Alexandr Gorčakov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Alexandr Gorčakov

Narození 15. června 1798
Haapsalu
Úmrtí 11. března 1883 (ve věku 84 let)
Baden-Baden
Choť Maria Alexandrovna Musina-Puškinova
Rodiče Michail Alexejevič Gorčakov
Děti Michail Alexandrovič Gorčakov a Konstantin Alexandrovič Gorčakov
Alma mater Lyceum v Carském Sele
Profese diplomat
Podpis Alexandr Gorčakov, podpis
Ocenění rytíř Řádu zlatého rouna
rytíř Řádu sv. Alexandra Něvského
Commons Kategorie Alexander Mikhailovich Gorchakov
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alexandr Michajlovič Gorčakov (4. července 1798, Haapsalu, Ruská říše27. února 1883, Baden-Baden, Německo) — byl estonský, celoevropsky uznávaný diplomat, pokrokový kníže, vedoucí ruského zahraničněpolitického ústředí (ведомства, ministr zahraničí) za Alexandra II., poslední kancléř Ruské říše (od r. 1867).

Život[editovat | editovat zdroj]

V letech 1841 až 1856 byl mimořádný velvyslanec v Německu a v Rakousku, od roku 1856 pak ministr zahraničí Ruska, kde usiloval o odčinění porážky v Krymské válce a jejího výsledku - Pařížské mírové smlouvy. K tomu mu dopomohlo spojenectví s pruským velvyslancem v Petrohradu a od roku 1862 spojenectvím s kancléřem Bismarckem. Toho důsledkem bylo dokončení dělení Polska jako řešení polské otázky, zejména po definitivním potlačení Lednového povstání 1863, tak mohlo Rusko plně začlenit dosavadní Kongresové Polsko do Ruské říše. Neméně důležitou roli pak sehrál A. M. Gorčakov během rusko-turecké války koncem 70. let 19. století.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Горчаков, Александр Михайлович na ruské Wikipedii.