Přeskočit na obsah

Josef Šejnost

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Josef Šejnost
Akad. sochař Josef Šejnost
Akad. sochař Josef Šejnost
Narození30. května 1878
Těšenov
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí9. února 1941 (ve věku 62 let)
Praha
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Povolánísochař, medailér a numismatik
Manžel(ka)Marta Kalinová (1918-)
DětiDimitrij a Zdeněk
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Šejnost (30. května 1878 Těšenov[1]9. února 1941 Praha) byl český akademický sochař a medailér.

Josef Šejnost se narodil v obci TěšenovHorní Cerekve 30. května 1878. Po studiích na keramické škole v Bechyni nastoupil do továrny na keramiku v Rakovníku. Teprve když se stal finančně nezávislým, mohl v roce 1901 nastoupit na uměleckoprůmyslovou školu v Praze. Stal se studentem Stanislava Suchardy a Jana Preislera. Pod Suchardovým vlivem se v roce 1911 definitivně rozhodl věnovat se výhradně drobné plastice, zejména medailérství a plaketám.

Větrný zámek na vrchu Křemešník

2. května 1918 se oženil s šestadvacetiletou Martou Kalinovou (bylo mu téměř čtyřicet let), která měla vzdělání a literární talent (vlastní články a fejetony publikovala v novinách a časopisech). Její společenské a kulturní styky mu pomáhaly získávat další přátele a také vedla ve francouzštině korespondenci s pařížskou mincovnou, kde byly v roce 1923 raženy návrhy Šejnostových zlatých dukátů. Šejnosta měl ateliér v Praze, později pobýval i s rodinou také na Větrném zámku.

Byl aktivním členem tělovýchovného spolku Sokol, pracoval v jeho umělecké komisi a věnoval mu bez nároku na honorář některé své návrhy. Obdivoval české legionáře, některým zhotovil pamětní desky.[2]

Větrný zámek

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1929 mu město Pelhřimov přenechalo parcelu, na které potom deset let budoval svůj Větrný zámek, kde mělo být také muzeum mincí. Vysněné sídlo jeho mládí na vrchu Křemešník nedalekého rodného Těšenova mu navrhl jeho přítel architekt Kamil Hilbert.

Josef Šejnost: pamětní deska na rodném domě Maxe Švabinského
  • Návrhy mincí včetně jubilejního svatováclavského dukátu.
  • Návrhy medailí: vytvořil galerii velkých českých osobností, také pamětní medaile např. k výročí Sokola (1925)

Reliéfy v architektuře:

Náhrobní plastika:

  • Medailon s hlavou muže pro náhrobek Josefa R. Marka (1930);
  • Reliéf muže s houslemi na černé gabrové desce houslového virtuosa Karla Lišky (1936)

Pamětní desky: například deska na rodném domě Bedřicha SmetanyLitomyšli, deska Karla Havlíčka BorovskéhoHumpolci, deska na rodném domě Maxe ŠvabinskéhoKroměříži a řada dalších, například plaketa Babičky, Mikoláše Aleše, Jana Husa, Vojtěcha Hynaise.

Trojrozměrné plastiky v architektuře i v exteriéru:

Trojrozměrné miniatury:

Celkem vytvořil přes 300 děl, z toho asi 200 medailí. Jeho práce vynikají klasickou realistickou plasticitou. Sběratelé si je dosud cení.

V letech 19051907 byl členem Spolku výtvarných umělců Mánes.[3] V letech 1924 - 1926 byl redaktorem časopisu Dílo.

V jeho díle pokračoval i jeho syn Zdeněk, který vytvořil pamětní bustu Josefa Lady pro Hrusice a kromě sochařské a medailérské tvorby se věnoval i restaurování.

  • Estetická studie Problém pokroku v sochařství, 1924

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]