Klepec (přírodní památka)
 Klepec I., II. | |
|---|---|
| IUCN kategorie III (Přírodní památka) | |
 | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 29. listopad 1977[1] |
| Nadm. výška | 358 m n. m. |
| Rozloha | 7,49 ha[2][3] |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Okres | Kolín |
| Souřadnice | 50°2′55,68″ s. š., 14°46′45,48″ v. d. |
  Klepec I., II. | |
| Další informace | |
| Kód | 655 |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Klepec I., II. je přírodní památka v okrese Kolín ve Středočeském kraji. Tvoří ji dvě oddělené lokality (Klepec I. a Klepec II.) na vrcholu a severním úbočí vrchu Klepec (358 m n. m.) mezi vesnicemi Skřivany a Limuzy. Předmětem ochrany je doklad selektivního zvětrávání říčanské žuly.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Původ slova Klepec pochází z holandského slova klippe. Ve 14. století toto slovo převzali Němci a vznikl název Klëp, jehož překlad znamenal „svislé skály“. Výška vrchu Klepec byla poprvé změřena na přelomu let 1851 a 1852, kdy byla stanovena na 187,71 pařížských sáhů, kdy 1 sáh činí 1,83 metrů, tudíž jeho výška byla stanovena na 343,51 m n. m. Rozloha území činí 7,4785 ha. Přírodní památka byla rozdělena na dvě oddělená území Klepec I. a Klepec II.
Pro zachování vzhledu skalních útvarů byl Klepec v roce 2000 klasifikován na přírodní památku nebo prvek dle IUCN.[1]
Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]
Přírodní památka Klepec leží na východě Středočeského kraje v okrese Kolín. Klepec I. náleží katastrálnímu území Přišimasy, zatímco Klepec II. obci Tismice. Celková rozloha ochranného pásma je 11,431 hektaru.[1]
Geologie[editovat | editovat zdroj]
Nalezneme tu již zmiňovaný geologický jev, kdy docházelo ke zvětrávání hrubozrnné říčanské žuly. Klepec se nachází v moldanubiku v Českém masivu. Jsou to hlubinné granitoidní horniny. Horniny se skládají ze dvou velkých a několika malých plutonických komplexů. Klepec spadá konkrétně do Středočeského plutonu v moldanubiku. Spadá tam oblast táhnoucí se od Českého Brodu směrem k Blatné. Tyto horniny vznikly hercynským vrásněním.
Vyvřelina, která se zde nachází je v závěrečné fázi vzniku rozsáhlého magnetického tělesa, kterým je Středočeský pluton. Tento pluton vznikal během prvohor. V třetihorách následovalo stejnoměrné uspořádání jednotlivých minerálů v hornině a intenzivního chemického zvětrávání a poté ve čtvrtohorách probíhal odnos zvětralin tzv. eroze, díky které dnes můžeme pozorovat tzv. kamenné stádo. Většina balvanů má na svém vrcholu vzácné skalní misky s odtokovými kanálky.
Na okraji vrchu Klepec I. leží největší žulový skalní útvar zvaný Slouha, který měl poslední přeměnu v roce 1920, kdy byla do Slouhy vsazena pamětní deska obětem první světové války, zejména občanům spojených s obcí Přišimasy. Slouha dosahuje výšky 8 metrů, dlouhý je taktéž 8 metrů a jeho šířka činí 3 metry. V 19. století měl kolem sebe Slouha menší obklopující skaliska, kterým lidé přezdívali „stádo ovcí“. Ty však byly v roce 1843 rozbity na kvádry a štěrk kameníkem Michálkem s dělníky, kteří je dali k použití na Císařskou silnici z Prahy do Kolína a na stavbu železného mostu v Praze a Poděbradech. Dnes roste ze severní strany Slouhy menší smíšený les.
V lokalitě Klepec II. se nachází balvan nazývaný Stoh slámy, který dosahuje výšky 4 metrů a jeho průměr činí 3 metry. Hmotnost Stohu slámy byla odhadnuta na 432 tun. Na vrcholu tohoto balvanu se nacházejí skalní misky, které jsou spojovány s pohanskými obřady.[4]
Geomorfologie[editovat | editovat zdroj]
Skalní útvar v lokalitě Klepec I. se nazývá Slouha a skála v lokalitě Klepec II. se jmenuje Fůra sena nebo Stoh slámy. Ovšem tyto skalní útvary říčanské žuly, které v sobě obsahují živec nejsou jedinými. Nalezneme zde vyvřelinu s názvem Umyvadlo, Obří záda nebo také Šplíchalův obrácený kočár, který má v sobě dva vrty a jednu stranu uměle vyhlazenou. [5]
Pedologie[editovat | editovat zdroj]
Přírodní památka Klepec je obklopena zemědělskou půdou a lesními pozemky. Půdy jsou zde mírně bohaté na živiny. [6]
Flora[editovat | editovat zdroj]
Všude kolem zvětralé říčanské žuly roste smíšený les. Hojně rostoucími původními dřevinami jsou borovice lesní (Pinus sylvestris) a bříza bělokorá (Betula pendula). Mezi další hojně zastoupené dřeviny řadíme trnovník akát (Robinia pseudacacia), borovici černou (Pinus nigra) a modřín opadavý (Larix decidua), ovšem tyto dřeviny nejsou původní.
Keřové patro tvoří bez černý (Sambucus nigra) a růže šípková (Rosa canina).
Bylinné patro v této oblasti je poměrně chudé. Nalezneme zde především byliny rostoucí v mírně bohatých půdách. Můžeme zde vidět např.: kakost smrdutý (Geranium robertianum), vlaštovičník větší (Chelidonium majus), kerblík lesní (Anthriscus sylvestris), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) a ostružiník (Rubus sp.). [6]
Fauna[editovat | editovat zdroj]
Klepec je významnou lokalitou pro některé ochranářsky významné živočichy. Z bezobratlých zde nalezneme zlatohlávka tmavého (Oxythyrea funesta), čmeláka hájového (Oxythyrea funesta) a čmeláka rolního (Bombus pascuorum).
Mezi další ohrožené živočichy, které můžeme v této lokalitě spatřit, patří ještěrka obecná (Lacerta agilis), užovka obojková (Natrix natrix) a čolek obecný (Lissotriton vulgaris).
Z ptačí říše zde nalezneme lejska šedého (Muscicapa striata), lejska bělokrkého (Ficedula albicollis), ťuhýka obecného (Lanius collurio) a krutihlava obecného (Jynx torquilla). [6]
Ochrana přírody[editovat | editovat zdroj]
Ochrana zde probíhá z důvodu výskytu žulových balvanů, které jsou dokladem selektivní eroze. Předmět ochrany spadá pod definici předmětu ochrany dle zřizovacího předpisu zvláště chráněného území.
Cílem ochrany je zachování zvětralin a zabránění zarůstání rostlinami rostoucích v okolí balvanů. Cíl se považuje za splněný, je-li dodržen odstup dřevin 2 metry od balvanů. Druhým cílem je zamezení lidského zásahu na zvětralinách.[6]
Přístup[editovat | editovat zdroj]
Chráněné území je přístupné po žlutě značené turistické trase ze Skřivan do Limuz.[7]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c Klepec I., II.. drusop.nature.cz [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2023-11-02]. Dostupné online.
- ↑ Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19]
- ↑ Common Database on Designated Areas. Dostupné online. [cit. 2021-06-26]
- ↑ Cesty a památky. www.cestyapamatky.cz [online]. Start:2008- [cit. 2023-11-02]. Dostupné online.
- ↑ Naučná stezka Klepec. stezky.info [online]. 2009-07-29 [cit. 2023-11-02]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Plány péče. drusop.nature.cz [online]. [cit. 2023-11-25]. Dostupné online.
- ↑ Turistická mapa. mapy.cz [online]. Mapy.cz [cit. 2023-11-02]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Klepec I., II. na Wikimedia Commons - Informace na AOPK ČR
- Popis na cesty a památky
