Kolokvinta obecná

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxKolokvinta obecná
alternativní popis obrázku chybí
Kolokvinta obecná (Citrullus colocynthis)
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád tykvotvaré (Cucurbitales )
Čeleď tykvovité (Cucurbitaceae)
Rod lubenice (Citrullus)
Binomické jméno
Citrullus colocynthis
(L.) Schrad., 1838
Synonyma
  • Colocynthis citrullus
  • Colocynthis vulgaris
  • lubenice kolokvinta
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Nákres rostliny
Samičí květ
Rozpůlený plod

Kolokvinta obecná (Citrullus colocynthis) je teplomilná bylina rostoucí v písčitých, polopouštní oblastech. Má jednopohlavné květy, je rostlinou jednodomou, na jednom exempláři vyrůstají samčí i samičí květy. Je svým vzrůstem podobná lubenici obecné (Citrullus lanatus), která je rozšířena v teplejších části Evropy a plodí vodní melouny. Kolokvinta obecná, která původně měla vědecké jméno Colocynthis citrullus, však plodí malé, tvrdé, pro lidi běžně nejedlé plody s hořkou dužinou a mnoha semeny.[1][2][3]

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Oblast odkud tato rostlina pochází se rozprostírá na suchých evropských, asijských i afrických územích obklopující Středozemního moře, dále na Kavkaze, Blízkém východě, Arabském poloostrově, v místech bývalého rozlehlého Kaspického moře, včetně části Střední Asie a indického subkontinentu i v Indočíně. Již v dávné minulosti byla rozšířena do některých států západní i severovýchodní tropické Afriky i na africké i západoasijské ostrovy. V současnosti se také vyskytuje jako plevelná rostlina v  Americe i Austrálii.[1][4][5]

Ekologie[editovat | editovat zdroj]

Roste hlavně v  savanách a suchých, až polopouštních územích, kde se může vyskytovat i na nestabilních, písčitých, větrem přesunovaných půdách. Je bylinou, která umí dobře hospodařit i s minimem vláhy, v době momentální půdní vlhkosti semeno vyklíčí a pak již rostlina roste bez potřeby většího množství vláhy a lidského zásahu. Je v podstatě popínavá rostlina, která případný poblíž rostoucí plevel popne a širokými listy mu zastíní sluneční svit a tak jej zadusí, je schopná se lodyhami vyšplhat i na nově navátý nevysoký přesyp.

U této byliny jsou pro dobrý růst a vytvoření plodů uváděné tři základní podmínky: písčitá půda, teplé klima a málo vlhkosti. Počet a velikost vytvořených plodů se zvyšuje při suchém, slunečném období a naopak klesá při nadměrném dešti a vysoké vzdušné vlhkosti. Rostlina nejlépe prosperuje při průměrné roční teplotě od 15 do 28 °C, dešťových srážkách od 250 do 370 mm, v propustné hlinito písčité půdě s pH 5,0 až 7,8 a do nadmořské výšky 1500 m n. m. Při poklesu teploty k +5 °C se její růst zastaví a při déletrvajícím chladu rostlina uhyne.[1][2][3][6][7]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Víceletá, xerofytní, plazivá nebo příležitostně popínavá rostlina s rozvětvenými, srstnatě chlupatými lodyhami dlouhými až 1 m, vyrůstající z dřevitého, do široka rozprostřeného hlízovitého kořene, který napomáhá přečkat déletrvající období sucha. Pevné lodyhy s jednoduchými úponky jsou střídavě porostlé dlouze řapíkatými, chlupatými listy. Jejich čepele dlouhé 5 až 10 cm a 2 až 6 cm široké jsou v obryse srdčitě vejčité, jednou až dvakrát dlanitě peřenodílné až peřenosečné a se třemi až sedmi tupými laloky.

Zelenožluté, pětičetné, široce zvonkovité květy s obvejčitými listeny vyrůstají na stopkách dlouhých 2 až 4 cm jednotlivě z paždí listů. Kališní lístky jsou zelené a dlouhé 5 až 7 mm, korunní lístky žluté barvy velké 8 až 10 mm jsou vejčité a laločnaté. Samčí květ má pět tyčinek, dvě a dvě jsou srostlé a jedna je volná a ve středu je zakrslý pestík produkující nektar. Samičí květ má chlupatý spodní semeník srostlý ze tří plodolistů, pestík se sloupkovitou čnělkou s trojitou bliznou a tři rudimentální patyčinky. Opylování zajišťuje létající hmyz.

Plod je oválná až téměř kulovitá bobule 5 až 10 cm velká s pokožkou nejprve zelenou se žlutavými skvrnami uspořádanými do pruhů a později v plné zralosti žlutou. Vnější slupka bobule je tenká a kožovitá, vnitřní část je světle žlutá, dužnatá, šťavnatá a velmi hořká. Obsahuje mnoho hnědých vejčitých, asi 6 mm velkých semen, která jsou uložená v měkké a lehké bílé vláknité buničině, plod obvykle obsahuje ve třech oddílech po šesti semenech. Na jedné rostlině dozrává patnáct až třicet plodů.[1][2][5][6][7][8][9]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Plody byly již v  antice používané v tradiční medicíně. Dužina plodů sloužila jako silné projímadlo, proti parazitům, jako lék na nemoci žlučníku, močových cest, při vodnatelnosti a proti nádorům v oblasti břicha i jako prostředek proti následkům žloutenky. Ještě v 19. století byly oloupané a usušené plody dodávané do lékáren pod názvem "poma coloquinthidis". Současné výzkumy prokázaly, že její dužina obsahuje sloučeniny s účinkem protinádorovým (cucurbitacin a glukosid beta-sitosterol) i antibakteriálním (colocynthin a colocynthetin), jakož i mnohé pryskyřice, glukosidy a glykosid citrullol. Pro lékařské účely se dosud pěstuje např. ve Španělsku, na Kypru a v Indii.

Pro tyto účely se plody sbírají ne zcela zralé, oloupou se a usuší na slunci. Pak se suchá, lehká buničitá dřeň (tvoří jen 25 % a semena 75 % hmotnosti usušeného plodu) rozdrtí na prášek, který bývá používaný přímo v malých dávkách k léčení nebo se dále farmaceuticky zpracovává. Obsahuje i potencionálně toxické sloučeniny a po požití většího množství může být tento lék lidskému zdraví i nebezpečný. Uvádí se, že 1,5 čajové lžičky prášku bývá již smrtelná dávka. Očištěná semena jsou nahořklá, mají oříškovou příchuť, obsahují mnoho bílkovin a 30 až 45 % světle žlutého oleje užívaného v domácnostech, například pro výrobu mýdla. Semena se také melou a přidávají do mouky pro přípravu tamního chleba.

Prášek je velmi hořlavý a v Arábii je používán na podpal při rozdělávaní ohně. V Indií se rostlina vysazuje na zpevnění písčité půdy před přesuny větrem. Plody bývají v období sucha a nedostatku vhodnější stravy i potravou pro některá volně žijící býložravá zvířata. Výtěžnost oleje ze semen může činit až 3000 kg na hektar plochy přihnojované organickými hnojivy, což z kolokvinty obecné činí i potencionálně využitelnou olejodárnou rostlinu, hlavně s ohledem na nehostinné půdní a klimatické podmínky ve kterých roste a na minimální vstupní náklady.[2][5][7][10]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d SVOBODOVÁ, Věra. BOTANY.cz: Kolokvinta obecná [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 12.06.2012 [cit. 2020-01-29]. Dostupné online. (česky) 
  2. a b c d Plants For a Future: Citrullus colocynthis [online]. Plants For a Future, Dawlish, Devon, UK [cit. 2020-01-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b GOVAERTS, Rafaël. Plants of the World online: Citrullus colocynthis [online]. Kew, Royal Botanic Gardens, Richmond, UK [cit. 2020-01-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. HASSLER, Markus. Catalogue of Life: Citrullus colocynthis [online]. Naturalis biodiverzity Center, Leiden, NL, rev. 11.2018 [cit. 2020-01-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b c NESOM, Guy L. Flora of North America: Citrullus colocynthis [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2020-01-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. a b FERN, Ken; FERN, Ajna. Useful Tropical Plants: Citrullus colocynthis [online]. Ken Fern, Useful Tropical Plants Database, rev. 13.06.2019 [cit. 2020-01-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. a b c DUKE, James. A. Citrullus colocynthis [online]. Purdue University, West Lafayette, IN, USA, rev. 08.07.1996 [cit. 2020-01-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. PlantNET, NSW FloraOnline: Citrullus colocynthis [online]. Royal Botanic Gardens & Domain Trust, Sydney Australia [cit. 2020-01-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. NAZIMUDDIN, S.; SHAHARYAR, S.; NAQVI, H. Flora of Pakistan: Citrullus colocynthis [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2020-01-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. Citrullus colocynthis [online]. Advanced Biofuel Center, Jaipur, Rajasthan, India [cit. 2020-01-29]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]