Přeskočit na obsah

Ja'el Dajanová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ja'el Dajanová
יעל דיין
poslankyně Knesetu
Ve funkci:
1992 – 2003
Stranická příslušnost
ČlenstvíMerec (dříve Strana práce, Jeden Izrael)

Narození12. února 1939
Nahalal, Mandátní Palestina
Úmrtí18. května 2024 (ve věku 85 let)
Tel Aviv
Místo pohřbeníHřbitov Kirjat Ša'ul
Kneset13., 14., 15.
ChoťDov Sion
RodičeMoše Dajan a Ruth Dajanová
PříbuzníAsaf Dajan a Ehud Dajan (sourozenci)
Alma materHebrejská univerzita
Open University of Israel
Profesenovinářka, politička, spisovatelka a lidskoprávní aktivistka
OceněníCena Bruna Kreiskyho
CommonsYael Dayan
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ja'el Dajanová (hebrejsky: יעל דיין, * 2. prosince 1939 Nahalal, Mandátní Palestina18. května 2024 Tel Aviv, Izrael) byla izraelská politička a spisovatelka. V letech 1992 až 2003 byla poslankyní izraelského parlamentu a k roku 2010 byla členkou telavivské městské rady. Byla dcerou Moše Dajana a sestrou Asafa Dajana.

Narodila se v mošavu Nahalal za dob britské mandátní Palestiny, jako dcera Moše Dajana a vnučka Šmu'ela Dajana. Po službě v Izraelských obranných silách, kde dosáhla hodnosti poručíka v jednotce armádního mluvčího, studovala mezinárodní vztahy na Hebrejské univerzitěJeruzalémě a biologii na Open University of Israel. Vdala se za Dova Siona, se kterým měla dvě děti.

Literární kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Její jméno se poprvé dostalo do povědomí díky svým novinovým sloupkům, které psala pro Jedi'ot achronot, Ma'ariv, Al ha-mišmar a Davar. Celkem napsala pět románů, paměti ze šestidenní války z roku 1967 pod názvem Israel Journal: June 1967 a biografii svého otce s názvem My Father, His Daughter.

Politická kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Stala se mírovou aktivistkou a působila ve vedení neziskové organizace Mír nyní (Peace Now). Rovněž se angažovala v Bat Šalom, Mezinárodním centru pro mír a v Radě pro mír a bezpečnost. Mimo to přednášela po celém světě o míru a bezpečnosti. V Izraeli obhajovala lidská práva, práva žen a práva LGBT osob.

Ve volbách v roce 1992 byla zvolena poslankyní Knesetu za Stranu práce a působila jako předsedkyně parlamentního výboru pro status žen. V 90. letech se stala klíčovou osobou v přijetí zákona o sexuálním obtěžování. V následujících volbách v letech 1996 a 1999 byla opětovně zvolena (tentokráte na kandidátní listině aliance Jeden Izrael, která sdružovala Stranu práce, Mejmad a Gešer) a v roce 1999 se podruhé stala předsedkyní parlamentního výboru pro status žen. O poslanecký mandát přišla ve volbách v roce 2003, načež opustila Stranu práce a společně s Josi Bejlinem vstoupila do strany Merec. Stranu vedla do komunálních voleb v Tel Avivu v roce 2004, ve kterých získala 5 ze 31 mandátů. Merec se pak stal součástí koalice vedené Ronem Chuldajem. Na telavivské radnici působila jako místostarostka pro sociální záležitosti.

Yael Dayan gives a lecture at University of Haifa on November 12, 2014 in the program Women's Studies and Gender
Fikce
  • New Face In The Mirror - 1959
  • Envy The Frightened - 1961
  • Dust - 1963
  • Death Had Two Sons - 1967
  • Three Weeks In The Fall - 1979
Literatura faktu
  • The Promised Land: Memoirs of Shmuel Dayan (editorka) - 1961
  • Israel Journal: June 1967 (též známá jako A Soldier's Diary) - 1967
  • My Father, His Daughter - 1985

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Yael Dayan na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]