Stavba levého křídla v únoru 2024
    Stavba levého křídla v únoru 2024

Vichřice Herwart

[editovat | editovat zdroj]

Dne 29. října 2017 strhla vichřice Herwart část střechy. Palác byl ihned evakuován a nedošlo k žádným vážným zraněním.[22] Kvůli tomu byl zrušen uvnitř konaný festival Designblok.

Zajímavost

[editovat | editovat zdroj]

Dne 11. března 1994 měla v Průmyslovém paláci vystoupit pop-grungová skupina Nirvana v rámci svého evropského turné. Koncert však byl zrušen kvůli Cobainově kolapsu v Římě.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b LUKEŠ, Zdeněk. O autorovi Průmyslového paláce. Jak tvořil tvůrce velkolepých pražských staveb. Lidovky.cz [online]. MAFRA, 2021-03-26 [cit. 2024-03-07]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d e f g h i Průmyslovému paláci v Praze je 130 let. Opravy vyhořelého křídla se stále nedočkal. ČT24.cz [online]. 2021-03-15 [cit. 2021-03-15]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b LUDVÍK, BEDŘICH, Bedřich. Praha, město věží. 1. vyd. Praha: Česká televize 349 s. ISBN 978-80-7404-026-9. S. 49. 
  4. ↑ a b Průmyslový palác [online]. [cit. 2024-01-08]. Dostupné online. 
  5. ↑ Bubeneč | PKOJF. www.bubenec.eu [online]. 2023-04-16 [cit. 2024-01-08]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b Historie Průmyslového paláce se Zdeňkem Lukešem. Estav.cz [online]. TOPINFO s.r.o., 19. dubna 2022. Dostupné online. ISSN 1801-4399. 
  7. ↑ SYNEK, Martin. Vývoj pražského veletržního areálu Výstaviště - Holešovice. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 2005. s. 38 Bakalářská práce.
  8. ↑ Komunistická strana Československa (KSČ): TOTALITA. www.totalita.cz [online]. [cit. 2020-11-28]. Dostupné online. 
  9. ↑ Pamětní kniha Dohlížecího výboru Jednoty Miličín z let 1976-1979 [online]. Muzeum Českě Sibiře [cit. 2009-01-02]. Kapitola XV. sjezd KSČ, 12. - 16. dubna 1976. Dostupné online. 
  10. ↑ Na pražském Výstavišti vypukl požár, shořelo křídlo Průmyslového paláce. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2008-10-16 [cit. 2008-10-16]. Dostupné online. 
  11. ↑ Kateřina Eliášová, Markéta Chaloupská. Požár na Výstavišti mohl vyvolat výbuch kyslíkové lahve. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2008-10-17, rev. 2008-10-17 [cit. 2008-10-17]. Dostupné online. 
  12. ↑ NĚMCOVÁ, Barbora; TŘEČEK, Čeněk. Palác mohla zapálit tlaková láhev, ale i horkovzdušný balon. iDNES.cz [online]. 2008-10-17, rev. 2008-10-17 [cit. 2008-10-17]. Dostupné online. 
  13. ↑ Průmyslový palác shořel kvůli zapnutému vařiči. Novinky.cz [online]. Borgis, 2009-02-13 [cit. 2009-02-14]. Dostupné online. 
  14. ↑ Praha Průmyslový palác opraví sama [online]. Lidovky, 2009-03-17. Dostupné online. 
  15. ↑ U Průmyslového paláce vyroste provizorní hala za stovky milionů [online]. iDNES, 2016-11-01. Dostupné online. 
  16. ↑ Průmyslový palác zná svého zhotovitele [online]. Praha TV, 2017-04-05. Dostupné online. 
  17. ↑ Sobotka slíbil, že vláda vyčlení peníze na Veletržní palác [online]. Pražský deník, 2017-09-08. Dostupné online. 
  18. ↑ ČTK. Praha získala povolení na opravu Průmyslového paláce. Práce by měly začít příští rok. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2019-08-14 [cit. 2019-08-15]. Dostupné online. 
  19. ↑ Začíná rekonstrukce Průmyslového paláce. Dominanta Výstaviště Praha Holešovice se dočká opravy po třinácti letech. ČT24 [online]. Česká televize, 2022-02-01 [cit. 2022-02-06]. Dostupné online. 
  20. ↑ a b VIK, Jakub. Jsem šťastná, že se to vrací do původního stavu, říká pravnučka architekta pražského Průmyslového paláce. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2023-08-11]. Dostupné online. 
  21. ↑ a b Jak probíhá rekonstrukce průmyslového paláce rok od jejího zahájení. Estav.cz [online]. TOPINFO s.r.o., 2. března 2023. Dostupné online. ISSN 1801-4399. 
  22. ↑ Vítr trhal střechu na Výstavišti, jako by byla z papíru. Záběry z průmyslové kamery. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 2017-09-30. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Průmyslový_palác&oldid=24482138“