Moukeň ztepilá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxMoukeň ztepilá
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší jednoděložné (Liliopsida)
Řádarekotvaré (Arecales)
Čeleďarekovité (Arecaceae)
Rodbaktris (Bactris)
Binomické jméno
Bactris gasipaes
Kunth
Synonyma

Kostarika: pejivalle

Trinidad a Tobago: pewa, pupunha

Panama: piva

Kolumbie: cachipay, chichagai, chichaguai, contaruro, chonta, choritadura, chenga, jijirre, pijiguay, pipire, pirijao, pupunha, tenga

Venezuela: bobi, cachipaes, rnacanilla, melocoton, pichiguao, pihiguao, pijiguao, piriguao, pixabay

Bolívie: comer, chonta, tempe

Peru: chonta dura, chonta ruru, pijuanyo, pifuayo, sara-pifuayo, pisho-guayo

Surinam: amana

Francouzská Guayana: parepon

Brazílie: popunha

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Moukeň ztepilá (Bactris gasipaes), jinak také baktris broskvová[1] či pejibaye, je druh hospodářsky významné jednoděložné rostliny z čeledi arekovitých (Arecaceae).

Synonyma[editovat | editovat zdroj]

  • Guilielma gasipaes (Kunth) L. H. Bailey
  • Guilielma speciosa C. Martius
  • Bactris speciosa (Mart.) H. Karst.[1]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Rostlina je tvořena bází, ze které vyrůstá jeden, častěji však vícero (4–⁠5) vzpřímených, 20 cm širokých a 18–⁠30 m vysokých výhonů se vzrostným vrcholem nahoře. Povrch kmene je chráněn množstvím černých, ostrých, 5–⁠10 cm dlouhých ostnů, uspořádaných do pásů, které jsou pravidelně proložené užšími, hladkými pásy. U některých odrůd ostny úplně chybí. Životnost jedné rostliny je 50–⁠75 let.

Listy jsou na líci tmavě zelené, na rubu bledé, lichozpeřené, sestávají z 3 cm širokých a 60 cm dlouhých lístků, celý list je 2,4–⁠3,7 m dlouhé. Žilnatina a řapík jsou kryty drobnými ostny.

Štíhlá, 20–⁠30 cm dlouhá hroznovitá květenství se před kvetením vyvíjí v ostnitých listenech, vyrůstajích z paždí listů. Květy jsou žluté, převážně samičí, samčí jsou umístěny na koncích hroznů. Opylování významně napomáhá hmyz.

Plody jsou uspořádané do bohatých trsů po 50–300 peckovicích (zralé dohromady cca 11 kg), jedna palma dokáže za sezónu vytvořit 5–⁠6 takových trsů.[2][3] Peckovice mají kulový, vejčitý či kuželovitý tvar, jsou 2,5–⁠7,5 cm dlouhé, s tenkou slupkou, která v průběhu zrání mění svou barvu ze zelené na žlutou, oranžovou, červenou nahnědlou či fialovou, v závislosti na odrůdě.[4] Uvnitř plodu se nachází 2 cm velká, bílá, olejnatá pecka s černou pokožkou. V některých plodech se pecka nevytvoří, vzácně se mohou objevit i takové, ve kterých jsou dvě semena srostlá. Dužnina je moučnatá, sladká, za syrova nejedlá. První plody se na rostlinách objevují v 6.–12. roce života.[5][3][6]

Poddruhy[editovat | editovat zdroj]

  • Bactris gasipaes var. gasipaes – domestikovaná varianta, plody dosahují hmotnosti 10–⁠200g, obsahují větší množství škrobu
  • Bactris gasipaes var. chichagui – planá varianta, plody dosahují hmotnosti 1–⁠10g, obsahují větší množství oleje[5][7]

Ekologie[editovat | editovat zdroj]

Moukni ztepilé vyhovují vlhká, subtropická stanoviště, roste na dobře propustných půdách. Teplotně jsou rezistentní do –3 až –4 °C.

V oblastech svého přirozeného výskytu hraje velmi důležitou roli v zajišťování potravy pro místní faunu – desítkám druhů papoušků (Psittaciformes), agutiovitých (Dasyproctidae), jelenovitých (Cervidae) a jiných druhů zvířat.

[5][6]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Domovinou této palmy jsou pralesové oblasti Brazílie, Peru, Bolívie a Ekvádoru.[3] Dnes je moukeň ztepilá rozšířená na severovýchodě Jižní Ameriky, ve Střední Americe, v Karibiku a dalších tropických oblastech.[6][8]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

  • rostlina
    rostlina
  • květ
    květ
  • trs plodů
    trs plodů
  • plod
    plod
  • kmeny
    kmeny
  • kmen
    kmen
  • nezralé plody
    nezralé plody
  • Holub pacifický pojídající plody moukně ztepilé
    Holub pacifický pojídající plody moukně ztepilé
  • stánek s ovocem moukně ztepilé
    stánek s ovocem moukně ztepilé
  • Chicha de Chonta
    Chicha de Chonta

Historie[editovat | editovat zdroj]

Tato palma byla domestikována už 4000–⁠3000 let př. n. l. starověkými indiánskými civilizacemi, které se ji naučily všestranně využívat. Nejstarší archeologické pozůstatky tohoto druhu, jakožto kultivované rostliny, byly nalezeny v Kostarice a jsou datovány 2300–1700 př. n. l. První záznamy o této rostlině pocházejí z 15. století, kdy na ni v průběhu španělských výprav narazili dobyvatelé. V důsledku genocidy původních obyvatel pozbyla rostlina na svém významu (obecně se moukní, jakožto „ovocem indiánů“ opovrhovalo) a její dřevo začali Španělé využívat ke stavbě opevnění a výrobě zbraní.

Zájem o komerční pěstování moukně ztepilé se objevil až začátkem 20. století, kdy si v roce 1920 nechalo Ministerstvo zemědělství Spojených států dovézt její semena z Kostariky, přičemž ani jedno nevyklíčilo. Z další objednávky semen bylo vypěstováno 1000 sazenic, které byly následně rozeslány. Roku 1924 se rostlina dostala na Filipíny, v 70. letech i do Indie.[3][9]

V současné době jsou hlavními producenty této rostliny Venezuela, Brazílie, Kostarika, Kolumbie a Ekvádor.[6]

Využití[editovat | editovat zdroj]

Ovoce je komerčně využíváno jako výchozí surovina pro výrobu mouky, džusů, oleje, zavařenin, sirupů, alkoholických nápojů (palmové víno, Čiča a Masato), nebo jako krmivo pro hospodářská zvířata. Z nutričního hlediska jsou plody po všech stránkách velmi výživné (196 kcal/100 g). Dužnina je tvořená z 50,5% vodou a 41,7% sacharidů (hlavně škrobu), dále obsahuje znatelné množství karotenoidů, aminokyselin, vlákniny, vitamínu A, C, E, B1, B2, B3, B6 a B12, vyznačuje se rovněž malým množstvím tuku (4,4%) a úplnou absencí cholesterolu.[4][10] V tradiční kuchyni se plody upravují vařením ve slané vodě, dají se také dusit nebo smažit.[3] V kombinaci s dalšími látkami se dále používá pro čištění vody od těžkých kovu, při výrobě xylanázy, jako potravinářské barvivo nebo jako substrát pro pěstování tržních hub (zbytky).[9]

Pecky se pro svou olejnatost a používají v kosmetickém průmyslu či jako krmivo pro hospodářská zvířata. Dají se také konzumovat, chutí připomínají kokos či pečené kaštany,[11] údajně jsou ale poměrně špatně stravitelné.[3]

Dřevo je tvrdé, ale pružné zároveň, čehož se využívá při výrobě rybářských prutů, luků, nástrojů, ve stavebnictví a nábytkářství.

Kořeny se užívají jakožto lék k hubení endoparazitických červů.

Vnitřní část vrcholu, tedy mladé, nevyvinuté listy, se podává na způsob zeleniny, např. do salátů.[5]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b ONDREJ.ZICHA(AT)GMAIL.COM, Ondrej Zicha;. BioLib: Biological library. www.biolib.cz [online]. [cit. 2023-12-02]. Dostupné online. 
  2. ↑ HS1072/HS312: Pejibaye (Peach Palm) Growing in the Florida Home Landscape. edis.ifas.ufl.edu [online]. [cit. 2023-12-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ a b c d e f Pejibaye. www.hort.purdue.edu [online]. [cit. 2023-12-02]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b Peach palm | Nutrition facts-Peach palm | Health benefits. www.fruitsinfo.com [online]. [cit. 2023-12-02]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c d Mnohoúčelová palma Bactris gasipaes. Časopis Vesmír [online]. [cit. 2023-12-02]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b c d HS1072/HS312: Pejibaye (Peach Palm) Growing in the Florida Home Landscape. edis.ifas.ufl.edu [online]. [cit. 2023-12-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ ARAÚJO, Michelly de Cristo; RODRIGUES, Doriane Picanço; ASTOLFI FILHO, Spartaco. Genetic variability in the peach palm genebank with RAPD markers. Crop Breeding and Applied Biotechnology. 2010-09, roč. 10, s. 211–217. Dostupné online [cit. 2023-12-02]. ISSN 1518-7853. DOI 10.1590/S1984-70332010000300005. (anglicky) 
  8. ↑ Bactris gasipaes Kunth. www.gbif.org [online]. [cit. 2023-12-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ a b GONZÁLEZ-JARAMILLO, Nancy; BAILON-MOSCOSO, Natalia; DUARTE-CASAR, Rodrigo. Peach Palm (Bactris gasipaes Kunth.): Ancestral Tropical Staple with Future Potential. Plants. 2022-01, roč. 11, čís. 22, s. 3134. Dostupné online [cit. 2023-12-02]. ISSN 2223-7747. DOI 10.3390/plants11223134. (anglicky) 
  10. ↑ LLC, Top Tropicals. Bactris gasipaes, Peach Palm, Pixbae, Pewa, Chontaduro. TopTropicals.com - rare plants for home and garden [online]. [cit. 2023-12-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ Peach palm | Description, Fruit, & Facts | Britannica. www.britannica.com [online]. [cit. 2023-12-02]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Moukeň_ztepilá&oldid=23853409“