Micubiši A5M

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Micubiši A5M
Micubiši A5M4 s přídavnou palivovou nádrží
Micubiši A5M4 s přídavnou palivovou nádrží
Určení palubní stíhací letoun
Výrobce Micubiši
Šéfkonstruktér Džiró Horikoši
První let 4. února 1935
Zařazeno 1936
Uživatel Japonské císařské námořní letectvo
Vyrobeno kusů asi 1100 ks
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Micubiši A5M (japonsky: 三菱A5M) byl jednoplošný palubní stíhací letoun japonského císařského námořního letectva. Spojenecké kódové označení pro A5M bylo Claude. V japonském námořnictvu byl typ označován jako palubní stíhací letoun typ 96 (九六式艦上戦闘機, 96 šiki kandžó sentóki). A5M byl hlavním stíhacím typem japonského námořnictva během celé japonsko-čínské války. Byl poměrně rozšířeným typem na samém začátku druhé světové války v Tichomoří (americká zpravodajská služba se dokonce mylně domnívala, že na letadlových lodích jde o jediný typ stíhačky) a dočkal se omezeného nasazení na Filipínách a v některých dalších bitvách. Nicméně stroj byl rychle vyřazován ze služby a do poloviny roku 1942 byl prakticky u všech bojových leteckých jednotek námořnictva nahrazen stíhačkou Micubiši A6M Zero. V posledních měsících druhé světové války byly všechny zbývající letadla (včetně cvičných) masivně nasazena při útocích kamikaze.

Letoun se vyznačoval výbornou obratností a dobrou odolností. Jeho slabinou byla výzbroj a postupem doby i rychlost a dolet. Celkem bylo vyrobeno asi 1 100 letounů všech verzí. Na tomto letounu létal i nejúspěšnější japonský námořní pilot Saburo Sakai.

Vývoj[editovat | editovat zdroj]

V roce 1934 zahájil japonský Námořní letecký úřad vývojový program 9 ši. Díky tomuto rozsáhlému programu brzo vzniklo několik slavných bojových letounů. Jedním z nich bylo palubní stíhací letadlo Typ 96, později známý jako Micubiši A5M. Prototyp letounu poprvé vzlétl 4. února 1935. Bylo to vůbec první japonské jednoplošné stíhací letadlo a jeho nástup znamenal definitivní konec japonské závislosti na cizích konstrukcích. Za jeho vývojem stál inženýr jménem Džiró Horikoši, který se na konci války významně podílel na vývoji vynikajícího letounu Micubiši A7M.

Varianty letounu[editovat | editovat zdroj]

  • Micubiši Ka-14 : První prototyp (firemní označení)
  • Micubiši A5M1 : První sériová verze s uzavřenou kabinou.
  • Micubiši A5M2a : Druhá sériová verze se silnějším motorem a otevřenou kabinou, kterou si vynutil tlak pilotů.
  • Micubiši A5M2b : Zabudován ještě silnější motor s třílistou vrtulí.
  • Micubiši A5M3 : Jediný pokusný prototyp s 20mm kanónem pálícím skrz vrtuli, který nebyl přijat.
  • Micubiši A5M4 : Řada menších úprav podle bojových zkušeností a větší vytrvalost letu.
  • Micubiši A5M4-K : Dvoumístný cvičný stroj vyráběný do roku 1944, postaveno 103 letounů

Specifikace (A5M)[editovat | editovat zdroj]

A5M4

Technické údaje[editovat | editovat zdroj]

  • Posádka: 1
  • Délka: 7,6 m
  • Rozpětí: 11,0 m
  • Výška: 3,30 m
  • Plocha křídel: 17,8 m²
  • Hmotnost (prázdný): 1 216 kg
  • Hmotnost (naložen):
  • Maximální vzletová hmotnost: 1 708 kg
  • Pohonná jednotka: 1 × devítiválcový hvězdicový motor Nakadžima Kotobuki 41
  • Výkon pohonné jednotky:: 585 kW
  • Plocha čelního odporu:
  • Štíhlost křídla:
  • Zásoba paliva:

Výkony[editovat | editovat zdroj]

  • Maximální rychlost: 440 km/h
  • Cestovní rychlost:
  • Akční rádius: 1 200 km s přídavnými nádržemi
  • Dostup: 9 800 m
  • Stoupavost: 850 m/min
  • Zátěž křídel: 93,7 kg/m2
  • Tah/Hmotnost: 316 W/kg

Výzbroj[editovat | editovat zdroj]

  • 2 x 7,7 mm kulomet Typ 89
  • Dva závěsy na konci křídel pro dvě malé pumy (30 kg)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • FRANCILLON, René J. Japanese Aircraft of the Pacific War. Annapolis, Maryland: Naval Institute Press, 1994. ISBN 0-87021-313-X. Kapitola Mitsubishi A5M, s. 342 až 349. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]