Jáchym ze Šternberka
| Jáchym Šternberk | |
|---|---|
.png) | |
| Narození | 13. srpna 1755 Praha  Habsburská monarchie |
| Úmrtí | 18. října 1808 (ve věku 53 let) Březina  Rakouské císařství |
| Povolání | přírodovědec a mineralog |
| Rodiče | Jan Nepomuk I. ze Šternberka (1713–1798) a Anna Josefa Kolowrat-Krakowská (1726–1790) |
| Příbuzní | bratr: Jan Nepomuk II. ze Šternberka (1752–1789) bratr: Kašpar Maria ze Šternberka (1761–1838) strýc: František Adam ze Šternberka (1711–1789) bratranec: Josef Leopold ze Šternberka (1770–1858) bratranec: Adam ze Šternberka (1751–1811) děd: František Leopold ze Šternberka († 1745) babička: Marie Anna Johana ze Schwarzenbergu (1688–1757) děd: Filip Nerius Krakowský z Kolowrat (1686–1773) praděd: Ferdinand Vilém Eusebius ze Schwarzenbergu (1652–1703) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jáchym hrabě ze Šternberka (12. května 1755 Praha – 18. srpna 1808 Březina),[1] byl český šlechtic z Leopoldovy linie rodu Šternberků, c. k. důstojník, člen Společnosti nauk, mineralog a chemik. Zúčastnil se prvního letu horkovzdušným balonem v Čechách.
Původ a rodina
[editovat | editovat zdroj]
Jáchym Šternberk se narodil jako druhý syn a čtvrté dítě pozdějšího nejvyššího podkomořího králové v Čechách Jana Nepomuka I. ze Šternberka (1713–1798) a jeho manželky Anny Josefy Krakowské z Kolowrat (1726–1790). Jeho starší bratr Jan Nepomuk II. (1752–1789) byl c. k. podplukovníkem a mladší Kašpar Maria (1761–1838) byl spoluzakladatel Vlasteneckého muzea. Ani jeden z bratrů se neoženil.
Kariéra
[editovat | editovat zdroj]Jeho vychovatelem byl František Martin Pelcl (1734–1801). Vystudoval právnickou fakultu Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze. Věnoval se vědě, měl široké zájmy. Zabýval se hornictvím, mineralogií, metalurgií, chemií, topografií, matematikou a geometrií. Objasnil chemické procesy, které probíhají ve vysoké peci na základě oxidační teorie.[2][3] Byl také členem Královské společnosti nauk.[1]
Do třiceti let působil v armádě, sloužil jako důstojník pod velením generála Ernsta Gideona Laudona (1717–1790).[2]
Rád cestoval a poznával nové země. Spolu s Josefem Dobrovským (1753–1829) navštívil Rusko. Zaostalost carské říše popsal v několika cestopisech.[2]
Dne 31. října 1790 podnikl v pražské Stromovce spolu s francouzským průkopníkem balonové vzduchoplavby Jeanem Pierrem Blanchardem (1753–1809), který 7. ledna 1785 balonem přelétl kanál La Manche, první let v Čechách. Let montgolfiérou trval jednu hodinu. Pohybovali se ve výšce 1700 metrů. Hrabě měl u sebe teploměr a barometr. Po prudkém klesání se při tvrdém přistání Jáchym zranil na hlavě.[2]
Majetek
[editovat | editovat zdroj]Po otci zdědil panství Radnice, protože byl bezdětný, majetek po něm zdědil jeho mladší bratr Kašpar Maria.[1]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 368.
- ↑ a b c d JUŘÍK, Pavel. Šternberkové: panský rod v Čechách a na Moravě. Praha: Euromedia Group – Knižní klub, 2013. 208 s. ISBN 978-80-242-4065-7. S. 84–85.
- ↑ MAŠEK, Petr. Modrá krev. Minulost a přítomnost 445 šlechtických rodů v českých zemích. 3. vyd. Praha: Mladá Fronta, 2003. 332 s. ISBN 80-204-1049-X. S. 271.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- BĚLINA, Pavel. Cesta hraběte Šternberka na Rus. Dějiny a současnost. Kulturně historická revue. Roč. 1991, čís. 1, s. 23–27.
- FRANCEV, Vladimir Andrejevič. Cesta J. Dobrovského a hr. J. Sternberka do Ruska v letech 1792–1793. [s.l.]: Čes. graf. Unie, 1923. 48 s.
- JUŘÍK, Pavel. Šternberkové: panský rod v Čechách a na Moravě. Praha: Euromedia Group – Knižní klub, 2013. 208 s. ISBN 978-80-242-4065-7. S. 84–86.
