Pomněnka rolní
Pomněnka rolní | |
---|---|
Pomněnka rolní (Myosotis arvensis) | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | brutnákotvaré (Boraginales) |
Čeleď | brutnákovité (Boraginaceae) |
Podčeleď | Cynoglossoideae |
Tribus | Myosotideae |
Rod | pomněnka (Myosotis) |
Binomické jméno | |
Myosotis arvensis (L.) Hill | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Pomněnka rolní (Myosotis arvensis) je nízká šedozelená bylina vysoká 10 až 40 cm, rozkvétající v letních měsících drobnými, nejčastěji jasně modrými květy. Tato jednoletá nebo ozimá rostlina není v české přírodě původní druh, ale zdomácnělý archeofyt, pravděpodobně náhodně zavlečený ze Středomoří.
Vědecké jméno rodu Myosotis pochází ze řeckého pojmenování pro myš (myos) a pro ucho (otos), což odkazuje na malé a chlupaté listy rostliny. Rostliny rodu pomněnka obsahují pyrrolizidinové alkaloidy, chemické látky považované za karcinogenní a poškozující játra, proto se nedoporučuje používat je pro léčbu vnitřně.[1][2][3][4]
Rozšíření
[editovat | editovat zdroj]Původní areál této nenáročné rostliny zabírá, vyjma Britských ostrovů, celou Evropu a směrem na východ pokračuje po severní Asii až po břeh Beringova moře, na jihu je ohraničen Kavkazem, středoasijskými republikami a hranicí s Čínou a Mongolskem. Areál ostrůvkovitě zasahuje v Asii ještě do Pákistánu a na Tchaj-wan a na severovýchodě Afriky do států přiléhající ke Středozemnímu moři.
Druhotně byla pomněnka rolní zavlečena do zbytků Evropy, do Ameriky do Spojených států, Kanady a Grónska, na ostrovy v Karibiku a do Argentiny, stejně jako na jih Afriky do Kapska v Jihoafrické republice.
V České republice roste hojně až roztroušeně po celém území. Je poměrně hojnou rostlinou v termofytiku, řidčeji se vyskytuje v mezofytiku a jen ojediněle ji lze nalézt v oreofytiku, kde se obvykle vyskytuje pouze v okolí lidských sídel. Roste do nadmořské výšky 800 m n. m., ve vyšších polohách je vzácná.[1][3][5][6]
Ekologie
[editovat | editovat zdroj]Nejlépe roste na čerstvě vlhkých až sušších, humózních, hlinitých až hlinitopísčitých, živinami bohatých půdách. Vyskytuje se jako polní plevel v obilninách, ozimé řepce, kukuřici a okopaninách, stejně jako v zelinářství a zahradnictví, jinak se nachází u cest, na pastvinách, pískovištích, řidčeji na ruderalizovaných místech, ve světlých lesích, na kamenitých svazích i v puklinách rozpadajících se kamenných zdí. Vyhovují ji především půdy s nižším pH, na zásaditých se vyskytuje jen ojediněle.
Někdy vyroste ve velkém množství na nevhodném místě, kde stíní a odebírá živiny mladým užitkovým rostlinám, snižuje například úrodu obilí. Ozimé formy končí svůj životní cyklus v době žní a jejich semena bývají sklízena i se zrním. Pokud je rostlina posekána v době květů, obvykle znovu obráží a vykvétá později nanovo.
Je rostlinou častou dvouletou (ozimou), její semena ihned po vysemenění vyklíčí a do zimy vytvoří listové růžice, které pod sněhem přezimují. Rozkvétá poměrně pozdě, až od června do září. Počet chromozomů 2n = 56, stupeň ploidie x = 6.[1][2][3][7][8][9]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Jednoletá nebo ozimá bylina 10 až 40 cm vysoká s lodyhou přímou, větvenou, tuhou, nevýrazně čtyř či pětihrannou a celou hustě chlupatou. Všechny listy jsou jednoduché, oboustranně hustě chlupaté, v listové růžici jsou řapíkaté a na lodyze přisedlé; palisty chybí. Dolní lodyžní listy jsou obkopinatého tvaru, bývají dlouhé 60 až 70 mm, široké 13 až 16 mm a na vrcholu zaokrouhlené. V horní části lodyhy jsou kopinaté a na vrcholu zašpičatělé, směrem vzhůru se postupně zužují a zkracují. V půdě rostlina koření tenkými kořeny.
Květy bez listenů jsou oboupohlavné, pětičetné a v počtu až čtyřiceti vytvářejí vijanové květenství. Každý květ má stopku asi 2 mm dlouhou, jenž se za plodu prodlužuje na 5 až 7 mm a odstává šikmo vzhůru. Trubkovitý vytrvalý kalich je dlouhý asi 2 mm a za plodu se prodlužuje až na 5 mm, kališní trubka má husté háčkovité chlupy, kališní cípy jsou špičaté, trojúhelníkovité, hustě chlupaté a za plodu k sobě přitisklé. Korunní trubka bývá asi 1,5 mm dlouhá, v ústí jasně žlutá a nevyčnívá z kalichu, korunní lem je miskovitý a má asi 4 mm v průměru, bývá světle modrý až modrý, zřídka je růžový. Nitky pěti tyčinek jsou vespod ke korunní trubce přirostlé a výše volné, jejich částečně zaškrcené prašníky obsahují pyl s elipsoidními zrny. Semeník je čtyřpouzdrý, blizna je hlavatá, na bázi gynecea je prstenčitý desetizubý val se žlázkami vylučující nektar pro opylovače. Rostlina je opylována širokým spektrem opylovačů, od včely medonosné a mnoha samotářských včel, přes mouchy a brouky až po třásněnky.
Plod je rozpadavá tvrdka, její čtyři plůdky (semena) jsou uzavřená ve vytrvalém, drsně chlupatém kalichu. Jsou černé, lesklé, průměrně 1,6 mm velké, vejčitého tvaru s úzkým lemem (hranou) po celém obvodu.[2][3][7][8][9][10][11]
Rozmnožování
[editovat | editovat zdroj]Pomněnka rolní se rozmnožuje pouze generativně semeny, která jsou v nezralém stavu zelená, ve zralém černá. Na jedné rostlině dozrává několik stovek semen, mohutná rostlina jich může vyprodukovat až ke tisícovce. Podle druhu plodin, ve kterých pomněnka rolní roste, kolísá i průměrný počet semen na jednu rostlinu, v jarních obilninách jich bývá zhruba okolo 100, v ozimých 200 a v okopaninách asi 350. Semena jsou po dozrání často ihned dobře klíčivá, výrazně lépe klíčí na světle než ve tmě. Nejlépe vzcházejí za vlhka při teplotě 12 až 20 °C z povrchových vrstev půdy, z hloubky 5 cm jich vyklíčí méně než polovina a z 10 cm jen asi desetina, jejich životnost s přibývajícím časem rychle klesá.
Háčkovitě chlupaté suché kalichy kryjící semena před jejich vypadnutím se snadno zachycují za srst či peří zvířat a usnadňují tak jejich zoochorní šíření. Semena mohou také být odplavovány vodou za přívalových dešťů, roznášena jako nechtěná příměs s plodinami a zůstávají klíčení schopná i po průchodu trávicím traktem některých ptáků, kteří je sezobou. Rozšiřují je také mravenci, kteří je odnášejí do mravenišť a cestou ztrácejí.[1][3][9][10]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d KOHOUTOVÁ, Dagmar. BOTANY.cz: Pomněnka rolní [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 2008-06-02 [cit. 2022-03-21]. Dostupné online.
- ↑ a b c SLAVÍK, Bohumil. Květena ČR, díl 6. Praha: Academia, 2000. 770 s. ISBN 80-200-0306-1. Kapitola Myosotis arvensis, s. 218.
- ↑ a b c d e JURSÍK, Miroslav; HOLEC, Josef; ANDR, Jiří. Biologie a regulace významných plevelů ČR: Pomněnka rolní [online]. Výzkumný ústav cukrovarnický, a. s. Praha-6 Suchdol, 2009-11 [cit. 2022-03-21]. S. 314–316. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-06-17.
- ↑ HJELMSTAD, Christina; HJELMSTAD, Rolv. Urtekildens planteleksikon:Myosotis arvensis [online]. Herbal source, Oppdal, Norge [cit. 2022-03-21]. Dostupné online. (norsky)
- ↑ POWO: Myosotis arvensis [online]. Board of Trustees of the Royal Botanic Gardens, Kew, UK, rev. 2022 [cit. 2022-03-21]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ PARKER, Sue; O'REILLY, Pat. First nature: Myosotis arvensis [online]. First-Nature.com, Llandysul, Wales, UK [cit. 2022-03-21]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b CHYTRÝ, Milan; PYŠEK, Petr; LEPŠ, Jan et al. PLADIAS: Myosotis arvensis [online]. Botanický ústav AV ČR, Masarykova univerzita v Brně, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, rev. 2014–2021 [cit. 2022-03-21]. Dostupné online.
- ↑ a b BERTOVÁ, Lydia; GOLIAŠOVÁ, Kornélia. Flóra Slovenska V/1 [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 1993 [cit. 2022-03-21]. Kapitola Myosotis arvensis. ISBN 80-224-0349-0. (slovensky)
- ↑ a b c Herba, Atlas plevelů: Myosotis arvensis [online]. Česká zemědělská univerzita, FAPaPZ, Katedra agroekologie a biometeorologie, Praha [cit. 2022-03-21]. Dostupné online.
- ↑ a b Finland Nature and Species: Myosotis arvensis [online]. Luonto Porti Nature Gate, Helsinki, FI [cit. 2022-03-21]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Myosotis arvensis [online]. Native Plant Trust, Framingham, MA, US [cit. 2022-03-21]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu pomněnka rolní na Wikimedia Commons
- Taxon Myosotis arvensis ve Wikidruzích
- Brutnákovité
- Nepůvodní flóra Česka
- Flóra střední Evropy
- Flóra severní Evropy
- Flóra jihozápadní Evropy
- Flóra jihovýchodní Evropy
- Flóra východní Evropy
- Flóra jihozápadní Asie
- Flóra Střední Asie
- Flóra Kavkazu
- Flóra Sibiře
- Flóra Indického subkontinentu
- Flóra severní Afriky
- Flóra Makaronésie
- Nepůvodní flóra Kanady
- Nepůvodní flóra USA