Morač větší

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Pakmín větší)
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Morač větší

alternativní popis obrázku chybí
Morač větší (Ammi majus)
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: miříkotvaré (Apiales)
Čeleď: miříkovité (Apiaceae)
Rod: morač (Ammi)
Binomické jméno
Ammi majus
L., 1753
Synonyma
  • Ammi glaucifolium
  • Pakmín větší
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Nákres morače většího

Morač větší (Ammi majus) je jednoletá rostlina s typickým vzhledem miříkovitých bylin. Tento druhrodu morač se vyskytuje hlavně v západní, jižní a východní Evropě, v oblasti Kavkaz]u, v Malé a Jihozápadní Asii, na Arabském poloostrově a Pákistánu. Mimo svůj přirozený výskyt byl zavlečen do Střední Evropy, Severní a Jižní Ameriky, Austrálie i do Afriky na Etiopskou vysočinu.

české přírodě se tento neofyt vyskytuje příležitostně, občas bývá zavlékán ze Středomoří. Objevuje se v okolí Prahy, Mělníka nebo Jilemniceokrese Semily. Prvně byl na území dnešní ČR pozorován roku 1898.[1][2][3]

Ekologie[editovat | editovat zdroj]

Nenáročná rostlina rostoucí na plném slunci i v polostínu, které prospívá vlhká půda. V minulosti se pěstovala jako okrasná i léčivá, v současnosti nejčastěji samovolně vyrůstá jako plevel v polních kulturách, na ruderálních stanovištích, v blízkosti lidských sídel i okolo komunikací. Morač větší obsahuje furanokumariny, např. bergapten, xanthoxin, imperatorin a isopimpinellin, stejně jako flavonoidové glykosidy a éterické oleje.[1][4]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Květenství okolík

Jednoletá rostlina s jedinou přímou, tuhou, málo větvenou, jemně rýhovanou lodyhou vyrůstající obvykle do výše 60 až 100 cm. Listy jsou dvoje, přízemní a lodyžní střídavé. Jejich čepele jsou v obryse trojúhelníkovité až široce eliptické, dvou až trojčetné, úkrojky posledního řádu jsou úzce eliptické, po obvodě nepravidelně zubaté a na vrcholu tupé nebo hrotité. Přízemní listy mají žlábkovitý řapík, který je u horních listů redukován na blanitou pochvu. Listy bývají u jednotlivých rostlin variabilní.

Květenství je složený, za květu polokulovitý okolík velký až 15 cm, který bývá tvořen 18 až 25 okolíčky na dlouhých stopkách. Obal okolíku je tvořen četnými peřenosečnými listeny s čárkovitými úkrojky, obalíček okolíčku je asi z 8 úzkých, zahrocených listenů. Drobné, pětičetné květy jsou oboupohlavné, kališní lístky jsou zakrslé a korunní lístky jsou obvejčité, okolo 1 mm velké a bíle zbarvené. V květu je pět tyčinekprašníky a spodní dvoudílný semeníkčnělkou nesoucí laločnatou bliznu. Květy kvetou od června do počátku srpna, opylovány jsou drobným hmyzem. Plodem je dvounažka vejčitého tvaru, asi 2 mm dlouhá, s pěti podélnými žebry, dozrává v srpnu až září. Ploidie druhu je 2n = 22.[1][3][5][6][7]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Semena se tradičně užívají při nadýmání a poruchách trávení, v kuchyni bývají součásti kořenící směsi na rožněná masa. V homeopatii se tinktury ze semen používá při léčbě mnoha nemocí, např. při ztrátě kožní pigmentace, tzv. vitiligo.

Při plném slunci může po styku pokožky s rostlinou dojít u citlivých osob k alergické kožní reakci, k zarudnutí až vytvoření puchýřů. Tento fotodermatózní projev je zapříčiněn hlavně furanokumariny, které jsou v celé rostlině a nejvíce v plodech. Obsažené látky mohou také uškodit zvířatům při spasení mladých rostlin, starších si nevšímají.[1][3][4]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d GRULICH, Vít. BOTANY.cz: Morač větší [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 16.11.2015, [cit. 2016-06-01]. Dostupné online. (česky) 
  2. US National Plant Germplasm System: Ammi majus [online]. United States Department of Agriculture, Beltsville, MD, USA, [cit. 2016-06-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b c FRÖBERG, Lars. Flora Nordica: Apiaceae Ammi majus [online]. Flora Nordica, Naturhistoriska riksmuseet, Stockholm, SE, rev. 16.07.2008, [cit. 2016-06-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b AtlasRostlin.cz: Pakmín větší [online]. Tiscali media, a.s., Praha, [cit. 2016-06-01]. Dostupné online. (česky) 
  5. SHEH, Meng-lan; WATSON, Mark F.. Flora of China: Ammi majus [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA, [cit. 2016-06-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ANDERBERG, Arne. Den virtuella floran: Ammi majus [online]. Naturhistoriska riksmuseet, Stockholm, SE, rev. 18.07.2000, [cit. 2016-06-01]. Dostupné online. (švédsky) 
  7. POWEL, J. M.. PlantNet: Ammi majus [online]. National Herbarium of NSW, Royal Botanic Garden, Sydney, AU, [cit. 2016-06-01]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]