Hojník chlumní
 Hojník chlumní | |
|---|---|
 Hojník chlumní (Sideritis montana) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | hluchavkotvaré (Lamiales) |
| Čeleď | hluchavkovité (Lamiaceae) |
| Rod | hojník (Sideritis) |
| Binomické jméno | |
| Sideritis montana L., 1753 | |
| Synonyma | |
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hojník chlumní (Sideritis montana) je nižší, vlnatě chlupatá, planě rostoucí rostlina, jediný druh rodu hojník který v České republice roste. Je bylinou v ČR velmi vzácnou, je řazen k rostlinám akutně ohroženým vyhynutím.
Rozšíření
[editovat | editovat zdroj]Původní druh ze Středozemí je rozšířen od jihovýchodní Francie a severní Itálie přes celý Balkán (s výjimkou Řecka) až po oblasti okolo Černého a Kaspického moře (Ukrajinu, Rusko, Turecko, Írán, Afghánistán, Turkmenistán). Severní hranice původního rozšíření sahá po Švýcarsko, jih Německa, Rakousko, Českou republiku a Slovensko. Zavlečen byl na jihozápadě na Pyrenejský poloostrov a na severu do jižní části Norska.
V Česku je původním druhem pouze na sprašových půdách jižní Moravy. V oblasti středních Čech vyrůstá jen druhotně, bývá tam přechodně zavlékán.
Ekologie
[editovat | editovat zdroj]Tato teplomilná rostlina je vázána na osluněná stanoviště, roste na výslunných stráních s vápnitými a štěrkovitými půdami. Nejlépe mu prospívají lehké půdy, dobře snáší sucho. Vyskytuje se v termofytiku od nížin až po pahorkatiny.
Ještě v polovině 20. století býval hojník chlumní mnohem četnější, vyskytoval se často v obilovinách a jako rostlina strnišť. Mimo to místně rostl ve vytrvalých pícninách, okopaninách i na vinicích. Býval považován za plevelnou rostlinu a byl huben.
Popis
[editovat | editovat zdroj]Jednoletá, 15 až 30 cm vysoká bylina s lodyhou přímou a od spodu větvenou v několik vystoupavých větví. Lodyha je porostlá přisedlými listy dlouhými 1 až 3 a širokými 0,5 až 1 cm. Listové čepele jsou tvaru obkopinatého nebo elipsovitého, na vrcholu jsou zašpičatělé a v spodní části jemně zoubkované. Lodyhy i matně zelené listy jsou z obou stran vlnatě chlupaté.
V horní části lodyhy i větví vyrůstají obkopinaté či široce elipsovité listeny, které se směrem vzhůru zmenšují. Z jejich úžlabí rostou chudé, nahloučené, pěti až šestikvěté lichopřesleny, které dohromady skládají dlouhý přetrhovaný klas, obvykle delší než polovina rostliny.
Téměř přisedlé drobné květy mají slabě dvoupyský, nitkovitě zvonkovitý kalich s pěti ostře špičatými cípy dlouhý asi 8 mm. Přibližně stejně dlouhá, drobná koruna je mírně dvoupyská, horní dvouzubý pysk je červenohnědý, dolní trojlaločný je žlutý nebo červenohnědě lemovaný. Dvoumocné tyčinky skryté v korunní trubce jsou čtyři, čtyřdílný semeník nese dvouramennou čnělku, jedno její rameno je oblé a druhé zploštělé. Květy rozkvétají od června do září, opylovány jsou entomogamně.
Rozmnožování
[editovat | editovat zdroj]Plodem je trojboká tvrdka se čtyřmi, asi 1,5 mm velkými plůdky bez endospermu. Tyto plůdky, semena, jsou jedinou možností, jak se může rostlina rozmnožovat. Statná rostlina může vyprodukovat i tisíce semen, ta mohou vyklíčit brzy po uzrání nebo několik let přečkat v půdě.
Ohrožení
[editovat | editovat zdroj]Hojník chlumní patří mezi nejvzácnější druhy panonské flóry, které v ČR rostou, vyskytuje se na stále se snižujícím počtu stanovišť. Byl proto pro usnadnění jeho záchrany prohlášen „Červeným seznamem cévnatých rostlin České republiky z roku 2012“ za kriticky ohrožený druh (C1t).
Poznámka
[editovat | editovat zdroj]Někdy bývá hojník chlumní zaměňován s hojníkem makedonským (Sideritis scardica), s léčivkou, která je součásti balkánského bylinného lektvaru „Mursalský čaj“.[1][2][3][4][5][6][7][8]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Zobrazení rostliny -
Část květenství -
Semena
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ HOUSKA, Jindřich. BOTANY.cz: Hojník chlumní [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 14.07.2007 [cit. 2015-08-06]. Dostupné online.
- ↑ Natura Bohemica: Hojník chlumní [online]. Natura Bohemica, Olomouc, rev. 06.08.2009 [cit. 2015-08-06]. Dostupné online.
- ↑ Databáze C1 rostlin: Hojník chlumní [online]. AOPK ČR, Informační systém ochrany přírody [cit. 2015-08-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-12.
- ↑ POLÍVKA, František. Názorná květena zemí koruny české: Hojník chlumní [online]. Wendys, Zdeněk Pazdera, 1901 [cit. 2015-08-06]. S. 160–161. Dostupné online.
- ↑ DEYL, Miloš. Plevele polí a zahrad. Ilustrace Otto Ušák. Praha: Československá akademie věd, 1956. 384 s. HSV 38873/55/SV3/6423. Kapitola Sideritis montana, s. 220–221.
- ↑ BERTOVÁ, Lydia; GOLIAŠOVÁ, Kornélia. Flóra Slovenska V/1: Ránhoj horský [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 1993 [cit. 2015-08-06]. S. 218–220. Dostupné online. ISBN 80-224-0349-0. (slovensky)[nedostupný zdroj]
- ↑ Červený seznam cévnatých rostlin České republiky: třetí vydáníGRULICH, Vít. Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. S. 631–645. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012 [cit. 06.08.2015]. Roč. 84, čís. 3, s. 631–645. Dostupné online. ISSN 0032-7786. (anglicky)
- ↑ LI, Xi-wen; HEDGE, Ian C. Flora of China: Sideritis montana [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2015-08-06]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu hojník horský na Wikimedia Commons - Botanický ústav AV ČR – rozšíření hojníku chlumního v ČR
