Přeskočit na obsah

Kristián VIII.

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kristián VIII. Dánský
král dánský a norský
Portrét
Kristián VII. Dánský
Doba vládyV Dánsku: 18391848
V Norsku: 1814
Korunovace1840
Úplné jménoChristian Frederik Oldenburg
Narození18. září 1786
Christiansborg, Kodaň
Úmrtí20. ledna 1848 (ve věku 61 let)
Amalienborg, Kodaň
PohřbenKatedrála v Roskilde
PředchůdceFrederik VI.
NástupceV Dánsku: Frederik VII.
V Norsku: Karel II.
ManželkyI. Šarlota Frederika Meklenbursko-Zvěřínská
II. Karolina Amálie Augustenburská
PotomciFrederik VII.
DynastieOldenburkové
OtecFrederik Dánský
MatkaŽofie Frederika Meklenbursko-Zvěřínská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kristián VIII. (Christian Frederik, 18. září 1786, Kodaň20. ledna 1848, Kodaň), byl mezi lety 1839 a 1848 dánský král. Byl předposledním dánským a posledním norským králem z původní linie dynastie Oldenburků a posledním dánským korunovaným králem.

Budoucí král Kristián VIII. se narodil 18. září 1786 v paláci Christiansborg v Kodani dánskému a norskému princi Frederikovi Dánskému a jeho ženě princezně Žofii Frederice Meklenbursko-Zvěřínské. Jeho otec byl synem z druhého manželství krále Frederika V., tedy mladším nevlastním bratrem krále Kristiána VII.; Kristián VIII. pak synovcem Kristiána VII.

Norský místodržící a později král

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článcích Norské království (1814) a Kielská smlouva.

V období napoleonských válek byli Norové Dánskem donuceni stát na straně Francie. Výsledkem bylo, že Angličané vytvořili blokádu celého pobřeží včetně norských přístavů. Tehdy se otevřeně projevila rozdílnost většiny zájmů Dánů a Norů, takže ani dánské pokusy o usmíření – patřilo mezi ně například založení univerzity v Oslo – nedokázaly zastavit lidové hnutí, jehož heslo znělo „Pryč od Dánska“. V této době byl guvernérem Norska právě princ Kristián.

Když Napoleon utrpěl rozhodující porážku u Waterloo, Norové nabyli dojmu, že jsou konečně u cíle svých snů o znovu nabytí nezávislosti. Avšak záhy a drsně se z nich probudili, když dánský král mírovou smlouvou z Kielu 1814 musel Norsko odstoupit Švédům, kteří byli od počátku proti Napoleonovi. Toto rozhodnutí vyvolalo v Norsku zuřivý odpor, k němuž se připojil i tehdy úřadující dánský královský místodržící, jímž byl pozdější dánský král Kristián VIII.

Kielská smlouva však nikdy nevstoupila v platnost. Zarputilí Norové z přání prince Kristána Frederika svolali shromáždění – vlastní sněm, který formuloval a schválil základní norskou ústavu, která byla odvozena z myšlenek Montesquieua. Norsko vyhlásilo svou nezávislost, 17. května 1814 přijalo vlastní ústavu (ta platí v modifikované verzi do současnosti) a zvolilo prince Kristiána za svého krále (ten v Norsku panoval pod jménem Kristián Frederik) – vzniká tak krátce existující Norské království.

Po následné krátké roztržce se Švédy Norové souhlasili na konventu v Mossu se vznikem personální unie, kdy si obě země zachovaly vlastní parlament. Kristián Frederik abdikoval z norského trůnu v říjnu 1814 a norský parlament Storting dne 4. listopadu 1814 zvolil za norského panovníka švédského krále Karla XIII., jenž usedl na norský trůn pod jménem Karel II.

Dánským králem

[editovat | editovat zdroj]

Když zemřel v roce 1839 král Frederik VI., syn Kristiána VII., nezůstali po něm žádní mužští potomci (dvě dcery, které z jeho osmi dětí se dožily dospělosti, zůstaly bezdětné). Dědicem dánského trůnu se tak stal jeho bratranec Kristián VIII., syn prince Frederika Dánského – mladšího bratra Kristiána VII. V roce 1840 byl Kristián VIII. korunován. Stal se tak posledním dánským králem, který vůbec korunován byl.

Manželství a potomci

[editovat | editovat zdroj]

21. července roku 1806 se v Ludwigslustu oženil se svou sestřenicí z matčiny strany, meklenburskou princeznou Šarlotou Frederikou. Z manželství vzešli dva potomci, pouze jediný syn se však dožil dospělosti.

Již v roce následujícím po narození prince Frederika se však pár rozešel kvůli skandálnímu milostnému poměru, který Šarlota Frederika měla s francouzským zpěvákem a skladatelem Édouardem Du Puy. 31. března roku 1810 bylo manželství rozvedeno a Šarlota Frederika byla vypovězena od dvora.

V prosinci roku 1814 se Kristián VIII. zasnoubil a v květnu roku 1815 se oženil podruhé, a to s Karolinou Amálií Augustenburskou. Toto manželství bylo bezdětné.

Smrt a nástupci

[editovat | editovat zdroj]

Král Kristián VIII. zemřel 20. ledna 1848 v Amalienborgu u Kodaně; příčinou jeho smrti byla sepse. Je pochován v katedrále v Roskilde, v místě posledního odpočinku dánských králů. Nástupcem na trůnu se stal jeho syn Frederik VII., poslední dánský král z původní linie oldenburského rodu (obě jeho manželství byla bezdětná, takže dalším nástupcem na dánském trůnu se stal jeho bratranec, Kristián IX.).

Vývod z předků

[editovat | editovat zdroj]
 
 
 
 
 
Frederik IV. Dánský
 
 
Kristián VI.
 
 
 
 
 
 
Luisa Meklenburská
 
 
Frederik V.
 
 
 
 
 
 
Kristián Jindřich Braniborsko-Kulmbašský
 
 
Žofie Magdalena Braniborská
 
 
 
 
 
 
Žofie Kristýna Wolfsteinská
 
 
Frederik Dánský
 
 
 
 
 
 
Ferdinand Albrecht I. Brunšvicko-Wolfenbüttelský
 
 
Ferdinand Albrecht II. Brunšvicko-Wolfenbüttelský
 
 
 
 
 
 
Kristýna Hesensko-Eschwegská
 
 
Juliana Marie Brunšvická
 
 
 
 
 
 
Ludvík Rudolf Brunšvicko-Wolfenbüttelský
 
 
Antonie Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská
 
 
 
 
 
 
Kristýna Luisa Öttingenská
 
'Kristián VIII.'
 
 
 
 
 
Bedřich Meklenbursko-Zvěřínský
 
 
Kristián Ludvík II. Meklenbursko-Zvěřínský
 
 
 
 
 
 
Kristina Vilemína Hesensko-Homburská
 
 
Ludvík Meklenbursko-Zvěřínský
 
 
 
 
 
 
Adolf Fridrich II. Meklenbursko-Střelický
 
 
Gustava Karolina Meklenbursko-Střelická
 
 
 
 
 
 
Marie Meklenburská-Güstrow
 
 
Žofie Frederika Meklenbursko-Zvěřínská
 
 
 
 
 
 
Jan Arnošt Sasko-Kobursko-Saalfeldský
 
 
František Josias Sasko-Kobursko-Saalfeldský
 
 
 
 
 
 
Šarlota Johana z Waldeck-Wildungenu
 
 
Šarlota Žofie Sasko-Kobursko-Saalfeldská
 
 
 
 
 
 
Ludvík Bedřich I. Schwarzbursko-Rudolstadtský
 
 
Anna Žofie Schwarzbursko-Rudolstadtská
 
 
 
 
 
 
Anna Žofie Sasko-Gothajsko-Altenburská
 
  1. Prins av Danmark, Christian Frederik Von Oldenburg, Prins. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-04-11]. Dostupné online. 
  2. Konge av Danmark, Frederick VII Carl Christian of Denmark, Oldenburg, King of Denmark. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-04-11]. Dostupné online. 
  3. Wilhelmine Marie of Denmark and Norway.... www.findagrave.com [online]. [cit. 2023-04-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Wilhelmine Marie Oldenburg. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-04-11]. Dostupné online. 
  5. Caroline von Mecklenburg-Strelitz (1821-1876) -.... www.findagrave.com [online]. [cit. 2023-04-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Duchess Caroline of Mecklenburg. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-04-11]. Dostupné online. 
  7. Louise Christine Rasmussen Danner (1815-1874) -.... www.findagrave.com [online]. [cit. 2023-04-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Louise Rasmussen, Grevinde Danner. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-04-11]. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Předchůdce:
Frederik VI.
Znak z doby nástupu Norský král
Kristián Frederik
1814
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Karel II.
Předchůdce:
Frederik VI.
Znak z doby nástupu Sasko-lauenburský vévoda
Kristián I.
18391848
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Frederik VII.