Hermann Grab (1843)
| Hermann Grab | |
|---|---|
| Narození | 25. ledna 1843 Troja u Prahy  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 9. října 1900 (ve věku 57 let) Vídeň  Rakousko-Uhersko |
| Místo pohřbení | Nový židovský hřbitov na Olšanech |
| Povolání | podnikatel a průmyslník |
| Choť | Katharina Grab (roz. Meller) |
| Příbuzní | Hermann Grab (vnuk) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Hermann Grab (25. ledna 1843 Troja u Prahy – 9. října 1900 Vídeň) byl česko-německý průmyslník a podnikatel židovského původu, člen úspěšného podnikatelského rodu Grabů. Roku 1866 se stal spolumajitelem závodu na výrobu voskovaného plátna a koberců M. Grab v Tróji nedaleko Prahy, ve své době největší továrny svého druhu v Rakousku-Uhersku. Jeho rod byl roku 1915 povýšen do šlechtického stavu s přídomkem rytíři z Hermannswörthu.
Život[editovat | editovat zdroj]
Mládí[editovat | editovat zdroj]
Narodil se jako prvorozený syn v usedlosti při vinici Malovaná do rodiny židovského textilního podnikatele a průmyslníka Moise Graba (1812–1895), původem z Drahelčic západně od Prahy, a Kathariny, rozené Mestic, původem z Horní Cerekve. [1]. Jeho rodiče spolu žili v souladu s tzv. familiantským zákonem, sňatek jim kvůli židovskému původu a víře bylo povoleno uzavřít až roku 1849. Jeho otec se mj. zabýval chemií a byl autorem průmyslového vynálezu nepropustného voskovaného plátna, využívaného především k výrobě ubrusů, které od roku 1836 vyráběla jím vlastněná manufaktura v Troji - Pelc-Tyrolce.
Hermann se roku 1866 stal společníkem v rodinné firmě, kterou Moritz Grab předal jemu a jeho bratru Josefovi (*1870) roku 1877. Stále vysoká poptávka po voskovaném plátnu vedla bratry Grabovy k výstavbě továrního objektu na voskovaná plátna a koberce[2] na pozemku usedlosti Košinka na okraji Libně v letech 1879–1880. Tím došlo k dalšímu růstu firmy, narušenému smrtí Hermannova bratra Josefa Graba roku 1883. Okolo továrny posléze vznikly také objekty pro zaměstnance a také honosná Grabova vila,[3] vystavěná v 90. letech 19. století karlínským stavitelem a architektem Josefem Blechou. V reprezentativním sídle rodiny Grabů byli častými hosty např. skladatel Richard Strauss (tchán Alice Grabové), či přátelé Hermanna Graba, jako např. filosof Theodor W. Adorno a Max Brod.
Úmrtí[editovat | editovat zdroj]
Hermann Grab zemřel 9. října 1900 ve Vídni ve věku 57 let. Pohřben byl v rodinné hrobce na Novém židovském hřbitově na Olšanech.[4]
Nedlouho po jeho smrti založila jeho manželka Katharina zaměstnanecký penzijní fond, možná první svého druhu v Rakousku-Uhersku, vyplácející zaměstnaneckou rentu ve výši 30 procent platu po deseti odpracovaných letech, kterýžto podíl se s dalšími roky zvyšoval.
Rodinný život[editovat | editovat zdroj]
Od roku 1867 byl Hermann Grab ženatý s Katharinou, rozenou Meller, původem z Pacova,[5] společně počali několik dětí. Ve vedení rodinné firmy nadále pokračovali synové Emmanuel a Hugo. Vnuk Hermann Grab byl úspěšným klavíristou a spisovatelem.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Pobytová přihláška rodiny u pražského magistrátu
- ↑ BERAN, Lukáš, ed. a VALCHÁŘOVÁ, Vladislava, ed. Pražský industriál: technické stavby a průmyslová architektura Prahy: průvodce. 2., rozš. vyd. V Praze: České vysoké učení technické, ©2007. 303 s. ISBN 978-80-01-03586-3. Kapitola: Libeň, č. 108, s. 91.
- ↑ MČ Praha 8: Kulturní památky - Grabova vila. m.praha8.cz [online]. [cit. 2022-05-22]. Dostupné online.
- ↑ Hermann Grab (1843-1900) - Find a Grave Memorial. www.findagrave.com [online]. [cit. 2022-05-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Katharina Grab. geni_family_tree [online]. [cit. 2022-05-22]. Dostupné online.