Juliana Žofie Dánská
Juliana Žofie Dánská | |
---|---|
dánská princezna | |
Narození | 18. února 1788 Kodaň, Dánsko-Norsko |
Úmrtí | 9. května 1850 (62 let) Kodaň, Dánsko |
Pohřbena | Katedrála v Roskilde |
Sňatek | 22. srpna 1812 |
Manželé | Vilém Hesensko-Philippsthalsko-Barchfeldský |
Rod | Oldenburkové |
Otec | Frederik Dánský |
Matka | Žofie Frederika Meklenbursko-Zvěřínská |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Juliana Žofie Dánská (18. února 1788, Kodaň – 9. května 1850, Kodaň) byla dánskou princeznou, dcerou dědice dánského a norského trůnu Frederika Dánského, mladšího syna krále Frederika V. a jeho druhé manželky Juliany Marie Brunšvické.
Rodina
[editovat | editovat zdroj]Juliana Žofie se narodila jako nejstarší dcera a druhé dítě korunního prince Frederika a jeho manželky Žofie Frederiky Meklenbursko-Zvěřínské, dcery vévody Ludvíka Meklenbursko-Zvěřínského a Šarloty Žofie Sasko-Kobursko-Saalfeldské. Měla několik sourozenců včetně budoucího krále Kristiána VIII. Její rodiče neměli v prvních deseti letech manželství žádné dítě, které by přežilo, nakonec však měli čtyři děti.
O skutečném otcovství princezny Juliany a jejích tří sourozenců se diskutovalo a obecně se věřilo, že otcem dětí Žofie Frederiky byl pobočník prince Frederika, Frederik von Blücher.
Dětství
[editovat | editovat zdroj]Když se Juliana narodila, byl dánským panovníkem její nevlastní strýc Kristián VII., ale ve skutečnosti vládl její nevlastní bratranec, korunní princ a budoucí král Frederik VI.
Několik let před Julianiným narozením byla vláda monarchie v rukou její babičky, královny vdovy Juliany Marie, po níž dostala princezna Juliana jméno, a jejího otce, převrat korunního prince však její rodinu zbavil moci. Napětí mezi dvěma větvemi královské rodiny kvůli převratu trvaly po celé Julianino dětství, nakonec se však prostřednictvím sňatků usmířily.
V prvních letech života žila Juliana se zbytkem královské rodiny v paláci Christiansborg, po ničivém požáru v roce 1794 se však princ Frederik s rodinou přestěhoval do velkého domu v Amalienborgu. Její matka Žofie Frederika zemřela toho roku krátce po přestěhování.
V roce 1808 měla Juliana Žofie společně s bratrem Kristiánem a sestrou Luisou Šarlotou v kapli paláce Frederiksberg, letním sídle královské rodiny, biřmování.
Manželství
[editovat | editovat zdroj]22. srpna 1812 se v paláci Frederiksberg princezna Juliana Žofie provdala za lankraběte Viléma Hesensko-Philippsthalsko-Barchfeldského (10. srpna 1786 – 30. listopadu 1834). Vilém byl synem Adolfa Hesensko-Philippsthalsko-Barchfeldského a Luisy Sasko-Meiningenské.
Vilém žil od mládí v Dánsku, měl úspěšnou vojenskou kariéru a v dánském hlavním městě byl oblíbeným a respektovaným mužem.
Manželství založené na skutečných citech obou manželů bylo šťastné. Pár však neměl děti, zřejmě proto, že se Juliana bála, že zemře při porodu. Vilém měl milenku, s níž měl pět dcer. Pár měl panské sídlo v Kodani a jako letní residenci užíval zámek Fredensborg severně od hlavního města.
Dánský trůn a následnictví
[editovat | editovat zdroj]Král Frederik VI. neměl syny, a tak se dědicem dánského trůnu stal Julianin starší bratr Kristián. V roce 1821 byla se svou větví královské rodiny povýšena z Výsosti (běžný titul dětí mladších synů dánského krále) na královskou Výsost.
Když se v roce 1848 stal králem její bezdětný synovec Frederik VII., stala se Juliana druhou v pořadí následnictví dánského trůnu po svém bezdětném bratrovi Ferdinandovi, který byl kromě krále jediným mužským členem královské rodiny. Dánská monarchie se skládala z několika států s různými zákony, a v některých z nich nesměla dědit žena, bylo tak rozhodnuto o jiném dědici, což Juliana akceptovala.
Juliana Žofie zemřela 9. května 1850, krátce před rozhodnutím o dědici Kristiánovi, zeti její sestry.
Vývod z předků
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Princess Juliane Sophie of Denmark na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Juliana Žofie Dánská na Wikimedia Commons