Nový židovský hřbitov na Olšanech

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Nový židovský hřbitov)
Nový židovský hřbitov na Olšanech
Nový židovský hřbitov na Olšanech, vstupní brána a obřadní síň
Nový židovský hřbitov na Olšanech, vstupní brána a obřadní síň
Lokalita
StátČeskoČesko Česko
ObecPraha a Žižkov
AdresaPraha 3-Žižkov
Zeměpisné souřadnice
Specifikace
Výstavba18891890
Užíváníhřbitov udržován, pohřbívá se
Počet hrobůasi 100 000
Odkazy
Oficiální webhttp://pamatky.kehilaprag.cz/node/494
Kód památky40250/1-1330 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nový židovský hřbitov na Olšanech, známý též jako Nový židovský hřbitov,[1] tvoří samostatnou část komplexu Olšanských hřbitovů v Praze na Žižkově. Na západě jej ohraničuje ulice Jana Želivského, na jihu ulice Izraelská (novodobý název, původně úsek ulice Nad vodovodem), na severu areál bývalého nákladového nádraží Žižkov. Zaujímá plochu 101 430 m2.[2] Svou rozlohou a počtem náhrobků je největším židovským hřbitovem v Česku.[1] Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka.[3]

Od svého založení až dodnes slouží jako hlavní pražský židovský hřbitov.[4]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Hřbitov byl založen v roce 1889 na ploše 74 037 m2 a slavnostně otevřen 6. července 1890.[2] Stalo se tak poté, co byl uzavřen starý židovský hřbitov na Žižkově. První pohřeb se zde však konal již o dva dny dříve, 4. července.[2]
Ačkoli byl projektován na 100 000 hrobů, tedy asi na 100 let, musel být již ve 20. letech rozšířen,[4] načež se v roce 1933 rozrostl o nový urnový hřbitov s vlastní obřadní síní.[2]

Obřadní síně[editovat | editovat zdroj]

Novorenesanční obřadní síň

Na hřbitově se nacházejí dvě obřadní síně. Původní novorenesanční síň, jež stojí na nejvyšším místě hřbitova při hlavním vstupu do areálu, navrhli architekti Bedřich Münzberger a Alfons Wertmiler a byla postavena v letech 18911893.[2] Za ní se nachází takzvaný dům očisty bejt tahara a márnice v klasicistním stylu,[2] jež sloužily potřebám pohřebního bratrstva.

Druhá obřadní síň se nalézá v nové, východní části hřbitova. Pochází z roku 1933 a ve funkcionalistickém stylu ji navrhl architekt Leopold Ehrmann.[4]

Náhrobky[editovat | editovat zdroj]

Hrob Franze Kafky

V areálu hřbitova se dochovalo asi 25 000 náhrobků.[4] Nacházejí se tu památníky a symbolické hroby obětí holokaustu. Místo posledního odpočinku zde našla řada významných osobností politiky, kultury i průmyslu, například příslušníci rodiny Petschků, Waldesů a rodiny Bondy, spisovatelé Franz Kafka,[5] Jiří Orten, Ota Pavel,[6] František R. Kraus, Arnošt Lustig, Lenka Reinerová,[7] malíři Jiří Kars, Max Horb, zpěvák Ladislav Blum, rabín Gustav Sicher a mnoho dalších.

Mezi zdejšími náhrobními kameny je celá řada umělecky cenných náhrobků navržených předními architekty, jako byli Antonín Balšánek, Josef Fanta, Otto a Karl Kohnové, Jan Kotěra, Fritz Lehmann, Max Spielmann, Jan Štursa, Josef Zasche a další.

V roce 2001 byla ve volném prostoru nové části hřbitova odhalena symbolická tumba, do níž byly uloženy ostatky exhumované na místě nejstaršího pražského židovského hřbitova, v prostoru takzvané Židovské zahrady.

Osobnosti pohřbené na Novém hřbitově[editovat | editovat zdroj]

Rodinná hrobka Bondyů na Nové židovském hřbitově v Praze, autor Josef Fanta.

Abecedně řazený seznam některých osobností pohřbených na Novém židovském hřbitově:

A

B

D

E

F

  • Vilém Flusser (1934–1996), filosof a polyglot, bratranec Davida Flussera profesora dějin na Hebrejské univerzitě (1917–2000)
  • Heinrich Frank (1832/1833–1893), podnikatel a politik

G

H

  • Isidor Hirsch (1864–1940), pražský rabín, profesor Univerzity Karlovy
  • Max Horb (1882–1907), malíř

K

L

M

O

P

R

S

  • Gustav Sicher též Binjamin Ze'ev ha-Levi Sicher, (1880–1960), pražský vrchní rabín, překladatel a spisovatel
  • Ludvík Singer (1876–1931), sionistický aktivista a politik
  • Petr Skoumal (1938–2014), hudebník, textař a skladatel
  • August Stein, též Augustin Mojžíš Stein (1854–1937), právník, česko-židovský aktivista, spoluzakladatel Židovského muzea v Praze

W

Z

  • Alois Zucker (1842–1906), právník, profesor Univerzity Karlovy a politik

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Rozkošná, Blanka, Jakubec, Pavel. Židovské památky Čech. 1. vyd. Brno: Era, 2004. 480 s. ISBN 80-86517-64-0
  2. a b c d e f Pařík, Arno, Hamáčková, Vlastimila, Cabanová, Dana, Kliment Petr. Pražské židovské hřbitovy . 1. vyd. Praha: Židovské muzeum v Praze, 2003. 131 s. ISBN 80-85608-69-3
  3. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-06-23]. Identifikátor záznamu 152306 : Nový židovský hřbitov. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  4. a b c d pamatky.kehilaprag.cz. pamatky.kehilaprag.cz [online]. [cit. 2012-01-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-05. 
  5. Židovské muzeum Praha:Hrob Franze Kafky
  6. Mapy.cz:Hrob Oty Pavla
  7. Pražský literární dům:Hrob Lenky Reinerové

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]