Leopoldina Brazilská

Leopoldina Brazilská
	sasko-kobursko-gothajská princezna, vévodkyně v Sasku
Úplné jméno	Leopoldina Teresa Francisca Carolina Miguela Gabriela Rafaela Gonzaga
Narození	13. července 1847; Rio de Janeiro, Brazilské císařství
Úmrtí	7. února 1871 (23 let); Vídeň, Rakousko-Uhersko
Pohřbena	kostel sv. Augustina, Coburg
Sňatek	15. prosince 1864
Manžel	Ludvík August Sasko-Kobursko-Gothajský
Potomci	Petr August Sasko-Kobursko-Gothajský; August Leopold Sasko-Kobursko-Gothajský; Josef Ferdinand Sasko-Kobursko-Gothajský; Ludvík Gaston Sasko-Kobursko-Gothajský
Dynastie	Braganzové
Otec	Petr II. Brazilský
Matka	Tereza Marie Neapolsko-Sicilská
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Leopoldina Brazilská (13. července 1847, Rio de Janeiro – 7. února 1871, Vídeň) byla jako dcera Petra II. Brazilského a jeho manželky Terezy Marie Neapolsko-Sicilské brazilskou princeznou a sňatkem s Ludvíkem Augustem Sasko-Kobursko-Gothajským sasko-kobursko-gothajskou princeznou a vévodkyní saskou.

Byla také druhá v pořadí následnictví brazilského císařského trůnu, a to dokonce i po svatbě starší sestry Isabely, která byla dlouho bezdětná.

Život

Dětství a rodina

Leopoldina se narodila v 6 hodin a 45 minut ráno 13. července 1847 v císařském paláci São Cristóvão jako druhá dcera císaře Petra II. a jeho manželky Terezy Marie Neapolsko-Sicilské. Jejími prarodiči byli Petr I. Brazilský a Marie Leopoldina Habsbursko-Lotrinská a František I. Neapolsko-Sicilský a Marie Isabela Španělská.

Pokřtěna byla princezna 7. září 1847 v katedrále Panny Marie Karmelské biskupem Manuelem do Monte Rodrigues de Araújo a jméno dostala na počest své babička z otcovy strany. Za kmotry jí byli strýc a teta, kníže a kněžna ze Joinvillu, František Ferdinand Orleánský a Františka Karolína Portugalská - zastoupeni C. His de Buthenvalem (zplnomocněným ministrem francouzského krále Ludvíka Filipa) a Mariannou Carlotou de Verna Magalhães Coutinho, hraběnkou z Belmonte (císařovnina hlavní komorná). Už od dětství jí i její sestře otec hledal vhodné učitele. Volba padla na hraběnku z Barralu, která nastoupila na tento post v září 1855. Mnoho učitelů bylo poučeno, aby vzdělávali obě mladé dívky náročně a důsledně, studium neustále sledoval sám císař.

Vyučování princezen trvalo šest dní v týdnu od sedmi hodin ráno do půl desáté večer. Návštěvy mohly přijímat pouze v neděli, večírků a dalších událostí se směly účastnit podle rozhodnutí císaře. Učily se: portugalštinu a její literaturu, francouzštinu, angličtinu, italštinu, němčinu, latinu, řečtinu, algebru, geometrii, chemii, fyziku, botaniku, historii, kosmografii, kresbu, malbu, hru na klavír, filosofii, geografii, politickou ekonomii, rétoriku, zoologii, mineralogii a geologii.

Manželství

Císař Petr II. pověřil princeznu Františku, aby v Evropě našla dva prince, kteří by byli vhodnými manželi jeho dvou dcer. V květnu 1864 oznámil císař sňatky princezen, aniž by však uvedl jména nápadníků. Panovníkem vybraní kandidáti - jeho synovec Petra z Penthièvre a Filip Belgický (syn krále Leopolda I.) - však nabídku odmítli, což císaře vedlo k tomu, že se rozhodl pro prince Ludvíka Augusta Sasko-Kobursko-Gothajského a Gastona Orleánského, hraběte z Eu.

Nejdříve se zamýšlelo, že se Ludvík August ožení s císařskou princeznou Isabelou a Gaston s Leopoldinou, ale Petr II. odmítl v jednáních pokračovat dříve, než uslyší názor dcer na nápadníky. 2. září 1864 přijeli princové do Rio de Janeiro. V následujících dnech byly původní plány změněny, jak zaznamenala Isabela:

„Papa chtěl, abychom na tomto výletě poznali naše nápadníky. Hrabě z Eu byl určen mé sestře a saský vévoda mně. Bůh a naše srdce rozhodla jinak a 15. října jsem byla šťastná ze svatby s hrabětem z Eu.“

Svazek Leopoldiny a Ludvíka Augusta byl vyřízen manželskou smlouvou mezi brazilským císařem a vévodou Arnoštem II. Sasko-Kobursko-Gothajským. Smlouva v článcích 3, 4 a 5 stanovila, že pokud Dom Pedro II. nepovažuje následnictví princezny Isabely za jisté, měl by pár mimo jiné zůstat po část roku v Brazílii a mít své děti na brazilském území.

Nakonec se Leopoldina 15. prosince 1864 provdala za Ludvíka Augusta Sasko-Kobursko-Gothajského, druhého syna Augusta Sasko-Kobursko-Gothajského a princezna Klementiny Orleánské.

Deset měsíců po potratu Leopoldina 19. března 1866 porodila syna, oblíbeného vnuka Petra II., prince Pedra Augusta. Od té doby žila Leopoldina mezi Brazílií a Evropou a do své rodné země se vždy vrátila porodit dítě. Ta tomu bylo s Augustem Leopoldem a Josefem Ferdinandem - narozenými v roce 1867 a 1869. Když zjistila, že čeká čtvrté dítě, rozhodli se s manželem nevrátit se do Brazílie, a tak se princ Ludvík Gaston narodil 15. září 1870 na zámku Ebenthal.

Konec života

Na počátku roku 1871 se na Leopoldině ukázaly první příznaky smrtelného onemocnění. Gastrointestinální problémy a horečka však nebyly spojeny s příjmem kontaminované vody, která sužovala Vídeň. Ve druhém týdnu však byla princezna ve stavu znepokojivého pokoření. V průběhu čtvrtého týdne se objevila přerušovaná horečka, skvrny na kůži a hematochezia, klasické příznaky břišního tyfu. Nemoc se rychle vyvíjela a Leopoldina začala trpět bludy a křečemi, svědky situace byla sestra Isabela s manželem Gastonem. Princezna nemoci podlehla 7. února 1871 odpoledne. Klementina Orleánská popsala agonii své snachy v dopise kněžně ze Joinvillu:

„Nechť je Boží vůle dokonána, má dobrá Chico, ale rána je tvrdá a jsme velmi nešťastní. Stav mého chudáka Gusty mi zlomí srdce, neustále vzdychá, nejí, ani nespí, a je to strašná změna! Tolik ho milovala. A byli spolu tak šťastní! Vidět takové štěstí zničené ve věku 24 let je hrozné! A chudáci ty děti! Jak jsem ti psala v sobotu a neděli a pondělí byly klidné a tiché. Neotevřela oči, ale slyšela, co se jí řeklo do ucha, a jistě poznala hlas své sestry, neboť řekla pár slov v portugalštině. V pondělí večer našli lékaři rozumné zlepšení a my jsme získali naději. Noc byla klidná, ale v úterý ráno jí vzal hrudník a v 10 hodin doktoři prohlásili, že neexistuje žádná naděje, a přesto jsem se o ni starala v tomto dlouhém dni stráveném v její postelí, když jsem ji viděl tak klidnou a tak málo změněnou; ale v 16 hodin se její dech zkrátil. Opat Blumel přednesla modlitbu za umírající, všichni jsme klečeli kolem postele a v 18:00 se její dech zastavil, aniž by došlo k nejmenšímu zkreslení jejího vzhledu. Byla opravdu krásná a měla andělský výraz. Teď leží v rakvi oblečená v bílých hedvábných šatech, a bílou korunou a jejím svatebním závojem. Nezměnila se, je dobré se na ni podívat. Je celá obklopena čerstvými květinami, korunami poslanými všemi princeznami. Zítra se bude konat církevní obřad, jehož se všichni zúčastníme, včetně Gastona a Isabely, kteří jsou velmi dobří. Posledně jmenovaná je zoufalá. Objímám vás, modleme se za nás, velmi to potřebujeme. Vaše Klementina.“

Na princezninu počest nařídil císař František Josef I. na 30 dní státní smutek. Princezna Leopoldina Brazilská byla pohřbena v kostele sv. Augustina v Coburgu.

Potomci

Petr August Sasko-Kobursko-Gothajský (19. března 1866 – 6. července 1934), svobodný a bezdětný
August Leopold Sasko-Kobursko-Gothajský (6. prosince 1867 – 11. října 1922), ⚭ 1894 Karolina Marie Rakousko-Toskánská (5. září 1869 – 12. května 1945), rakouská arcivévodkyně
Josef Ferdinand Sasko-Kobursko-Gothajský (21. května 1869 – 13. srpna 1888), svobodný a bezdětný
Ludvík Gaston Sasko-Kobursko-Gothajský (15. září 1870 – 23. ledna 1942),
⚭ 1900 Matylda Bavorská (17. srpna 1877 – 6. srpna 1906)

⚭ 1907 Anna z Trauttmansdorff-Weinsbergu (27. května 1873 – 27. července 1948)

Tituly, oslovení a vyznamenání

Tituly a oslovení

13. července 1847 – 15. prosince 1864: Její Výsost princezna Leopoldina Brazilská
15. prosince 1864 – 7. února 1871: Její Královská Výsost princezna Ludvík August Sasko-Kobursko-Gothajský, vévodkyně v Sasku

Vyznamenání

Vývod z předků

Petr III. Portugalský

František I. Rakouský

Marie Ludovika Španělská

Marie Leopoldina Habsbursko-Lotrinská

Ferdinand I. Neapolsko-Sicilský

Marie Tereza Neapolsko-Sicilská

Marie Karolína Habsbursko-Lotrinská

'Leopoldina Brazilská'

Karel III. Španělský

Ferdinand I. Neapolsko-Sicilský

Marie Amálie Saská

František I. Neapolsko-Sicilský

František I. Štěpán Lotrinský

Marie Karolína Habsbursko-Lotrinská

Marie Terezie

Tereza Marie Neapolsko-Sicilská

Karel III. Španělský

Karel IV. Španělský

Marie Amálie Saská

Marie Isabela Španělská

Filip Parmský

Marie Luisa Parmská

Luisa Alžběta Francouzská

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Princess Leopoldina of Brazil na anglické Wikipedii.

↑ ^a ^b Almanak Administrativo, Mercantil e Industrial da Corte e Província do Rio de Janeiro para o Anno de 1870, s. 22

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Leopoldina Brazilská na Wikimedia Commons

[:0-1] Almanak Administrativo, Mercantil e Industrial da Corte e Província do Rio de Janeiro para o Anno de 1870, s. 22

[1]

Sasko-kobursko-gothajské princezny sňatkem

1. generace	Maria Antonia Koháry de Csábrág a Szitnya* Luisa Orléanská

2. generace	Alexandrina Bádenská Viktorie Britská Marie II. Portugalská a Algarveská Klementina Orleánská Marie Jindřiška Rakouská Marie Hohenzollernsko-Sigmaringenská

3. generace	Alexandra Dánská* Marie Alexandrovna Ruská* Luisa Markéta Pruská* Helena Waldecko-Pyrmontská* Štěpánka Hohenzollernsko-Sigmaringenská Marie Pia Savojská Luisa Belgická Leopoldina Brazilská Marie Luisa Bourbonsko-Parmská Eleonora Reussová z Kestřic Alžběta Bavorská**

4. generace	Viktorie Marie z Tecku* Alexandra, 2. vévodkyně z Fife* Viktorie Adléta Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderburksko-Glücksburkská* Amélie Orleánská Karolina Marie Rakouská Matylda Bavorská Jana Savojská Astrid Švédská Lilian Baelsová**

5. generace	Viktorie Luisa ze Solms-Baruth Augusta Viktorie Hohenzollernská Margarita Gómez-Acebo y Cejuela Fabiola de Mora y Aragón Paola Ruffová di Calabria Léa Wolmanová

6. generace	Miriam Ungría y López María del Rosario Nadal y Fuster de Puigdórfila Mathilde d'Udekem d'Acoz Claire Coombsová

7. generace	Kelly Rondestvedtová^

*sasko-kobursko-gothajské princezny sňatkem do roku 1826 **sňatkem také belgická princezna ***sňatkem také britská princezna ^neměla od narození královský ani šlechtický titul

Brazilské princezny

Dcery Petra I.	Marie II. Portugalská^ Januária, brazilská císařská princezna, hraběnka z Aquily^ Paula Francisca, kněžna z Joinville Maria Amélia

Dcery Petra II.	Isabel, brazilská císařská princezna, hraběnka z Eu Leopoldina, sasko-kobursko-gothajská princezna

^ také portugalská infantka

Brazilská císařská rodina

Předkové	Královna Maria I.* Král-císař Jan VI.* Královna-císařovna Carlota*	Brazilian Imperial coat of arms

1. generace	Císař Pedro I.* Císařovna Leopoldina* Císařovna Amélie

2. generace	Císař Pedro II. Císařovna Teresa Cristina Maria II. Portugalská* Januária, císařská princezna a hraběnka z Aquily* Princezna Paula Francisca, kněžna z Joinville Princezna Maria

3. generace	Afonso, císařský princ Isabel, císařská princezna Princ Gaston Orleánský, hrabě z Eu Leopoldina, kněžna ze Saska-Koburska-Gothajska Pedro, císařský princ

4. generace	Pedro de Alcântara, kníže z Grão-Pará Princ Luís Princezna Maria Pia Princ Antônio Gastão Princ Pedro Augusto Princ Augusto Leopoldo Princ José Fernando Princ Luís Gastão

Choti jsou kurzívou. * Člen/ka portugalské královské rodiny.