Přeskočit na obsah

Jair Bolsonaro

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jair Bolsonaro
38. prezident Brazílie
Ve funkci:
1. ledna 2019 – 31. prosince 2022
ViceprezidentHamilton Mourão
PředchůdceMichel Temer
NástupceLuiz Inácio Lula da Silva
Poslanec za Rio de Janeiro
Ve funkci:
1. února 1991 – 1. ledna 2019
Radní města Rio de Janeiro
Ve funkci:
1. ledna 1989 – 1. února 1991
Stranická příslušnost
ČlenstvíKřesťansko-demokratická strana (1989–1993)
Progresivní strana (1993)
Reform Progressive Party (1993–1995)
Progresivní strana (1995–2003)
Partido Trabalhista Brasileiro (2003–2005)
Strana liberální fronty (2005)
Progresivní strana (2005–2016)
Sociálně křesťanská strana (2016–2018)
Sociálně liberální strana (2018–2019)
Alliance For Brazil (2019–2021)
Liberal Party (od 2021)
Vojenská služba
Doba služby1973–1988
Hodnost Kapitán
Rodné jménoJair Messias Bolsonaro
Narození21. března 1955 (69 let)
Glicério
ChoťRogéria Bolsonaro (1992–1996)
Ana Cristina Valle (1997–2007)
Michelle Bolsonaro (od 2007)
RodičePercy Geraldo Bolsonaro
DětiFlávio Bolsonaro
Carlos Bolsonaro
Eduardo Bolsonaro
Renan Bolsonaro
Laura Bolsonaro
SídloOrlando, Angra dos Reis a Rio de Janeiro
Alma materVojenská akademie Agulhas Negras
Profesepolitik a důstojník
Náboženstvíprotestantismus (od 2016)
katolicismus
křesťanství
OceněníTime 100 (2019)
Ig Nobelova cena (2020)
Time 100 (2020)
Corrupt Person of the Year (2020)
PodpisJair Bolsonaro, podpis
CommonsJair Bolsonaro
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jair Messias Bolsonaro (* 21. března 1955 Glicério, São Paulo) je brazilský pravicový politik, bývalý vojenský důstojník a od 1. ledna 2019 do 31. prosince 2022 byl třicátým osmým prezidentem Brazílie.

Původ a soukromý život

[editovat | editovat zdroj]

Bolsonaro je po obou rodičích italského původu. Byl třikrát ženatý a má celkem pět dětí.

Politická kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Poslanec parlamentu

[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1991 byl poslancem brazilské poslanecké sněmovny, předtím byl radním v Riu de Janeiru. Během třicetileté politické kariéry vystřídal devět politických stran,[1] od ledna 2018 je členem národně-konzervativní a pravicové Sociálně-liberální strany.

Prezidentské volby 2018

[editovat | editovat zdroj]

Bolsonaro byl kandidátem své strany v prezidentských volbách v roce 2018, které se konaly v říjnu 2018. V průběhu volební kampaně jej 6. září 2018 napadl útočník s nožem. Bolsonaro útok přežil se značnou ztrátou krve a poraněním jater, střeva a plic. Jeho stav byl krátce po útoku označen za stabilizovaný, ovšem zprvu se nepočítalo s jeho účastí ve zbytku předvolební kampaně.

Ještě před prvním kolem voleb však byl Bolsonaro z nemocnice propuštěn a vystoupil v jedné soukromé televizní stanici přesně ve stejnou dobu, kdy jiní kandidáti debatovali na stanici TV Globo. Podle průzkumů měl v posledních dnech před prvním kolem voleb podporu 35 % voličů a byl považován za favorita i pro druhé kolo. Proti němu se konaly masové demonstrace pod heslem #ele não (on ne).[2]

Jair Bolsonaro při volební kampani 6. září 2018 v okamžiku atentátu

První kolo voleb dne 7. října 2018 přineslo pozoruhodné Bolsonarovo vítězství, když získal 46,7 % hlasů. Oprávněných voličů bylo 146,7 milionu, přitom je v Brazílii zavedena volební povinnost.[3] Do druhého kola voleb, které se konaly 28. října 2018, nastoupil Bolsonaro v roli favorita proti kandidátovi levicové Strany dělníků (PT) Fernandovi Haddadovi, který v prvním kole získal 28,4 % hlasů.[3] V druhém kole voleb zvítězil Bolsonaro s 55 % hlasů a 1. ledna 2019 se stal brazilským prezidentem.

Prezidentství

[editovat | editovat zdroj]

Bolsonaro ve své vládě angažoval řadu bývalých důstojníků, a to i na postu viceprezidenta, jejž zastal Hamilton Mourão. Některá ministerstva zrušil, resp. sloučil pod „superministerstva“ – takto například ze čtyř ministerstev vzniklo superministerstvo hospodářství, do jehož čela usedl neoliberální ekonom Paulo Guedes.

První Bolsonarovy zahraniční cesty směřovaly do USA, Izraele a Chile, jejichž tehdejší vedoucí představitele (Donald Trump, Benjamin Netanjahu a Sebastián Piñera) považuje za své politické spojence.[4] Je podporovatelem smlouvy o volném obchodu mezi Evropskou unií a jihoamerickým Mercosurem.

V době pandemie covidu-19, která Brazílii velmi zasáhla, tento virus velice zlehčoval a později jím byl také nakažen.[5] Od ruského prezidenta Vladimira Putina si v listopadu 2020 naopak vysloužil pochvalu za zvládání pandemie.[6]

Za první dva roky Bolsonarovy vlády vzrostlo odlesňování v Amazonii o 82 % oproti předchozímu volebnímu období.[7]

Prezidentské volby 2022

[editovat | editovat zdroj]

V roce 2022 Bolsonaro usiloval o znovuzvolení prezidentem. Dne 2. října 2022 postoupil v prezidentské volbě do druhého kola, kde byl jeho protivníkem bývalý prezident Luiz Inácio Lula da Silva. Lula v 1. kole získal 48,4 % hlasů, Bolsonaro 43,2 % hlasů.[8] Ve druhém kole, které se konalo 30. října 2022, Bolsonara těsně porazil da Silva poměrem 50,9% : 49,1%.

Názory

[editovat | editovat zdroj]

Bolsonaro je vnímán jako krajně pravicový politik.[9] Je často označován za nacionalistu a populistu. Svými postoji si u médií získal přezdívku „brazilský Trump“[10], také pro svou politiku podporující posílení brazilsko-amerických vztahů.

Během své politické kariéry se několikrát pochvalně vyjádřil o vojenské diktatuře, vládnoucí v Brazílii mezi lety 1964 a 1985 a podporované Spojenými státy. Tuto dobu popsal jako „dvacet let pořádku a pokroku“[11], v prosinci 2008 prohlásil, že „chybou diktatury bylo, že prováděla mučení, ale nezabíjela“.[12] Kromě tuzemské junty také obhajoval vládu Alberta Fujimoriho v Peru a Augusto Pinocheta v Chile. Pozornost vzbudily také jeho homofobní výroky. Přesto se považuje za sympatizanta západní demokracie. Navštívil Spojené státy americké, Izrael, Japonsko, Jižní Koreu a Tchaj-wan. Je odpůrcem mezinárodní politiky Číny, o které tvrdí, že si chce „koupit“ Brazílii.[13] Neuznává existenci Palestinského státu a podporuje přesun brazilské ambasády do Jeruzaléma.[14]

Bolsonaro má nepříznivé vztahy se socialistickým režimem ve Venezuele. Oznámil, že by podporoval otevření americké vojenské základny v Brazílii jako protiváhu proti údajnému ruskému vlivu ve Venezuele.[15]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jair Bolsonaro na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Uma nova história na política brasileira Estado de Minas, 30. listopadu 2019.
  2. ↑ BRÜHWILLER, Tjerk: Der Unaussprechliche ist überall (Nevyslovitelný je všude). Frankfurter Allgemeine Zeitung, 6. října 2018 (německy).
  3. ↑ a b Präsidentschaftswahl in Brasilien. Rechtspopulist Bolsonaro gewinnt erste Runde deutlich (Prezidentské volby v Brazílii. Pravicový populista Bolsonaro zřetelně vyhrál první kolo.) Der Spiegel, [1], 8. října 2018 (německy).
  4. ↑ Neste mês, Bolsonaro irá aos Estados Unidos, ao Chile e a Israel AgênciaBrasil, 1. března 2019.
  5. ↑ Bolsonaro eager to leave 'horrible' quarantine after getting COVID-19. euronews [online]. 2020-07-14 [cit. 2020-07-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ Bolsonaro lisonjeado com elogios de Putin à sua "masculinidade" Diário de notícias, 18. listopadu 2020.
  7. ↑ Desmatamento de Bolsonaro tem alta de 82% sobre Temer/Dilma Terra, 8. ledna 2021.
  8. ↑ JURČOVÁ, Alžběta. Bolsanaro, či Lula? Extrémní pravice je v Brazílii silná, říká politolog o druhém kole prezidentských voleb. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2022-10-09. Dostupné online. 
  9. ↑ Who is Jair Bolsonaro, Brazil’s new far-right president? al-Džazíra, 1. ledna 2019.
  10. ↑ STAFF, Our Foreign. Why Brazil's president-elect Jair Bolsonaro really is the 'Trump of the Tropics'. The Telegraph. 2018-10-29. Dostupné online [cit. 2019-01-03]. ISSN 0307-1235. (anglicky) 
  11. ↑ Bolsonaro chama ditadura militar brasileira de “intervenção democrática”. R7.com [online]. 2015-03-31 [cit. 2019-01-03]. Dostupné online. (portugalsky) 
  12. ↑ Defensor da Ditadura, Jair Bolsonaro reforça frase polêmica: "o erro foi torturar e não matar" - Pânico - Jovem Pan FM São Paulo 100.9 [online]. 2016-07-08 [cit. 2019-03-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-09-04. (portugalsky) 
  13. ↑ Archivovaná kopie. manchikoni.com [online]. [cit. 2019-01-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-10-28. 
  14. ↑ AHREN, Raphael. Israel hails election of Brazil’s controversial Bolsonaro, who plans visit soon. www.timesofisrael.com [online]. [cit. 2019-01-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ Brazil military uneasy with Bolsonaro's openness to U.S. base: source. Reuters. 2019-01-05. Dostupné online [cit. 2019-01-07]. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Prezidenti Brazílie
Stará republika (1889–1930)
Deodoro da Fonseca (1889–1891) • Floriano Peixoto (1891–1894) • Prudente de Morais (1894–1898) • Manuel Ferraz de Campos Sales (1898–1902) • Francisco de Paula Rodrigues Alves (1902–1906) • Afonso Pena (1906–1909) • Nilo Peçanha (1909–1910) • Hermes da Fonseca (1910–1914) • Venceslau Brás (1914–1918) • Delfim Moreira (1918–1919) • Epitácio Pessoa (1919–1922) • Artur Bernardes (1922–1915) • Washington Luís (1926–1930)
 Standarta prezidenta
Vargasova éra (1930–1946)
Getúlio Vargas (1930–1945) • José Linhares (1945–1946)
Druhá republika (1946–1964)
Gaspar Dutra (1946–1951) • Getúlio Vargas (1951–1954) • Café Filho (1954–1955) • Carlos Luz (1955) • Nereu Ramos (1955–1956) • Juscelino Kubitschek (1956–1961) • Jânio Quadros (1961) • Ranieri Mazzilli (1961) • João Goulart (1961–1964)
Vojenská junta (1964–1985)
Ranieri Mazzilli (1964) • Castelo Branco (1964–1967) • Costa e Silva (1967–1969) • Emilio Medici (1969–1974) • Ernesto Geisel (1974–1979) • João Figueiredo (1979–1985)
Nová republika (od 1985)
José Sarney (1985–1990) • Fernando Collor de Mello (1990–1992) • Itamar Franco (1992–1994) • Fernando Henrique Cardoso (1995–2002) • Luiz Inácio Lula da Silva (2003–2010) • Dilma Rousseffová (2011–2016) • Michel Temer (2016–2018) • Jair Bolsonaro (2019–2022) • Luiz Inácio Lula da Silva (od 2023)
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jair_Bolsonaro&oldid=23413804“