Andrej Bělyj

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Andrej Bělyj
Andrej Bělyj
Andrej Bělyj
Narození 26. října 1880
Moskva
Úmrtí 8. ledna 1934 (ve věku 53 let)
Moskva
Místo odpočinku Novoděvičí hřbitov
Alma mater Lomonosovova univerzita
Povolání básník, spisovatel, autor, autor autobiografie a dramatik
Rodiče Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ2604125
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Andrej Bělyj (rusky Андрей Белый; vlastním jménem Boris Nikolajevič Bugajev / Борис Николаевич Бугаев) (14.jul. / 26.greg. října 1880 Moskva8. ledna 1934 tamtéž) byl ruský spisovatel, básník, kritik, literární teoretik a myslitel, spolu s Alexandrem Blokem jeden z hlavních tvůrců druhého období ruského symbolismu. Jeho román Petrohrad je považován za jedno z nejvýznamnějších ruských literárních děl a bývá porovnáván s díly Proustovými či Joyceovými.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Bělyj pocházel ze vzdělané profesorské rodiny, jeho otec Nikolaj Bugajev byl významný ruský matematik. Studoval na Moskevské univerzitě nejprve přírodní vědy, později krátce filologii a filosofii. Intenzivně se zajímal o Kanta, Schopenhauera, Nietzsche, Ibsena a Dostojevského, stejně jako o východní filosofie. Střídavě žil v Rusku, Mnichově, Paříži, Skandinávii a Itálii; mezi lety 19121916 byl žákem anthroposofa Rudolfa Steinera v Goetheanu ve švýcarském Dornachu. Roku 1903 navázal přátelství s Alexandrem Blokem, trvající do Blokovy smrti roku 1921; byl také nešťastně zamilován do jeho manželky. Roku 1931, tři roky před smrtí, se oženil s Klaudií Nikolajevnou Vasiljevou.

Roku 1978 začal ruský samizdat udílet literární Cenu Andreje Bělého.

Vybraná díla[editovat | editovat zdroj]

  • 4 básnické „symfonie“ z let 1908–1912, psány rytmizovanou prózou
  • Stříbrný holub (1912) – román
  • Kóťa Letajev (1914) – román reflektující Bělého dětství
  • Petrohrad (1909–1914; vyšel v několika redakcích, v poslední, berlínské, zkrácen téměř o třetinu) – román v symbolizovaném prostředí Petrohradu za nezdařené revoluce roku 1905
  • Pokřtěný Číňan (1927), navazuje na Kóťu Letajeva
  • třídílné Paměti (30. léta)
  • Gogolovo mistrovství (1934) – teoretická práce o Gogolovi.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://imwerden.de/cat/modules.php?name=books&pa=showbook&pid=1126

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • A. Bělyj, Bratr kentaur. Praha: Odeon 1988
  • A. Bělyj, Hvězda : Verše 1914-1922. Praha 1968
  • A. Bělyj, Koťa Lětajev. Praha: Odeon 1967
  • A. Bělyj, Petrohrad. Praha: Odeon 1980
  • A. Bělyj, První setkání. Praha: MF 1966
  • Ottův slovník naučný nové doby, heslo Bělyj. Sv. 1, str. 538

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]