Aiči S1A
| S1A Denko | |
|---|---|
| Určení | noční stíhací letoun |
| Původ | Japonské císařství |
| Výrobce | Aiči Kokúki KK |
| Charakter | projekt zrušen |
| Uživatel | Japonské císařské námořní letectvo |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Aiči S1A Denko (Šipka světla)[1] byl japonský noční stíhací letoun vyvíjený v době druhé světové války jako náhrada Nakadžimy J1N1-S Gekkó (spojeneckým kódovým označením Irving). Měl být, podobně jako Gekkó, vybaven radarem, aby mohl čelit náletům B-29 na Japonsko. Jeho vývoj se vlekl a byl zatížen problémy, například s nedostatečným výkonem námořnictvem požadovaných motorů Nakadžima Homare, a před koncem války nebyl ani jeden stroj dokončen.
Vznik a vývoj[editovat | editovat zdroj]
Aiči S1A vznikal na základě požadavků na noční stíhačku vznesených letectvem Japonského císařského námořnictva koncem roku 1943. Jednalo se o celokovový dvoumotorový dolnoplošník s dvojčlennou posádkou a výzbrojí dvou kanónů typu 5 ráže 30 mm v přídi trupu a čtyř kanónů typu 99 ráže 20 mm, z nichž dva byly instalovány v přídi a dva v otočné věži na hřbetě trupu. Na křídle byly instalovány výklopné brzdící štíty, které měly snížit rychlost letadla při útoku na pomalu letícího protivníka.[1]
Vzhledem k nesenému speciálnímu vybavení plná hmotnost letounu přesáhla deset tisíc kilogramů. Motory byly vybaveny turbokompresory, ale jejich instalace na pohonných jednotkách způsobila mnohé problémy.
Nedostatečný výkon původně plánovaných motorů Nakadžima NK9K-S Homare 22, vzduchem chlazených hvězdicových osmnáctiválců, vedl k jejich náhradě typem NK9K-L Homare 24, s nimiž měl být letoun schopen dosáhnout rychlosti 678 km/h ve výšce 8 000 m, namísto původně plánované 629 km/h.[1]
Byly stavěny dva prototypy a plánována stavba dalších dvou, vybavených výkonnějšími motory Micubiši MK9A Ru nebo MK10A Ru.
Vývoj typu byl dále zpomalen zemětřesením v roce 1944, které poškodilo jak výrobní závody tak oba v nich stavěné prototypy. Stroje, dokončené ze 70 (první), resp. 90 % (druhý prototyp), pak byly zničeny při amerických náletech v červnu a červenci roku 1945.[1]
Specifikace (S1A1 Denko)[editovat | editovat zdroj]
Údaje dle Japanese Aircraft of the Pacific War.[2]
Technické údaje[editovat | editovat zdroj]
- Posádka: 2
- Délka: 15,1 m
- Rozpětí: 17,5 m
- Výška: 4,61 m
- Nosná plocha: 46,9998 m²
- Prázdná hmotnost: 7 320 kg
- 'Vzletová hmotnost: 10 180 kg
- Maximální vzletová hmotnost: 11 500 kg
- Pohonná jednotka: 2 × hvězdicový motor NK9K-S
- Výkon pohonné jednotky: 2000 hp (1500 kW)
- Vrtule: čtyřlisté
Výkony[editovat | editovat zdroj]
- Maximální rychlost: 579 km/h
- Cestovní rychlost: 439 km/h
- Dolet: 1 696 km
- Maximální dolet: 2 499 km
- Dostup: 12 000 m
- Plošné zatížení: 217 kg/m²
Výzbroj[editovat | editovat zdroj]
- 2 × 30mm kanón typu 5 v přední části trupu
- 2 × 20mm kanón Typ 99 model 1 v trupu
- 2 × 20mm kanón Typ 99 model 2 v otočné věži na hřbetě trupu
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Aichi S1A na anglické Wikipedii.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- FRANCILLON, René J. Japanese Aircraft of the Pacific War. London: Putnam & Company Ltd., 1979. ISBN 0-370-30251-6. Kapitola Aichi S1A Denko (Bolt of Light), s. 295–296. (anglicky)
- MRKVÁNEK, Igor. Letadla která nelétala: Aichi S1A1 Denko. Karol Hašík (výkres). Plastic Kits Revue. 1993, roč. III, čís. 14, s. 46.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- HANDON, David. Aichi S1A Denko [online]. Dave's Warbirds. Dostupné online. (anglicky)
- MATSUURA, Joao Paulo Julião. Aichi S1A Denko (Bolt of Light) [online]. Combined Fleet, 1997. Dostupné online. (anglicky)
- Aiči S1A1 na www.valka.cz
