Muchovník oválný

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxMuchovník oválný
alternativní popis obrázku chybí
Kvetoucí muchovník oválný (Amelanchier ovalis)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádrůžotvaré (Rosales)
Čeleďrůžovité (Rosaceae)
Rodmuchovník (Amelanchier)
Binomické jméno
Amelanchier ovalis
Medik., 1793
Synonyma

muchovník vejčitý

Některá data mohou pocházet z datové položky.
Květy
Plody

Muchovník oválný (Amelanchier ovalis) je okolo 2 metrů vysoký opadavý keř, kvetoucí v letních měsících bílými květy. Je jediným druhem rodu muchovník, který pochází z Evropy, ostatní v Evropě rostoucí muchovníky jsou dovezené ze Severní Ameriky. Je dlouhodobě původním druhem na Slovensku, kde volně roste v Karpatech, ale ne v přírodě České republice. V Česku je považován za velmi řídce pěstovanou dřevinu, která do volné přírody dosud nezplaněla.

Je rozšířen ze severu Evropy až po Středomoří, včetně severozápadní Afriky a dále se vyskytuje od Španělska na západě po oblast Kavkazu a území jihozápadní Asie na východě.[1][2][3]

Ekologie[editovat | editovat zdroj]

Rostlina preferující světlá stanoviště na suché, často kamenité, štěrkovité půdě na vápencích, dolomitech i andezitech, většinou na strmých svazích s jižní expozicí. Roste také ve světlých listnatých lesích, na otevřených mýtinách v jehličnatých lesích či po jejich okrajích, ve skalních křovinách, obvykle na kamenitých stanovištích. Jen řídce se vyskytuje v nížinách a většinou si vybírá k růstu propustné skeletové půdy nebo místa na odkrytých skalních výchozech.

Dřevina je odolná proti mrazu i suchu, začíná kvést v době rašení listů, obvykle v dubnu a květnu a její plody dozrávají v červenci a srpnu. V pohoří Kavkaz je známa většinou z nadmořských výšek 600 až 1100 m n. m., na Slovensku roste v 1300 m ve Velké Fatře. Počet chromozomů má 2n = 34 nebo 68, vyskytuje se jako diploidní nebo tetraploidní jedinec.[1][3][4][5]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Keř vysoký 2 až 3 m s tenkými, obvykle do 5 cm hrubými kmínky, které jsou z počátku vzpřímené a později rozložité až převislé, někdy i poléhavé. Opadavá dřevina s houževnatými, hluboko sahajícími kořeny nemívá příliš pravidelný kompaktní tvar. Letorosty jsou zpočátku jemně chlupaté a později olysalé a hladké, kůru mají v prvém roce světle hnědou až červenavě hnědou a roztroušeně pokrytou podlouhle eliptickými lenticelami. Pupeny jsou vejčitého tvaru, na vrcholu špičaté, načervenalé až hnědé, dlouhé 5 až 10 mm, do 4 mm široké a jejich šupiny bývají porostlé dlouhými chlupy.

Listy s 0,5 až 1,5 cm dlouhým řapíkem jsou jednoduché, celistvé, čepel mají eliptickou či obvejčitou, 2 až 5 cm dlouhou a 1,5 až 3,5 cm širokou, na bázi okrouhlou a na vrcholu zaokrouhlenou nebo mělce vykrojenou a s nasazenou kratičkou špičkou, po okraji bývá zejména v horní části ostře pilovitá. Čepel je pevná, na líci lysá a světle až olivově zelené, na rubu řídce plstnatá a světle namodralá až světle zelená či bělavá, po obou stranách má zpeřenou žilnatinu se sedmi až deseti páry postranních žilek. Palisty jsou podlouhle až čárkovité, nejvýše 10 mm dlouhé a 1 mm široké, barvu mají nahnědlou či načervenalou a brzy opadávají. Před podzimním opadem se listy zbarvují žlutě, vzácně červenavě.

Květy jsou velké 2 až 4 cm, slabě voní a v počtu pěti až deseti vytvářejí vztyčená hroznovitá květenství 3 až 5 cm dlouhá. Osy květenství, stejně jako 0,5 až 2 cm dlouhé stopky květů, jsou v době kvetení vlnatě plstnaté, jejich spodní vínově červené listeny jsou vytrvalé. Květy jsou oboupohlavné, pětičetné a češuli mají 4 mm širokou. Chlupaté lístky vytrvalého, zvonkovitého kalichu jsou asi 3 mm velké, špičaté a mají podlouhle trojúhelníkovitý tvar. Volné korunní lístky jsou bílé a v horní části slabě narůžovělé, 10 až 15 mm dlouhé, úzce obvejčité nebo úzce kopinaté a na spodní straně chlupaté. V květu je dvacet tyčinek 2 mm dlouhých a dvě až pět velmi krátkých čnělek nevyčnívajících z češule, spodní semeník je vytvořený z pětičetného gynecea. Květy jsou opylovány hmyzem, nejčastěji včelami.

Plody jsou dužnaté, nepukavé malvice vyrůstající na vzpřímených, asi 2 cm dlouhých stopkách. Jsou kulovité, do 1 cm velké, nejdříve červenofialové a ve zralosti téměř černá a ojíněné. Zralé jsou šťavnaté a sladké, chutnají po jablkách, jádřinec je měkký a od zbylého mezokarpu sotva odlišitelný; semenná pouzdra mají blanité přihrádky. Malvice mají na vrcholu zaschlé kališní lístky a obsahují čtyři až deset měkkých, poměrně velkých, asi 5 mm dlouhých, tmavě hnědých, eliptických semen. Po dozrání plody brzy opadávají. Semena jsou roznášená ptáky konzumující již dozrávající plody, stejně jako drobnými zvířaty živící se přezralými, na zem spadlými.[1][3][4][6][7]

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Keře vypouštějí kořenové odnože, jež jsou ve volné přírodě často příčinou neuspořádané jednodruhové kolonie a lze je také s úspěchem využívat při rozmnožování. Jedinci vypěstování z těchto odnoží kvetou a plodí o několik roků dříve než ti vyrostlí ze semen, která musí projít jarovizací a mají nestejně dlouhou dormanci. Na trvalá stanoviště se doporučuje vysazovat semenáče starší dvou let, neboť jen velmi pomalu vytvářejí kořeny.[8]

Variabilita[editovat | editovat zdroj]

V rámci druhu muchovník oválný jsou rozeznávány dva poddruhy:

  • diploidní Amelanchier ovalis subsp. ovalis s 2n = 34 a
  • tetraploidní Amelanchier ovalis subsp. embergeri s 2n =  68.

V České republice se převážně pěstuje pouze nominátní, diploidní poddruh, který mívá oproti tetraploidnímu o poznání menší korunní lístky, kratší květní stopky i drobnější semena.[4]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Muchovník oválný je občas, coby okrasný keř, vysazován jako solitéra nebo v živých plotech. Jeho plody, obsahující hodně vitamínu C i B12 a flavonoid antokyan, jsou používané v lidovém léčitelství. Zralé malvice bývají také zpracovávané na želé, džemy, sušené ovoce, cukrovinky a dělá se z nich i víno.[1][7][8]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d KRÁSA, Petr. BOTANY.cz: Muchovník oválný [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 17.05.2009 [cit. 2019-12-17]. Dostupné online. 
  2. HEJNÝ, Slavomír; SLAVÍK, Bohumil. Květena ČR, díl 3. Praha: Academia, 1992. 542 s. ISBN 80-200-1090-4. Kapitola Amelanchier ovalis, s. 484–485. 
  3. a b c Dendrologie.cz: Muchovník oválný [online]. Petr Horáček a J. Mencl, rev. 31.12.2006 [cit. 2019-12-17]. Dostupné online. 
  4. a b c LEPŠÍ, Petr; LEPŠÍ, Martin. Adventivní výskyt muchovníků v České republice. S. 209–230. Zprávy České Botanické Společnosti [online]. Česká botanická společnost, Benátská 2, Praha 2, 2008 [cit. 17.12.2019]. Čís. 43, s. 209–230. Dostupné online. ISSN 1211-5258. 
  5. JELÍNKOVÁ, Eva. Muchovník oválný [online]. Eva Jelínková [cit. 2019-12-17]. Dostupné online. 
  6. Muchovník oválný [online]. Střední škola zemědělská a veterinární, Lanškroun [cit. 2019-12-17]. Dostupné online. 
  7. a b AFONIN, Alexander Nikolajevič; DZJUBENKO, Nikolaj Ivanovič; FROLOV, Andrej Ivanovič et al. Amelanchier ovalis [online]. Agricultural Ecological Atlas of Russia and Neighboring Countries, RU, rev. 2009 [cit. 2019-12-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. a b Plants For a Future: Amelanchier ovalis [online]. Plants For a Future, Dawlish, Devon, UK [cit. 2019-12-17]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]