Michail Těreščenko
| Michail Těreščenko | |
|---|---|
 | |
| Narození | Kyjev |
| Úmrtí | 1. dubna 1956 Monako |
| Alma mater | Lomonosovova univerzita Lipská univerzita Kyjevská univerzita |
| Povolání | diplomat, politik, právník, podnikatel, cukrovarník, bankéř, sběratel umění a vydavatel |
| Rodiče | Ivan Nikolajevič Těreščenko a Elizabeth Sarancheva |
| Rod | Tereshchenko family |
| Funkce | ministr financí (1917) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Michail Ivanovič Těreščenko (ukrajinsky Михайло Іванович Терещенко, rusky Михаил Иванович Терещенко / Michail Ivanovič Těreščenko; 18.jul./ 30. března 1886greg., Kyjev, Ruské impérium – 1. dubna 1956, Monako) byl ruský podnikatel ukrajinského původu, majitel cukrovarů a od roku 1917 ministr financí a zahraničí v prozatímní vládě.
Život
[editovat | editovat zdroj]Mládí
[editovat | editovat zdroj]Michail Těreščenko se narodil v rodině bohatého cukrovarníka. Už v raném dětství mluvil francouzsky, anglicky, německy, starořecky a latinsky (sám později řekl, že uměl 13 jazyků). Vystudoval Kyjevské gymnázium i univerzitu, roku 1909 dostudoval právnickou fakultu na Moskevské univerzitě.
V roce 1911 pracoval Těreščenko jako úředník. Později také jako tiskař, díky čemuž se znal se spisovateli Andrejem Bělým či Alexandrem Blokem.
Přitom byl členem správní rady všeruské společnosti cukrovarníků a členem rady Volžsko-Kamské banky.
Činnost během první světové války
[editovat | editovat zdroj]Na počátku první světové války byl Těreščenko členem Červeného kříže na jihozápadní frontě, poté pracoval jako řadový zdravotník. Roku 1915 byl předsedou Kyjevského průmyslového výboru.
Prozatímní vláda
[editovat | editovat zdroj]Po únorové revoluci roku 1917 se Těreščenko stal ministrem financí v prozatímní vládě jako bezpartijní. Aktivně usiloval o vytvoření koalice se socialisty. Dne 5. května 1917 se stal ministrem zahraničí po rezignaci neoblíbeného Pavla Miljukova. Těreščenko přesto pokračoval (i když ne tak nápadně) v jeho díle, což vedlo ke konfliktu s ministrem války Alexandrem Verchovským, který prohlašoval, že Rusko není schopné pokračovat ve válce. Těreščenko také podporoval Symona Petljuru, jehož vojska vyhlásila na Ukrajině samostatnost.
Revoluce a exil
[editovat | editovat zdroj]Dne 26. října byl Těreščenko zatčen v Zimním paláci a s ostatními ministry prozatímní vlády uvězněn v Petropavlovské pevnosti. Na jaře roku 1918 však utekl do Norska a potom do Francie. Tam se stal jedním z podporovatelů bělogvardějců a jejich spojenců. V Paříži se mu narodili synové Pjotr a Ivan, z nichž ten druhý zemřel roku 2004.
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Терещенко, Михаил Иванович na ruské Wikipedii.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Michail Těreščenko na Wikimedia Commons
