Přeskočit na obsah

Libuše Šafránková

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Libuše Šafránková
Narození7. června 1953
Brno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí9. června 2021 (ve věku 68 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
Místo pohřbeníŠlapanice
VzděláníKonzervatoř Brno
Alma materKonzervatoř Brno
ChoťJosef Abrhám (1976–2021)
DětiJosef Abrhám ml. (* 1977)
RodičeMiroslav Šafránek
Libuše Šafránková
PříbuzníMiroslava Šafránková (sourozenec)
Podpis
Libuše Šafránková – podpis
Český lev
Nejlepší ženský herecký výkon v hlavní roli
1996 – Kolja
Umělecké ceny
TýTý
kategorie Herečka
2003: vítězka
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Libuše Šafránková, provdaná Abrhámová (7. června 1953 Brno – 9. června 2021 Praha) byla česká filmová, televizní a divadelní herečka, manželka herce Josefa Abrháma a starší sestra herečky Miroslavy Šafránkové.[1] Jednalo se o herečku, pro niž byl charakteristický jemný dívčí vzhled i kultivovaný herecký projev. Účinkovala dohromady ve více než 150 filmech a televizních seriálech, v nichž se představila v komediálních i vážnějších rolích. Nezapomenutelnou roli Barunky ztvárnila v televizním filmu Antonína Moskalyka Babička. Největší popularity v tuzemsku i v zahraničí ale dosáhla jako Popelka z filmové pohádky Tři oříšky pro Popelku. Mezi její další známé filmy patří Brácha za všechny peníze, Můj brácha má prima bráchu, Princ a Večernice, Třetí princ, Vesničko má středisková nebo Báječná léta pod psa. Po boku své mladší sestry Miroslavy si zahrála ve filmu Malá mořská víla a nezapomenutelné role ztvárnila s manželem Josefem Abrhámem ve snímcích Vrchní, prchni, Svatební cesta do Jiljí, Dokonalý muž, dokonalá žena, Play Strindberg, Všichni moji blízcí nebo Restaurace u prince.

Šafránková se řadí mezi nejvýznamnější české herečky v dějinách soudobého filmu a divadla. V roce 1996 obdržela Českého lva za nejlepší ženský herecký výkon v hlavní roli v oscarovém filmu Kolja. V roce 2008 vyhrála anketu České televize „Hvězda mého srdce“ o nejoblíbenějšího herce a herečku. V roce 2015 jí prezident republiky udělil medaili Za zásluhy I. stupně.

Život

[editovat | editovat zdroj]

Narodila se 7. června 1953 v Brně. Dětství a školní léta prožila nejprve v obci Synalov poblíž Lomnice[2][3], odkud pocházeli prarodiče z otcovy strany, a poté ve Šlapanicích u Brna.[4] Její otec Miroslav Šafránek (1927–1984) tam působil jako učitel hudby, kapelník místní dechovky, kostelní varhaník a hudební doprovod v ochotnickém divadle. Matka Libuše Šafránková, rozená Hrubanová (1932–2008), po které nesla herečka jméno, učívala na oděvní průmyslovce.[5][6]

V dětství chodila do dramatického kroužku, hrála v ochotnickém divadle a účastnila se různých recitačních soutěží a mnohé z nich vyhrávala.[7] V roce 1971 absolvovala dramatické oddělení brněnské Státní konzervatoře, od druhého ročníku hostovala[8] a v letech 1970–1971 byla v angažmá Státního divadla v Brně.[9] První velkou hereckou příležitost dostala na scéně činohry Mahenova divadla v roli Shakespearovy Julie.[10]

Následně se přestěhovala do Prahy a působila v Krejčově Divadle Za branou (1971–1972),[11] po jeho násilném uzavření se stala členkou Činoherního klubu (1972–1990), kde vystupovala ve většině tamních inscenací mimo jiné jako Nina Zarečná v Krejčově inscenaci Racka nebo Colombina v Menzelově komedii Tři v tom. Zde se seznámila s hercem Josefem Abrhámem, který se po rozchodu s Naďou Urbánkovou stal roku 1976 jejím manželem. Svatba se konala na Karlštejně. V roce 1977 se jim narodil syn Josef.

V letech 1992–1994 byla členkou činohry Národního divadla,[9] ale po dvou sezonách se vrátila do Činoherního klubu, který však pro neshody záhy definitivně opustila.[8]

Hrob Libuše Šafránkové na šlapanickém hřbitově

Syn Josef se stal režisérem a má 5 dětí – s první manželkou (Denisa Grimmová, režisérka) syny Josefa (* 2006) a Antonína (* 2009) a s druhou manželkou Ľudmilou dceru Lauru, syna Benjamina a dceru Lylli Myriam (* 2022).

V roce 2014 podstoupila Šafránková náročnou operaci, při které jí byl odstraněn nádor plíce spolu s částí plicního laloku. Dne 7. června 2021, v den svých 68. narozenin, podle deníku Blesk byla na lékařském zákroku ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze, kde o dva dny později zemřela.[12][13][14][15][16][17] Dne 25. června proběhlo veřejné rozloučení v kostele sv. Anežky v Praze na Spořilově a následně 2. července zádušní mše a uložení na hřbitově v rodných Šlapanicích.[18]

Film

[editovat | editovat zdroj]

Během svého života hrála ve více než 150 filmech a televizních seriálech[19], z nichž např. Kolja získal Oscara a Obecná škola na něj byla nominována.[20] Mezi nejvýznačnější role se řadí Barunka v adaptaci knižní klasiky Babička (1971), Popelka v koprodukční pohádce Tři oříšky pro Popelku (1973), Vránová v komedii Vrchní, prchni (1980), Součková ve Svěrákově Obecné škole (1991), zpěvačka Klára ve filmu Kolja (1996), Kvídova matka v komedii Báječná léta pod psa (1997) a Petrova babička ve snímku Jak jsme hráli čáru (2014).[20]

Televize

[editovat | editovat zdroj]

Divadelní role, výběr

[editovat | editovat zdroj]
Jako Hermiona v Zimní pohádce v Národním divadle

Činoherní klub

[editovat | editovat zdroj]

V Činoherním klubu působila od 1. října 1972 do 30. června 1987, od 1. ledna 1989 do 30. listopadu 1990 a od 1. května 1994 do 30. listopadu 1995.

Národní divadlo

[editovat | editovat zdroj]
  • Děti slunce (1972) – Fima
  • Lesní duch (1973) – Sofie
  • Saténový střevíček (1992) – Doňa Prouheza
  • Zimní pohádka (1993) – Hermiona

Ocenění

[editovat | editovat zdroj]
  • 1973 5. národní přehlídka filmů pro děti: Zlatý dudek – cena za nejlepší dívčí herecký výkon za film Tři oříšky pro Popelku
  • 1975 13. filmový festival mladých: Čestné uznání za herecký výkon za film Můj brácha má prima bráchu
  • 1991 13. festival české a slovenské filmové veselohry: cena za nejlepší ženský herecký výkon za film Žebrácká opera
  • 1996 Český lev za nejlepší ženský herecký výkon za film Kolja
  • 1997 nominace na Českého lva za nejlepší ženský herecký výkon za film Báječná léta pod psa
  • 2000 2. místo v anketě Lidových novin o nejlepší českou herečku 20. století
  • 2003 nejlepší herečka v divácké anketě Týtý
  • 2007 MFF Zlín: uznání za tvůrčí přínos ve filmové tvorbě pro děti a mládež
  • 2008 vítězka ankety České televize Hvězda mého srdce
  • 2012 nejoblíbenější česká žijící herečka podle návštěvníků www.seznam.cz
  • 2015 medaile Za zásluhy

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Změny na hrobě Popelky Libuše Šafránkové (†68): Tajemství jejího náhrobku! Co tam vysekal kameník?. Blesk.cz [online]. CZECH NEWS CENTER, 2021-07-01 [cit. 2021-07-01]. Dostupné online. 
  2. ↑ Libuše šafránková v obci Synalov při natáčení svého medailonu [online]. [cit. 2023-12-26]. Dostupné online. 
  3. ↑ Neobyčejné životy – Libuše Šafránková [online]. Praha 2013: Česká televize [cit. 2023-12-26]. Dostupné online. 
  4. ↑ Významné osobnosti [online]. Město Šlapanice [cit. 2021-06-14]. Kapitola Libuše Šafránková. Dostupné online. 
  5. ↑ SOUKUPOVÁ, Jana. Krásná Popelka prožila dětství ve Šlapanicích. A místní na ni vzpomínají. iDNES.cz [online]. 2014-06-24 [cit. 2021-07-03]. Dostupné online. 
  6. ↑ Tajemná úmrtí v rodině Libušky Šafránkové (†68): Z rodiny zůstala už jen sestra Miroslava (62)!. Blesk.cz [online]. CZECH NEWS CENTER, 2021-06-09 [cit. 2021-06-10]. Dostupné online. 
  7. ↑ Libuše Šafránková | Biografie. ČSFD.cz [online]. [cit. 2023-12-11]. Dostupné online. 
  8. ↑ a b Český film : herci a herečky III, s. 309.
  9. ↑ a b Libuše Šafránková [online]. Národní divadlo [cit. 2014-07-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-08-09. 
  10. ↑ Libuše Šafránková. FDb.cz [online]. [cit. 2023-12-11]. Dostupné online. 
  11. ↑ Český biografický slovník XX. století III, s. 242.
  12. ↑ Od Popelky k Obecné škole a Koljovi. Ve věku 68 let zemřela herečka Libuše Šafránková. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2021-06-09 [cit. 2021-06-09]. Dostupné online. ISSN 1213-0702. 
  13. ↑ Zemřela Popelka Libuše Šafránková. Bylo jí 68 let. CNN Prima NEWS [online]. FTV Prima [cit. 2021-06-09]. Dostupné online. 
  14. ↑ Ve věku 68 let zemřela herečka Libuše Šafránková. Deník N [online]. N Media, 2021-06-09 [cit. 2021-06-09]. Dostupné online. ISSN 2571-1717. 
  15. ↑ Zemřela herečka Libuše Šafránková, věčná princezna českého filmu. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2021-06-09 [cit. 2021-06-09]. Dostupné online. 
  16. ↑ Ve věku 68 let zemřela herečka Libuše Šafránková. České noviny [online]. Česká tisková kancelář [cit. 2021-06-09]. Dostupné online. ISSN 1213-5003. 
  17. ↑ Libuše Šafránková zemřela. Herečce bylo v pondělí 68 let. Novinky.cz [online]. Borgis, 2021-06-09 [cit. 2021-06-09]. Dostupné online. 
  18. ↑ ČTK. Rozloučení se Šafránkovou proběhne 25. června. Veřejnost může pohřeb sledovat na velkoplošných obrazovkách. Lidovky.cz [online]. MAFRA, 2021-06-14 [cit. 2021-06-14]. Dostupné online. ISSN 1213-1385. 
  19. ↑ ČTK. Zemřela herečka Libuše Šafránková. Nejslavnější filmové Popelce bylo 68 let. Hospodářské noviny iHNed.cz [online]. Economia, 2021-06-09 [cit. 2021-06-10]. Dostupné online. 
  20. ↑ a b KUBIŠTOVÁ, Dominika (dok); ČTK. Tři oříšky pro Popelku, Kolja nebo Báječná léta pod psa. Sedm zásadních rolí Libuše Šafránkové. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2021-06-10 [cit. 2021-06-10]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 34, 154, 156.
  • FIKEJZ, Miloš. Český film : herci a herečky. III. díl : S–Ž. 1. vyd. Praha: Libri, 2008. 907 s. ISBN 978-80-7277-353-4. S. 308–311. 
  • Kdo je kdo : 91/92 : Česká republika, federální orgány ČSFR. Díl 2, N–Ž. Praha: Kdo je kdo, 1991. 637–1298 s. ISBN 80-901103-0-4. S. 932. 
  • Kdo je kdo = Who is who : osobnosti české současnosti : 5000 životopisů / (Michael Třeštík editor). 5. vyd. Praha: Agentura Kdo je kdo, 2005. 775 s. ISBN 80-902586-9-7. S. 627–628. 
  • Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 681. 
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : III. díl : Q–Ž. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 587 s. ISBN 80-7185-247-3. S. 242. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Český lev za nejlepší ženský herecký výkon v hlavní roli

Jiřina Bohdalová (1993) • Ivana Chýlková (1994) • Jiřina Bohdalová (1995) • Libuše Šafránková (1996) • Lenka Vlasáková (1997) • Iva Janžurová (1998) • Tereza Brodská (1999) • Anna Šišková (2000) • Stella Zázvorková (2001) • Iva Janžurová (2002) • Anna Geislerová (2003) • Emília Vášáryová (2004) • Tatiana Vilhelmová (2005) • Anna Geislerová (2006) • Marion Cotillard (2007) • Zuzana Bydžovská (2008) • Jana Plodková (2009) • Zuzana Bydžovská (2010) • Anna Geislerová (2011) • Gabriela Míčová (2012) • Petra Špalková (2013) • Klaudia Dudová (2014) • Alena Mihulová (2015) • Michalina Olszańska (2016) • Zuzana Kronerová (2017) • Jenovéfa Boková (2018) • Tereza Ramba (2019) • Magdaléna Borová (2020) • Pavla Gajdošíková (2021) • Klára Melíšková (2022) • Simona Peková (2023)

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Libuše_Šafránková&oldid=24492342“