Systém sdílení kol

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Půjčovna jízdních kol)
Skočit na: Navigace, Hledání
Budapest
Mexico

Systém sdílení kol (anglicky Bike Sharing System) je síť desítek až stovek půjčoven nebo automatických stanic s jízdními koly, které si lze vypůjčit na jednom stanovišti a na jiném je vrátit. Nejčastěji se počítá s půjčováním kol ve městě pro dopravu na krátkou vzdálenost, respektive na krátký čas, existují ale i systémy regionální pro turistiku.

Provozovateli městských systémů jsou obvykle organizace přímo kontrolované velkými městy, které je zahrnují do systému městské hromadné dopravy coby doplňkové řešení zejména pro dopravní obslužnost v centrech měst. Sdílení kol má přispět k jejich atraktivnosti městotvornými vlastnosti: pohyb blízký chůzi, snížení záboru prostoru oproti motorové dopravě a pozitivní ekologické faktory jako nulové znečištění hlukem i zplodinami, zlepšení fyzické kondice uživatelů a také zvýšení bezpečnosti provozu a snížení nehodovosti.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Systémy veřejných kol jsou na vzestupu ve 21. století v celém světě, přesto mají své kořeny v polovině 20. století v Evropě. Lze vypozorovat několik vývojových generací, které se všechny objevily v Evropě, Americe i Asii (uvedeny pouze evropské příklady):[1]

1. generace - Veřejná kola[editovat | editovat zdroj]

Byla pořízena běžná kola městského typu jednotné barvy a dána k dispozici ve veřejném prostoru. Systém se potýkal s krádežemi a vandalismem.

  • 1965 Amstrdam v Holandsku, Bílá kola (Witte fiets) - spojeno s hnutím Provo
  • 1974 La Rochelle ve Francii, Žlutá kola (Vélos Jaunes)
  • 1993 Cambridge v Anglii, Zelená kola (Green Bikes)

2. generace - Kola na mince[editovat | editovat zdroj]

Kola byla speciálně navržena do městského prostředí se zvýšenou odolností, měla reklamní plochy. Půjčovala se ze stanic podobně jako nákupní vozíky na mince z půjčovní stanice a provoz byl možný pouze ve vyhrazené části města pod hrozbou pokuty policie. Systém však přesto vykazoval krádeže a vandalismus.[2][3]

  • 1995 Kodaň v Dánsku (Bycyklen)
  • 1996 Sandnes v Norsku (Bycykler)
  • 2000 Helsinki ve Finsku (Citybikes)
  • 2005 Arhus v Dánsku (Bycykel)

3. generace - Automatizované systémy[editovat | editovat zdroj]

Kolo je k dispozici po identifikaci elektronickou kartou ve stanici, kolo má čip.

  • 1996 Portmouth v Anglii (Bikeabout), pilotní projekt univerzitní půjčovny kol na magnetické karty, ukončen 1998[4]
  • 1998 Rennes ve Francii (Vélo à la carte), provozovaný reklamní společností Clear Channel France
  • 2005 Lyon ve Francii (Vélo'v), provozovaný reklamní společností JCDecaux

4. generace - GPS, internet a mobilní telefon[editovat | editovat zdroj]

On-line diagnostika kol i stanic. Kolo má palubní počítač a GPS a GSM komunikátor, stanice GSM a solární zdroj energie. V některých systémech je možno je zanechat zamčené mimo stanici a jako volné ho lze najít přes on-line mapu v mobilním telefonu.

Koncepce a ekonomika[editovat | editovat zdroj]

Princip veřejného kola je založen na myšlence, že pro část uživatelů je výhodné jízdní kolo nevlastnit ale používat. Modelovým uživatelem je pak:

  • turista, který přijel bez kola a chce si prohlédnout město
  • obyvatel z okolí, který přijel do centra bez kola
  • obyvatel centra, který kolo nemá, protože v bytě se obtížně skladuje a udržuje

Z toho se také odvíjí způsob optimalizace pokrytí daného území, tedy počtu a rozmístění stanic s patřičným počtem volných zámků a kol. Vzdálenosti jednotlivých stanic jsou většinou v rozmezí od 200 do 400 m v centru až po 700 – 1000 m na okrajích měst. Každý model je individuální v rozmístění a počtu půjčoven i designu díky místním podmínkám i rozdílné infrastruktuře, pokrytí MHD. Společná pro všechny typy systémů je však potřeba zabezpečení všech součástí systému proti krádežím a vandalismu.

Cena investice je podle OBIS 2011 na jedno kolo asi 2500-3000 EUR[5]. V roce 2013 společnosti SocialBikes (USA) a Homeport (CZE) deklarují cenu investice okolo 1000 EUR/kolo. Samotný provoz v hodnotě cca 10% ceny investice ročně je ztrátový a proto dotovaný.[6]

Roční poplatek za použití ve srovnání s MHD[editovat | editovat zdroj]

Srovnání poplatků z několika systémů v Evropě a jednoho z USA ukazuje, že poplatek pro uživatele za roční přístup do bikesharingového systému dosahuje přibližně 10% ceny ročního kupónu na MHD.

Stát Město MHD Bikesharing BSS vs. MHD
Velká Británie Liverpool 637 £ [7] 55 £ [8] 8,63%
Velká Británie Londýn 1320 £ [9] 90 £ [10] 6,82%
Velká Británie Oxford 440 £ [11] 26 £ [12] 5,91%
Francie Paříž 840 € [13] 29 € [14] 3,45%
Francie Lyon 288 € [15] 25 € [16] 8,68%
Polsko Wroclaw 86 zł [17] 10 zł [18] 11,63%
USA New York 1392 $ [19] 155 $ [20] 11,14%

Možnosti financování[editovat | editovat zdroj]

  • veřejné - z městského rozpočtu nebo dotace (např. EU CIVITAS)[21]
  • soukromé (PPP)
    • protislužba - reklamní společnosti zřídí a provozují službu za poskytnutí městského prostoru pro reklamy (JCDecaux, Clear Channel France)
    • sponzor - jako dar pro investici (Moskevská banka sponzoruje 2013 "СитиБайк")[22]

Sdílení kol v České republice[editovat | editovat zdroj]

Provozovatelé bikesharingu v ČR[editovat | editovat zdroj]

V České republice fungují 3 provozovatelé bikesharingových systémů, každý provozovatel má rozdílný systém fungování a je zaměřený na jinou cílovou skupinu. České dráhy a.s. provozují ČD Bike pro (cyklo) turisty, HOMEPORT s.r.o. provozuje systém v pražském Karlíně jako ukázku svých provozů ve světě, Rekola z.s. se zaměřují na komunitní sdílení kol v několika městech.

ČD Bike (České dráhy a.s.)[editovat | editovat zdroj]

Poutač půjčovny jízdních kol ČD ve Veselí nad Lužnicí

České dráhy a.s. provozují turistické půjčovny ČD Bike od 1. dubna do 31. října na území ČR. První stanice fungují od roku 2003. [23] Trekingová kola si je možno přímo půjčit, půjčit po rezervaci nebo jen vrátit ve vybraných, v roce 2013 v 80 železničních stanicích.

Kola nemají zvláštní design půjčovny, jde o běžná levnější kola dostupná na trhu. Vypůjčená kola je možno vlaky Českých drah na vybraných tratích přepravovat zdarma včetně bezplatné služby úschovy jízdních kol ve vybraných stanicích. Minimální cena denního půjčovného v roce 2016 (pro držitele In-karty/bez slevy) je 160/200 Kč plus vratná záloha 1000 Kč.[24]

V dubnu 2003 otevřely první dvě půjčovny v Jičíně a v Turnově. [23]

V roce 2006 byly půjčovny ve 24 stanicích v různých oblastech a služba byla zahrnuta pod značku ČD Bike komplexních služeb pro cykloturisty.[25][26] V osvědčených oblastech se služba ještě výrazně rozšířila,[27] z některých oblastí (Plzeň, Podkrušnohoří) se však naopak projekt stáhl.[28]

V roce 2009 se síť rozšiřovala zejména v Jižních Čechách, přičemž v Českém Krumlově a Lipně nad Vltavou jsou do systému ČD zapojeny soukromé subjekty.[29]

V roce 2013 je zapojeno 80 železničních stanic v 9 krajích ČR, největší podíl má Jihočeský, Vysočina a Pardubický kraj.[30]

V roce 2014 projekt ČD fungoval s 75 stanicemi.[31]

V roce 2016 je zapojeno 100 železničních stanic v 13 krajích ČR, největší podíl má Jihočeský, Vysočina a Pardubický kraj. [30]

HOMEPORT s.r.o.[editovat | editovat zdroj]

Česká firma Homeport s.r.o. je dodavatelem bikesharingových systémů. V současné době má své systémy ve Spojeném Království, Francii, Polsku, Saudské Arábii, Gibraltaru a také v České republice (Karlín). [32] Na území České republiky se firma stala prvním provozovatelem bikesharingového systému.

Yello[editovat | editovat zdroj]
Systém Yello (do roku 2010) v Praze-Karlíně

Prvním českým experimentem s automatizovanými výpůjčními stojany byl systém nazvaný "Yello", zavedený v pražském Karlíně v rámci popovodňové obnovy městské části. Systém byl spuštěn 5. října 2005. Autorem karlínského projektu je Charles Butler. [33] Tento systém fungoval 5 let, než byl nahrazen HOMEPORT systémem 2. generace.

2. generace HOMEPORT systému[editovat | editovat zdroj]

Na jaře 2011 byl na místech původního systému Yello nainstalován zcela nový systém.

Systém v roce 2017 zahrnuje celkem veřejných 7 stojanů, 15 jízdních kol a 900 registrovaných uživatelů. Jedná se o testovací minibikesharing, na kterém si firma HOMEPORT s.r.o. zkouší své technologie (hardware i software). Zároveň se jedná o místo, kde své technologie prezentuje svým klientům. Přestože se jedná o testovací propagační systém, i tak je otevřen veřejnosti. [34]

Systém počítá s cestami typu od metra do kanceláře, z kanceláře do restaurace, na poštu, do parku nebo do sportovního centra. Uživatel si volí tarif a registruje se do systému skrz aplikaci, webové stránky nebo kontaktní místo. Na výběr jsou různé varianty tarifů, které se liší počtem kol a délkou užívání např.: tarif 3 kola na 1 den (turisticky zaměřené) nebo tarif 1 kolo na 1 rok. Po registraci obdrží uživatel na telefon login a PIN a s těmito údaji se přihlásí na stanici a vypůjčí si kolo. Roční poplatek za registraci 1 kola je 450 Kč. První 2 hodiny jsou zdarma, poté se za každou další hodinu užívání platí 20 Kč. [35]

Aktuální obsazenost stojanů může na internetu zjistit i ten, kdo není registrovaným uživatelem.

V roce 2016 Homeport představil elektrokolo do městského bikesharingového provozu. Je určené pro celoroční provoz, nabízí maximální rychlost 25 km/h a dojezd až 55 km. Elektrokolo se začne automaticky dobíjet, jakmile je vráceno do zámku stanice. Poprvé Homeport elektrokola uvedl do provozu v systému nacházejícím se v Oxfordu. [36]

Rekola[editovat | editovat zdroj]

Rekola je projekt bezstanicového sdílení kol, který začal fungovat v roce 2014. Spolek je prvním subjektem, který provozuje bikesharing v České republice ve více než jednom městě.

K červnu 2016 fungoval v šesti českých městech (Brno, České Budějovice, Hradec Králové, Olomouc, Pardubice a Praha).[37] V Hradci Králové byl provoz v září 2016 zastaven z důvodu nedosažení dlouhodobé udržitelnosti projektu. [38]

Systém funguje v několika městech nad 100 tisíc obyvatel, prvním městem pod 100 tisíc obyvatel jsou od září 2016 Teplice. [37]

Pro možnost využívání růžových rekoloběžek a rekol je třeba se registrovat a zaplatit registrační poplatek. Registrační poplatek pro 1 kolo na 1 sezónu, která probíhá od března 2017 do listopadu 2017, je 1199 Kč.

Rekola na tiskové konferenci v listopadu 2016 představila plány pro nadcházející sezonu 2017. Oznámila vstup investičního partnera v podobě investičního fondu Spread Capital, jemuž šéfuje Ondřej Fryc, zakladatel Mall.cz. [39]

V prosinci 2016 spolek Rekola z.s. úspěšně napadl u ÚOHS vypsaný pražský Soutěžní dialog, ze kterého byl předtím vyřazen z důvodu nesplnění zadávacích podmínek. Spolek argumentoval diskriminačními kritérii Soutěžního dialogu. Projekt pro Prahu tak byl pozastaven. [40]

Praha[editovat | editovat zdroj]

První pokus v Praze 4[editovat | editovat zdroj]

O zavedení systému automatických půjčoven a jeho případném pozdějším zapojení do celoměstského systému rozhodla pražská městská část Praha 4 těsně před komunálními volbami v roce 2006, přičemž roli sehrála i dobrá zkušenost z dvouletého fungování karlínského systému.[41] Podporu projektu „Kola pro čtyřku“ vyslovila Rada městské části Prahy 4 ve svých usneseních ze 14. února 2006 a z 18. října 2007 a odvolávala se na tato usnesení i v usnesení o koncepci volnočasových aktivit z 14. 12. 2007.[42]

Brzy po prvním rozhodnutí v roce 2006 městská část zakoupila asi 100 speciálních jízdních kol s bezdušovými pneumatikami a odolnými přehazovačkami a 80 automatických stojanů za 2,8 milionu Kč, které od té doby leží ve skladu civilní obrany jedné základní školy. Poté se však příprava zadrhla. V listopadu 2007 bylo slibováno, že zahájení 1. dubna 2008 je téměř jisté. V první fázi mělo být ve dvou oblastech Prahy 4 rozmístěno 30 stanovišť. Jednou oblastí měla být pankrácko-budějovická pláň, druhou oblastí vltavské nábřeží v oblasti Podolí a Braníka. Kola a stojany jsou majetkem městské části, provozovatel měl vzejít z veřejné soutěže, roční náklady byly odhadovány na 1 až 2 miliony Kč. Provoz měl být hrazen z půjčovného, dotací městské části a z reklamy na stojanech. Půjčovné mělo být obdobné jako v Karlíně, tedy například 2 Kč za 15 minut.[41][43]

Výběrové řízení na provozovatele bylo zrušeno, protože se do něj přihlásil jen jediný zájemce a ten nesplnil zadávací podmínky. Rada městské části se rozhodla připravit nové výběrové řízení.[44][45] Přitom se uvažovalo o expanzi systému do Troje, Prahy 2, Prahy 3 (Žižkov, Vinohrady) či Prahy 11 (Jižní Město).

Projekt byl zastaven a myšlenka na větší pražský systém byla uložena k ledu.

2014 - První pokus o celoměstský systém[editovat | editovat zdroj]

První vlaštovkou pro systém, který by fungoval ve více městských částech, byla snaha primátora Tomáše Hudečka (TOP 09) na začátku roku 2014. Systém měl obsahovat 1000 kol a 150 výpůjčních stojanů. Plánovaný poplatek měl být 500 Kč. [46]Projekt nikdy nepřešel do stádia vytvoření výběrového řízení, vytvořil však podklad pro další tendr.

2016 - Druhý pokus o celoměstský systém - soutěžní dialog[editovat | editovat zdroj]

Na konci března 2016 byl spuštěn tendr s názvem Zavedení systému veřejného půjčování kol v Praze, který by měl vést k výběru dodavatele a provozovatele pražského bikesharingu. Celá soutěž byla svěřena Dopravnímu podniku hl. m. Prahy (DPP). Zájemci se mohli hlásit do 13. září 2016. Předpokládaná hodnota tendru je 100 milionů korun. Tato hodnota zahrnuje 100 - 120 stanic, minimálně 1 000 jízdních kol a 5 let provozu celého systému. Zadavatel zvolil formu soutěžního dialogu, což je vícefázový formát tendru, během kterého se zadávací dokumentace tvoří na základě rozhovoru s jednotlivými účastníky. Zadavatel tento postup zdůvodňuje specificitou bikesharingu, který se v České republice soutěží poprvé a není s ním velká zkušenost. [47]

Do městského systému veřejného půjčování kol se přihlásily čtyři firmy. Společnost BigBoard se svým projektem Velonet, dále Homeport ve sdružení se společností Eltodo, společnost JCDecaux, která provozuje pražský městský mobiliář a Rekola. [48]

Rekola byla vyřazena z tendru, jelikož nesplňovala kvalifikační podmínky. Tato společnost podala v listopadu 2016 stížnost na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže pro diskriminační kritéria. [49] ÚOHS jejich žádosti na konci prosince 2016 vyhověl. DPP se proti rozhodnutí odvolal podáním rozkladu. V lednu 2017 probíhá rozkladové řízení.

Zaniklé projekty[editovat | editovat zdroj]

  • Praha Suchdol - svépomocná půjčovna (11 stanic, růžová kola, číselné zámky) [50]

Ostatní[editovat | editovat zdroj]

  • Brno - mezikavárenská půjčovna kol (3 stanoviště)[51]
  • Karlovy Vary - po dobu filmového festivalu MFFKV (3 stanoviště, pro registrované)[52]
  • Ostrava - po dobu festivalu Colors of Ostrava (1 stanoviště, kola z projektu "Kola pro Afriku", záloha)[53]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Steve Hoyt McBeth: Transportation Seminar Series October 12, 2012, strana 4
  2. Jan Valeška Fenomén sdílení kol, Prahounakole.cz, 16.11.2008
  3. John R. Pucher, Ralph Buehler City Cycling strana 185-188, 2012 MIT USA
  4. http://veloalacarte.free.fr/index2.html
  5. Optimising Bike Sharing in European Cities Handbook, IEE EU 2011, str. 26
  6. BikeSharing EPOMM EU, 10/2012, str.2
  7. Merseytravel Ticket Prices [online]. [cit. 2017-01-10]. Dostupné online.  
  8. Liverpool - Price List [online]. [cit. 2017-01-10]. Dostupné online.  
  9. Traffic for London - Adult Fares 2017 [online]. [cit. 2017-01-10]. Dostupné online.  
  10. Traffic for London - Register for your own key [online]. [cit. 2017-01-10]. Dostupné online.  
  11. cityzone - better value travel [online]. [cit. 2017-01-10]. Dostupné online.  
  12. Oxonbikes - Price List [online]. [cit. 2017-01-10]. Dostupné online.  
  13. Paris Metro maps, schedules, tickets, passes, helpful travel tips. [online]. [cit. 2017-01-10]. Dostupné online.  
  14. Velib - Acceder au service [online]. [cit. 2017-01-10]. Dostupné online.  
  15. Public transport in Lyon [online]. [cit. 2017-01-10]. Dostupné online.  
  16. Vélo - Offers and Rates [online]. [cit. 2017-01-10]. Dostupné online.  
  17. Ticket types and prices [online]. 2014-02-01, [cit. 2017-01-10]. Dostupné online.  
  18. Wrocławski Rower Miejski - Prices [online]. [cit. 2017-01-10]. Dostupné online.  
  19. Fare Information [online]. [cit. 2017-01-10]. Dostupné online.  
  20. Citibike - Choose your plan [online]. [cit. 2017-01-10]. Dostupné online.  
  21. http://www.civitas.eu/index.php?id=179
  22. http://www.cyclelicio.us/2013/moscow-russia-bike-share/
  23. a b České dráhy, a. s., otevřely první půjčovny jízdních kol, 3. dubna 2003, tisková zpráva Českých drah, Ekolist.cz
  24. http://www.pujcovnykol.cz/info/cenik.html
  25. České dráhy myslí na cyklisty – Nová koncepce ČD Bike podporuje rozvoj cykloturistiky, Petr Manuel Ulrych, 30. 6. 2006
  26. Půjčovny kol v železničních stanicích, web Cyklistika Krnov, 27. 6. 2006, tisková zpráva ČD
  27. Půjčovny kol Českých drah od 1. dubna v provozu, tisková zpráva Českých drah, 5. dubna 2007, Ekolist.cz
  28. Půjčovny jízdních kol, České dráhy
  29. České dráhy zítra otevřou půjčovny kol, tisková zpráva ČD, 31. 3. 2009
  30. a b Půjčovny kol ČD, přístup 14.7.2013
  31. http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/268297-od-vlaku-vypujcenym-kolem-cd-oteviraji-cyklopujcovny/
  32. HOMEPORT s.r.o. [online]. [cit. 2017-01-10]. Dostupné online.  
  33. V Praze si lidé mohou půjčovat kola na ulici, NaKole.cz, 26. 10. 2005, redakční článek
  34. Homeport: karlínský bikesharing [online]. [cit. 2017-01-10]. Dostupné online.  
  35. Ceník - Homeport [online]. [cit. 2017-01-10]. Dostupné online.  
  36. http://tyinternety.cz/novinky/homeport-predstavil-sve-elektrokolo-pro-bikesharing-chce-s-nim-prahy/ [online]. [cit. 2017-01-10]. Dostupné online.  
  37. a b STROUHAL, Jan. Vítek Ježek (Rekola): Zájem o bikesharing roste. Teď chceme rozpohybovat firmy. Lupa.cz [online]. 2016-06-16 [cit. 2016-06-23]. Dostupné online.  
  38. S politováním oznamuje ukončení provozu rekol v Hradci Králové [online]. 6.9.2016, [cit. 2017-01-10]. Dostupné online.  
  39. Rekola v roce 2017: vstup Spread Capital [online]. 29.11.2016, [cit. 2017-01-10]. Dostupné online.  
  40. Problém se sdílením bicyklů v Praze. Úřad zrušil milionový tendr [online]. Metro.cz, 4.1.2017, [cit. 2017-01-10]. Dostupné online.  
  41. a b Půjčovna kol má zpoždění, idnes.cz, rubrika Praha, 20. 9. 2007, Robert Oppelt
  42. Koncepce volnočasových aktivit, městská část Praha 4, příloha k usnesení Zastupitelstva městské části Praha 4 č. 7Z-27/2007, ze dne 14. 12. 2007
  43. Půjčovna kol na Praze 4, NaKole.cz, 3. 11. 2007, článek převzat z MF Dnes
  44. Kola pro čtyřku nově, Tučňák, zpravodaj městské části Praha 4, č. 4/2008, str. 6
  45. Z webu městské části Praha 4 je zřejmé, že k tématu vydala usnesení Rada městské části 11. března a 23. dubna 2008, dokumenty však nejsou dostupné
  46. Fenomén bikesharingu: Již brzy i v Praze? [online]. 8. 3. 2014, [cit. 2017-01-10]. Dostupné online.  
  47. Jak by mohl vypadat pražský bikesharing? [online]. 27.6.2016, [cit. 2017-01-10]. Dostupné online.  
  48. Praha si vybírá půjčovnu kol, má čtyři nabídky. Hlasí se i JCDecaux [online]. 19.9.2016, [cit. 2017-01-10]. Dostupné online.  
  49. Praha chce profesinální bikesharing [online]. Praha TV, 23.12.2016, [cit. 2017-01-10]. Dostupné online.  
  50. Články - Kola narůžovo [online]. 29.3.2013, [cit. 2017-01-10]. Dostupné online.  
  51. https://www.facebook.com/pages/Mezikav%C3%A1rensk%C3%A1-p%C5%AFj%C4%8Dovna-kol/224925547653406
  52. http://www.novinky.cz/mff-kv-2013/cvrkot-ve-varech/306467-o-festivalovou-pujcovnu-kol-je-zajem.html
  53. http://ostrava.idnes.cz/pujcte-si-na-colours-of-ostrava-kolo-podporite-tak-deti-v-africe-pwi-/ostrava-zpravy.aspx?c=A130711_1950188_ostrava-zpravy_jog

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]