Přeskočit na obsah

Kawaniši E15K

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kawaniši E15K1 Šiun
Prototyp Kawaniši E15K1 Šiun, již s pomocnou kýlovou plochou pod trupem
Prototyp Kawaniši E15K1 Šiun, již s pomocnou kýlovou plochou pod trupem
Určeníprůzkumný hydroplán
VýrobceKawaniši Kókúki
První let5. prosince 1941[1]
Zařazeno1943
UživatelJaponské císařské námořnictvo
Výroba1943 až únor 1944[2]
Vyrobeno kusů15 ks (včetně šesti prototypů)[2]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kawaniši E15K1 byl průzkumný plovákový letoun japonského císařského námořního letectva z období druhé světové války. Jako dlouhý název obdržel předběžné jméno: rychlý průzkumný hydroplán typu 2 (japonsky 仮称二式高速水上偵察機, Kašó nišiki kósoku suidžó teisacuki), ale protože tento systém byl v roce 1943 opuštěn, byl znám pod bojovým jménem Šiun (japonsky 紫雲, Fialový mrak). Byl zamýšlen jako průzkumný letoun pro lehké křižníky třídy Ójodo, které s jeho pomocí měly plnit roli vůdčích lodí flotil ponorek.[3]

Několik E15K1 bylo v roce 1944 vysláno na Palau, kde operovaly ze základny na ostrově Arakabesan a zúčastnily se bojů o Mariany a Palau.[4] Spojenci mu přidělili kódové jméno Norm.

Počátky E15K sahají do roku 1939, kdy byly vypsány požadavky 14-ši japonského námořního letectva. První prototyp vzlétl 5. prosince roku 1941 a námořní letectvo jej v říjnu 1942 převzalo ke zkouškám. Ukázalo se, že se jedná o poruchový stroj, který měl řadu závad, navíc zakrátko havaroval. Po opravě s přidanou pomocnou kýlovou plochou pod trupem pokračoval v testovacích letech.

Odstraňování závad nebralo konce, takže nakonec bylo vyrobeno pouze 6 prototypů a 9 sériových kusů s motory MK-4S Kasei 24 o výkonu 1360 kW.

Specifikace

[editovat | editovat zdroj]
Kawaniši E15K
Kawaniši E15K

Technické údaje

[editovat | editovat zdroj]
  • Posádka: 2
  • Délka: 11,587 m[2]
  • Rozpětí: 14,00 m[2]
  • Výška: 4,95 m[2]
  • Plocha křídel: 30,00 m²[2]
  • Plošné zatížení: 136,7 kg/m²[2]
  • Prázdná hmotnost: 3165 kg[2]
  • Max. vzletová hmotnost : 4900 kg[2]
  • Pohonná jednotka:
    • 1× hvězdicový Micubiši MK4D Kasei 14 o výkonu 1500 k (1119 kW) při startu a 1480 k (1104 kW) v 5500 metrech[2] pohánějící dvě dvoulisté protiběžné vrtule.
    • později 1× MK4S Kasei 24 o výkonu 1850 k (1380 kW) při startu a 1540 k (1148 kW) v 5500 metrech.[2]
  • Cestovní rychlost: 160 uzlů (296,3 km/h) ve 2500 metrech[2]
  • Maximální rychlost: 253 uzlů (468,6 km/h) v 5700 metrech (s plovákem)[2]
  • Dolet: 1820 námořních mil (3370,6 km)[2]
  • Dostup: 9830 m[2]
  • Stoupavost: 6000 m / 10 min[2]

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • FRANCILLON, René J. Japanese Aircraft of the Pacific War. Annapolis, Maryland: Naval Institute Press, 1994. ISBN 0-87021-313-X. Kapitola Kawanishi E15K Shiun (Violet Cloud), s. 314 až 316. (anglicky) 
  • NĚMEČEK, Václav. Kawanishi E15K1 Shiun (Norm). Letectví a kosmonautika. Červenec 1984, roč. LX, čís. 16, s. 26. 
  1. FRANCILLON, René J. Japanese Aircraft of the Pacific War. Annapolis, Maryland: Naval Institute Press, 1994. ISBN 0-87021-313-X. Kapitola Kawanishi E15K Shiun (Violet Cloud), s. 315. (anglicky) 
  2. a b c d e f g h i j k l m n o p q r Francillon, str. 316
  3. LACROIX, Eric; WELLS II, Linton. Japanese Cruisers of the Pacific War. Annapolis, Maryland: Naval Institute Press, 1997. ISBN 0-87021-311-3. S. 627 a 628. (anglicky) 
  4. 紫雲たなびくアラカベサン [online]. warbirds.jp, rev. 2001-06-27 [cit. 2023-02-14]. Dostupné online. (japonsky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]