Přeskočit na obsah

Pátek (zámek)

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zámek v Pátku
Zámek v Pátku u Peruce v okrese Louny
Zámek v Pátku u Peruce v okrese Louny
Základní informace
Slohbarokní
ArchitektAntonio della Porta
Přestavbapolovina 16. století
1693
StavebníkStrahovský klášter
Další majitelépáni z Klinštejna
Lobkovicové
Libštejnští z KolovratŠternberkové
Ditrichštejnové
Strahovský klášter
Současný majitelMěstys Peruc
Poloha
AdresaPátek 1, Peruc, ČeskoČesko Česko
Souřadnice50°22′49,8″ s. š., 13°56′10,68″ v. d.
Map
Další informace
Rejstříkové číslo památky43481/5-1300 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
WebOficiální web
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pátek je zámek ve stejnojmenné vesnici u Peruce v okrese Louny v Ústeckém kraji. Stojí na návrší nad pravým břehem řeky Ohře, asi patnáct kilometrů severovýchodně od Loun. Je chráněn jako kulturní památka České republiky[1] a v návštěvních hodinách je přístupný veřejnosti.

Nejstarším sídlem ve vsi bývala tvrz, kterou nechal Jan Popel z Lobkovic přestavět na renesanční zámek. Dochovanou barokní podobu zámek získal až na konci sedmnáctého století za Ditrichštejnů.

Historie

[editovat | editovat zdroj]

Předchůdcem páteckého zámku byla tvrz vybudovaná v blíže neznámé době strahovským klášterem. První písemná zmínka o ní je z roku 1374 a nachází se v klášterním urbáři. Podle něj ke zdejšímu klášternímu panství patřily také vsi Radonice nad Ohří, Stradonice, Volenice a Kystra.[2]

Pátek na obraze Karla Liebschera (1851–1906)

Vesnice s tvrzí patřila klášteru až do začátku husitských válek, ale změny majitelů během nich jsou nejasné. Podle Augusta Sedláčka král Zikmund vesnici roku 1420 věnoval Janovi z Vartenberka a roku 1436 Jakoubkovi z Vřesovic.[3] Podle jiné varianty dějin se Jakoubek vesnice zmocnil už roku 1421. Král Zikmund ji zapsal Janovi z Vartenberka za pomoc v boji s husity, ale Jakoubek ji odmítl vydat. Císař mu její držení nakonec roku 1436 ústně potvrdil, ale nevydal žádnou listinu. V polovině patnáctého století probíhala revize šlechtického majetku, a protože Jakoubek neměl žádný doklad o svém vlastnictví, musel Pátek roku 1454 přenechat Vilémovi z Konic.[2]

Roku 1478 (1474[2]) Vilém z Konic Pátek postoupil Jindřichovi staršímu z Klinštejna a na Toužetíně. Po něm jej roku 1480 drželi jeho synové Jan, Jindřich a Čeněk z Klinštejna. Z nich se nakonec jediným majitelem stal Jan, který zemřel na přelomu patnáctého a šestnáctého století. Statek po něm zdědili synové Jindřich a Jan z Klinštejna, ale podle potvrzovací listiny krále Vladislava z roku 1504 patřily určité podíly i jejich strýcům. Od roku 1510 byl jediným vlastníkem Jan z Klinštejna, kterému král Ludvík roku 1523 povolil tvrz se dvory a mlýny opravit. Jan z Klinštejna žil ještě v roce 1533.[3] Pátek zdědila jeho dcera Magdaléna, které byl ale vyplacen a 12. prosince 1543 svěřen do správy Jana z Lobkovic, který Pátek v roce 1545 získal do dědičného vlastnictví pro sebe a své děti. Z neznámých důvodů byl však majitelem tvrze v letech 1557–1560 Bedřich Mičan z Klinštejna.[3] Jan z Lobkovic nechal někdy v letech 1544–1557 tvrz přestavět. V jejím areálu založil mlýn s atikovými štíty a částečně dochovanými figurálními a ornamentálními sgrafity.[2]

Vstupní brána do areálu zámku

Jan z Lobkovic zemřel roku 1570 a pátecký statek připadl jeho synovi Kryštofu z Lobkovic. Císař Rudolf II. roku 1587 zvýšil cenu zástavy o třináct tisíc tolarů. Koruna ani Strahovský klášter neměly dostatek prostředků k vyplacení majetku, a proto byl v roce 1594 Kryštofovi Pátek zapsán do zemských desek jako dědičný majetek. Po Kryštofovi zámek zdědil syn Jan Kryštof z Lobkovic, ale ten zemřel bezdětný už v roce 1614. Páteckou část jeho majetku zdědili Jan Libštejnský z Kolovrat, Alžběta z Lobkovic a Vilém mladší z Lobkovic, zatímco vdova Benigna Kateřina z Kolovrat dostala Divice.[3]

Od dědiců Pátek roku 1614 koupil Štěpán Jiří ze Šternberka, kterému patřily také Postoloprty. Po jeho smrti v roce 1625 Pátek zdědil Adam ze Šternberka, ale zemřel už roku 1633, kdy byl jeho syn Jan Štěpán ze Šternberka ještě nezletilý. Když v roce 1657 Jan Štěpán zemřel, vdova Anna Františka se provdala za Jana Karla Hložka ze Žampachu. O rok později však o Pátek přišla, protože zadlužený statek byl přidělen Janu Hanušovi Nosticovi z Nostic a na Kounově. Jan Karel Hložek ze Žampachu pátecký statek vyplatil a krátce poté jej spolu s žerotínským panstvím odkázal manželce.[3]

Hlavní budova s pavilonovou nástavbou

Následující údaje uvedl August Sedláček zřejmě chybně. Jan Karel Hložek ze Žampachu podle něj zemřel v roce 1679 a vdova o několik týdnů později statek prodala Ludmile Benigně Šternberkové, rozené Kavkové z Říčan. Její dědic hrabě Václav Vojtěch ze Šternberka roku 1676 prodal panství Budyně a Libochovice včetně Pátku Gundakarovi z Ditrichštejna.[3] Podle Rudolfa Anděla prodala vdova po Hložkovi Pátek přímo Gundakarovi už v roce 1676.[2]

Gundakar z Ditrichštejna nechal starou tvrz zbořit a na jejím místě postavit nový zámek v barokním slohu. Stavba podle plánů Antonia della Porty začala po jeho smrti v roce 1693. Strahovský klášter se však celé sedmnácté století snažil o opětovné získání statku, čehož dosáhl v roce 5. září 1710, když Ditrichštejnům vyplatil částku ve výši padesáti tisíci[3] zlatých.[2]

Strahovskému klášteru byl pátecký zámek s okolními hospodářskými budovami a polnostmi zestátněn v druhé polovině čtyřicátých let dvacátého století.[2] Na sklonku čtyřicátých let zámeckou budovu začala využívat jako školící místo Okresní politická škola KSČ. Na počátku padesátých let byl do zámecké budovy a několika hospodářských budov z Roudnice nad Labem přemístěn Zemědělsko-lesnický archiv (včetně rodinného archivu Lobkoviců). Od šedesátých let měly v zámku kanceláře místní národní výbor a Jednotné zemědělské družstvo. V přízemí byla zřízena kuchyně a jídelna zemědělského družstva. V prvním patře mateřská škola. Krátce také loutkové divadlo a klubovna svazu mládeže. Několik desetiletí využívala jednu přízemní místnost Místní lidová knihovna. Kaple Narození Panny Marie byla od ostatního prostoru prvního patra zámku oddělena látkovými závěsy a jednou za měsíc se zde konala mše svatá.

Stavební podoba

[editovat | editovat zdroj]
Freska Františka Siarda Noseckého na stropě předkaplí

Památková ochrana se vztahuje na celý rozlehlý areál, jehož součástí jsou kromě samotného zámku hospodářská budova čp. 97 (bývalý pivovar) s barokní vstupní branou, druhé křídlo zmíněné hospodářské budovy (původně čp. 137), budova kovárny, ohraničující severní stranu dvora, třípodlažní objekt sýpky z první poloviny 19. století, opěrné a ohradní zdi a prostor někdejší barokní zahrady.[1]

Jednopatrová zámecká budova má obdélný půdorys s pavilonovou nástavbou, ze které vybíhá vížka a hodiny.[2] Okna v hlavním průčelí jsou obdélná. Dovnitř se vstupuje portálem s jehož rovné pískovcové pažení nese feston, štítové segmenty a medailon s reliéfem P. Marie[4] - znak konventu Strahovského kláštera[5]. Střední část prvního patra zdobí pilířová arkáda s balustrádou. Do prvního patra vede schodiště klenuté valenou klenbou s lunetami.[6]

Zámecký mlýn

V prvním patře se nachází plochostropá kaple Narození Panny Marie vybudována v druhé čtvrtině 18. století v západní části zámecké budovy na místě prolomené raněbarokní fasády zámku a balkonem s balustrádou.[7] Kapli dominuje rokokový oltář s barokní kopií obrazu Panny Marie Sepekovské.[6] Ke kapli přilehá sakristie s dochovaným původním inventářem. Kaple je dvěma hranolovými pilíři oddělena od prostoru předkaplí, centrálního prostoru prvního patra sloužícímu v raně barokním zámku jako slavnostní sál. K přeměně sálu na předsíň kaple došlo v druhé čtvrtině 18. století v souvislosti se stavbou kaple samotné. Ta od té doby, dva dny v týdnu, byla užívána jako veřejný sakrální prostor pro konání mše svaté.[8] Stěny předkaplí zdobí dřevěné ostění, sochy a obrazy světců vytvořené v rokokovém stylu. Kolem roku 1750, do štukové výzdoby stropu namaloval řádový premonstrátský bratr, malíř Siard Nosecký fresku Madony[6], v jejíž spodní části je jeden z nejstarších pohledů na pátecký zámek.[9] Malíř Siard Nosecký je taktéž autorem freskové výzdoby v bývalém refektáři, tedy společné jídelně. V bohaté štukové výzdobě, kolem středového obrazu Panny Marie S. Nosecký vytvořil čtyř alegorické obrazy tematicky navazující na někdejší funkci místnosti - jídelnu.[10][2]

K zámeckému areálu patří budovy hospodářského dvora, do něhož se vjíždí barokní bránou zdobenou dvojicí přepásaných polosloupů a rozeklaným štítem. Průjezd za branou má valenou klenbu s lunetami a stěny členěné výklenky.[6]

Zámecké expozice

[editovat | editovat zdroj]

Prvně byly zámecké interiéry otevřeny pro veřejnost v rámci oslav 800 let od první písemné zmínky o obci a sjezdu páteckých rodáků roku 1996. Pro návštěvníky byla připravena improvizovaná výstava o historii obce a jejích významných obyvatelích. Přístupná byla v rámci oslav i zámecká kaple a část místností prvního patra zámku s výstavou portrétů strahovských opatů.[chybí zdroj] Obdobně přístupný byl zámek o deset let později v roce 2006 při druhém sjezdu rodáků [11], stejně tak o dalších deset let později při třetím ze sjezdu rodáků.[12] Od roku 2003 po se interiéry zámku návštěvníků otevíraly každoročně od počátku července do konce srpna. Postupně se v několika místnostech přízemí etablovala výstava o historii obce, významných obyvatelích.[13] Koncem července 2004 byla v refektáři instalována retrospektivní výstava díla akademické malířky Hany Štroblové (obrazy, grafika a keramické dílo).[14][15] Od roku 2012, každé prázdniny zapůjčovalo Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur v Praze panelovou výstavu o životě a cestách dr. Emila Holuba (autor dr. Martin Šámal).[16] Roku 2016 se zámecké expozice rozšířily o výstavy Očima vzpomínek (součásti oblečení, doplňky a předměty z přelomu 19. a 20. století) a Dětský pokoj (historické hračky) v několika místnostech prvního patra.[17][18] Návštěvníkům zámku byly každé prázdniny vedle stálých výstav nabízeny i příležitostné výstavy (např. fotografie, obrazy, historická témata), přednášky (cestopisné, historie obce, významní obyvatelé)[15], či komentované procházky vesnicí. Každoročně byl prázdninový program ukončen na počátku září mší svatou celebrovaná opatem Strahovského kláštera Michaelem Josefem Pojezdným).[19]

Mezi lety 2003 až 2019 výstavy připravovalo a prázdninový provoz expozic zámku zajišťovalo několik dobrovolníků pod patronací Úřadu městyse Peruc.[20] Po vypořádání restitucí strahovští premonstráti převzali jen část svého původního majetku a zámek přenechali obci. Městys Peruc zde ustanovil svého správce a postupně investoval do nezbytných oprav, s nimž pomáhají i členové některých dobrovolnických spolků.[21]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. 1 2 Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-01-18]. Identifikátor záznamu 155782 : Zámek. Památkový katalog. Také Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ.
  2. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Pátek – zámek, s. 368–369.
  3. 1 2 3 4 5 6 7 SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIV. Litoměřicko a Žatecko. Praha: Šolc a Šimáček, 1923. 502 s. Dostupné online. Kapitola Pátek tvrz, s. 443–444.
  4. ↑ MATĚJKA, Bohumil. Soupis památek historických a uměleckých v království Českém od pravěku do počátku XIX. století. Alois Wiesner, 1897, s. 47
  5. ↑ Městys Peruc, historie
  6. 1 2 3 4 Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek III. P/Š. Praha: Academia, 1980. 540 s. Heslo Pátek, s. 29.
  7. ↑ Státní okresní archiv v Lounech, fond Farní úřad Radonice nad Ohří, inv. č. 1, Pamětní kniha farní osady radonické, 1893–1945, s. 291
  8. ↑ Státní okresní archiv v Lounech, fond Farní úřad Radonice nad Ohří, inv. č. 1, Pamětní kniha farní osady radonické, 1893–1945, s. 292
  9. ↑ Rollová, Anna: Siard Nosecký (1693–1753), In. Strahovská knihovna: sborník Památníku národního písemnictví. Praha: Památník národního písemnictví, 1972, 7(1), s. 16
  10. ↑ Rollová, Anna: Siard Nosecký (1693–1753), In. Strahovská knihovna: sborník Památníku národního písemnictví. Praha: Památník národního písemnictví, 1972, 7(1), s. 15
  11. ↑ Začátek oslav ohlásily fanfáry ze zámeckých oken, In. Svobodný hlas, roč. 16 (2006), č. 29 (20. 7.), s. 1, 2
  12. ↑ iPeruc, Navštivte zámek Pátek, 16. 7. 2016
  13. ↑ iPeruc, Pátek o prázdniny ožil, 7. 7. 2014
  14. ↑ iPeruc, Pátecký zámek bude zpřístupněn, 16. 7. 2004
  15. 1 2 KINŠT, Petr. Na zámku v Pátku zahájili další turistickou sezonu. Žatecký a lounský deník.cz [online]. 2010-07-03 [cit. 2025-12-14]. Dostupné online.
  16. ↑ iPeruc, Pátek zahajuje sezonu 2012, 27. 7. 2012
  17. ↑ iPeruc, Navštivte zámek Pátek, 16. 7. 2016
  18. ↑ STRNADOVÁ, Miroslava. Zámek v Pátku je perla Dolního Poohří, která čeká na objevení. iDNES.cz [online]. 2019-08-04 [cit. 2025-12-14]. Dostupné online.
  19. ↑ iPeruc, Slavnostní mše svatá v Pátku, 25. 8. 2009
  20. ↑ Zámek Pátek, historie
  21. ↑ Zažij noc na zámku a pomoz s jeho údržbou [online]. Praha: Tamjdem [cit. 2023-05-22]. Dostupné online.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pátek_(zámek)&oldid=25646101“