Jan Nepomuk I. ze Šternberka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jan Nepomuk I. ze Šternberka
Erb Šternberků
Erb Šternberků
Nejvyšší podkomoří králové v Čechách
Ve funkci:
26. leden 1771 – 22. srpen 1798
PanovníkMarie Terezie, Josef II., Leopold II., František II.
PředchůdceFerdinand Jakub Kokořovec z Kokořova
NástupceFilip František Krakowský z Kolowrat
Císařský tajný rada
Císařský komoří

Narození11. července 1713
Úmrtí22. srpna 1789 (ve věku 76 let)
Praha
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Choť(1746) Anna Josefa Kolowrat-Krakowská (1726–1790)
RodičeFrantišek Leopold ze Šternberka († 1745) a
Marie Anna Johana ze Schwarzenbergu (1688–1757)
DětiJan Nepomuk II. ze Šternberka (1753–1789)
Jáchym ze Šternberka (1755–1808)
Kašpar Maria ze Šternberka (1761–1838)
Příbuzníbratr: František Adam ze Šternberka (1711–1789)
strýc: František Damián ze Šternberka (1676–1723)
synovec: Josef Leopold ze Šternberka (1770–1858)
synovec: Adam ze Šternberka (1751–1811)
děd: Ferdinand Vilém Eusebius ze Schwarzenbergu (1652–1703)
tchán: Filip Nerius Krakowský z Kolowrat (1686–1773)
švagr: Leopold Vilém Krakowský z Kolowrat (1727–1809)
Zaměstnánípolitik
Profesešlechtic
Náboženstvířímskokatolické
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Nepomuk I. hrabě ze Šternberka (11.[1] nebo 25. července[2][3] 171313. února[3] nebo 22. srpna 1798 Praha[1]) byl český šlechtic z Leopoldovy linie rodu Šternberků. V letech 1771–1798 zastával úřad nejvyššího podkomoří králové v Čechách.

Původ[editovat | editovat zdroj]

Jan Nepomuk se narodil jako druhý syn pozdějšího prezidenta české komory Františka Leopolda ze Šternberka (9. července 1680 nebo 1681 Praha – 14. května 1745 Žirovnice) a jeho manželky Marie Anny Johany ze Schwarzenbergu (23. listopadu 1688 Vídeň – 27. září 1757 Praha). Jeho starší bratr František Adam ze Šternberka (1711–1789) zastával úřad nejvyššího zemského maršálka Českého království.

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

Po studiích si hrabě vybral vojenskou kariéru. Bojoval proti Turkům a poté i ve válkách Marie Terezie s pruským králem Fridrichem II. V bitvě u Molvic v roce 1740 byl zraněn na hlavě. V bitvě u Chotusic (u Čáslavi) o dva roky později byl opět vážně zraněn na hlavě, tentokrát mu musela být dokonce trepanována lebka. Následně vstoupil do civilních služeb. Nakonec se stal podkomořím králové.

Majetek[editovat | editovat zdroj]

V roce 1758 koupil v dražbě od dědiců Jana Václava Bubna z Litic panství Radnice na Rokycansku.[4][5]

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Dne 24. srpna 1746 se v Praze oženil se vzdělanou hraběnkou Annou Josefou Krakowskou z Kolowrat (28. prosince 1726 Praha – 10. srpna 1790), dcerou pozdějšího nejvyššího zemského sudího a nejvyššího purkrabího Českého království Filipa Neria Kolowrat-Krakowského (1686–1773) a jeho manželky Anny Marie Barbory Michnové z Vacínova (1707–1772). Narodili se jim dvě dcery a tři synové.[4] Druhá dcera zemřela mladá a žádný ze synů se neoženil. Všichni byli intelektuálně velmi činní, nejvíce se však proslavil nejmladší Kašpar Maria ze Šternberka.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Almanach, s. 367
  2. MAREK, Miroslav. Rodokmen Sternberg 6 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2009-06-20 [cit. 2019-07-07]. Dostupné online. 
  3. a b c JUŘÍK, Pavel. Šternberkové: panský rod v Čechách a na Moravě. Praha: Euromedia Group – Knižní klub, 2013. 208 s. ISBN 978-80-242-4065-7. S. 84. 
  4. a b POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 367–368. 
  5. BĚLOHLÁVEK, Miloslav, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku IV. Západní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. S. 288. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]