Micubiši G3M

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Micubiši G3M
Micubiši G3M od Genzan kókútai. Jedná se buďto o G3M2 model 22 a nebo G3M3 model 23
Micubiši G3M od Genzan kókútai. Jedná se buďto o G3M2 model 22 a nebo G3M3 model 23
Určení bombardér
Výrobce Micubiši Džukógjó Kabušiki Kaiša
Šéfkonstruktér Sueó Hondža
První let 1934
Zařazeno 1936
Uživatel Japonské císařské námořní letectvo
Vyrobeno kusů 1048 ks
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Micubiši G3M (japonsky: 三菱G3M) byl dvoumotorový pozemní bombardovací letoun japonského císařského námořního letectva užívaný ve druhé světové válce. Spojenci toto letadlo nazvali kódovým označením Nell. V japonském námořnictvu byl označován jako pozemní útočný letoun typ 96 (九六式陸上攻撃機, 96-šiki rikudžó kógekiki)

Vývoj[editovat | editovat zdroj]

Micubiši G3M

Počátky vývoje letounu G3M spadají do roku 1933, kdy byly vypsány požadavky 8-Ši na nový letoun.[1] První prototyp, označený Ka-9 vzlétl již v dubnu 1934 s kapalinou chlazenými řadovými motory Hiro 91 s výkonem po 368 kW, avšak k bombardovacímu typu měl ještě daleko.

Další prototyp Ka-15 vzlétl v červenci roku 1935 s výjimečnými výkony. Bylo postaveno ještě dvacet dalších prototypů a předsériových letounů, které poháněly motory Hiro 91 po 551 kW, dvouhvězdicové čtrnáctiválce Micubiši Kinsei 2 po 610 kW a nebo Kinsei 3 po 670 kW. 12 kusů bylo podrobeno vojskovým zkouškám u Tatejama Kókútai.

Sériová výroba G3M v Nagoji započala na základě testů prototypů v červnu 1936. První typ G3M1 model 11 vzor 96 byl ponáněn motory Micubiši Kinsei 2 i 3. Výzbroj tvořily dvě zatažitelné hřbetní věže a jedna podtrupová, všechny s jedním kulometem vz. 92 ráže 7,7 mm. Náklad pum byl 800 kg na vnějších závěsech pod trupem, nebo jedno torpédo o stejné hmotnosti. Osádka byla pětičlenná. V letech 1936 a 1937 bylo postaveno 34 kusů.[1]

Následná série letounů G3M2 model 21, realizovaná v letech 1937 až 1939, byla poháněná motory Kinsei 41, 42 nebo později 45 o vzletovém výkonu po 802 kW. Celková produkce dosáhla počtu 343 kusů.[1]

Stroje s označením G3M2 model 22 vyráběla i firma Nakadžima, která později převzala celou výrobu, zatímco firma Micubiši se po zhotovení 238 kusů v období 1939 až únor 1941 soustředila na výrobu moderního dvoumotorového bombardéru G4M Betty. Přední zatažitelná hřbetní střelecká věž s kulometem vz. 92 zůstala zachována, zadní nahradila velká posklená kupole s pohyblivým kanónem vz. 99 ráže 20 mm. Místo výsuvné spodní věže se instalovaly dva boční prosklené výstupky, každý s jedním kulometem 7,7 mm. Další kulomet stejné ráže byl v přídi pilotní kabiny.

Letoun G3M byl dále modernizován a firma Nakadžima začala dodávat verzi G3M3 model 23. Tyto rychlé stroje měly instalovány motory Micubiši Kinsei 51 se vzletovým výkonem 969 kW. Letouny byly vyráběny až do února 1943 v celkovém počtu 1048 kusů všech verzí.

Námořní arsenál v Kasumigauře upravil některé stroje G3M1 na dopravní L3Y1 model 11 (Tina) s řadou okének na boku trupu a s jedním pohyblivým kulometem na hřbetě. Z modernějších G3M2 se takto staly L3Y2 model 12.

Bojové užití[editovat | editovat zdroj]

Formace bombardérů G3M za letu

Bombardéry G3M2 byly poprvé použity v japonsko-čínském konfliktu, kdy provedly nálety na mimořádné vzdálené cíle ležící na čínském území. Dne 8. prosince 1941 se tyto letouny významně podílely na potopení britských lodí HMS Prince of Wales a HMS Repulse.

Od konce roku 1943 se G3M používaly převážně k pomocným akcím jako byla doprava, vlek terčů, výcvik osádek a námořní průzkum. Byly užívány prakticky až do konce války.

Před válkou dodala továrna Micubiši také 25 letounů v civilním provedení dopravci Nippon Koku. Stroj imatrikulace J-BEOC pojmenovaný „Jamato“ uskutečnil mezi 26. srpnem 1939 a 20. říjnem 1939 let kolem světa. Urazil 52 856 km za letový čas 196 hodin.

Hlavní technické údaje[editovat | editovat zdroj]

Údaje platí pro G3M2m.22[1]

Micubiši G3M
  • Motorová jednotka: 2x motor Kinsei 41(42) s výkonem 802 kW
  • Výzbroj: 1 kanón vz.99 ráže 20 mm, 3 - 4 kulomety vz.92 ráže 7,7 mm ve střeleckých věžích, možnost nést až 800 kg bomb nebo jedno torpédo
  • Rozpětí: 25,00 m
  • Délka: 16,45 m
  • Výška: 3,68 m
  • Nosná plocha: 75,00 m²
  • Hmotnost prázdného letounu: 4965 kg
  • Vzletová hmotnost: 8000 kg
  • Max. rychlost: 373 km/h
  • Cestovní rychlost ve výšce 4000 m: 278 km/h
  • Výstup do 3000 m: 6:11 min
  • Dostup: 9110 m
  • Dolet: 4380 km

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d SCHMID, Jaroslav. Letadla 1939-45 Stíhací a bombardovací letadla Japonska I. díl. Plzeň: Fraus, 1998. 79 s. ISBN 80-7238-041-9. Kapitola Micubiši G3M (Nell). (česky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BUESCHEL, Richard M. Mitsubishi/Nakajima G3M1/2/3 96 RIKKO L3Y1/2 In Japanese Air Service. Atglen, PA: Schiffer Publishing ISBN 0-7643-0148-9. (anglicky) 
  • FRANCILLON, René J. The Mitsubishi G3M "Nell". [s.l.]: Profile Publications, 1967. (Profile Publications; sv. 160). (anglicky) 
  • FRANCILLON, René J. Japanese Aircraft of the Pacific War. Annapolis, Maryland: Naval Institute Press, 1994. ISBN 0-87021-313-X. Kapitola Mitsubishi G3M, s. 350 až 357. (anglicky) 
  • PEATTIE, Mark R. Sunburst: The Rise of Japanese Naval Air Power, 1909-1941. Annapolis: Naval Institute Press, 2007. Dostupné online. ISBN 159114664X. (anglicky) 
  • SCHMID, Jaroslav. Letadla 1939-45: Stíhací a bombardovací letadla Japonska, 1. díl. Plzeň: Fraus, 1998. ISBN 80-7238-041-9. Kapitola Micubiši G3M (Nell), s. 74-77. 
  • Mitsubishi Type 96 Attack Bomber (G3M) "Nell". [s.l.]: Bunrindo, 2001. (Famous Airplanes of the World; sv. 91). ISBN 4-89319-089-X. (japonsky) 
  • GUNSTON, Bill. Bojová letadla druhé světové války. Praha: Svojtka&Co., 2006. ISBN 80-7237-203-3. Kapitola Micubiši G3M „Nell“, s. 426–427. (česky) 
  • GREEN, William; SWANBOROUGH, Gordon. Kamufláže Vojenská letadla. 1. vyd. Praha: Svojtka & Co., 2001. ISBN 80-7237-438-9. S. 80 a 81. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]