Josef Trauttmansdorff

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Josef hrabě
z Trauttmansdorff-Weinsbergu
Josef Graf Trauttmansdorff Litho.jpg

Doživotní člen rakouské Panské sněmovny
Ve funkci:
1861 – 22. srpna 1870
Panovník František Josef I.
Předchůdce Panská sněmovna zřízena v roce 1861 Únorovou ústavou

C. k. tajný rada
Ve funkci:
1832 – 22. srpna 1870
Panovník František I., Ferdinand I., František Josef I.

Rakouský vyslanec v Prusku
Ve funkci:
1827 – 1849
Panovník František I., Ferdinand I., František Josef I.
Předchůdce Štěpán Zichy
Nástupce Anton Prokesch von Osten

Rakouský vyslanec v Bavorsku
Ve funkci:
1820 – 1827
Panovník František I.
Předchůdce Johann Wessenberg-Ampringen
Nástupce Kaspar Spiegel-Diesenberg

Rakouský vyslanec ve Württembersku
Ve funkci:
1818 – 1820
Panovník František I.
Předchůdce Rudolf Lützow
Nástupce Jiří Thurn-Valsássina

Rakouský vyslanec v Bádensku
Ve funkci:
1815 – 1818
Panovník František I.
Předchůdce Antonín Apponyi
Nástupce Antonín Pálffy

Císařský komorník
Ve funkci:
1810 – 22. srpna 1870
Panovník František I., Ferdinand I., František Josef I.

Narození 19. února 1788
Brusel
Úmrtí 22. srpna 1870 (ve věku 82 let)
Obříství
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Choť (1821) Josefa Károlyiová (1803–1863)
Rodiče Ferdinand z Trauttmansdorff-Weinsbergu (1749–1827) a Marie Karolína z Colloreda-Walsee (1752–1832)
Děti 1. Karolína (1823–1884)
2. Ferdinand (1825–1896)
3. Františka (1827–1856)
4. Josefína (1835–1894)
Příbuzní bratr: Jan Nepomuk z Trauttmansdorff-Weinsbergu (1780–1834)
snacha: Marie Františka z Liechtensteinu (1834–1909)
zeť: Zikmund Berchtold z Uherčic (1834–1900)
vnuk: Leopold Berchtold (1863–1942)
vnuk: Karel Ferdinand z Trauttmansdorff-Weinsbergu (1864–1910)
vnučka: Josefína z Trauttmansdorff-Weinsbergu, provd. Westphalen zu Fürstenberg (1866–1936)
Profese diplomat a politik
Ocenění velkokříž Leopoldova řádu (1849)[1]
rytíř řádu Železné koruny 1. třídy (1836)[1]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Josef Ferdinand hrabě z Trauttmansdorffu (německy Franz Josef Ferdinand Graf von und zu Trauttmansdorff-Weinsberg; 19. února 1788, Brusel22. srpna 1870, Obříství)[1] byl rakouský šlechtic a diplomat, patřil ke knížecí větvi rodu Trauttmansdorffů. Od mládí působil v diplomatických službách, po napoleonských válkách byl vyslancem v několika německých zemích, svou kariéru završil jako dlouholetý vyslanec v Prusku (1827–1849). Před odchodem do výslužby zakoupil s manželkou několik panství v Čechách (Obříství, Lipnice nad Sázavou), kde se poté trvale usadil. V diplomacii se uplatnili i mnozí příbuzní, vnuk hrabě Leopold Berchtold byl rakousko-uherským ministrem zahraničí.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Zámek Obříství, sídlo Josefa Trauttmansdorffa od roku 1847

Pocházel ze šlechtického rodu Trauttmansdorffů,[2] byl třetím synem knížete Ferdinanda Trauttmansdorffa (1749–1827) a jeho manželky Marie Karolíny, rozené Colloredové (1752–1832). Narodil se v Bruselu, kde byl jeho otec tehdy místodržitelem. Josef díky otci od svých devatenácti let působil v diplomatických službách a již v závěru napoleonských válek získal svůj první post vyslance (v letech 1815–1818 byl rakouským vyslancem v Bádenském velkovévodství). V letech 1818–1820 byl vyslancem ve Württemberském království a poté v letech 1820–1827 vyslancem v Bavorsku. V rámci rakousko-pruských vztahů měl pak dlouholetou důležitou úlohu jako vyslanec v Prusku (1827–1849). Vyslanecký post v Berlíně opustil v revolučním roce 1849 a od té doby žil v soukromí. Byl c. k. tajným radou (1832),[1] komořím (1810)[1] a čestným rytířem Maltézského řádu, v roce 1861 byl jmenován doživotním členem rakouské panské sněmovny.[1]

Majetek[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1847 byl majitelem velkostatku Obříství ve středních Čechách, místní zámek nechal upravit jako letní sídlo a také zde zemřel.[3] Jeho manželka již předtím v roce 1842 koupila panství Lipnice nad Sázavou, pro které vzápětí dosáhla rozšíření městských privilegií.[4] Jejich potomkům od roku 1863 patřil navíc velkostatek Koryčany na jižní Moravě.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

V Praze se 16. října 1821 oženil s hraběnkou Josefou Károlyiovou (7. listopadu 1803 Vídeň – 9. května 1863 Vídeň), c. k. palácovou dámou, z vlivné uherské šlechtické rodiny, dcerou c. k. komořího hraběte Josefa Károlyiho a Alžběty Waldstein-Wartenbergové.[1] Měli spolu čtyři děti. Syn Ferdinand (1825–1896) byl též diplomatem, později předsedou Panské sněmovny a nejvyšším císařským komořím. Dcera Josefína (1835–1894) byla manželkou hraběte Zikmunda Berchtolda. Jejich syn Leopold Berchtold (1863–1942) byl též diplomatem a v letech 1912–1915 rakousko-uherským ministrem zahraničí. Synovcem Josefovy manželky byl uherský šlechtic a rakousko-uherský diplomat hrabě Alois Károlyi (1825–1889), dlouholetý velvyslanec ve Velké Británii a v Německu.

Jeho starší bratr Jan Nepomuk Trauttmansdorff (1780–1834) byl dědicem knížecího titulu a rozsáhlého majetku v Čechách (Horšovský Týn, Jičín), v letech 1812–1834 byl císařským nejvyšším štolbou.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 406. 
  2. Ottův slovník naučný, díl 25.; Praha, 1906 s. 672
  3. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VII. Východní Čechy; Praha, 1989; s. 337–338
  4. KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl 3.; Praha, 1998; s. 489–490 ISBN 80-85983-12-5

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]