Sdílení aut

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Elektrické nabíjecí stanice provozovatele sdílení automobilů Zipcar v San Francisku

Sdílení aut je sdílení automobilů více lidmi, kterým by se kvůli malé frekvenci využívání nevyplatilo vlastnit a provozovat automobil sami. Může být provozován jak formou oficiálního či neoficiálního sdružování lidí, kteří pak jsou spoluvlastníky automobilů, tak formou podnikatelskou, tedy službami veřejných půjčoven automobilů. Podobně fungují také systémy sdílení jízdních kol, které mají např. po Česku k roku 2019 přibližně 2000 bicyklů.

Účel a hodnocení[editovat | editovat zdroj]

Sdílení aut slučuje některé výhody individuální dopravy s některými výhodami veřejné dopravy. Pro uživatele může znamenat oproti provozování vlastního vozidla snížení investičních a provozních výdajů a starostí, pro města snížení nároků na množství parkovacích ploch.

Výhody[editovat | editovat zdroj]

  • nižší potřeba používání aut a parkovacích ploch
  • snížení počtu najetých kilometrů autem
  • efektivnější využívání vozů než u vlastního auta
  • častější využívání jiných způsobů dopravy, zejména ve velkých městech[1]

Nevýhody[editovat | editovat zdroj]

  • nutnost dopředu plánovat jízdu a použití určitého typu či velikosti auta
  • delší doby dojití či dojetí než k vlastnímu vozu
  • riziko nemožnosti půjčit si žádané vozidlo v žádanou dobu[1]
  • nejistota v aktuálním technickém a hygienickém stavu vozidla
  • výbava dostupných vozů nemusí odpovídat představám a požadavkům např. na komfort či maximální bezpečnost
  • v případě pouze platby za ujetý km nic nenutí řidiče k úspoře paliva a tedy i životního prostředí

Cambio[editovat | editovat zdroj]

V německých Brémách vznikl systém sdílení zvaný cambio aut formou sítě automatizovaných půjčoven automobilů, provázaných s veřejnou dopravou a s půjčovnami a úložišti jízdních kol, firma Cambio. Během let se rozšiřil do dalších německých měst (od roku 2000) a do Belgie. Systém k březnu 2019 fungoval v 23 německých a 44 belgických městech a je do něj zapojeno přes 110 000 uživatelů.[2]

Česká republika[editovat | editovat zdroj]

Škoda Citigo patřící pod českou společnost na sdílení aut CAR4WAY v roce 2019

V Československu byla známá například pražská půjčovna automobilů Pragocar. V České republice existuje množství firem půjčujících automobily, ale ty se zaměřují převážně na doplňkové a náhradní služby vlastníkům automobilů (zapůjčení náhradního vozu po poruše vlastního, odvoz řidiče, který požil alkohol atd.). Sdílení aut jako pravidelný a cenově přiměřený způsob dopravy využívaný lidmi, kteří vlastní automobil nemají, ani jako spoluvlastnictví automobilu v Česku nijak výrazným fenoménem není, nepočítáme-li vcelku obvyklé sdílení vozidel v rámci rodin.

  • Od roku 2003 funguje nejstarší společnost Autonapůl, která funguje v 10 městech: Brně, Hradci Králové, Liberci, Olomouci, Ostravě, Pardubicích, Plzni, Praze, Zlíně a Českých Budějovicích.[3] K lednu 2019 bylo k dispozici 70 aut.[4]
  • Od roku 2013 působí společnost CAR4WAY, která v České republice zákazníkovi nabízí systém sdílení aut. K dispozici měla k září 2018 k dispozici 600 aut.[5]
  • Od února 2014 funguje v Praze a v Brně systém sdílení aut AJO.cz společnosti Klimek Motion. Jejich auta si uživatelé mohou přebírat a vracet samoobslužně, aniž by si museli předávat klíčky od auta. Rezervaci lze zadat i několik týdnů předem.[6] K lednu 2019 je k dispozici 48 aut.[4]
  • V únoru 2017 zahájila v ČR provoz paltforma na přímé sdílení aut mezi uživateli HoppyGo. Služba propojuje majitele aut a řidiče, kteří auto nevlastní, nebo zrovna potřebují jiné. V létě 2018 se sloučila s podobnou službou SmileCar, která fungovala od března 2017. K listopadu 2018 bylo v nabídce 1500 vozidel a registrováno 40 000 uživatelů.[7]
  • Od června 2018 funguje v Praze služba re.volt, flotila dvaceti sdílených malých elektromobilů čínské výroby; jde tedy o elektro sdílení aut. Provozovatelem je společnost re.volt carsharing.[8][9]
  • Od září 2018 funguje v Plzni sdílení vozidel Karkulka, nabízí 8 sdílených vozů. Sdílení provozují Plzeňské městské dopravní podniky.[10]
  • Od prosince 2018 funguje v Českých Budějovicích sdílení aut GoDrive, k dispozici je pět sdílených vozů Škoda Citigo.[11]
  • Od října 2018 funguje systém sdílení aut Uniqway společnosti Smart City Lab. Jedná se o první studentský carsharing v České republice, který je vytvářen studenty třech vysokých škol (ČVUT, ČZU, VŠE) a umožňuje sdílení vozidel mezi studenty a zaměstnanci. Ve flotile je 16 aut. Stoprocentním vlastníkem společnosti je ŠKODA AUTO Digilab s.r.o., dceřiné společnost ŠKODA AUTO.[12]
  • Od 25. dubna 2019 v Praze provozuje sdílení aut italská společnost Anytime. Jde o první zahraniční carsharing vstupující do Česka. V provozu je od začátku 100 hybridních vozů Toyota Yaris, do konce roku 2019 jich bude až 500.[13]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b ŠUTA, Miroslav; PATRIK, Miroslav. Aby se ve městě dalo dýchat: příklady efektivních opatření ke zlepšení kvality ovzduší. Brno: ZO ČSOP Veronica, 2010. 56 s. ISBN 978-80-87308-02-8. 
  2. cambio CarSharing Deutschland - Geschichte. www.cambio-carsharing.de [online]. [cit. 2019-03-14]. Dostupné online. 
  3. Webové stránky Autonapůl
  4. a b ČTK. Carsharing v Česku funguje již několik let, potenciál je značný. TÝDEN.cz [online]. 2019-01-27 [cit. 2019-03-14]. Dostupné online. 
  5. Jaká byla hlavní témata výroční schůze CAR4WAY?. fDrive.cz [online]. [cit. 2019-04-28]. Dostupné online. (česky) 
  6. Blog AJO carsharingu
  7. CzechCrunch [online]. [cit. 2019-03-14]. Dostupné online. (česky) 
  8. PAROUBEK, Jiří. Carsharing re.volt už zpříjemňuje pohyb Prahou. Spustil sdílení elektroautíček. Test. FDrive.cz [online]. 24net s.r.o., 18. srpen 2018 [cit. 2018-09-01]. Dostupné online. 
  9. Elektrická auta ke sdílení. Fotografie Jindřich Ginter; Trhy & ekonomika. Právo. Borgis, a.s., 31. srpen 2018, roč. 28, čís. 203, s. 15. ISSN 1211-2119. 
  10. Novinky v PMDP: Začal carsharing a budou klimatizované vozy. Ale jen některé. Fotografie V. Čermák; Zpravodajství. Plzeň.cz [online]. 13. září 2018 [cit. 2018-09-14]. Dostupné online. 
  11. DANĚK, Michael. Ulice Budějc křižují sdílená auta. Za málo peněz hodně muziky [online]. České Budějovice: budejckadrbna.cz, 2018-12-18 [cit. 2019-03-14]. Dostupné online. 
  12. Uniqway. www.uniqway.cz [online]. [cit. 2019-06-19]. Dostupné online. 
  13. HOLZMAN, Ondřej. V Praze se objevilo prvních 100 hybridních Toyot. Italský carsharing Anytime cílí na desítky tisíc uživatelů [online]. CzechCrunch [cit. 2019-04-28]. Dostupné online. (česky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]