Micubiši J2M

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Micubiši J2M
Micubiši J2M
Micubiši J2M
Určení stíhací letoun
Výrobce Micubiši Džukógjó Kabušiki Kaiša
Šéfkonstruktér Džiró Horikoši
První let 20. března 1942
Zařazeno 1943
Uživatel Japonsko
Vyrobeno kusů 476 (včetně 5 prototypů)

Micubiši J2M Raiden (japonsky: 雷電, Hrom) byl jednomotorový stíhací letoun japonského císařského námořního letectva užívaný ve druhé světové válce. Spojenci mu přidělili kódové jméno Jack.

Vznik[editovat | editovat zdroj]

V září 1939 byly vydány specifikace 14-Ši na přepadový stíhací letoun, který by byl schopen zasahovat proti těžkým bombardovacím letounům. V dubnu 1940 byly specifikace upřesněny.

Šéfkonstruktér společnosti Micubiši, Džiro Horikoši, zahájil práce na projektu letounu výběrem vhodné pohonné jednotky. Volba padla na dvouhvězdicový čtrnáctiválec Micubiši MK4C-A Kasei 13 s třílistou vrtulí. V konstrukci bylo uplatněno nově vyvinuté křídlo s laminárním profilem, vybavené vztlakovými klapkami.

Vývoj[editovat | editovat zdroj]

První z prototypů Micubiši J2M1 Kjókúsen vzlétl 20. března 1942. Tovární i bojový piloti testovali nové stroje na továrním letišti Suzuka a podle jejich připomínek byly prototypy upravovány a modifikovány.

Čtvrtý vyrobený exemplář byl upraven na verzi J2M2 Kjókúsen-Kai s motorem MK4R-A Kasei 23a se systémem přímého vstřikování paliva a směsi metanolu a vody. Zadní část trupu byla zvýšena, úpravou prošly palivové nádrže, umístění sedačky pilota a tvar větrného štítku na překrytu kabiny.

Sériová výroba stroje objednaného pod označením Micubiši J2M2 model 11 Raiden dala za rok 1943 141 kusů. Letouny byly vyzbrojeny dvojicí kulometů typ 97 v trupu a dvěma kanóny typ 99 model 2 v křídle. Od této verze byly zavedeny čtyřlisté stavitelné vrtule Sumitomo VDM o průměru 3,30 m.

Na výrobní lince je na přelomu let 1943-44 doplnil J2M3 model 21 Raiden s lokálně zesíleným křídlem s instalovanou dvojicí kanónů typ 99 model 1 a 2 ráže 20 mm v každé polovině. Kulomety v trupu již byly vynechány.

J2M3 model 21 Raiden zařazené v roce 1945 do ověřovacího programu Allied Technical Air Intelligence Unit, South-East Asia

Subverze J2M3a model 21A Raiden měla v křídle celkem čtyři kanóny typ 99 model 2 s vyšší kadencí střelby.

Na jaře roku 1944 vznikla verze J2M6 model 31 Raiden s inovovaným krytem kabiny, která byla vyzbrojena dvěma páry kanónů typ 99 model 1 a 2, subverze J2M6a model 31A Raiden se čtyřmi kanóny typ 99 model 2 s dluhými hlavněmi.

Souběžně s J2M6 byl vyvíjen J2M5 model 33 Raiden s výkonnějším výškovým motorem Kasei 26a s třístupňovým kompresorem. Subverze J2M5a model 33A měla na vnější pozici v křídle kanóny ráže 30 mm.

Snaha o další zvýšení výkonů Raidenu ve velkých výškách vedla k verzi J2M4 model 32 Raiden ze srpna 1944 s motorem MK4R-C Kasei 23c s turbokompresorem. Tato pohonná jednotka udržovala v hladině 9200 m výkon 1059 kW. Stroje měly na levé straně přední části trupu lapač vzduchu, na pravé pak samotný turbokompresor.

Nasazení[editovat | editovat zdroj]

První jednotkou vyzbrojenou Raideny se stala 381. Kókútai se základnou v Tojohaši u Nagoje. Spojenci se s těmito letouny setkali až v druhé polovině roku 1944 nad Marianami. Hlavní oblastí nasazení byly japonské ostrovy, kde měly stroje díky výborné stoupavosti zasahovat proti létajícím pevnostem B-29. Účinnost J2M však nesplnila očekávání, letoun byl poměrně náročný na pilotáž, a japonští piloti neměli moc času na přeškolení na tento jinak dobrý letoun. Celkem bylo vyrobeno 476 kusů všech verzí.

Technické údaje[editovat | editovat zdroj]

Micubiši J2M3
  • Osádka: 1
  • Pohon: motor Micubiši MK4C
  • Výzbroj: 4x kanón typ 99 ráže 20 mm, možnost nést dvě pumy o hmotnosti po 60 kg
  • Rozpětí: 10,80 m
  • Délka: 9,69 m
  • Výška: 3,87 m
  • Nosná plocha: 20,05 m²
  • Hmotnost prázdného letounu: 2539 kg
  • Vzletová hmotnost: 3750 kg
  • Max. rychlost: 614 km/h
  • Cestovní rychlost: 370 km/h
  • Dostup: 11250 m
  • Dolet: 1650 km

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • FRANCILLON, René J.. Japanese Aircraft of the Pacific War. Annapolis, Maryland : Naval Institute Press, 1994. ISBN 0-87021-313-X. Kapitola Mitsubishi J2M Raiden (Thunderbolt), s. 388 až 396. (anglicky)  
  • GENF, S. A.. Encyklopedie letadel. 1. vyd. Ivanka pri Dunaji : Slovo, 1998. ISBN 80-85711-35-4. S. 92.  
  • IZAWA, Yasuho; HOLMES, Tony. J2M Raiden And N1K1/2 Shiden/Shiden-kai Aces. Oxford : Osprey Publishing, 2016. (Aircraft of the Aces; sv. 129). ISBN 978-1-4728-1261-2. (anglicky)  
  • JAROSLAV, Schmid. Stíhací a bombardovací letadla Japonska 2. díl. Plzeň : Fraus, 2000. ISBN 80-7238-077-X. Kapitola Micubiši J2M Raiden (Jack), s. 15-20. (česky)  
  • VÁLKA, Zbyněk. Stíhací letadla 1939-45/USA-Japonsko. Olomouc : Votobia, 1996. 88 s. ISBN 80-7198-091-9.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]