Mistrovství světa v judu 2015 – muži – polotěžká váha (-100 kg)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Zápasy v judu na XL. mistrovství světa v kategorii polotěžkých vah mužů[1] proběhly v Astaně, 29. srpna 2015.

Průběh[editovat | editovat zdroj]

Turnaj v polotěžké váze na mistrovství světa v Astaně měl velmi dobrou účast. Z top10 žebříčku IJF chyběl pouze Egypťan Ramadan Darviš a z Evropanů s medailovými ambicemi portugalský reprezentant Jorge Fonseca a Švýcar Flavio Orlik. Do turnaje nenastoupil obhájce bronzové medaile Moldavan reprezentující Spojené arabské emiráty Ivan Remarenko.

Obhájce titulu mistra světa Čech Lukáš Krpálek nastupoval do turnaje opět jako hlavní favorit na vítězství. Na úvod se utkal s tradičním soupeřem, Ukrajincem Blošenkem. Ukrajinec přijel dobře připravený a celou regulérní hrací dobu nepustil Krpálka do úchopu. V prodloužení se podařilo Krpálkovi dostat svého soupeře pod tlak na šido postoupil do druhého kola.[2] Ve druhém kole čekal Krpálka nepříjemný Ázerbájdžánec Elxan Məmmədov. Mistr světa z roku 2013 Məmmədov se řadí mezi judisty s výbornou technikou, ale s přibývajícími minutami má problémy s kondicí. Zápas s Krpálkem začal aktivně a v první minutě se ujal uči-matou vedení na juko. Krpálek však s přibývajícími minutami začal zápasu dominovat. Dvě minuty před koncem se dostal do levého úchopu na zádech a poslal Məmmədova technikou curi-goši na wazari. Vítězství na wazari-ippon vzápětí potvrdil nasazením osaekomi.[3] Ve čtvrtfinále čekal Krpálka Belgičan Toma Nikiforov. Belgičan přijel na mistrovství světa dobře připravený. Ve druhém kole porazil nasazeného Rusa Bisultanova na šido a ve třetím nepříjemného Nizozemce Korrela na wazari-ippon technikami seoi-nage a uki-waza.[4][5] Hned v první minutě se Krpálek ujal vedení na juko, když kontroval Nikiforův nástup do seoi-nage. Zbytek hrací doby se snažil pacifikovat Belgičanovo judo nástupy sumi-gaeši a následným ne-waza. Za sumi-gaeši navýšil v polovině zápasu náskok na dvě juka. Minutu před koncem se však dopustil chyby, když podcenil nástup do o-soto-gari, za který ho Nikiforov potrestal jukem (kontrachvat o-soto-gaeši). Krpálek náskok na juko udržel do konce a postoupil do semifinále.[6] Jeho semifinálový soupěř Němec Karl-Richard Frey přijel na letošní mistrovství světa ve výborné formě. Los mu hned na úvod přidělil levorukého Kanďana Reyese. Reyes trénující v Japonsku se držel do druhé minuty, když neuhlídal Freyovu uči-matu na juko a tento náskok nedokázal smazat.[7] Ve druhém kole si Frey vychutnal Brita Fletchera, který byl od úvodu o krok pozadu.[8] Ve čtvrtfinále čekal Freye mongolský, dvojnásobný olympijský medalista Tüvšinbajar. Mongol vyřadil v prvním kole obhájce stříbrné medaile Kubánce Armenterose a ve třetím kole využil špatné formy Švéda Paceka k postupu do čtvrtfinále.[9][10] Pacek měl velké problémy ve svém prvním zápase proti neznámému Kamerunci Njimoluhovi, se kterým otočil zápas v poslední sekundě osobní technikou tomoe-nage na juko.[11] Čtvrtfinálový souboj mezi Tüvšinbajarem a Freyemem byl od úvodu vyrovnaný a bez vážnějšího nástupu do techniky. V prodloužení rozhodla lepší fyzická příprava Němce, který po 45s podmetl Tüvšinbajara technikou o-soto-gari.[12] Semifinále mezi Krpálkem a Freyem sliboval vyrovnaný souboj dvou Evropanů, na letošním mistrovství světa ojedinělá záležitost. Od úvodu byli oba v boji o úchop a k prvnímu vážnějšímu výpadu curi-goši se pokusil Krpálek až po dvou minutách. Frey však jeho úmysl dobře přečetl. Krpálek v zápase působil nečekaně vlažným dojmem a podstatně dynamičtější Frey začal v druhém zápase dominovat. Dvě minuty do konce Frey nastoupil razantně do koši-gurumy, kterou Krpálek jen s problémy ustál bez bodové újmy. Frey všechny Krpálkovy nástupy přetavoval v kontrachvat. Rozhodující se nakonec ukázala akce 30s do konce zápasu, kdy Krpálek nastoupil do o-soto-gari, na který Frey pohotově reagoval kontrachvatem o-soto-gaeši na ippon.[13]

Japonci přivezli po dlouhých letech judistu schopného vyhrát celý turnaj. Rjunosuke Haga potvrzoval od prvního kola roli favorita. V prvním kole krásnou levou uči-matou poslal na ippon Srba Jurišiće.[14] Ve druhém kole mu stál v cestě letošní mistr Evropy Nizozemec Henk Grol. Grol od prvních sekund udával tempo zápasu a po minutě vedl na dvě šida. Hagovi dělal problém Grolům pravý úchop na zádech, ale postupem času začal úřadovat svým levým aši-waza. Koncem druhé minuty využil slabé Nizozemcovi chvilky a poslal mistra Evropy uči-matou na ippon.[15] Ve třetím kole čekal Hagu spolufavorit, Jihokorejec Čo Ku-ham. Prestižní asijské derby bylo od úvodu nervózní. Haga si nemohl dovolit pustit podsaditého Korejce blízko k tělu kvůli jeho osobní technice seoi-nage. V polovině duelu se ujal vedení na šido a tím přinutil Čoa k větší aktivitě. Jihokorejci se podařilo zápas otočit a minutu před koncem vedl na šido. V poslední minutě Haga definitivně prolomil Čoovu obranu, dostal se k jeho levému límci a 30s před koncem zápasu strhnul uči-matou vítězství na svojí stranu.[16] Ve čtvrtfinále čekal Hagu zkušený Němec Dmitrij Peters. Peters v letošní sezóně hledá formu, do které mu pomohl přivětivý los. Peters od úvodu směřoval pravým úchopem Hagovi na záda bránic svůj levý límec. V polovině zápasu však neuhlídal Hagovy šikovné nohy a jen za cenu šida ústál výpad o-uči-gari. Haga měl druhou polovinu zápasu pod kontrolou a na šido postoupil do semifinále.[17] Hagův semifinálový soupeř Cyrille Maret se podobně jako Peters letos hledá a levonohý judista byl pro něho tou nejhorší možnou variantou. Maret vyřadil ve druhém kole domácí naději Kazachstánce Maxima Rakova.[18] Maretova skupina C němela vyloženého favorita. První nasazený do této skupiny Ázerbájdžánec Elmar Qasımov letos nemá dobrý rok a po domácím neúspěchu na Evropských hrách opět nevyladil formu. Ve třetím kole ho krásným ura-nage hodil Kyrgyz Čingiz Mamedov.[19] Haga byl favoritem zápasu proti Maretovi. Francouz však byl takticky dobře připravený a pravým úchopem si držel Hagu od těla. V polovině duelu se Maret ujal vedení na šido za pasivitu Hagy. Haga dělal v poslední minutě maximum aby zápas otočil a Maret konec neustál. Chybělo několik sekund do konce, když zaúřadovala odlišná Hagova varianta levé uči-maty za juko.[20]

Finále mezi Japoncem Hagou a Němcem Freyem bylo od úvodu o souboji o úchop. Haga si Freye držel po celý zápas od těla a šel si razantně pro titul mistra světa. Frey se po vítězství na Krpálkem jen složitě koncentroval na odlišný Japoncův styl a po celý zápas se nedostal do úchopu. Japonec Haga tak vrátil titul mistra světa na šido po pěti letech kolébce juda.[21] Souboje o třetí místo nabídly čistě evropská derby. V prvním duelu se utkal Belgičan Nikiforov s Francouzem Maretem. Maret byl od úvodu aktivnější a Nikiforov jen za cenu trestů neprohrával na body. Dvě minuty před koncem měl Belgičan na svém kontě již třetí šido. Maret výborně bránil, ale v poslední minutě zápas psychicky nezvládl. V 45s do konce se zalekl soupeřova agresivního nástupu a Nikiforov ho povalil za wazari na zem. Nikiforov ve zbylých sekundách zápasu dominoval a technikou makikomi potvrdil zisk bronzové medaile na ippon.[22] Druhý souboj o bronzovou medaili byl tradiční duel mezi Čechem Krpálkem a Němcem Petersem. Peters motivován úspěchem svého krajana Freye, se na zápas lépe koncentroval. Obhájce titulu mistra světa Krpálek neměl svůj den, scházela mu jiskra, nedostával se pořádně do boje na zemi. Jeho nástupy do technik byly pomalé, silové, pro soupeře dobře čitelné. Zkušený Peters Krpálkovy slabší formy využil ve druhé minutě, když kontroval jeho de-aši-harai a získal bronzovou medaili.[23][24]

Finále[editovat | editovat zdroj]

Finále
Německo Karl-Richard Frey Japonsko Rjunosuke Haga
Japonsko Rjunosuke Haga

Opravy / O bronz[editovat | editovat zdroj]

Poražení čtvrtfinalisté se utkávají mezi sebou v opravách. Vítězové oprav se následně utkávají o bronzovou medaili s poraženými semifinalisty.

opravy o bronz
Belgie Toma Nikiforov Belgie Toma Nikiforov Belgie Toma Nikiforov
Mongolsko Najdangín Tüvšinbajar
Francie Cyrille Maret
Kyrgyzstán Čingiz Mamedov Německo Dmitrij Peters Německo Dmitrij Peters
Německo Dmitrij Peters
Česko Lukáš Krpálek

Pavouk[editovat | editovat zdroj]

1/64 1/32 1/16 čtvrtfinále semifinále finále
A volný los Česko Lukáš Krpálek Česko Lukáš Krpálek Česko Lukáš Krpálek Česko Lukáš Krpálek Německo Karl-Richard Frey
volný los
Ukrajina Artem Blošenko Ukrajina Artem Blošenko
Venezuela Antony Peña
Spojené arabské emiráty Ivan Remarenko Argentina Héctor Campos Ázerbájdžán Elxan Məmmədov
Argentina Héctor Campos
Rumunsko Valentin Radu Ázerbájdžán Elxan Məmmədov
Ázerbájdžán Elxan Məmmədov
volný los Rusko Adlan Bisultanov Belgie Toma Nikiforov Belgie Toma Nikiforov
volný los
Rakousko Christoph Kronberger Belgie Toma Nikiforov
Belgie Toma Nikiforov
Uruguay Manuel Bueno Pákistán Husajn Šah Nizozemsko Michael Korrel
Pákistán Husajn Šah
Lotyšsko Jevgenij Borodavko Nizozemsko Michael Korrel
Nizozemsko Michael Korrel
B volný los Německo Karl-Richard Frey Německo Karl-Richard Frey Německo Karl-Richard Frey Německo Karl-Richard Frey
volný los
Kanada Kyle Reyes Kanada Kyle Reyes
Polsko Jakub Wójcik
Brazílie Luciano Corrêa Brazílie Luciano Corrêa Spojené království Ben Fletcher
Maďarsko Miklós Cirjenics
Spojené království Ben Fletcher Spojené království Ben Fletcher
Dánsko Frederik Jørgensen
volný los Švédsko Martin Pacek Švédsko Martin Pacek Mongolsko Najdangín Tüvšinbajar
volný los
USA Ajax Tadehara Kamerun Seidu Njimoluh
Kamerun Seidu Njimoluh
Lichtenštejnsko David Büchel Senegal Babukar Mane Mongolsko Najdangín Tüvšinbajar
Senegal Babukar Mane
Mongolsko Najdangín Tüvšinbajar Mongolsko Najdangín Tüvšinbajar
Kuba José Armenteros
C volný los Ázerbájdžán Elmar Qasımov Ázerbájdžán Elmar Qasımov Kyrgyzstán Čingiz Mamedov Francie Cyrille Maret Japonsko Rjunosuke Haga
volný los
Uruguay Pablo Aprahamian Estonsko Grigorij Minaškin
Estonsko Grigorij Minaškin
Trinidad a Tobago Christopher George Kyrgyzstán Čingiz Mamedov Kyrgyzstán Čingiz Mamedov
Kyrgyzstán Čingiz Mamedov
Senegal Mbagnick Ndiaye Senegal Mbagnick Ndiaye
USA Andrew Jacobs
volný los Francie Cyrille Maret Francie Cyrille Maret Francie Cyrille Maret
volný los
Nový Zéland Jason Koster Kazachstán Maxim Rakov
Kazachstán Maxim Rakov
Itálie Domenico Di Guida Itálie Domenico Di Guida Itálie Domenico Di Guida
Bulharsko Daniel Dičev
Mexiko Sergio García Tunisko Anis Ben-Chalid
Tunisko Anis Ben-Chalid
D volný los Německo Dmitrij Peters Německo Dmitrij Peters Německo Dmitrij Peters Japonsko Rjunosuke Haga
volný los
Tádžikistán Saíd-Džalal Saidov Maďarsko Gergő Fogasy
Maďarsko Gergő Fogasy
Pákistán Vadžahat Sarvar Uzbekistán Ramziddin Sayidov Chorvatsko Zlatko Kumrić
Uzbekistán Ramziddin Sayidov
volný los Chorvatsko Zlatko Kumrić
volný los
volný los Nizozemsko Henk Grol Japonsko Rjunosuke Haga Japonsko Rjunosuke Haga
volný los
Japonsko Rjunosuke Haga Japonsko Rjunosuke Haga
Srbsko Stefan Jurišić
Austrálie Duke Didier Alžírsko Ljes Bujakub Jižní Korea Čo Ku-ham
Alžírsko Ljes Bujakub
Jižní Korea Čo Ku-ham Jižní Korea Čo Ku-ham
Čína Chu Kchaj

Reference[editovat | editovat zdroj]