Kolokvinta obecná

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxKolokvinta obecná
alternativní popis obrázku chybí
Kolokvinta obecná (Citrullus colocynthis)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádtykvotvaré (Cucurbitales )
Čeleďtykvovité (Cucurbitaceae)
Rodlubenice (Citrullus)
Binomické jméno
Citrullus colocynthis
(L.) Schrad., 1838
Synonyma
  • Colocynthis citrullus
  • Colocynthis vulgaris
  • lubenice kolokvinta
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Nákres rostliny
Samičí květ
Rozpůlený plod

Kolokvinta obecná (Citrullus colocynthis) je teplomilná bylina rostoucí v písčitých, polopouštní oblastech. Má jednopohlavné květy, je rostlinou jednodomou, na jednom exempláři vyrůstají samčí i samičí květy. Je svým vzrůstem podobná lubenici obecné (Citrullus lanatus), která je rozšířena v teplejších části Evropy a plodí vodní melouny. Kolokvinta obecná, která původně měla vědecké jméno Colocynthis citrullus, však plodí malé, tvrdé, pro lidi běžně nejedlé plody s hořkou dužinou a mnoha semeny.[1][2][3]

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Oblast odkud tato rostlina pochází se rozprostírá na suchých evropských, asijských i afrických územích obklopujících Středozemní moře, dále na Kavkaze, Blízkém východě, Arabském poloostrově, v místech bývalého rozlehlého Kaspického moře, včetně části Střední Asie a indického subkontinentu i v Indočíně. Již v dávné minulosti byla rozšířena do některých států západní i severovýchodní tropické Afriky i na africké i západoasijské ostrovy. V současnosti se také vyskytuje jako plevelná rostlina v  Americe i Austrálii.[1][4][5]

Ekologie[editovat | editovat zdroj]

Roste hlavně v  savanách a suchých, až polopouštních územích, kde se může vyskytovat i na nestabilních, písčitých, větrem přesunovaných půdách. Je bylinou, která umí dobře hospodařit i s minimem vláhy, v době momentální půdní vlhkosti semeno vyklíčí a pak již rostlina roste bez potřeby většího množství vláhy a lidského zásahu. Je v podstatě popínavá rostlina, která případný poblíž rostoucí plevel popne a širokými listy mu zastíní sluneční svit a tak jej zadusí, je schopná se lodyhami vyšplhat i na nově navátý nevysoký přesyp.

U této byliny jsou pro dobrý růst a vytvoření plodů uváděné tři základní podmínky: písčitá půda, teplé klima a málo vlhkosti. Počet a velikost vytvořených plodů se zvyšuje při suchém, slunečném období a naopak klesá při nadměrném dešti a vysoké vzdušné vlhkosti. Rostlina nejlépe prosperuje při průměrné roční teplotě od 15 do 28 °C, dešťových srážkách od 250 do 370 mm, v propustné hlinito písčité půdě s pH 5,0 až 7,8 a do nadmořské výšky 1500 m n. m. Při poklesu teploty k +5 °C se její růst zastaví a při déletrvajícím chladu rostlina uhyne.[1][2][3][6][7]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Víceletá, xerofytní, plazivá nebo příležitostně popínavá rostlina s rozvětvenými, srstnatě chlupatými lodyhami dlouhými až 1 m, vyrůstající z dřevitého, do široka rozprostřeného hlízovitého kořene, který napomáhá přečkat déletrvající období sucha. Pevné lodyhy s jednoduchými úponky jsou střídavě porostlé dlouze řapíkatými, chlupatými listy. Jejich čepele dlouhé 5 až 10 cm a 2 až 6 cm široké jsou v obryse srdčitě vejčité, jednou až dvakrát dlanitě peřenodílné až peřenosečné a se třemi až sedmi tupými laloky.

Zelenožluté, pětičetné, široce zvonkovité květy s obvejčitými listeny vyrůstají na stopkách dlouhých 2 až 4 cm jednotlivě z paždí listů. Kališní lístky jsou zelené a dlouhé 5 až 7 mm, korunní lístky žluté barvy velké 8 až 10 mm jsou vejčité a laločnaté. Samčí květ má pět tyčinek, dvě a dvě jsou srostlé a jedna je volná a ve středu je zakrslý pestík produkující nektar. Samičí květ má chlupatý spodní semeník srostlý ze tří plodolistů, pestík se sloupkovitou čnělkou s trojitou bliznou a tři rudimentální patyčinky. Opylování zajišťuje létající hmyz.

Plod je oválná až téměř kulovitá bobule 5 až 10 cm velká s pokožkou nejprve zelenou se žlutavými skvrnami uspořádanými do pruhů a později v plné zralosti žlutou. Vnější slupka bobule je tenká a kožovitá, vnitřní část je světle žlutá, dužnatá, šťavnatá a velmi hořká. Obsahuje mnoho hnědých vejčitých, asi 6 mm velkých semen, která jsou uložená v měkké a lehké bílé vláknité buničině, plod obvykle obsahuje ve třech oddílech po šesti semenech. Na jedné rostlině dozrává patnáct až třicet plodů.[1][2][5][6][7][8][9]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Plody byly již v  antice používané v tradiční medicíně. Dužina plodů sloužila jako silné projímadlo, proti parazitům, jako lék na nemoci žlučníku, močových cest, při vodnatelnosti a proti nádorům v oblasti břicha i jako prostředek proti následkům žloutenky. Ještě v 19. století byly oloupané a usušené plody dodávané do lékáren pod názvem "poma coloquinthidis". Současné výzkumy prokázaly, že její dužina obsahuje sloučeniny s účinkem protinádorovým (cucurbitacin a glukosid beta-sitosterol) i antibakteriálním (colocynthin a colocynthetin), jakož i mnohé pryskyřice, glukosidy a glykosid citrullol. Pro lékařské účely se dosud pěstuje např. ve Španělsku, na Kypru a v Indii.

Pro tyto účely se plody sbírají ne zcela zralé, oloupou se a usuší na slunci. Pak se suchá, lehká buničitá dřeň (tvoří jen 25 % a semena 75 % hmotnosti usušeného plodu) rozdrtí na prášek, který bývá používaný přímo v malých dávkách k léčení nebo se dále farmaceuticky zpracovává. Obsahuje i potencionálně toxické sloučeniny a po požití většího množství může být tento lék lidskému zdraví i nebezpečný. Uvádí se, že 1,5 čajové lžičky prášku bývá již smrtelná dávka. Očištěná semena jsou nahořklá, mají oříškovou příchuť, obsahují mnoho bílkovin a 30 až 45 % světle žlutého oleje užívaného v domácnostech, například pro výrobu mýdla. Semena se také melou a přidávají do mouky pro přípravu tamního chleba.

Prášek je velmi hořlavý a v Arábii je používán na podpal při rozdělávaní ohně. V Indií se rostlina vysazuje na zpevnění písčité půdy před přesuny větrem. Plody bývají v období sucha a nedostatku vhodnější stravy i potravou pro některá volně žijící býložravá zvířata. Výtěžnost oleje ze semen může činit až 3000 kg na hektar plochy přihnojované organickými hnojivy, což z kolokvinty obecné činí i potencionálně využitelnou olejodárnou rostlinu, hlavně s ohledem na nehostinné půdní a klimatické podmínky ve kterých roste a na minimální vstupní náklady.[2][5][7][10]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

  • Mladé listy začátek vegetace
    Mladé listy začátek vegetace
  • Usychající listy
    Usychající listy
  • Suché listy konec vegetace
    Suché listy konec vegetace
  • Kolokvinta obecná v písečné půdě
    Kolokvinta obecná v písečné půdě

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b c d SVOBODOVÁ, Věra. BOTANY.cz: Kolokvinta obecná [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 12.06.2012 [cit. 2020-01-29]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d Plants For a Future: Citrullus colocynthis [online]. Plants For a Future, Dawlish, Devon, UK [cit. 2020-01-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ a b GOVAERTS, Rafaël. Plants of the World online: Citrullus colocynthis [online]. Kew, Royal Botanic Gardens, Richmond, UK [cit. 2020-01-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ HASSLER, Markus. Catalogue of Life: Citrullus colocynthis [online]. Naturalis biodiverzity Center, Leiden, NL, rev. 11.2018 [cit. 2020-01-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-05-31. (anglicky) 
  5. ↑ a b c NESOM, Guy L. Flora of North America: Citrullus colocynthis [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2020-01-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ a b FERN, Ken; FERN, Ajna. Useful Tropical Plants: Citrullus colocynthis [online]. Ken Fern, Useful Tropical Plants Database, rev. 13.06.2019 [cit. 2020-01-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ a b c DUKE, James. A. Citrullus colocynthis [online]. Purdue University, West Lafayette, IN, USA, rev. 08.07.1996 [cit. 2020-01-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ PlantNET, NSW FloraOnline: Citrullus colocynthis [online]. Royal Botanic Gardens & Domain Trust, Sydney Australia [cit. 2020-01-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ NAZIMUDDIN, S.; SHAHARYAR, S.; NAQVI, H. Flora of Pakistan: Citrullus colocynthis [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2020-01-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ Citrullus colocynthis [online]. Advanced Biofuel Center, Jaipur, Rajasthan, India [cit. 2020-01-29]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kolokvinta_obecná&oldid=23052011“