Hojník chlumní

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxHojník chlumní
alternativní popis obrázku chybí
Hojník chlumní (Sideritis montana)
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád hluchavkotvaré (Lamiales)
Čeleď hluchavkovité (Lamiaceae)
Rod hojník (Sideritis)
Binomické jméno
Sideritis montana
L.
Synonyma
  • Burgsdorfia montana
  • Hesiodia montana
  • hojník horský
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hojník chlumní (Sideritis montana) je nižší, vlnatě chlupatá, planě rostoucí rostlina, jediný druh rodu hojník který v České republice roste. Je bylinouČR velmi vzácnou, je řazen k rostlinám akutně ohroženým vyhynutím.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Původní druh ze Středozemí je rozšířen od jihovýchodní Francie a severní Itálie přes celý Balkán (s výjimkou Řecka) až po oblasti okolo Černého a Kaspického moře (Ukrajinu, Rusko, Turecko, Írán, Afghánistán, Turkmenistán). Severní hranice původního rozšíření sahá po Švýcarsko, jih Německa, Rakousko, Českou republiku a Slovensko. Zavlečen byl na jihozápadě na Pyrenejský poloostrov a na severu do jižní části Norska.

Česku je původním druhem pouze na sprašových půdách jižní Moravy. V oblasti středních Čech vyrůstá jen druhotně, bývá tam přechodně zavlékán.

Ekologie[editovat | editovat zdroj]

Tato teplomilná rostlina je vázána na osluněná stanoviště, roste na výslunných stráních s vápnitými a štěrkovitými půdami. Nejlépe mu prospívají lehké půdy, dobře snáší sucho. Vyskytuje se v termofytiku od nížin až po pahorkatiny.

Ještě v polovině 20. století býval hojník chlumní mnohem četnější, vyskytoval se často v obilovinách a jako rostlina strnišť. Mimo to místně rostl ve vytrvalých pícninách, okopaninách i na vinicích. Býval považován za plevelnou rostlinu a byl huben.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Jednoletá, 15 až 30 cm vysoká bylinalodyhou přímou a od spodu větvenou v několik vystoupavých větví. Lodyha je porostlá přisedlými listy dlouhými 1 až 3 a širokými 0,5 až 1 cm. Listové čepele jsou tvaru obkopinatého nebo elipsovitého, na vrcholu jsou zašpičatělé a v spodní části jemně zoubkované. Lodyhy i matně zelené listy jsou z obou stran vlnatě chlupaté.

V horní části lodyhy i větví vyrůstají obkopinaté či široce elipsovité listeny, které se směrem vzhůru zmenšují. Z jejich úžlabí rostou chudé, nahloučené, pěti až šestikvěté lichopřesleny, které dohromady skládají dlouhý přetrhovaný klas, obvykle delší než polovina rostliny.

Téměř přisedlé drobné květy mají slabě dvoupyský, nitkovitě zvonkovitý kalich s pěti ostře špičatými cípy dlouhý asi 8 mm. Přibližně stejně dlouhá, drobná koruna je mírně dvoupyská, horní dvouzubý pysk je červenohnědý, dolní trojlaločný je žlutý nebo červenohnědě lemovaný. Dvoumocné tyčinky skryté v korunní trubce jsou čtyři, čtyřdílný semeník nese dvouramennou čnělku, jedno její rameno je oblé a druhé zploštělé. Květy rozkvétají od června do září, opylovány jsou entomogamně.

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Plodem je trojboká tvrdka se čtyřmi, asi 1,5 mm velkými plůdky bez endospermu. Tyto plůdky, semena, jsou jedinou možností, jak se může rostlina rozmnožovat. Statná rostlina může vyprodukovat i tisíce semen, ta mohou vyklíčit brzy po uzrání nebo několik let přečkat v půdě.

Ohrožení[editovat | editovat zdroj]

Hojník chlumní patří mezi nejvzácnější druhy panonské flóry, které v ČR rostou, vyskytuje se na stále se snižujícím počtu stanovišť. Byl proto pro usnadnění jeho záchrany prohlášen „Červeným seznamem cévnatých rostlin České republiky z roku 2012“ za kriticky ohrožený druh (C1t).

Poznámka[editovat | editovat zdroj]

Někdy bývá hojník chlumní zaměňován s hojníkem makedonským (Sideritis scardica), s léčivkou, která je součásti balkánského bylinného lektvaru „Mursalský čaj“.[1][2][3][4][5][6][7][8]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HOUSKA, Jindřich. BOTANY.cz: Hojník chlumní [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 14.07.2007 [cit. 2015-08-06]. Dostupné online. (česky) 
  2. Natura Bohemica: Hojník chlumní [online]. Natura Bohemica, Olomouc, rev. 06.08.2009 [cit. 2015-08-06]. Dostupné online. (česky) 
  3. Databáze C1 rostlin: Hojník chlumní [online]. AOPK ČR, Informační systém ochrany přírody [cit. 2015-08-06]. Dostupné online. (česky) 
  4. POLÍVKA, František. Názorná květena zemí koruny české: Hojník chlumní [online]. Wendys, Zdeněk Pazdera, 1901 [cit. 2015-08-06]. S. 160-161. Dostupné online. (česky) 
  5. DEYL, Miloš. Plevele polí a zahrad. Ilustrace Otto Ušák. Praha: Československá akademie věd, 1956. 384 s. HSV 38873/55/SV3/6423. Kapitola Sideritis montana, s. 220-221. 
  6. BERTOVÁ, Lydia; GOLIAŠOVÁ, Kornélia. Flóra Slovenska V/1: Ránhoj horský [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 1993 [cit. 2015-08-06]. S. 218-220. Dostupné online. ISBN 80-224-0349-0. (slovensky) 
  7. Červený seznam cévnatých rostlin České republiky: třetí vydáníGRULICH, Vít. Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012 [cit. 06.08.2015]. Roč. 84, čís. 3, s. 631-645. Dostupné online. ISSN 0032-7786. (anglicky) 
  8. LI, Xi-wen; HEDGE, Ian C. Flora of China: Sideritis montana [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2015-08-06]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]