Přeskočit na obsah

Jodid olovnatý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jodid olovnatý
Obecné
Systematický názevJodid olovnatý
Anglický názevLead(II) iodide
Německý názevBlei(II)-iodid
Sumární vzorecPbI2
VzhledŽlutá práškovitá nebo zlatožlutá krystalická látka
Identifikace
Registrační číslo CAS10101-63-0
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP)233-256-9
Indexové číslo082-001-00-6
Vlastnosti
Molární hmotnost461,01 g/mol
Teplota tání402 °C
Teplota varu872 °C
Hustota6,16 g/cm³ (20 °C)
Rozpustnost ve vodě0,044 g/100 g (0 °C)
0,076 g/100 g (25 °C)
0,197 g/100 g (60 °C)
0,436 g/100 g (100 °C)
Součin rozpustnosti9,7×10−9 (18 °C)
7,08×10−9 (25 °C)
Relativní permitivita εr20,8 (20 °C)
Měrná magnetická susceptibilita−3,7910−6 cm3 g−1
Struktura
Krystalová strukturašesterečná
Hrana krystalové mřížkya= 499 pm
c= 702 pm
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf°−175,6 kJ/mol
Entalpie tání ΔHt74,9 J/g
Entalpie varu ΔHv217 J/g
Standardní molární entropie S°174,9 J K−1mol−1
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf°−173,7 kJ/mol
Izobarické měrné teplo cp0,168 J K−1g−1
Bezpečnost
GHS07 – dráždivé látky
GHS07
GHS08 – látky nebezpečné pro zdraví
GHS08
GHS09 – látky nebezpečné pro životní prostředí
GHS09
[1]
Nebezpečí[1]
H-větyH360Df H332 H302 H373 H410
R-větyR20/22, R33, R50/53, R61, R62
S-větyS45, S53, S60, S61
NFPA 704
0
2
0
 
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jodid olovnatý (PbI2) je toxická nažloutlá, za normálních podmínek pevná látka. Při změně teplot se však může barva lišit. V krystalické formě se využívá jako detektor vysokoenergetických záření, jako jsou RTG paprsky a gama záření. Jodid olovnatý se připravuje rušenou reakcí dusičnanu olovnatého a jodidu draselného, tzv. podvojná záměna.

Pb(NO3)2 + 2 KI → PbI2↓ + 2 KNO3.

Jodid olovnatý je rozpustný v roztoku jodidu draselného a roztocích zásad. Za normálních podmínek je prakticky nerozpustný ve vodě, ale s rostoucí teplotou jeho rozpustnost rychle stoupá. Je také nerozpustný v ethanolu.

  1. a b Lead(II) iodide. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • VOHLÍDAL, Jiří; ŠTULÍK, Karel; JULÁK, Alois. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]