Montblanský masiv

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Montblanský masiv
Massif du Mont Blanc
Montblanský masiv z vrcholu Brévent
Montblanský masiv

Nejvyšší bod Mont Blanc (4 808 m n. m.)

Nadřazená jednotka Západní Alpy
Sousední
jednotky
Chablais-Faucigny, Bornes-Bauges-Aravis, Grajské Alpy, Walliské Alpy, Beaufortain

Světadíl Evropa
Stát Francie Francie
Itálie Itálie
Švýcarsko Švýcarsko
Horniny břidlice, rula, žula, vápenec
Povodí Arve (Rhôna), Isère
Souřadnice 45°50′ s. š., 6°50′ v. d.
Ledovec Mer de Glace

Montblanský masiv je pohoří v Západních Alpách, rozkládající se na území Francie, Itálie a Švýcarska. Většina celkové rozlohy (1 500 km²) masivu však leží ve Francii. Toto pohoří má zcela jedinečné postavení v rámci Alp. Právě zde se nachází nejvyšší hora Alp i celé Evropy - Mont Blanc (4 810 m n. m.).

Charakter[editovat | editovat zdroj]

Na území Montblanského masivu lze pozorovat pestrou krajinu, čítající v sobě vysoké, mohutně zaledněné vrcholy, skalní stěny, které jsou jedny z nejvyšších v Evropě, skalní věže a jehly, ale také trávou a horskými loukami porostlé vrcholky a ledovcová jezera.

Geologie[editovat | editovat zdroj]

Pohoří je tvořeno nejstaršími krystalickými horninami. Tyto horniny se zde nalézaly již v dobách, kdy ostatní masivy Alp byly ještě zatopeny oceánskou vodou. Vyvrásnění oceánského dna vyzvednulo masiv do nejvyšších poloh a okolní sedimentární vrstvy byly sneseny. V oblasti vrcholu Mont Joly (2525 m) na samém západě masivu jsou patrné mohutné vápencové příkrovy, jež překrývají základní krystalickou hmotu. Právě pevná žula vytváří v oblasti Aiguilles de Chamonix nebo Arete di Diable ježaté hřebeny s četnými jehlami a věžemi.

Ledovce[editovat | editovat zdroj]

Nejvýznamnější ledovce jsou: Mer de Glace (40 km²), Ghiacciao del Miage, Ghiacciao del Brenva, Ghiacciao del Triolet, Glacier d'Argentiere, Glacier des Bossons a Glacier de Bionassay.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Sever pohoří ohraničují údolí řek Eau Noire a Arve, která jej oddělují od sousedního, mnohem nižšího masivu Chablais-Faucigny. V údolí řeky Arve leží nejznámější horská střediska oblasti Chamonix a Les Houches. Spojnice města Martigny (Švýcarsko), doliny Val d'Entremont, silničního sedla Velký Svatobernardský průsmyk (2469 m) a města Aosta (Itálie) vymezují hranice pohoří na východě. Jih oblasti je vymezen spojnicí měst Courmayeur - Aosta a údolí řek Dora di Verney a Dora Baltea (Valle d'Aosta). Na západě tvoří hranici údolí řeky Arly a spojnice měst Saint-Gervais-les-Bains a Megéve.

Členění[editovat | editovat zdroj]

Aiguilles de Chamonix

Montblanský masiv se dělí na několik významných horských skupin:

Nejvyšší vrcholy[editovat | editovat zdroj]

Aiguille du Midi

V Montblanském masivu se nachází na 18 horských štítů převyšujících 4 000 metrů nad hladinou moře.

Turismus[editovat | editovat zdroj]

Tramway du Mont-Blanc

Významnými dolinami masivu jsou Val Ferret, Val Veni a Vallée de Chamonix. Údolí Montblanského masivu jsou využívána zejména nejvýznačnějšími turistickými středisky, jako jsou na italské straně Courmayeur propojený Montblanským tunelem o délce 11,5 km s francouzským střediskem Chamonix. Jihozápadně od Chamonix se nachází lyžařské areály střediska Les Houches. Soustava lanovek z obou zemí končí na vrcholu Aiguille du Midi (3 842 m n. m.) a dosahuje tak druhého nejvyššího bodu horní stanice lanové dráhy v Evropě. Ve Švýcarsku patří mezi nevýznamnější turistická místa silniční sedlo Col de la Forclaz (1 526 m) a obec Champex. Mezi významné lyžařské terény patří oblast vrcholu Mont d'Arbois (1 833 m n. m.) na západě pohoří, vypínající se nad městem Saint-Gervais-les-Bains. Odsud také vede směrem k Mont Blancu železnice zvaná Tramway du Mont-Blanc, jejíž horní stanice je ve výšce 2 372 m n. m. na ledovci Glacier de Bionassay.

Za tyto skutečnosti však celý region, jehož návštěvnost je skutečně enormní, platí svou daň. Údolí Chamonix je obleženo turisty v jakoukoli roční dobu a desítky lanovek vyváží denně tisíce návštěvníků do velkých výšek. Turistické možnosti oblasti jsou velké. Sahají od těžkých ledovcových túr po nenáročné vycházky. Jedná se však spíše o francouzskou část. Na italské straně není možností, vzhledem k nepřístupnosti terénu, mnoho. Schůdné terény se nalézají spíš jižněji hlavního hřebene (Monte Favre, Testa Bernarda).

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Panorama Montblanského masivu