Přeskočit na obsah

Jasiňa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jasiňa
Ясіня
Panorama městyse
Panorama městyse
Jasiňa – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška729 m n. m.
Časové pásmoUTC+02:00 (standardní čas)
UTC+03:00 (letní čas)
letní čas
StátUkrajinaUkrajina Ukrajina
OblastZakarpatská
OkresRachov
Jasiňa
Jasiňa
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha1,46 km²
Počet obyvatel8 565 (2022)
Hustota zalidnění5 866,4 obyv./km²
Etnické složeníRusíni, Ukrajinci, Maďaři
Náboženské složenípravoslaví, římskokatolické
Správa
Telefonní předvolba3132
PSČ90630
Označení vozidelAO a КО / 07
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jasiňa, česky též Jasenná[1] nebo Jasina[2] (ukrajinsky Ясіня, maďarsky Kőrösmező[2]) je městys (ukrajinsky selyšče) ležící v okresu Rachov, na východě Zakarpatské oblasti Ukrajiny na soutoku Černé Tisy a Lazeščiny. V roce 2022 měla 8565 obyvatel. Nadmořská výška je 650 metrů.

V Jasini se nachází lyžařské středisko.[3]

Jasiňská územní komunita

[editovat | editovat zdroj]

V Jasini se nachází administrativní centrum Jasiňské územní komunity (ukrajinsky Ясінянська селищна громада), do které od 12. června 2020 patří Jasiňa a tato sídla:

Transkripce do latinky Ukrajinský název Česky/slovensky Maďarsky
Čorna Tysa Чорна Тиса Černá Tisa, Čorna Tisa, Mohelki Feketetisza
Kvasy Кваси Kvasy Tiszaborkút[2]
Lazeščyna Лазещина Lazeština, Lazešcina Mezőhát
Sitnyj Сітний Sitný Szitni
Stebnyj Стебний Stebna, Stebný Dombhát
Trostjanec Тростянець Trsťenec, Trosťanec Trosztyenec

Jasiňská územní komunita má rozlohu 533,6 km2 a v roce 2020 v ní žilo 18 754 obyvatel.

V minulosti tento městys patřil k Rakousku-Uhersku. Po jeho rozpadu byl v roce 1919 hlavním městem krátce existující Huculské republiky, ta však nebyla nikým uznána jako samostatná.[4]

Nádraží

Od roku 1919 až do roku 1939 byla Jasiňa součástí Podkarpatské Rusi v rámci tehdejšího Československa. Tehdy šlo o nejvýchodnější stanicí ČSD a končil zde rychlík z Prahy (dnes na trati jezdí osobní vlaky spojující Rachov, Vorochtu a Ivano-Frankivsk), a také dálkové vlaky do Lvova, Kyjeva a Charkova.

V roce 1944 byl městys s okolím připojeno k Ukrajinské SSR.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Cerkev Nanebevstoupení Páně, dřevěná pravoslavná cerkev, zařazena na seznamu památek UNESCO.[5] Na severní straně u cerkve stojí dřevěná zvonice z roku 1813.[6] Cerkev se zvonicí je vyobrazena na československé poštovní známce, vydané v roce 1928 k desátém výročí Československa. Stejný motiv byl použit na československé poštovní známce vydané v roce 1939 k volbě Sněmu Karpatské Ukrajiny.
  • Cerkev Proměnění Páně, ul. Hruševského 171, ukrajinská národní památka.[6]
Cerkev Nanebevstoupení Páně
Zvonice a chrám

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Jassinja na německé Wikipedii a Ясінянська селищна громада na ukrajinské Wikipedii.

  1. BERÁNEK, Tomáš, et al. Index českých exonym: standardizované podoby, varianty = List of Czech exonyms: standardized forms, variants. 2., rozš. a aktualiz. vyd.. vyd. Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, 2011 tisk. 133 s. (Geografické názvoslovné seznamy OSN - ČR). ISBN 978-80-86918-64-8. S. 38, 111. 
  2. a b c Seznam obcí a úřadů na Podkarpatské Rusi. Užhorod: [s.n.], 1922. Dostupné online. S. 24, 27–32. 
  3. Ski resort Yasinya - Skiing Yasinya. www.skiresort.info [online]. [cit. 2024-08-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie, váz. kniha, 219 str., vydalo nakladatelství Paris Karviná ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2019, ISBN 978-80-87173-47-3, s. 28 - 30, 48 - 51, 73 - 100, 108 - 121, 123 - 134, 136 - 144, 164 - 167
  5. КАРПАТСЬКІ ЦЕРКВИ СТАЛИ СПАДЩИНОЮ ЮНЕСКО. Фото. Історична правда [online]. [cit. 2022-05-18]. Dostupné online. 
  6. a b Про внесення об'єктів культурної спадщини національного значення до Державного реєстру нерухомих пам'яток України. Офіційний вебпортал парламенту України [online]. [cit. 2024-08-20]. Dostupné online. (ukrajinsky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]