Pátek (Peruc)
| Pátek | |
|---|---|
_01.jpg) Ulice, vedoucí od nádraží k zámku | |
| Lokalita | |
| Charakter | vesnice |
| Obec | Peruc |
| Okres | Louny |
| Kraj | Ústecký kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°22′45″ s. š., 13°56′14″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 196 (2021)[1] |
| Katastrální území | Pátek u Loun (5,46 km²) |
| PSČ | 439 08 |
| Počet domů | 121 (2021)[2] |
  Pátek | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 118273 |
| Kód k. ú. | 718271 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pátek je vesnice, část městyse Peruc v okrese Louny. Nachází se asi pět kilometrů severozápadně od Peruce. Prochází tudy železniční trať Lovosice–Postoloprty. Pátek leží v katastrálním území Pátek u Loun o rozloze 5,46 km².[3]
Historie
[editovat | editovat zdroj]
Královská kanonie premonstrátů na Strahově
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o obci pochází z roku 1196[4] a nachází se v listině českého knížete a pražského biskupa Jindřicha Břetislava, v níž kníže potvrzuje dar klášteru v Mašťově od šlechtice Milhosta. Založení mašťovského kláštera se však nezdařilo a tak Pátek připadl jinému, již existujícímu klášteru premonstrátů v Praze na Strahově.
Strahovská kanonie premonstrátů měla Pátek v držení až do husitských válek a po tu dobu se stal Pátek centrem panství do něhož postupně patřily okolní vesnice Kystra, Radonice nad Ohří, Stradonice, Volenice.
Mnoho o tom, jaké byly před husitskými válkami poměry v Pátku vypovídá urbář z roku 1410. Ten, sestává z listin psaných v poslední čtvrtině 14. století a vymezuje povinnosti a práva podaných. Podle jedné z listin žilo tehdy ve vesnici 26 hospodářů s rodinami. Povinností každého z hospodářů bylo každoročně vrchnosti odvést 72 grošů, šest kuřat, 60 vajec, fůru sena a postavit šest ženců. Čtyři na žatvu ozimů a dva na jarní žatvu. Kromě toho musel každý z hospodářů platit 20 grošů královské berně, 33 grošů generální berně a z každého lánu půl groše. Urbář povoloval poddaným volnou dispozici s movitým a nemovitým majetkem, pozemky však nesměli prodat žádnému šlechtici. Kromě povinností hospodářů stanovil urbář podmínky páteckému krčmáři, který nesměl trpět hazardní hry a nalívat pod míru a musel mít vždy dostatek masa.[5]
Jakoubek z Vřesovic
[editovat | editovat zdroj]S příchodem husitských válek přišla kanonie premonstrátů na Strahově o pátecké panství. Jeho vlastníkem se stal významný husitský hejtman Jakoubek z Vřesovic. Jeho jméno se poprvé v souvislosti s Pátkem objevuje po roce 1421. Král Zikmund Lucemburský však krátce poté pátecké panství věnoval Janovi z Vartenberka za jeho pomoc při boji proti husitům. Jakoubek z Vřesovic se však Pátku nevzdal a Vartenberkovi jej nevydal. Naopak v roce 1436 si při Zikmundově návštěvě Žatce od krále vyžádal příslib ponechání páteckého panství v jeho majetku. Jelikož se však jednalo jen o ústní slib, nepodložený písemně, byl Jakoubek z Vřesovic nucen vzdát se Pátku při revizi majetkových poměrů v roce 1454 a předat jej Vilémovi z Konic.[4]
Páni z Klinštejna
[editovat | editovat zdroj]Od roku 1474, po necelých sto let, byla historie Pátku spojena s třemi generacemi příslušníků severočeské šlechtické rodiny Klinštejnů. Jednalo se o Jindřicha staršího z Klinštejna a na Toužetíně, jeho syna Jana a vnuky Jindřicha a Jana. Posledně jmenovaný nechal roku 1523, se svolením krále Ludvíka Jagellonského, páteckou tvrz opravit.[4]
Páni z Lobkovic
[editovat | editovat zdroj]_25.jpg)
Magdaléna, dcera Jana Klinštejna přinesla věnem pátecké panství svému muži Janovi z Lobkovic.[4] Ten v letech 1544 až 1557 přestavěl dosavadní tvrz do podoby renesančního zámku. V roce 1567 nechal přestavět mlýn stojící pod zámkem. I ten dostal renesanční podobu se zdobnými atikovými štíty, zdobenými figurálními, rostlinnými a ornamentálními sgrafity. Nepatrná část této výzdoby je doposud dochována na jihozápadním průčelí.
Významným se pro pátecký zámek stal duben roku 1586. Ve dnech 14. a 15. zde Jan z Lobkovic hostil Viléma z Rožmberka, nejmocnějšího velmože Čech, a Jaroslava ze Smiřic, presidenta české komory.
Po smrti Jana, v roce 1570, získal Pátek a okolní vsi Kryštof mladší z Lobkovic. Na jeho popud byl 15. června 1587 sepsán popis panství: zámek Lusthaus, při témž zámku dvůr s ovčínem, louka, mlýn s pěti moučnými koly, mlýn koreční s dvěma koly s pilou, řeka Ohře, potůček z Débře, loužek, les proti Volenice Volenicům, dvůr Débeř, mlýn s jedním kolem, štěpnice.
Kryštof mladší z Lobkovic zemřel v roce 1609 a pátecké panství zdědil jeho syn Jan Kryštof. Nevlastnil jej však dlouho. Zemřel bezdětný v roce 1614 a jeho majetek v Pátku zdědili a následně prodali Alžběta z Lobkovic, Jan Libštejnský z Kolovrat a Vilém mladší z Lobkovic. Kupujícím byl Štěpán Jiří ze Šternberka na Postoloprtech.
Páni ze Šternberka
[editovat | editovat zdroj]Štěpán Jiří ze Šternberka na Postoloprtech vlastnil pátecké panství až do své smrti v roce 1625, kdy je zdědil syn Adam. Po jeho smrti, na základě závěti, připadlo pátecké dědictví v roce 1633 nezletilému synovi Janu Štěpánovi ze Šternberka. Po jeho smrti v roce 1657 jej zdědila manželka Anna Františka a svým dalším sňatkem jej přenesla na druhého manžela Hložka ze Žampachu. Pro dluhy páteckého panství hrozilo Hložkovi ze Žampachu, že o Pátek přijde. Ten jej však u dlužníků vyplatil a ve své závěti odkázal manželce Anně Františce. Anna Pátek, krátce po manželově smrti, v roce 1679, prodala hraběnce Lidmile Benigně Šternberkové. Po její smrti byl Pátek prodán jejím synem hrabětem Václavem Vojtěchem ze Šternberka Gundakarovi z Ditrichsteina.
Ditrichštejnové
[editovat | editovat zdroj]Gundakar z Ditrichsteina koupil pátecké panství v roce 1676 spolu s nedalekým, rozsáhlejším panstvím libochovickým, ke kterému pátecké po koupi připojil. Gundakarovým záměrem bylo přebudovat libochovický zámek na reprezentační venkovské sídlo a přestavby se měl dočkat i zámek na Pátku. Gundakarovi záměry však zastavila smrt v roce 1690. Ve stavební činnosti, mimo jiné stavbě páteckého zámku, pokračoval Gundakarův dědic kníže Ferdinand z Ditrichsteina. Po přestavbě libochovického zámku se na Ferdinandovu objednávku ujal přestavby zámku na Pátku stavitel, původem z Itálie, Antonio della Porta. Stavbu zahájil v roce 1693 a předchozímu lobkovickému zámku vtiskl svou přestavbou raně barokní podobu.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 508 | 508 | 477 | 487 | 525 | 495 | 531 | 389 | 367 | 345 | 307 | 231 | 243 | 190 | 196 |
| Domy | 86 | 89 | 92 | 92 | 102 | 106 | 130 | 127 | 321 | 106 | 95 | 113 | 124 | 117 | 121 |
| Počet domů z roku 1961 zahrnuje také domy místních částí Radonice nad Ohří a Stradonice. | |||||||||||||||
Vývoj osídlení
[editovat | editovat zdroj]Podle listiny z roku 1374, obsažené v urbáři Strahovského kláštera z roku 1410, bylo ten rok v Pátku dvacet šest usedlých hospodářů. K tomu panský dvůr, mlýn a krčma.[9] V roce 1654 je v obci uváděno dvacet tři sídelních jednotek (7 sedláků, 16 chalupníků) z nich však bylo jedenáct pustých. I v dalších historii vesnice se zprvu počet usedlostí pohyboval kolem dvaceti (21 v roce 1713, 18 v roce 1785, 20 v roce 1841) až s příchodem devatenáctého století se počet zvyšovat. V roce 1862 v Pátku žilo 524 obyvatel v 74 domech. V roce 1910 to bylo 525 obyvatel v 102 domech a vrcholu dosáhl počet obyvatel Pátku nad Ohří v roce 1930, kdy ve 130 domech žilo 531 obyvatel.[10]
Obecní správa
[editovat | editovat zdroj]Při sčítání lidu v letech 1869–1980 Pátek byl samostatnou obcí v okrese Louny. Od 1. ledna 1981 je částí městyse Peruc v okrese Louny.[11]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Zámek[12]
- Tvrz čp. 35[13]
- Vodní mlýn čp. 53[14]
- Sloup se sochou svatého Jana Nepomuckého[15] z roku 1714 (letopočet uveden ve spodní části sloupu) Sloup se sochou světce je postaven na hranolovitém podstavci a ohrazen kovovým zábradlím nalézajícím se střední části obce. Na vrcholu sloupu je osazena kopie sochy pořízená v devadesátých letech dvacátého století. Původní socha je uložena v historické expozici v přízemí místního zámku.
- Škola čp. 25 postavena v roce 1904 stavitelem Juliem Löblem z Peruce
Pomníky, pamětní desky
[editovat | editovat zdroj]- Pomník obětí první a druhé světové války autorem pomníku byl sochař Karel Zentner z Libochovic. Pomník byl slavnostně odhalen roku 1928 a uvádí 12 jmen mužů z Pátku zemřelých v letech 1914 až 1918. Po druhé světové válce byl rozšířen o část se jmény pěti obětí války z let 1938 až 1945.[16]
- Pomník obětem druhé světové války postaven na místě, kde 7. května 1945 byli zastřeleni Ing. Vratislav Voral a Karel Strejc.[17]
- Pamětní deska Benedikta Roezla dům čp. 18
- Pamětní deska dr. Emila Holuba dům čp. 68
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Bedřich Schnirch (1791–1868), inženýr, projektant, inspektor c. a k. státní dráhy[18]
- Benedikt Roezl (1824–1885), zahradník, cestovatel v Americe
- Emil Holub (1847–1902), český lékař, cestovatel, kartograf a etnograf v Africe
- Václav Březina (1862–1906), malíř[19]
- Otakar Březina (1865–1942), pedagog, entomolog
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Kříž na rozcestí u nádraží -
Místní pohostinství -
Železniční zastávka Pátek na trati Lovosice – Postoloprty -
Autobusová zastávka Peruc, Pátek -
Prostor před zámkem, v pozadí bývalá škola -
Upravený objekt bývalé tvrze
_02.jpg)
_07.jpg)
.jpg)
_04.jpg)
_09.jpg)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-16.
- ↑ a b c d Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Pátek – zámek, s. 368–369.
- ↑ Emler, Josef (ed.), Deset urbářů českých z doby před válkami husitskými, Praha 1881, s. 209–211
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 400, 401. Archivováno 15. 12. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 305. Archivováno 17. 4. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
- ↑ Emler, Josef (ed.), Deset urbářů českých z doby před válkami husitskými, Praha 1881, s. 209-211
- ↑ Hanuš, Oldřich, osobní archivní fond ve Státním oblastním archivu v Lounech
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Abecední přehled obcí a částí obcí [PDF online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2023-11-10]. S. 415. Dostupné v archivu pořízeném dne 2024-03-06.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-01-09]. Identifikátor záznamu 155782 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-01-09]. Identifikátor záznamu 155992 : Tvrz. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [2].
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-01-09]. Identifikátor záznamu 155494 : Vodní mlýn. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [3].
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-01-09]. Identifikátor záznamu 154900 : Sloup se sochou svatého. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [4].
- ↑ KRÍDLO, Jaroslav. Pomník Obětí 1. a 2. světové války [online]. Spolek pro vojenská pietní místa, 2014 [cit. 2016-06-20]. Dostupné online.
- ↑ KRÍDLO, Jaroslav. Pomník Obětem 2. světové války [online]. Spolek pro vojenská pietní místa, 2014 [cit. 2016-06-20]. Dostupné online.
- ↑ VYKOUPIL, Libor. Ecce Homo - stavební inženýr Bedřich Schnirch [online]. Český rozhlas Brno, 9. června 2011 [cit. 2013-01-20]. Dostupné online.
- ↑ Václav Březina – životopis [online]. Galerie Marold, 2013 [cit. 2013-01-20]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Pátek na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Pátek (ves) v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Slovníkové heslo Pátek ve Wikislovníku- Katastrální mapa katastru Pátek u Loun na webu ČÚZK
- Osm set let Pátku nad Ohří
- Střípky z historie Pátku
- Císařské otisky stabilního katastru – historická mapa Pátku z roku 1841
